Vylodění v den D, největší námořní invaze v dějinách, bylo naplánováno do posledního detailu. Jedna z nejdůležitějších částí tohoto útoku přitom neměla nic společného s útokem z vody. Bylo to spíše nasazení spojeneckých výsadkářů jako jedněch z prvních vojáků, kteří ve Francii zaútočili na nepřítele, a to v rámci takzvané operace Tonga.

Jednou z těchto skupin byla britská 6. výsadková divize, která v Normandii seskočila těsně po půlnoci 6. června 1944. Dostali řadu úkolů, které měly zajistit bezproblémový průběh vylodění spojeneckých vojsk. Patřilo k nim i zničení nebezpečné německé dělostřelecké baterie, což se jim navzdory všemu podařilo.

Foto: Výsadkáři 22. samostatné výsadkové roty britské 6. divize | Wikimedia Commons / Public domain

Psali jsme:Nejtěžší souboj leteckého esa Hermanna Grafa

Operace Overlord se účastnily tři výsadkové divize: americké 82. a 101. výsadková a britská 6. výsadková, k nimž se připojil malý počet kanadských výsadkářů. Počty výsadkářů činily celkem přes 18 tisíc, kteří byli vysazeni za nepřátelskými liniemi.

Stejně jako 6. výsadková divize byly 82. a 101. výsadková divize nasazeny v předstihu před obojživelným vyloděním, aby zajistily zabezpečení důležitých míst. Tito výsadkáři byli pro úspěch Dne D životně důležití, protože jejich cíle hrály významnou roli ve výsledku ostatních misí. Americké divize byly vysazeny za pláží Utah a účastnily se různých akcí, aby zajistily, že ti, kteří se vylodili později během dne, budou moci rychle pokračovat za svým cílem.

Šestá byla vysazena poblíž řeky Orne, aby podpořila britské jednotky, které se měly vylodit na pláži Sword. Tyto pozice také kryly zajištění boků všech pěti míst vylodění. Přestože mnozí z výsadkářů, kteří byli vysazeni v časných ranních hodinách, nikdy předtím neviděli boj a často minuli určené místo svého výsadku, mnoha svých cílů úspěšně dosáhli.

Pro Brity pod velením generálmajora Richarda Galea byly všechny tyto cíle součástí operace Tonga. Ačkoli původně měla být nasazena pouze jedna brigáda, plán se změnil tak, že měla být vysazena celá 6. výsadková divize. Podstoupili rozsáhlý výcvik, který jim měl pomoci splnit tři zadané úkoly.

Psali jsme:Atol Kwajalein: Klíčové vítězství americké armády během 2. světové války

Mezi ně patřilo obsazení mostů přes Caenský kanál a Ornu, zničení mostů přes Dives a vyřazení dělové baterie Merville, která byla součástí Atlantického valu. Piloti pověření vysazováním parašutistů trénovali ve dne v noci, aby zajistili, že své manévry zvládnou. Ti, kteří měli za úkol obsadit mosty přes Ornský a Caenský kanál, trénovali na podobných stavbách v Exeteru.

Nejintenzivnějším výcvikem prošel 9. výsadkový prapor, který měl za úkol zničit dělovou baterii v Merville. Na dva týdny byli vysláni do tábora, kde byla vytvořena replika pro výcvikové účely. Opakovaně cvičili a učili se, jak operovat v pobřežním opevnění a jeho okolí, a také si prošli nejlepší způsoby, jak Němce porazit.

Těsně před půlnocí 5. června 1944 odletěli britští výsadkáři na palubách těžkých bombardérů Handley Page Halifax, vlekoucích kluzáky Airspeed Horsa, z letiště Royal Air Force Tarrant Rushton. Krátce poté vzlétli ve vlnách zbývající vojáci v Albemarech Armstrong Whitworth A.W.41, Douglasech DC-3 "Dakota" a Short Stirlingách. Jednotlivé brigády měly být vysazeny ve Francii mezi 12:50 a 4:30 ráno 6. června.

Stejně jako u většiny výsadkových operací bylo mnoho výsadkářů vysazeno ve značné vzdálenosti od zamýšlených cílů. Pro podplukovníka Terence Otwaye, velitele 9. výsadkového praporu, bylo toto narušení plánů dosti nepříjemné, protože jeho mise u dělové baterie Merville spoléhala na celou brigádu spolu s jejich těžkou technikou, aby mohla útok úspěšně provést.

Otway přistál bohužel mimo zónu výsadku, na statku, který drželi Němci. Podařilo se mu uniknout spolu s několika muži, kteří přistáli s ním, a dostat se na určené místo. Zdálo se, že nebyl jediný, kdo byl vysazen mimo kurz, protože o hodinu později dorazilo jen 110 parašutistů s velmi malým množstvím zbraní. Nakonec jich shromáždil 150.

Aby mohly operace pokračovat, musel Otway do 5:30 ráno zničit Mervillskou dělostřeleckou baterii, takže navzdory chabým počtům 9. výsadkový prapor vyrazil proti opevnění, kde se setkal s 22. samostatnou výsadkovou rotou. Když přilétající kluzáky s britskými ženisty minuly cíl, Otway se rozhodl zahájit útok, přičemž své muže rozdělil do čtyř útočných týmů.

Následoval krvavý, i když vítězný útok, jehož výsledkem byla dobytá Mervillská dělová baterie a zajetí německých válečných zajatců. Prapor se z místa rychle stáhl, přesunul se k vesnici Le Plein, svému druhému cíli, a obsadil ji. Ačkoli měli další úkoly, prapor byl příliš malý na to, aby mohl pokračovat, vzhledem k tomu, že celkové ztráty, které utrpěli u Merville, činily kolem 50 mrtvých a 25 raněných.

Celkově byla operace Tonga považována za úspěšnou, bez ohledu na rozsáhlé problémy, s nimiž se potýkali vojáci, kteří byli rozptýleni po krajině. Rozptýlení divizí sice bylo chybou, ale Němci se nechtěně domnívali, že výsadkářů přistává mnohem více, než jich ve skutečnosti bylo, a na větší ploše.

Posíleni později další vlnou výsadkářů z 6. výsadkové divize pokračovali v boji v kontinentální Francii a bojovali proti Němcům až do svého stažení z fronty 27. srpna 1944. Během bojů mezi 5. a 7. červnem utrpěla divize ztrátu 800 padlých z 8 500 nasazených mužů.

Zdroj: warhistoryonline