Ministerstvo zahraničí USA schválilo potenciální zahraniční vojenský prodej Marockému království zahrnující 600 střel země–vzduch FIM-92K Stinger Block I v odhadované celkové hodnotě 825 milionů dolarů (18,5 miliardy korun). Agentura pro obrannou bezpečnostní spolupráci (Defense Security Cooperation Agency, DSCA) v souladu s postupy upravujícími vývoz zbraní strategickým partnerům USA o navrhovaném prodeji oficiálně informovala Kongres.

Ukrajinský voják 30. mechanizované brigády a FIM-92 Stinger | Mil.gov.ua / CC BY 4.0

Psali jsme:EXCALIBUR ARMY servisuje armádní protichemická vozidla, první opravené kusy už znovu slouží vojákům AČR

Marocká žádost zahrnuje dodávku raket spolu s komplexním podpůrným balíčkem zahrnujícím technickou pomoc poskytovanou vládou USA a dodavateli, konstrukční expertizu a logistickou podporu. Tyto služby jsou považovány za jiné než hlavní obranné vybavení (non-Major Defense Equipment, non-MDE) a tvoří nezbytnou součást zajištění integrace systému, výcviku a dlouhodobé údržby. Celkové náklady vycházejí z maximálního předpokládaného rozsahu a mohou být upraveny v závislosti na závěrečných jednáních, specifikách smlouvy a interních omezeních marockého obranného rozpočtu.

FIM-92K Stinger je nejnovější generací v USA vyvinutého přenosného systému protivzdušné obrany (MANPADS), což je kategorie zbraní určených pro rychlé nasazení a vysokou mobilitu v operacích protivzdušné obrany krátkého dosahu. Stinger byl původně vyvinut v 70. letech 20. století jako náhrada za FIM-43 Redeye a v průběhu desetiletí prošel několika technologickými vylepšeními. Varianta K integruje bezkontaktní roznětku s poloměrem spuštění jeden metr, což výrazně zvyšuje smrtící účinek i ve scénářích blízkého zásahu. Díky této modernizaci je systém účinnější proti manévrovatelným a málo pozorovatelným vzdušným cílům, jako jsou malé drony, i ve složitém operačním prostředí.

Z technického hlediska si FIM-92K zachovává kompaktní a mobilní vlastnosti, které jsou pro jeho úlohu zásadní. Má ráži 70 mm, váží 10,1 kg a dosahuje maximální rychlosti 670 m/s. Může zachytit a zasáhnout cíle z libovolného úhlu pohledu až do vzdálenosti 6 kilometrů a při zásahu zezadu až do vzdálenosti 11 kilometrů. Je vybaven funkcí IRCCM (Infrared Counter-Counter Measures), která mu umožňuje zůstat zaměřený na cíl i v případě, že proti němu působí světlice nebo jiné infračervené klamné cíle. Střela nese bojovou hlavici s přibližně 540 gramy ekvivalentu TNT, což postačuje k neutralizaci většiny vzdušných hrozeb v malých výškách, jako jsou bezpilotní letouny, letouny blízké vzdušné podpory a útočné vrtulníky.

Psali jsme:Těžký stíhač tanků Jagdpanther měl pověst, která nepřeháněla

Díky naváděcímu systému Stinger „fire-and-forget“ (vystřel a zapomeň) se hodí zejména pro mobilní jednotky, které potřebují rychle zasáhnout hrozby, aniž by zůstaly odhalené. Střela má nicméně svá omezení – může být méně účinná v prostředí s těžkým terénem, kde je zhoršená viditelnost, nebo proti vrtulníkům, které využívají terénních nerovností. Navzdory těmto problémům zůstává střela FIM-92K velmi důležitým prostředkem integrované protivzdušné obrany, zejména při nasazení na mobilních platformách, jako jsou Gepard 1A2, LAV-AD, Machbet a Ozelot. Tyto konfigurace umožňují vytvořit vrstevnatou a mobilní síť protivzdušné obrany krátkého dosahu, která je stále více nezbytná, zejména na bojišti, kde se při saturačních útocích používají roje dronů a vyčkávací munice.

Ze strategického hlediska je tato navrhovaná akvizice v souladu s širším programem modernizace armády Maroka. Královské ozbrojené síly se snaží posílit své schopnosti protivzdušné obrany v reakci na vyvíjející se hrozby v regionu, včetně šíření ozbrojených bezpilotních letounů, střel s plochou dráhou letu a letounů se schopností stealth. Nákup systémů FIM-92K Stinger umožní marockým pozemním silám lépe bránit kritickou infrastrukturu, vojenské formace a citlivé pohraniční oblasti. Přispěje také ke zlepšení interoperability se silami USA a NATO, což je klíčový prvek obranné doktríny Maroka, které je od roku 2004 důležitým spojencem USA mimo NATO.

Hlavními dodavateli zapojenými do dohody jsou RTX Corporation (dříve Raytheon Technologies) se sídlem v Tucsonu v Arizoně a Lockheed Martin se sídlem v Syracuse ve státě New York. V této fázi nebyla zveřejněna žádná dohoda o průmyslové účasti ani offsetová dohoda, ačkoli tyto podmínky by mohly být řešeny v rámci dvoustranných jednání mezi marockou vládou a obrannými firmami. Podle DSCA nebude dohoda vyžadovat nasazení dalšího amerického personálu nebo dodavatelů na marockém území, ani nebude mít negativní dopad na připravenost americké armády.

Kromě operačních aspektů dohoda odráží dlouhodobé a mnohostranné obranné vztahy mezi Spojenými státy a Marokem. Od konce padesátých let 20. století si oba státy vybudovaly silné vojenské a bezpečnostní vazby prostřednictvím dvoustranných dohod a trvalé spolupráce. Maroko se aktivně účastní mnohonárodních cvičení, zejména cvičení „African Lion“, které je každoročně organizováno americkým velitelstvím pro Afriku (AFRICOM). Cílem těchto cvičení je zvýšit připravenost společných sil a zlepšit schopnost reakce v oblasti boje proti terorismu, pomoci při katastrofách a mírových operacích v celém regionu.

Pokračující podpora Spojených států vojenské modernizaci Maroka nejen posiluje strategické spojenectví mezi oběma zeměmi, ale také odráží záměr Washingtonu udržovat bezpečnostní partnerství, které přispívá k regionální stabilitě v severní Africe a Sahelu. Navrhovaný prodej raket Stinger proto přesahuje pořízení hardwaru – je součástí širšího závazku ke společným strategickým zájmům, budování obranných kapacit a vojenské interoperability.

Zdroj: armyrecognition.com, defensemagazine.com