Americké vojenské letectvo v současné době pracuje na taktickém leteckém systému nové generace nazvaném NGAD (Next-Generation Air Dominance), čili na stíhačce šesté generace. Škatulkování letadel do generací se přitom jeví jako nesmyslné a nabourává základní principy chápání toho, jak se věci přirozeně dějí, vše uměle zjednodušuje a vzbuzuje falešnou představu, že vývoj v celé své šířce probíhá skokově. Navíc o výše uvedeném novém systému doposud neexistují přesně dané definice, ale pouze jakési skupiny postulátů, které by měl stroj teoreticky splňovat, a ty se často v médiích ohýbají podle toho, jak to komu vyhovuje.

O stroji NGAD se často všeobecně mluví jako o „stíhacím“ letounu nové generace, což je v podstatě moc dobře, protože Pentagon jej formálně popisuje jako něco se skupinou schopností, které poskytují vzdušnou převahu v nejnáročnějších provozních podmínkách, a co má v sobě integrovány prvky možnosti vesmírného, kybernetického a elektronického boje. Podrobnosti o designu, technologii a objektivních schopnostech NGAD zůstanou s největší pravděpodobností ještě nějakou dobu tajné, ale Pentagon přece jenom učinil pár obecných prohlášení. Rodina systémů bude zahrnovat prvky s posádkou i bez posádky. Hlavní stíhačka, která bude jádrem či středem systému NGAD, bude posádková, ale pravděpodobně bude schopna operovat i v bezpilotním režimu. Letoun bude mít větší dolet a užitečné zatížení než současný typ F-22A Raptor. Očekává se, že pilotovanou stíhačku budou doprovázet čistě bezpilotní letouny s další municí a senzory, což výrazně zvýší celkovou bojovou sílu jediného bojového letu.

Foto: Taktický letecký systém nové generace NGAD (Next-Generation Air Dominance) | U.S. Air Force

Psali jsme:ZIL 131 - ruská legenda s neuvěřitelnou průchodivostí terénem

V březnu 2021 byl Pentagonem zveřejněn nejasný obrázek, na kterém je dvoumotorový letoun se smíšeným křídlem a vnitřní výzbrojí. Navzdory počátečním nadějím, že by americké letectvo mohlo odhalit konstrukční detaily budoucí stíhačky, zůstává zcela nejasné, zda je na obrázku skutečně aktuální pilotovaný prototyp NGAD, nebo něco jiného. Obrázek znázorňující i vyměnitelné alternativní motory, podvozek a užitečné zatížení může jednoduše ilustrovat pouze digitální designový aspekt vývojového programu. Vzhledem k deklarovanému záměru amerického vojenského letectva zabránit budoucím protivníkům, aby včas pochopili NGAD, může být obrázek dokonce záměrně zavádějící. Navzdory utajení poskytli vysocí manažeři v posledních měsících některé další informace. Podle náčelníka štábu amerického letectva, generála Charlese Q. Browna Jr., bude NGAD navržený primárně jako stíhač vzdušné převahy a bude mít víceúčelové schopnosti. Generál Brown ve svém projevu před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly v červnu 2021 vysvětlil, že tato sekundární schopnost umožní letadlu především obranu proti zbraním typu země-vzduch, ale také poskytne možnost plnit úkoly ničení pozemních cílů, pokud nebudou k dispozici jiné prostředky.

Generál ve výslužbě James Holmes, který do října 2020 vedl velitelství letectva USAF, oznámil v červnu 2021, že NGAD by nakonec mohl zahrnovat dvě lišící se pilotovaná letadla. Jedno by bylo optimalizováno pro evropské bojiště, mělo by menší rozměry, větší obratnost a schopnost operovat z dočasných letišť. Druhý stroj by pak byl o něco větší a těžší, s větším doletem a užitečným zatížením by lépe odpovídal podmínkám v indicko-pacifické oblasti. Kromě tohoto rozdílu v požadavcích orientovaných podle bojiště by větší stroj měl být vybaven směrovanými energetickými zbraněmi a měl by zajišťovat hlídkovaní v jakémkoli dějišti operací.

Nový americký letoun NGAT by měl hrát významnou roli ve zmenšující se flotile amerického letectva. Americké letectvo v současnosti provozuje sedm různých typů taktických letadel. Logistické úvahy, včetně zjednodušených expedičních služeb, jsou zásadní pro rozhodnutí amerického letectva zredukovat svou budoucí taktickou flotilu teoreticky na čtyři typy. Přechod je naplánován na třicátá léta.

Program NGAD využívá vysoce pokročilé techniky digitálního návrhu a inženýrství k porovnání a testování kompletních konceptů letadel v komplexních simulacích, nahrazování a přizpůsobování jednotlivých součástí letadla, dokud nebudou určeny optimální konfigurace. Teprve poté jsou vyrobeny fyzické díly pro testování v reálném světě. Tento postup má šetřit čas a peníze tím, že se vyhýbá fyzickým prototypům a experimentům. Letové testy NGAD byly oznámeny v září 2020 Willem Roperem, který do začátku roku 2021 sloužil jako náměstek ministra letectva pro nákup a technologii. Pentagon odmítl poskytnout další podrobnosti týkající se data prvního letu a dodavatele, který demonstrátor vyrobil, a také to, zda bylo vyrobeno více než jedno demonstrační letadlo. Letectvo pouze potvrdilo, že letoun byl provozován s kompletním systémem řízení. I přes význam této události je nutné ji vnímat v souvislostech. Zatímco většina odborného tisku označuje letadlo za prototyp, Pentagon neustále mluví o demonstrátoru. Druhý výraz totiž znamená, že zkoušené letadlo nemusí nutně představovat budoucí sériově vyráběný stroj.

Psali jsme:Jsme soběstační při výrobě vlastních armádních speciálů? Podívejte se, co dokážeme.

Revoluce digitálního designu otevírá možnost zcela přepracované akviziční strategie. Pro NGAD byl navržen téměř nepřetržitý vývojový a nákupní cyklus. Namísto nákupu celé flotily letadel stejné konstrukce a jejich následného provozování po dobu třeba třiceti let, by se měl design měnit již po patnácti letech. Zastánci této strategie uvádějí jako jednu z výhod výrazné snížení nákladů na provoz a údržbu, které údajně vykompenzuje zvýšené pořizovací náklady.  Neustálý vývojový cyklus má také zajistit, že část vozového parku bude vždy na špičkové úrovni. 

Zda se Američanům podaří zrealizovat program NGAT přesně tak jak chtějí ukáže až čas. Někteří pozorovatelé vývoje amerického letectví se však domnívají, že byl "ukrojen hodně silný krajíc“, a že program skýtá poměrně velké riziko. Američané jsou však tahouny vývoje a revoluce se od nich očekává.

Zdroj: U.S. Air Force