První měsíc výročí 75 let od zahájení Bitvy o Británii je nejlepším termínem, ve kterém si můžeme připomenout naše padlé. Nejen padlé v této bitvě, ale padlé letce vůbec. Nechci zapomínat na padlé vojáky pozemních jednotek, ale díky své specializaci jsem spíše schopný připomenout právě je. Respektive nyní dvě místa, kde jsou českoslovenští letci připomínání. Jedná se o památník nezvěstným letcům Runnymede a vojenský hřbitov Brookwood. I zde se po lokální vernisáži výstavy k 75. výročí vzniku většiny čs. perutí v RAF, tentokrát na velvyslanectví ČR v Londýně, uskutečnily pietní akty.

Památník letců Runnymede

Byl otevřen Jejím Veličenstvem Alžbětou II dne 17. října 1953. Je věnován více než dvaceti tisícům příslušníkům letectva, a to i příslušnicím WAAF, včetně 145 Čechoslováků, kteří nemají svůj známý hrob.

Foto: Vstupní brána do památníku

Psali jsme:Indická armáda ve Středomoří a v severní Africe za 2. světové války

U vchodu naleznete návštěvnickou místnost, kde mají seznamy všech, kteří jsou zde v tomto památníku připomenuti. Uprostřed, na vnitřním „dvoře", pak centrální památník. Zmizelí letci jsou připomenuti na deskách v chodbách kolem tohoto památníku. Mnozí jejich příbuzní doplňují k desce s jejich jménem i fotografii nebo stručný životopis.

Foto: Vzpomínku na F/O Leslieho Jamese De´Atha jsem si fotil zejména kvůli jeho jménu. Google o něm bohužel mlčí

Zatím jsem tam nenašel žádnou fotku československého letce. V zadní části můžete vystoupat na střechu památníku, odkud je rozhled například na místo, kde byla podepsána Magna Charta a kde vám nad hlavou budou neustále přelétávat letadla, byť dopravní. Jak symbolické. Zároveň je z patra výhled i do kaple, která je součástí památníku.

Foto: Ladislav Kadlec, jednonohý holič, který bránil liberatory a Vladimír Kepák, který zahynul po sestřelu letounu nesoucí raketu V-1. Létal u 307. polské perutě.

Psali jsme:Aussies v boji za Krále aneb jak byl v ohni Velké války "ukován" australský národ

Památník letců Runnmede se nachází ve městě Englefield Green, ale budete-li ho chtít navštívit a nepojedete vozem, jeďte z londýnského nádraží Waterloo vlakem do Eghamu. Cesta tam vám potrvá mezi 37 a 57 minutami, a to bez přestupu. Za lístek dáte podobnou částku, jako za cestu z Prahy do Ostravy, tj. v librách 9,10 (k 4. 7. 2015).

Foto: Nathan Shlahetka, příslušník RCAF, a to její 524 perutě. Zmizel 30. srpna 1944. Jeho jméno mne zaujalo, očekával jsem české předky (otec Frederick, matka Maria).

Podle Google jsou u památníku dvě autobusové zastávky – Kingswood Hall a nebo Coopers Hill Lane. Nicméně internetové jízdní řády mi k těmto zastávkám nenašly vhodný autobus. Já šel při své návštěvě k památníku pěšky. Tedy při svých několika návštěvách. Cesta tam trvá asi půl hodiny a nepotkáte během ní žádnou směrovku. Na jediné ceduli, na kterou jsem na trase doporučované Googlem narazil, bylo oznámení, že tudy se dostanete pouze na jakousi farmu a do vesnice (Kingswood?).

Foto: G/C Beamish byl jedním z nejvyšších důstojníků, které jsem na památníku našel. Zmizel při operaci Rodeo 28. března 1942.

Na tuto ceduli narazíte, zahnete-li za autosalonem Maranello Ferrari doleva. Nezkoumal jsem, zda je tato cesta průchozí nebo nikoliv. To nechám na vás. Já se vydal cestou přesně opačnou – po Tite Hill a Kingswood Rise, posléze hledejte označení cesta pro pěší a nenechte se odradit, že půjdete cestou, u které byste nečekali, že končí u něčeho tak slavnostního, jako je památník zmizelým letcům. Nakonec už vás čeká jen pocit „a ona tu stóji"..prostě údiv, že jste na místě, které znáte z knížek a že jste u něj právě vy.

Vojenský hřbitov Brookwood

Vojenský hřbitov Brookwood je součástí jednoho z největších hřbitovů v západní Evropě. Brookwood. Sám vojenský hřbitov Brookwood je největším vojenským hřbitovem Commonwealth ve Velké Británii. Příslušníci ozbrojených sborů jsou na něm pohřbíváni již od roku 1917. Najdete na něm hroby Britů, Američanů, Kanaďanů, Poláků, Belgičanů, Čechoslováků, ale také Italů nebo Turků.

Foto: Britská sekce vojenského hřbitova Brookwood. Mezi Brity Čechoslovák Josef Ocelka, DFC

Kolem ústředního československého památníku, který znáte z úvodních scén filmu Nebeští jezdci, naleznete 45 hrobů. Tři další českoslovenští letci, Josef Ocelka, Jaroslav Malý a Anton Vanko jsou pohřbeni nedaleko v britské sekci. Na hřbitově naleznete i hrob jediné padlé československé příslušnice WAAF Edity Sedlákové. Ta je pohřbena v hromadném hrobě civilních obětí leteckého neštěstí z 5. 10. 1945, kdy se zřítil letoun s československými repatrianty nedaleko Blackbushe. Její hrob naleznete v civilní části hřbitova. Dostanete se k němu, projdete-li brankou nedaleko naší/polské letecké sekce, po pravé straně minete hroby našich poválečných exulantů, kteří zemřeli ve Velké Británii.

Foto: Hromadný hrob obětí leteckého neštěstí. Mezi nimi leží celé rodiny. Vojáci, úřednice exilových ministerstev, ale i místopředsedkyně Československého Červeného kříže ve Velké Británii.

Tento hromadný hrob se nachází asi pět až deset metrů po levé straně od cesty, po které jste přišli. Za návštěvu a tichou vzpomínku určitě stojí i již zmíněné pohřebiště bývalých československých vojáků a nejen jich, kteří zemřeli v poválečném exilu a kteří jsou pohřbeni hned za brankou vedoucí do vojenské sekce. Najdete tam taková jména jako Marcel Ludikar, Tomáš Vybíral DSO, DFC, Josef Josten MBE nebo Josef Buršík, Hrdina Sovětského svazu. Od roku 2014 je zde pohřbena i bývalá příslušnice ATS Nina Dobosharevich.

Foto: Československá část vojenského hřbitova. V popředí polské hroby a polský památník.

Fanoušky skupiny Queen zaujme informace, že někde v muslimské části hřbitova je pohřbený Freddie Mercury, i když ne pod svým jménem, ale prý v hrobě své tety.

Na hřbitov Brookwood se jako návštěvník dostanete buď vozem, nebo vlakem, rovněž z londýnského Waterloo. Vlaky tam jezdí každou chvíli a jízdenka vás bude stát 12,50 (k 4. 7. 2015). Hřbitov je hned u východu z nádraží.

Foto: Váleční hrdinové, pováleční exulanti

Chtěli-li byste oba zde zmíněné památníky navštívit v jeden den, není nutné se z nich vracet do Londýna. Z Eghamu do Brookwoodu nebo obráceně se dostanete vlakem za jednu hodinu s přestupem ve Weybridge.

Filip Procházka
KVH 276th Sqdn. (reenacted) RAF