Objekty těžkého opevnění v Králické pevnostní oblasti (KPO) patří mezi vyhledávané turistické cíle. A to nejen ty, které jsou zpřístupněny jako muzea široké veřejnosti, ale i ty opuštěné a nepřístupné.

Mezi jednotlivými objekty jsou však značné rozdíly v tom, kolik nadšenců či náhodných návštěvníků si je přijde každoročně prohlédnout. A tak například k zajímavým srubům K – S 18 U kostela (v Dolních Boříkovicích), K – S 35 Nad lesem a K – S 36 Pod Adamem (oba západně od Mladkova) míří kroky stovky nadšenců. Naproti tomu jsou sruby, které stojí na okraji zájmu veřejnosti. To je dáno například tím, že jde o „obyčejné", pro laiky nezajímavé objekty, navíc silně devastované a znečištěné odpady, nebo situované na nepěkných místech... Jedním z nich je objekt, jehož příběh mezi až tak obyčejné nepatří...

Foto: Pohled ze střechy srubu K - S 17 směrem na K - S 18 a masiv Boudy

Psali jsme:Československý tank LT vz. 35 jako hlavní lehký tank Rudé armády? Moc k tomu nechybělo

Pěchotní srub K – S 17 „U továrny" leží u červené turistické značky z tvrze Bouda do Králík, na západním okraji města. Je svým stavebním provedením a použitou výzbrojí typickým představitelem čs. pěchotních srubů. Jde o oboustranný dvouzvonový dvoukřídlý objekt, vybudovaný ve II. stupni odolnosti v rámci 3. stavebního podúseku ŽSV III Králíky. Jeho betonáž proběhla ve dnech 13. až 17. listopadu 1936 a firma Ing. Matoušek při ní spotřebovala 1 355 m3 betonu.

Objekt se stal jedním z prvních srubů vybetonovaných na Králicku. K – S 17 disponoval v pravé i levé střelecké místnosti shodnou výzbrojí – protitankovým kanónem vz. 36 spřaženým s těžkým kulometem vz. 37 (zbraň L1) a dvojčetem těžkých kulometů vz. 37 (zbraň M).

Foto: K - S 17 - celkový pohled

Obranu týlu srubu zajišťovaly čtyři lehké kulomety vz. 26 (zbraň N). Stejnou zbraní disponovali střelci v každém ze dvou pancéřových pěchotních zvonů ve střeše objektu. Ty vyrobila Škodovka v Plzni a každý z nich měl hmotnost přes 20 tun. Osádku srubu mělo tvořit 35 mužů, příslušníků 13. roty IV. praporu hraničářského pluku 6.

Psali jsme:Jak Chorvat zvaný "PIZZA" sloužil u nejelitnější jednotky světa Delta Force

Okupace začala psát výjimečný osud objektu – přinesla mu značnou újmu – došlo k vytržení obou pancéřových zvonů a všech střílen hlavních zbraní, což ale není nic neobvyklého. Srub se však stal následně cílem pro testy prototypů vysoce účinných podkaliberních protibetonových střel Röchling – jedné z vyvíjených, v bojích 2. světové války však nepoužitých, německých tajných zbraní.

Foto: K - S 17 - Místa kam dopadly speciální protibetonové střely Röchling

V důsledku trhacích prací a postřelování došlo k jeho značnému poškození. Po válce se stal zdrojem surovin a stavebního materiálu, místem skládky odpadů.
Zásadní problém nastal, když v bezprostředním okolí srubu začalo ukládání odpadů z Tesly Holešovice – závod Králíky. Nejdříve „nadivoko", později formou oficiální skládky průmyslového odpadu.

V roce 1983 požádala Tesla o předání srubu K – S 17 do užívání, včetně plochy parcely č. 1573/2 o celkové rozloze 16 294 m2. Skládka průmyslového odpadu již kapacitně nedostačovala a tak se uvažovalo o jejím rozšíření včetně částečného zasypání objektu. MNO – SŽV (Správa ženijního vojska) s takovýmto využitím objektu nesouhlasila a žádost závodu Tesla zamítla. Objekt tak zůstal uchráněn další nepřízni osudu. Jeho „zaskládkované" okolí však nepůsobilo nijak esteticky a tak pozornost „bunkrologické veřejnosti" srub příliš nepřitahoval.

Foto: K - S 17 - Pravá strana srubu s vytrženými střílnami hlavních zbraní a zásahy protibetonových granátů

Situace se začala měnit od května 2013 do léta letošního roku. Probíhala zde rozsáhlá rekultivace v rámci projektu Sanace skládky Dolní Lipka, zaštiťovaného Pardubickým krajem. Nákladem téměř 90.000.000,- Kč byla sanována plocha cca 3.000 m2. V červenci 2014 byla požádána Společnost přátel čs. opevnění o spolupráci, při zajišťování poslední fáze sanace. Šlo o poskytnutí odborného názoru a kopií stavební dokumentace srubu a zejména prostoru vpravo od něj – zapuštění překážky a příkopu proti útočné vozbě, o jehož čištění se v té době právě rozhodovalo.

A zde se díky přístupu kraje, města Králíky i firmy zajišťující realizaci prací na místě, podařilo něco, co není v dnešní době zrovna obvyklé. Historická dokumentace byla v rámci dokončování projektu sanace zohledněna a ta část prostoru, kde se práce teprve chystaly, byla realizována i s ohledem na původní podobu lokality v roce 1938.

Jen o pár měsíců dříve byl srub K – S 17 zahrnut do projektu „Informační systém Králické pevnostní oblasti" a stal se důležitou zastávkou na trase nové naučné stezky KPO. Kolem objektu a jeho upraveným okolím bude vedena nově vytrasovaná turistická značka KČT.

Do budoucna se uvažuje o dalších krocích, jak silně devastovaný, ale historický cenný srub dále udržovat a zajistit mu alespoň základní péči. Změnit jeho okolí z původně nevzhledné skládky do podoby pěkného místa pro obyvatele města i návštěvníky tak, jak se to před lety podařilo v případě srubu K – S 14 U cihelny.