Alvin York: Od kováře, který nechtěl bojovat až k držiteli nejvyšších válečných vyznamenání
Pokud se zajímáte o válečné dějiny, speciálně pak o první světovou válku, jméno Alvina Yorka vám musí být jistě známé. Podívejme se společně na životopis muže, který se proměnil z odpírače vojenské služby kvůli náboženství, na nejvíce vyznamenaného hrdinu.
Alvin York se narodil 13. prosince 1887 v americkém městě Pall Mall ve státě Tennessee jako třetí z jedenácti sourozenců. Jeho dětství bylo velice náročné, jelikož jeho rodina byla chudá. Jeho rodiče měli malou farmu a otec se ještě navíc živil jako kovář. Yorkova rodina žila vlastním, poněkud izolovaným životem. Pěstovali si vlastní jídlo a matka Mary šila pro všechny oblečení. Jediný příjem pro rodinu tak plynul z otcova kovářství. Děti chodily do školy pouze devět měsíců, poté byly zapotřebí doma, kde pracovaly na poli, opravovaly dům, lovily v lesích zvěř, nebo pomáhaly otci v kovárně. Po smrti svého otce, převzal Alvin roli hlavy rodiny a aby přinesl domů alespoň nějaké peníze, začal pracovat jako dělník v rámci stavby železnice a později pracoval jako dřevorubec. Náročný život a velká odpovědnost za celou rodinu nakonec Alvina vehnaly do náruče alkoholu, jemuž propadl. Stal se z něj alkoholik, který rád vyvolával v putykách rvačky a byl dokonce i několikrát zatčen. To se změnilo, když byl během jedné z barových rvaček zabit jeho nejlepší kamarád. Alvin začal chodit do kostela a přidal se k protestantům z Církve Krista v Křesťanské Unii (Churches of Christ in Christian Union). Jednalo se o protestantskou církevní odnož, která zakazovala jakékoliv formy násilí.
Foto: Alvin C. York na snímku z roku 1919 | Wikimedia Commons / Public domain
5. června 1917 byl pak York ve věku 29 let odveden do armády. Na rekrutačním středisku do kolonky „Požadujete výjimku z odvodu?“ tehdy napsal: „Ano, nechci bojovat!“ Během první světové války to nebyl takový problém. V americké armádě existovaly výjimky z náboženských důvodů, nezprošťovaly sice ze služby, ale jedinci dostávali takové úkoly, které nebyly v rozporu s jejich náboženstvím. Když pak byla Yorkova žádost zamítnuta, zkoušel se odvolat, ale marně. Nakonec byl odveden a nastoupil k vojenskému výcviku v Camp Gordon ve státě Georgia.
York sloužil u roty G, 328. pěšího pluku, 82. divize. Během výcviku byl však nespokojen, obával se boje a z náboženských důvodů se mu chtěl vyhnout, o čemž dlouho diskutoval se svým kapitánem, Edwardem Danforthem, který byl také zarytým křesťanem. Ten se jej skrze Bilbi snažil přesvědčit, aby bojoval, jelikož Alvin byl skvělým střelcem. Od mala totiž lovil a tak uměl se zbraní zacházet na výbornou, a stejně výbornou měl i mušku. Danforthovi se nakonec Yorka podařilo přemluvit určitými pasážemi z bible, jako například „Kdo nemá meč, ať prodá plášť a koupí si jej. Lukáš 22:35-38“, nebo „Kdyby mé království bylo z tohoto světa, moji služebníci by bojovali. Jan 18:36“. Alvin tak nově nabyl přesvědčení, že Bůh od něj požaduje, aby bojoval a díky tomu ho udrží v bezpečí.
Po odjezdu do Francie se se svou divizí zapojil do bojů během Meuse-argonnské ofenzívy. 8. října 1918, během tehdejší ofenzívy, vedl York četu 17 mužů proti německým silám opevněným na kopci 223. Americký útok se však díky skvěle rozmístěným německým kulometům zastavil a York se tak chopil iniciativy, kdy se společně se svými muži proplížil až do německých zákopů, kde vojáci zlikvidovali obsluhu kulometů. Následně vylezli ze zákopu a nepozorovaně prošli až do německého velitelství, kde zajali překvapené německé velení. Když odváděli zajatce zpět na své pozice, přišel německý protiútok. York tehdy skočil za kulomet a kryl ústup svých vojáků se zajatci. Když vystřílel všechnu munici, vytáhl pistoli a střílel dál. Když se Němcům nedařilo přes Yorka dostat, zavelel nadporučík císařské německé armády Paul Jürgen Vollmer, velící 1. praporu 120. záložního pěšího pluku ke složení zbraní. Válka již byla téměř na samém konci a další zbytečné umírání již nebylo na místě. York tak Vollmera a jeho muže zajal a odvedl na americké velitelství. Při příchodu Yorka konfrontoval americký brigádní generál Julian Robert Lindsey se slovy „Yorku, slyšel jsem, že jste zajal celou německou armádu!“ Na to York odpověděl „Ne, generále, mám jich jen 132“ .
York byl okamžitě povýšen na seržanta a obdržel kříž za vynikající službu. O několik měsíců později, když proběhlo přezkoumání skutečnosti udělení kříže, byl Yorkovi kříž odebrán a nahrazen Medailí Cti (Medal of Honor – nejvyšší americké vyznamenání). Tu mu předal sám generál Pershing, vrchní velitel amerických sil. Ocenění dostal i od Francouzů v podobě Válečného kříže, Medaille Militaire a Řád čestné legie, nejvyššího francouzského vyznamenání. Yorkův zákrok byl tak výjimečný, že nakonec za něj obdržel celkem zhruba 50 vyznamenání z celého světa, včetně italského záslužného válečného kříže, či černohorského Řádu prince Danila I.
Foto: Když vystřílel všechnu munici z kulometu, York vytáhl svou pistoli a střílel dál. | Wikimedia Commons / Public domain
Po návratu domů se z něj stal hrdina. V New Yorku, v prestižním hotelu Waldorf Astoria mu byl uspořádán banket. Prohlédl si také ve speciálním voze systém metra, pak pokračoval do Washingtonu, kde mu Sněmovna reprezentantů tleskala ve stoje. Následovaly stovky a stovky žádostí, aby se Alvon York objevil v různých reklamách, účinkoval na všemožných vystoupeních, či doporučoval různé produkty. Jednou mu dokonce přišla nabídka na účinkování v reklamě za 30 000 tehdejších dolarů, což je v přepočtu na dnešní peníze zhruba 10 milionů korun! Všechny nabídky však York s pokorou odmítal. Místo toho propůjčoval své jméno různým charitativním a občanským organizacím. O slávu nestál a zůstal dál věrný svému životu. I když mohl žít život na výsluní a mít nespočet peněz, zvolil si raději manuální práci, kdy se živil jako truhlář na různých stavbách. Jediný dar, který kdy přijal byla 400akrová farma od Nashvillského Rotary klubu. Jako na všechny, i na Yorka dopadla hospodářská krize a roku 1921 byl nucen vyhledat finanční pomoc, což se samozřejmě neobešlo bez skandálních titulků v novinách. Alvin York zemřel 2. září 1964 ve věku 76 let na krvácení do mozku a je pohřben na hřbitově Wolf River v rodném Pall Mall.
Zdroj: SOFREP, Medal of Honor Foundation
Komentáře