Operace Pike byl krycí název pro plán strategické bombardovací operace proti Sovětskému svazu, na který dohlížel britský komodor letectva John Slessor a který měla realizovat anglo-francouzská aliance. Britské vojenské plánování proti Sovětskému svazu probíhalo během prvních dvou let druhé světové války, kdy navzdory sovětské neutralitě dospěli Britové a Francouzi k fakticky správnému závěru, že nacisticko-sovětský pakt činí z Moskvy spojence Hitlera. Mohlo to ovšem mít potenciálně tragické důsledky.

Foto: Francouzský bombardér Farman F.220 | Wikimedia Commons / Public domain

Cílem plánu bylo zničit sovětský ropný průmysl, způsobit kolaps sovětské ekonomiky a připravit nacistické Německo o sovětské zdroje. To samozřejmě s ohledem na sovětský postup v roce 1939 proti Polsku, ale také s ohledem na agresi proti neutrálnímu Finsku, mělo své opodstatnění. SSSR skutečně s nacistickým Německem rozvíjel přátelské až spojenecké vztahy.  Ještě předtím, než nacisté obsadili Francii, plánovaly proto Spojené království a Francie bombardovat ruská ropná pole, aby zastavily Hitlerův postup Evropou. Kdyby však Spojenci svůj plán uskutečnili, donutili by nepochybně nacistické Německo a Stalinův Sovětský svaz uzavřít otevřené spojenectví proti Spojencům.

Psali jsme:Malá válka - Slovensko proti Maďarsku v březnu 1939

Foto: Cílem plánu bylo zničit sovětský ropný průmysl, způsobit kolaps sovětské ekonomiky a připravit nacistické Německo o sovětské zdroje (ilustrační foto) | Wikimedia Commons / Public domain

I když Hitler a Stalin během války na nějakou dobu vytvořili jakési spojenectví, trvalo jen krátce – Hitlerova touha po moci způsobila, že se spojenectví rozpadlo, když se rozhodl v červenci 1941 napadnout Sovětský svaz. Ukončil tím období poměrně těsné spolupráce, jejímž nejvýraznějším výsledkem byl pakt Molotov-Ribbentrop. V jeho důsledku SSSR získalo východní Polsko a volnou ruku k okupaci pobaltských států, kterou provedl v červnu 1940, zatímco Hitler obsadil zbytek Polska. Znamenalo to také, že zatímco Stalinova vojska okupovala východ Evropy, Hitler mohl postupovat na západ. 

Británie a Francie mu v důsledku útoku na Polsko vyhlásily válku, ale Poláky nijak nepodpořily. Období tzv. „podivné války“ či „války v sedě“ skončilo brutálním německým porušením nizozemské a belgické neutrality, kterým obešli Maginotovu linii. Francie, připravená na minulou válku, pak padla během několika týdnů.

Stalin v paktu Molotov-Ribbentrop souhlasil s tím, že bude nacistické armádě dodávat zásoby, například ropu. To byl pro německou válečnou mašinerii klíčový bod a Sovětský svaz to de facto činilo spojencem nacistického Německa. Na západě byl vypracován plán operace Pike, jejímž cílem bylo vyslat britské a francouzské bombardéry nad Sovětský svaz, aby zaútočily na jeho ropná pole a zničily je, a tím ztížily a případně zastavily postup Německa Evropou. Přes počáteční odpor některých politiků nařídila francouzská vláda generálu Matrici Gamelinovi, aby zahájil plán možné intervence s cílem zničit ruskou těžbu ropy, a americký velvyslanec Bullit informoval amerického prezidenta Franklina Roosevelta, že Francouzi považují letecké útoky francouzského letectva v Sýrii proti Baku za nejúčinnější způsob, jak oslabit Sovětský svaz.

Psali jsme:Nejúspěšnější stíhači bitvy o Británii. Polská 303. peruť se přitom zapojila s dvouměsíčním handicapem

V březnu 1940, po skončení zimní války, podnikli Britové tajné průzkumné lety s cílem fotografovat oblasti uvnitř Sovětského svazu, a to s využitím vysokorychlostní stereoskopické fotografie ve velkých výškách. Analýza fotografií odhalila, že ropná infrastruktura v Baku a Batumu je obzvláště zranitelná vůči leteckému útoku, protože k oběma se lze přiblížit z moře. Groznyj byl mnohem hůře dosažitelný cíl. Bylo rozhodnuto jej bombardovat jako první, aby byl využit moment překvapení. Ropná pole měla být napadena zápalnými pumami. Testy provedené v Královském arzenálu ve Woolwichi odhalily, že zásobníky na lehkou ropu v závodech na zpracování ropy by mohly být odpáleny silnými výbušninami.

Od 1. dubna byly k Velitelství Středního východu převedeny čtyři perutě čítající 48 bombardérů Bristol Blenheim Mk. IV, které byly doplněny několika jednomotorovými bombardéry Wellesley pro noční mise. Pro noční operace během operace byla vyčleněna také francouzská jednotka 65 původem amerických bombardérů Martin Maryland a doplňková jednotka 24 těžkých bombardérů Farman F.222.

Francouzi připravovali nová letiště v Sýrii, která měla být připravena do 15. května. Očekávalo se, že kampaň potrvá tři měsíce, a na operaci bylo vyčleněno přes 1000 tun munice. Německý Blitzkrieg a rychlý pád Francie od 10. května 1940 plány ovšem zhatil. Francouzská armáda posílená o britský expediční sbor nedokázaly postup Wehrmachtu zadržet. Němci také ukořistili vlak odstavený ve vesnici La Charité-sur-Loire, který obsahoval bedny s tajnými dokumenty evakuovanými z Paříže. některé z těchto dokumentů se týkaly operace Pike.

V rámci propagandistické kampaně, která měla ospravedlnit invazi do Francie, zveřejnila německá zpravodajská kancelář 4. července výňatky ze zachycených dokumentů týkajících se připravované operace. Po útoku nacistického Německa na Sovětský svaz v rámci operace Barbarossa v červnu 1941 byla operace Pike modifikována jako pohotovostní plán, který měl být uplatněn v případě, že by kavkazská ropná pole obsadila německá vojska.

Ačkoli Britové a Francouzi prováděli operaci s cílem oslabit Němce a Sověty, výsledek by byl pro Spojence pravděpodobně škodlivější. Kdyby k útoku došlo před invazí do Francie, mohla mít Británie v případě porážky Francie vyhlídku na samostatný boj proti německo-sovětské alianci, což by rovněž oddálilo pro vývoj války klíčový německo-sovětský konflikt. Zničení ropných polí, která by v roce 1942 případně padla do německých rukou, by zásadně ztížilo jakoukoli strategickou protiofenzívu Rudé armády, která by musela před pochodem na Berlín obnovit kapacity ropných polí. Operace Pike byla především projevem snahy za každou cenu se vyhnout přímé konfrontaci během podivné války a ovlivněna přetrvávajícím přesvědčením o efektivitě strategického bombardování. První se nepovedlo, druhé je dodnes diskutabilní.

Zdroj: warhistoryonline.com