Podle informací deníku Hindu indické ozbrojené síly nedávno uzavřely s Izraelem smlouvu na bezpilotní vzdušné systémy (UAS) se střední výškou a dlouhou vytrvalostí (MALE). Tato akvizice, která je součástí čtvrté série mimořádných zakázek schválených vládou, zahrnuje dva UAS MALE pro každou ze tří ozbrojených složek, přičemž dodávky se očekávají počátkem příštího roku.

Foto: Bezpilotní letoun Hermes 900 od společnosti Elbit | Ronite / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0

Armáda a námořnictvo se rozhodly pro Hermes 900, vyráběný společností Elbit Systems, zatímco indické letectvo (IAF) si vybralo Heron MK II od Israel Aerospace Industries (IAI). Toto rozhodnutí následuje po předchozím armádním nákupu čtyř UAS Heron MK II v roce 2021, které byly zavedeny do výzbroje v loňském roce. Izraelský bezpilotní letoun (UAV) Elbit Systems Hermes 900 Kochav je určen pro taktické mise ve středních výškách a s dlouhou vytrvalostí. Jako nástupce řady Hermes 450 se používá především pro průzkumné, sledovací a komunikační úkoly. 

Psali jsme:Československá stopa v bitvě o Iwodžimu - vlajku na sopce Suribači pomáhal vztyčit i Michal Strank

Hermes 900 vydrží ve vzduchu více než 30 hodin a dosáhne maximální výšky 9100 metrů, rozpětí křídel je 15 metrů, letoun je dlouhý 8,3 metru. Je schopen nést různé užitečné zatížení o hmotnosti až 450 kilogramů, včetně řady senzorů a elektronického vybavení. Celková hmotnost činí 1100 kilogramů. Obsluhuje jej dvoučlenný tým. Je poháněn motorem Rotax 916, dosahuje maximální rychlosti 220 km/h, cestovní rychlosti 112 km/h, vydrží až 36 hodin letu.

Letoun Hermes 900 byl poprvé operačně použit Izraelem během operace Protective Edge v červenci 2014. Původně byl ve fázi testování a jeho operační nasazení bylo naplánováno až na konec roku 2015, ale byl nasazen do služby pro specifické mise, v nichž předčil letoun Hermes 450. Jeho první operační mise se uskutečnila 15. července 2014 a přispěla k sérii operací, které vyvrcholily úspěšným útokem stíhaček. Během této operace obsluhoval bezpilotní letoun personál společnosti Elbit, protože pozemní týmy izraelského letectva ještě nebyly vyškoleny pro jeho údržbu.

V Ázerbájdžánu bylo pořízení letounu Hermes 900 poprvé oznámeno v srpnu 2017, přičemž mělo být pořízeno až 15 kusů. Ázerbájdžánská vláda tento nákup potvrdila v květnu 2018. Během arménsko-ázerbájdžánských střetů v roce 2020 Arménie tvrdila, že sestřelila ázerbájdžánský Hermes 900, což Ázerbájdžán popřel.

Jeho konkurent Heron MK II je aktualizovaným modelem UAV Heron, který používají izraelské vzdušné síly a který je v provozu u více než 20 dalších organizací po celém světě. Také Heron MK II se může pochlubit působivými parametry a využívá nejpokročilejší technologie a dostatečnou nosnost pro různorodé užitečné zatížení. Je poháněný motorem Rotax 916 iS, může dosáhnout výšky 10700 metrů, maximální rychlosti 277 km/h a vydrží ve vzduchu 45 hodin v kuse. 

Psali jsme:Zemřel legendární český konstruktér Josef Haisler, jenž vymyslel tank schopný brodit hlubokou vodu

Heron MK II umožňuje nové konfigurace, jako jsou pozorovací senzory a radary s dlouhým dosahem, a může nést širokou škálu dalšího užitečného zatížení, například ELINT, COMINT, ESM, komunikační relé, speciální a další. Výraznou vlastností Heronu MK II je jeho schopnost provádět Standoff Capability, tedy shromažďování zpravodajských informací na vzdálenost desítek kilometrů bez nutnosti překračovat hranice, a to díky schopnosti nést větší a vylepšené senzory.

Letoun Heron byl nasazen během operace Lité olovo v Gaze v letech 2008–2009. Během nasazení byla každému brigádnímu bojovému týmu přidělena letka bezpilotních letounů Heron či Hermes 450. Jednalo se o první izraelskou operaci, při níž byly bezpilotní letouny, vrtulníky a stíhací letouny přiděleny pozemním silám přímo, aniž by centrální velení IAF schvalovalo vzlety. Týmy řídících leteckou podporu působily po boku velitelů brigád na frontě, což kladlo důraz na přímé využití leteckých prostředků velitelem brigády.

Zdroj: navyrecognition