Kongo dosáhlo nezávislosti na Belgii v roce 1960, ale z následné krize vyšel vítězně Joseph-Désiré Mobutu (1930-1997), který se po státním převratu se chopil moci. Vládl jako krutý diktátor, ale na počátku 90. let začala jeho moc slábnout. Nyní ale mělo dojít k další destabilizaci celého regionu. U kořenu střetů trvajících dodnes, jsou dlouholeté boje mezi Hutuy a Tutsii, které vyvrcholily v roce 1994 během genocidy ve Rwandě, kde Hutuové vraždili nejen Tutsie, ale i umírněné Hutuy.

Foto: U kořenu střetů trvajících dodnes, jsou dlouholeté boje mezi Hutuy a Tutsii, které vyvrcholily v roce 1994 během genocidy ve Rwandě | Wikimedia Commons / Public domain

Tutsiové z Rwandy utíkali do sousedních zemí. Když byli Hutuové poraženi, statisíce jich v roce 1994 přešly do Konga, kde žili Tutsiové. Válka se pak přenesla i na jeho území, kde se Tutsiové v roce 1996 zapojili do tažení opozičního konžského vůdce Laurenta-Désirého Kabily (1939-2001). Invaze vedená Rwandou vyústila v roce 1997 ve svržením diktátora Mobutua a Kabila se stal novým prezidentem. Když Kabila v roce 1998 nařídil odchod všech sil z Ugandy a Rwandy, aby nepůsobil jako jejich loutka. Asi netřeba připomínat, že rwandští vojáci nebyli z jeho plánu zrovna nadšení, a tak se rozhořela další válka (1998-2003), do níž se nakonec zapojilo devět afrických zemí - na Kabilově straně Angola, Čad, Libye, Namibie i Zimbabwe. V této krvavé válce zahynulo 5,4 milionů lidí. Byť oficiálně skončila v roce 2003, boje na východě Konga ale pokračovaly dál.

Psali jsme:Přátelé, jak se sluší a patří: partyzánský odpor v pobaltských státech proti sovětskému vlivu

V současné době se hodně hovoří o rychlém postupu konžské povstalecké skupiny známé jako Hnutí M23 (Mouvement du 23 mars), kterou etnicky tvoří zejména Tutsiové. Hlavní operační oblastí hnutí je východ Konžské demokratické republiky, zejména provincie Severní Kivu. M23 vzniklo v roce 2012 odštěpením od jiné vzbouřenecké skupiny na východě Konga, kde zahájilo postup. Tvrdí, že jeho cílem je hájit Tutsie, kteří jsou na východě Konga diskriminováni. Při postupu obsadilo oblasti, kde jsou doly na zlato, kobalt a tantal, který se v nich nelegálně těží. V listopadu 2012 obsadili milionové město Goma, ale ke konci roku 2012 konžská armáda s jednotkami OSN město dobyla zpět. Podle vyšetřování OSN za vznikem hnutí M23 stála Rwanda. V důsledku mezinárodního tlaku přestala Rwanda hnutí podporovat, což vedlo v roce 2013 k jeho rychlé porážce. V roce 2017 odštěpené jednotky M23 obnovily povstání, ale operace této frakce měly jen malý místní dopad.

Klid ale neměl trvat dlouho a v roce 2022 zahájila větší část M23 ofenzívu, která nakonec vyústila v dobytí konžského pohraničního města Bunagana. Po útocích na M23 v roce 2022 konžská vláda znovu obvinila Rwandu a vládu tamního prezidenta Paula Kagameho z podpory rebelů. Rwanda tato obvinění popřela. V listopadu 2022 se rebelové z M23 dostali do blízkosti města Goma a donutili asi 180 000 lidí opustit své domovy poté, co se konžská armáda stáhla z regionu poblíž vesnice Kibumba. V prosinci 2022 se objevily zprávy o masakru v Kishishe v provincii Severní Kivu, který stál život téměř 300 civilistů. Od února 2023 skupina okupuje různá velká města ve východní části Severního Kivu včetně Bunagany, Kiwanja, Kitchanga, Rubaya, Rutshuru a kontroluje životně důležité cesty vedoucí do Gomy. Tohoto důležitého města se rebelové bleskově zmocnili 26. ledna 2025. Město na hranicích s Rwandou ovládli po krátkém boji. Konžské ministerstvo zahraničí obvinilo Rwandu, která M23 podporuje, že vyhlásila válku Kongu. Rwanda své zapojení nepopřela, tvrdí ovšem, že Kongo chce svrhnout její vládu. Její zástupce na zasedání rady bezpečnosti OSN Ernest Rwamucyo dal najevo lítost, že mezinárodní společenství se rozhodlo raději odsoudit skupinu M23 než konžskou armádu, která podle něj porušila příměří.

Keňský prezident Wiliam Ruto (který předsedá Východoafrickému společenství) vyzval k příměří a oznámil, že prezidenti Demokratické republiky Kongo a Rwandy se budou účastnit krizového zasedání. Jen od začátku roku 2025 před hnutím uteklo 400 000 lidí v provinciích sousedících s Rwandou, uvedla OSN, která už v sobotu z Gomy stáhla všechny své pracovníky, jejichž přítomnost nebyla ve městě nutná. Evakuaci pracovníků OSN z Gomy zajišťovaly modré přilby ze sil MONUSCO. Silnice vedoucí z Gomy jsou zablokovány rebely a nefunguje ani letiště, potvrdila OSN.

Zdroj: britannica, Reuters, Council on Foreign Relations

Psali jsme:GROM - polské speciální síly