Francouzská střela typu ASN4G (Air-Sol Nucléaire de 4ème Génération – jaderná střela vzduch-země 4. generace) má být uvedena do provozu do roku 2035 a má posílit schopnost Francie udržet věrohodné odstrašení ve vyvíjejícím se geopolitickém a technologickém prostředí. Hypersonickou jadernou střelu odpalovanou ze vzduchu v současné době vyvíjí francouzská společnost MBDA s podporou ONERA a má v rámci francouzské strategie jaderného odstrašení nahradit střelu ASMPA (Air-Sol Moyenne Portée Amélioré – vylepšená střela vzduch-země středního dosahu).

Foto: Rafale se střelou ASMP-A, kterou ASN4G nahradí | MBDA / Public domain

Očekává se, že ASN4G dosáhne rychlosti mezi 6 a 7 Machy, čímž výrazně překoná schopnosti ASMPA. Tato rychlost spolu s pokročilými manévrovacími schopnostmi umožní střele vyhnout se radarové detekci a zachycení sofistikovanými systémy protivzdušné obrany. Dolet střely ASN4G přesáhne 1000 kilometrů, tedy dvojnásobek střely ASMPA, což zajistí větší operační flexibilitu. Střela bude mít rovněž vlastnosti stealth, kterých bude dosaženo použitím specializovaných materiálů, což sníží viditelnost radary a zároveň odolá extrémním aerodynamickým a tepelným podmínkám během letu.

Psali jsme:Rosatom zveřejnil zcela nové záběry z testu nejsilnější jaderné bomby historie

Pohon střely ASN4G je založen na proudovém motoru vyvinutém v rámci programu PROMETHEE. Pohonný systém využívá technologii smíšeného spalování pro přechod mezi podzvukovou, nadzvukovou a hypersonickou rychlostí, což zajišťuje schopnost střely udržovat vysokou rychlost na dlouhé vzdálenosti. Kompaktní konstrukce střely zajišťuje kompatibilitu se stávajícími platformami, včetně stíhacího letounu Rafale F5 a budoucích systémů, jako je stíhací letoun nové generace (NGF) z programu Future Combat Air System (FCAS). Bude ji také možné nasadit z francouzských letadlových lodí.

Vývoj ASN4G byl zahájen v 90. letech 20. století současně s modernizací ASMPA. V roce 2014 francouzské ministerstvo ozbrojených sil program potvrdilo, přičemž počáteční výzkum se zaměřil na dva klíčové přístupy: stealth a hypersonická rychlost. Volba upřednostnit hypersonickou rychlost vycházela z její účinnosti při pronikání stále vyspělejšími systémy protivzdušné obrany/zamítnutí přístupu (A2/AD).

Výzkum v rámci programu PROMETHEE zahrnoval vývoj proudového pohonu a dalších hypersonických technologií. K optimalizaci konstrukce střely byly použity pokročilé výpočetní nástroje, jako je simulační software CEDRE společnosti ONERA. V rámci projektu se rovněž zkoumají aplikace kvantové výpočetní techniky pro zvýšení účinnosti modelování a pohonu. Program MIHYSYS, zahájený v roce 2024, dále podporuje vývoj hypersonických pohonných technologií, včetně simulací spalovacích komor a zlepšení výkonnosti pohonu.

Program ASN4G je součástí širší strategie Francie na modernizaci jejích schopností jaderného odstrašování. Bude integrován se stíhacím letounem Rafale F5 a kompatibilní s budoucími platformami. Jeho nasazení posílí leteckou složku francouzského jaderného odstrašení, kterou v současnosti řídí strategické vzdušné síly (FAS) a námořní jaderné letectvo (FANu). Schopnost střely provádět složité manévry při hypersonických rychlostech zajišťuje její účinnost proti vyspělým systémům protiraketové obrany.

Psali jsme:Plynové pistole, u kterých nepotřebujete vlastnit 'zbroják', jsou na českém trhu velmi populární

Souběžně s tím probíhá vývoj hypersonického kluzáku V-MAX společností ArianeGroup, který doplňuje cíle programu ASN4G. Počáteční testy V-MAX a plány na následný demonstrátor V-MAX2 odrážejí zaměření Francie na rozvoj hypersonických technologií pro obranné účely. Program ASN4G je vyvíjen s cílem řešit vyvíjející se globální bezpečnostní výzvy a zajistit, aby francouzská jaderná odstrašující síla zůstala důvěryhodná i v roce 2050. Reaguje na pokrok v systémech protivzdušné obrany a rostoucí složitost prostředí A2/AD. Zvýšením dosahu, rychlosti a schopnosti přežití svého jaderného arzenálu si Francie klade za cíl zachovat strategickou autonomii a přizpůsobit se novým hrozbám.

Generál Stéphane Virem, velitel strategických vzdušných sil, zdůraznil úlohu střely při zajišťování průniku obranou protivníka. Admirál Hervé de Bonnaventure, poradce generálního ředitele společnosti MBDA, vyzdvihl technologický pokrok dosažený v konstrukci ASN4G, včetně její kompatibility se stávajícími i budoucími platformami. Vývoj střely je rovněž v souladu s širšími snahami Francie o modernizaci obrany, včetně zavedení bojových bezpilotních letounů stealth ovládaných z kokpitů letounů Rafale. Očekává se, že ASN4G bude v provozu do roku 2035 a její životnost se protáhne až za rok 2050.

Zdroj: Defense News, Janes