Pro pana Jaroslav Dolejska. Pokud Vás opravdu zajímá jak to bylo na Otoce v Bosně doporučuji výlet. Podle toho co jsem viděl na googlu v současné době je tam nádherně. Lidi jsou docela v pohodě. Řeknou Vám vše o účasti naší jednotky v tom prostoru, kde celou válku si docela podrobně zadokumentovali. Měl by jste ale třídit získané informace protože se dovíte že za vše mohou Srbové což není pravda. V klidu se obraťte na starostu a kroniku, myslím, že lidi které bych Vám doporučil nežijí, nebo jsou již starý. Žil tam také chlap z Ceskych Budějovic bojoval na muslimské straně v hodnosti majora. Bylo mu kolem 40ti let. Tam se dovíte jména důstojníků, jejich reakce a řešení, kteří to tam řídili za českou armádu. No zbytek Vám hrdinna armáda zataji. Nebyl to úspěch velení praporu a českého kontingentu, byl to úspěch kluků kteří tam byli v prvních minutách. Čest památky zemrelemu kolegovi z Bosny.

Bohužel Pavel Gavel, kterého, hlavní autor vzpomínek, na jehož popud jsme to sepsali, je po smrti. Modré nebe vojáku. Nezapomeneme!

Naše osudy jsou různé a někteří už nejsou mezi námi. Někdo zemřel na následky zranění, další při nehodách, věkem, nemocemi nebo si vzali život v průběhu let po návratu z mise. Často se to jen mihne v diskuzích a vědí o něm jen ti co ho znali a blízcí, pár je na stránce inmemoriam, army.cz, ale po Pavlovi Gavlovi, kterého jsem znal z těchto stránek a z hovorů po telefonu zpoza alp a zpráv, kdy jsme na základě jeho energie, vzpomínek a nasazení dali dohromady vzpomínku na Otoku (tím to nekončí). Jsme se rozhodli přidat na stránce spolku trvalou vzpomínku na tyto vojáky a vojákyně. Budeme samozřejmě rádi i za doplnění a další vzpomínky na další z nás co už tady nejsou. Postupně podle času a informací to budeme doplňovat. Třeba to pomůže i při komunikaci s MO.

www.czforces.cz/veterani-zemreli-po-navratu-do-cr/

Ja se Alju Izetbegovice zastávám jako člověka s kterým jsem mluvil. Jeho role v konfliktu je mi známá, ale nejsem oprávněn ho soudit a myslím že vím o tom více než uvadite. Ale potechou je ze je tu někdo takový co má alespoň přehled.

Rád bych se zeptal vás, kdo v roce 1995 sloužil v Chorvatsku, jaké byly rozkazy v srpnu při operaci bouře?
Děkuji

Tak především, muslimskej fundamentalista Alija Izetbeovič je zodpovědnej za všechny zvěrstva, který se v Bosně a Hercogovině odehrály. Napřed si doplňte vědomosti ohledně počátku této občanské války. Na principu ústavy Jugoslávie fungovalo křehký soužití jejich národů. v případě Bosny a Hercegoviny to znamenalo, že byly definovány 3 konstitutivní národy - Srbové, Chorvati, Bosňáci. K případnýmu vyhlášení nezávislosti musel být souhlas všech těchto státotvorných národů. V rozporu s toutu ústavou (bez souhlasu Srbů) vyhlásil Izebegovič nezávislost a rozpoutal tím peklo obačnské války, takže nechápu jak můžete obhajovat takovýho zločince.

Omlouvám se za gramatické chyby prostě Čechoslovák

Ahoj všem. Konečně jsem si to přečetl celé i s příspěvky. A odpovím na několik otázek a nejasností. Daytonskou úmluvou byla Otoka rozdělena na  dvě části, kde řeka Una tvořila tzv hranici. Mělo to ale problém, většina Otoky byla tvořena muslimským obyvatelstvem. Na "srbské" straně byl muslimský hřibtov a jejich posvátné místo, takovým místem byla studna vody, která byla v části, kde došlo k zastavení srbů. Na pátek 19.04.1996 výcházel muslimský svátek "Svátek obětí" (obětují ovci nebo kozu) a nuslimi si také uctívají zemřelé, nebudu srovnávat s křesťanským svátkem. Srby o tom věděli a chtěli znemožnit tuto oslavu a taky svým spůsobem protestovat proti naší přítomnosti. Srbové nechtěli a ani neměli zájem přejít most na druhou stranu, směrem na Bosansku Krupu. Někdo se totiž ptal proč nemohli Srby na druhou stranu, mohli ale nechtěli. 2) Prosím všechny, kteří diskutují tady, aby se nenaváželi do Alju Izetbegoviče pozdějšího prezidenta BiH. Byl to rovný chlap, mluvil jsem s ním osobně při jeho návštevě Bosanské Krupy, vlastně mně představil starosta Bosanské Krupy Idriz Ezič. Rozhovor probíhal v přátelském duchu. Měl jsem zjištěné informace o minometné palbě na tržnici v Sarajevu, překvapivě mi to popravdě potvrdil a dodal, řeknu to naším českým příslovím "Když se štípe dříví lítají třísky." Kdo by chtěl vědět, kdo přispěl na vstup NATO do BiH doporučuji místní noviny Liljan období březen až květen 1996, kde je to hezky popsané. O náboženský konflikt se nejednalo, ale když chceš schovat důvod tak náboženství a rasismus je to nejlepší. V době naší přítomnosti v oblasti Otoka žili i když v menšině pohromadě srby, muslimani a kreťané. V Otoce žil dokonce děda, který mně zastavil a zeptal se mne, co tam dělám se samopalem, když jsem doma a vysvětlil mi to na základě první republiky Československa. V muslimské armádě dokonce v hodnosti majora sloužil chlap z Českých Budějovic, který se tam oženil a v konfliktu válčil za muslimskú stranu. Ale k Aljovi Izetbegovičovi za jeho rovné chování, čest jeho památce. Bohužel informace jsou velice citlivé i v dnešní době tak je neuvedu. Někdo se ptal na názor zda jsme tam měli být, má odpověď zní NE. K pohybu a ke střelbě na Otoce, trocha si budu tahat triko, mimo jiné to bylo v hlášení. Srbové před nás postavili vojáky v první řadě stáli většinou chlapi, kteří přišli o rodiny slušně řečeno válečnými aktivitami muslimů a byli toho svědky v dalších řadách stálo několik desítek vojáků z 2 srbské tankové brigády a policajti od Sima Drljači . Na druhé straně muslimi do prvních řad postavili ženy, starce, děti a puberťáky až třetí až čtvrtou řadu tvořili bojecschopný chlapi. Z muslimské armády dole u nás nikdo nebyl pouze "raněný". Důvod byl, že v Bihači se konala vojenská přehlídka 5 armádního sboru BiH (muslimská armáda). V době konfliktu byl ještě poslán na případnou pomoc (případná pomoc je kdyby se začalo válčit) jeden prapor muslimské 511. slavné brigády, který se rozmístil na kopci nad Otokou směrem k Bosanské Krupě. Vzhledem k těmto informacím jsem požádal leteckého navodčího o povolání vzdušné podpory NATO, která ovšem přiletěla až po 6ti hodinách a to už to nejhorší bylo pryč. Podpora spočívala ze 3x Black Hawk a byla to alespoň malá utěcha a psychická podpora. Ke střelbě na Otoce, strílelo se tam, byl to adrenalin, na Srby nejdříve do vzduchu, ale oni se jenom přikrčili a pstupovali dál ( je to vidět i z postavení srbů před námi). Muslimská část automaticky couvla při prvních výstřelech. Srbové se zastavili až na základě střelby gulometu na silnici, gulomet měl za úkol nastřelit krátkou dávku do obou dvou stran do výše pasu, takže vystřelil doprava do kopce a doleva nad řeku Unu. Srby pokračovali, ale již nejistě gulomet dostal rozkaz střílet pod nohy krátkou dávku, rozkaz byl splněn a Srbové stáli. Z BVP se nestřílelo, ale střelci operátoři měli přesně zadané cíle pro případnou krátkou výstražní dávku, což bylo splněno. Z důvodu nestrannosti by se střílelo z BVP na obě strany jak muslimskou tak srbskou. Nebyl to blázen a ani nepanikařil, střelba byla nářízená a účelová a účel splnila. Ze střelby byl jeden Srb lehce raněný, vyřešeno v součinnosti s Simom Drljačou. Taky se střelbou sundávali muslimský puberťáci ze zbořených zdí domů, protože dělali provokační akce, které nám zrovna nepomáhali řešit napjatou situaci (střílelo se do zdi pod nohy puberťáků). Zbraně nepřítele : Srbové, neměl jsem přesné údaje, ale vzhledem k tomu, že Simo Drljača nosil u sebe vždy nabitý Browning přepokládal jsem krátké zbraně, dále tam byla Rudice která měla "krycí název Arkan grad" takže byla přítomna pravděpodobně i část Tygrove brigády Srbů. Muslimská část: okamžité vybudování zázemí pro případné zranění, logistické zabezpečení pro stravování, krátké zbraně a transparenty dobře upravené k tzv. Boji zblízka mimo to prapor 511, Slavnej brigády stažený z přehlídky v Bihači (velel mu Senad P., který byl mimojiné styčný důstojník 511 slavné brigády, vyznamenén zlatou hvězdou za hrdinství, osobně jsem s ním mluvil toho dne u našeho). Taky nám moc nepomohla jedna zprvodajská jednotka NATO, která rozdávala na muslimské straně špatné mapy obyvatelům, kde jejich posvátné místo a hřbitov byl vyjmut Z Daytonu a přidělen Srbské straně mimo tzv Zónu separace. Kluci, kteří tam byli AČR, ať byli odkudkoliv projevili velikou odvahu a statečnost, myslím tím řadové vojáky, protože důstojníků tam bylo v první fázy té nejhorší pomálu vlastně jenom tři z toho jeden nebyl schopný bojovat čehož si všiml i Drljača, což bylo špatně a následovala otázka" On se nás bojí?" Fyzický kontakt (kromě kamenů, přepravek, transparentů na nás a mezi muslimy a srby) tam byl pouze jeden, kdy srb nakopl našeho takového vzrůstem menšího vojáka do rozkroku ten se složil, ale vstal a držel řadu dál, náš voják za nim tomu srbovi za odměnu hlavičkou s nasazenou kevlarovou přilbou upravil úsměv na tváři. K velení té akci a účasti tzv velících důstojníků našeho praporu se vyjádřovat nebudu, je to na jejich svědomí jak to nesou včetně těch odměněných. Většinou tam dojeli až po samotném konfliktu a některý se jenom tím sektorem projeli, podle hesla po boji je každý generál. Vysvětlení některých jmen: Alja Izetbegovič - pozdější prezident BiH v té době pověřen jednáním za muslimskou stranu, ale už v té době uctíván jako prezident, Simo Drljača - velitel policie v oblasti Priedor, válečný zločinec, nařídil několik etnických čístek proti muslimům a jiným na srbské straně, zastřelen příslušníky britské SAS. Željko Rožnatovič - ARKAN - kriminálník, válečný zločinec založil Srbskou dobrovolníckou gardu - Tygrova brigáda v době našeho působení byla část této brigády v našem sektoru, mimojiné chránila Karadžiče při návštěvě Nového Gradu (srbsky) nebo Bosanski Novi (muslimsky) a v Motel ADA uspořádal 8.března 1996 MDŽ, kde se zúčastnili i příslušníci a příslušnice našeho praporu jako úkázka nestrannosti vůči válčícím menšinám. Arkan byl údajně zastřelen v Bělěhradě v roce 2000. V té době velení NATO věřilo v tzv samočističku BiH a my jsme válečné zločince nechytali a nezneškodňovali i když jsme o nich přímo věděli a měli jsme k nim informace. Je mi jasné, že kluci si to přikrešlují není to zcela dobře. Tyto všechny informace, byli v hlášení velení praporu a dokládány i při hlášení na místě jak mým nadřízeným tak gen. Jacksonovi. V začátcích proti cca. 20ti vojákům českého a dvou BVP stálo cca. 700 nepřátel (nepřátelé jsou v tomto případě muslimani a srbové, není započten prapor 511, protože nebyl zjištěn počet) poté přišla posila další 2 BVP z Arapuše a jednotky z Bosanské Krupy. Omlouvám se jen za strohé vysvětlení bez jmen a několika detajlů, jak jsem uvedl výše, ještě dnes jsou některé informace velice citlivé a nejsem si jistej, že potvrzující důkazy-rozkazy jednotlivých stran byli zlikvidovány. Překvapením pro mně bylo po návratu do ČR a po něklika měsících, setkání s muslimským policajtem z Otoky, který byl na návštěvě s rodinou u jednoho důstojníka mojí posádky. Našemu praporu byl taky věnován rozhlasový pořad z Bosanské Krupy, kde bylo poděkováno veliteli a ženistům za pomoc při opravě cest a mostů. Z uvedených jmen v rozhovorech tam opravdu přijel Oldřich Židlík, mjr, Luky a kpt. Petr Miler, kteří pak vedli jednání s představiteli údajně zástupci vlády BiH. Za Srby tam byl Simo Drljača za muslimy starosta Otoky (nacionalisticky orientovaný muslim). Po uklidnění, bylo krásné jak táta který byl na srbské straně dal pořádnou facku synovi, který byl na muslimské straně a v objetí odešli do Otoky. Opravdu, koho to zajímá měl by zajet do Otoky podle internetu tam turisté chodí, zajít za starostou (historik v té době měl asi 60 let) a zeptat se na ten den. Video tam je, anebo mělo by být a zřejmě bude v historii města Otoky. Je na videu zachyceno jak to začíná, jak se k tomu stavíme my čeští vojáci, jsou tam vidět tváře důstojníku, který tam opravdu byli v těch horkých chvílích, postavení BVP na  mostu a jeho stažení je tam zachycena naše střelba a myslím i zadokumentovány jména důstojníků a vojáků českého praporu IFOR. Video je určitě alespoň bylo je to zestřih tří dnů ten zbytek o zadokumentování jmen, mám jen od historika, který se mně ptal na celé moje jméno, protože věděl jenom gospodin nadkapetan. Bylo by toho moc na psaní, dokladování skutečností atd.

Ahoj všem věrným, jinak celá akce je docela dobře zadokumentovana na videu u historika Otoky, jméno bych asi jeste dohledal, ale myslím, že to budou mít v kronice Otoky. Byl to druhý dům vlevo za mostem na muslimské stráně proti proudu řeky Una. Na druhé straně řeky do doby naší střelby. Kdo má zájem může zajet na dovolenou a zjistit si to. Mojí odměnou byla fráze britského generála Jacksona "good job captain" po podání hlášení o průběhu akce.

Ahoj Oldo. Zdraví te oficer zavezu pro 511, 506 a 501 muslimskou brigádu vlastne pro muslimskou stranu. To jsou keci, samý Rambo. Byl jsem tam od začátku ale vyjadřovat se k tomu nebudu, byla to jen nase práce. Fakt za to někdo dostal odměnu a nebo dar? Zajimalo by mně kdo? Doufám že ne ten vysoce postavení stabak který se radiostanici ptal na počasí místo toho zda jsme v pořádku.

Doplněný a opravený text
Otoka 1996: Jen pár týdnů po příjezdu do Bosny a Hercegoviny čekal české vojáky nejtvrdší křest
19. 04. 2020 kategorie: Vojenská historie 24 komentářů
Při vyslovení slova Otoka si mnozí z nás vybaví střet mezi Srby a Muslimy (, který museli po prvních pár týdnech nasazení řešit naši vojáci mise IFOR (The Implementation Force). Byla to první mise NATO, které se naše armáda účastnila, jejím mandátem bylo silou prosadit mír ve válkou zničené Bosně. Česká republika vyslala do operace 6. mechanizovaný prapor, který byl 12. února 1996 začleněný pod 2. kanadskou mnohonárodní brigádu v rámci britské mnohonárodnostní divize. Prapor měl kolem 850 vojáků s těžkou výzbrojí.


Foto: Bojový patch mise IFOR | archiv vojáků 3. mr, 2. mr, SPVV/CZFORCES

Kromě vojáků co tam tehdy sloužili, vlastně ani moc nevíme, jak to celé probíhalo a co vojáci prožívali a o tehdejší zahraniční misi jsou k dispozici zpravidla pouze oficiální strohé zprávy. Musíme si uvědomit, v jaké situaci se naši vojáci ocitli, co jí předcházelo, jaká to byla jednotka a co následovalo. Takže ze získaných vzpomínek v rámci náhodných diskusí na veteránském fóru s přímými účastníky (včetně mnoha telefonátů a fotek) snad doplníme i tuhle část mozaiky v historii naší armády a to pohledem přímých účastníků.

Foto: "Snajpr MuDr" ( QRT z 3. mechanizované roty) přijíždí do Otoky

Před 24 lety, dne 19. 4. 1996, se odehrál incident, který známe pod názvem "Otocký incident". Avšak ve skutečnosti celá událost začala už předchozího dne, kdy vojáci 2. mechanizované roty, které velel kpt. Petr Miller (jeden z prvních našich vojáků, který prošel Ranger kurzem americké armády v roce 1994), měli za sebou testovací střet. Rota i celý prapor byly stavěny na základě 71. výsadkového praporu z Chrudimi čerstvě vzniklé 4. Brigády rychlého nasazení.

Foto: Velitel 2. mechanizované roty kpt. Petr Miller

Střelci operátoři BVP byli z 42. mpr., další vojáci z 6. speciální brigády z Prostějova, řidiči BVP-2 absolventi VSŠ v Nitře. Vojáci praporu i roty byli kromě vojáků z povolání, vojáků v záloze včetně zkušených veteránů z předchozích misí (UNPROFOR, UNCRO aj.) hlavně vojáci, kteří čerstvě skončili základní vojenskou službu a podepsali závazek k další službě po dobu přípravy a nasazení. Právě z jejich vzpomínek byl sepsán tento článek a na jejich přání často beze jmen nebo s přezdívkami nebo iniciály. Jednalo se o první misi, kdy mnozí z nich měli za sebou 12 měsíců tvrdé základní vojenské služby u výsadkářů 4. BRN a 2 měsíce tvrdé přípravy na VVP Boletice v krutém mrazu. Avšak ani toto vás úplně nepřipraví na válečnou Bosnu čerstvě po vyhlášení příměří.

Foto: Dan Římánek a další spolubojovníci

Den před

Desátník Pavel spolu s dalšími dvěma spolubojovníky tvoříme osádku BVP-2, která střeží check point (KPM) u mostu v Otoce, který je umístěn na opuštěné muslimské straně. Na straně druhé hlídají příslušníci srbské MUP o síle 10-12 mužů ve svých typických tmavých uniformách. Jedná se o veterány balkánských válek. Na srbské straně se šikuje dav 200 lidí, začínají nadávky na IFOR, české vojáky, českou armádu a naše rodiny: ,,Jebiga tvoju matˇ, "Česky vojnik, slabi vojnik" apod. To samé se děje na muslimské straně. Taková místní klasika, řev, výhružky, schované zbraně. Nejvíc ze všech řve jeden opilý muslim, dav se blíží, tak dáváme výzvy, řveme po nich, jsme jen 3 s BVP- 2 a jich asi 200. Většinu obou davů tvoří bývalí vojáci.

Foto: Česká BVP-2, jako mobilní bariéra na jednom z přístupů k mostu

To si nenechám líbit, dávám Š. svoji neprůstřelnou vestu a zbraně. Kluci mě jistí a já si to jdu tím drzým opilcem rozdat. Mlátíme se, ale mám převahu. Chytám ho pod krkem a řvu, že je idiot, že ho hodím do řeky. On že mi pak uplave, tak na něj řvu, že ho utopím. Následně to opilec vzdává a vrací se ke svým a já si beru zpět vestu a zbraně. Díky tomu, že jsme se nedali a naše zbraně byly stále na skupinu namířeny se skupina po domluvě MUP stahuje a rozchází. Nejspíše to byla jen předehra, testování naší síly a odhodlání. MUP si potom v klidu opéká prase. Prostě Bosna.

Den střetu - pátek 19. 04. 1996

Situace v prostoru odpovědnosti : V dopoledních hodinách se rozhodla část muslimských rodin využít volného dne k návštěvě příbuzných žijících za demarkační linii. Postupně tak přes most přešlo asi 300 osob. Kolem jedenácté se Muslimové shromáždili na hlavní komunikaci spojující Otoku s Novým Gradem a napadli srbskou policejní stanici. Poté postupovali pod muslimskými vlajkami dál na Novi Grad, a to až do okamžiku, dokud se nesetkali se stejně početným davem Srbů.

Foto: Mario Candus, ženijní rota/6. mpr. : "Já ten most stavěl s 3. muslimskou brigadou. Byl jsem za IFOR a s AD dvacítkou jsem jim tam dával traverzy

Na našem CP (Check point, dnes KPM) jsme pořád v síle 1 BVP-2, já (Pavel), Piskač a Stáňa. K našemu stanovišti se blíží první skupina srbů, chtějí navštívit své domy na druhé straně, MUP je opět nechává projít. Nemůžeme je pustit. Dáváme výzvy, Srbové však odmítají upustit od svého záměru, tak spouštíme, po dohodě mezi sebou, výstražnou palbu do vzduchu z našich Sa vz.58. To je dočasně zastavilo, avšak po chvíli Srbové začnou někam volat mobily a vysílačkami. Na druhé straně se začínají srocovat muslimové. Voláme o posily na Bosanskou Krupu, kde sídlí naše rota. Autobusy začínají přivážet další srby, v reakci na to přibývají na druhé straně Muslimové. Posily pořád nikde. Většina srbů a muslimů jsou opět veteráni balkánských válek v civilu.

Foto: Čeští vojáci střeží check point (KPM) u mostu v Otoce

Postupně přijíždí stovky Srbů, postupně se jejich počet šplhá až do tisíce. Mezi nimi se objevuje také srbský generál v černé uniformě ověšené metály, pod černým pláštěm uniformy má plno pistolí a skupinu organizuje. Jsme sami ve střehu asi 3 až 4 hodiny. Objevují se angličané s Wariorem a kanadský důstojník s terénním autem, který se snaží za pomoci amplionu uklidnit situaci. Davy na obou stranách houstnou. Najednou se vedle na poli objevují naši. Ptáme se důstojníka, který jim velí, kdo je za námi poslal a říkáme jim, že nevíme, jestli to pole není zaminované. Byli to ženisté s lehkou výzbroji, o ničem nevěděli, a tak se radši stáhli. Nálada je výbušná, do toho přijíždí kpt. Miller s naší rotou v BVP-2 a na tatrách a hned se rozmísťují na pozice, aby udrželi od sebe obě znepřátelené strany. Ze základny 3. mechanizované roty v Brezicani, přijíždí na pomoc hotovostní jednotka (2x OT-64, 1x BVP-2) a hned se zapojuje do akce. Zadržují technikou a lidským řetězem obě strany na svém úseku.


Foto: Des. Pavel G. (2.mr): "Držíme je od sebe"

"Snajpr MuDr" (3.mr) vzpomíná: "Taky si vzpomínám, že "Srbáči" nám chtěli přes pole vpadnout do zad během toho, co jsme zadržovali "Muslimáče", a tak jsem jim to pokropil pod nohy a fofrem se stáhli zpět". Srbové se rozhodnou akci dál eskalovat a vyráží naším směrem. Nereagují na výzvy, a tak po vzájemné domluvě spouštíme výstražnou palbu na zem z našich Sa vz.58 a kulometů UK vz.59. Dav se však dál přibližuje a nezastavuje, tak nakonec všichni střílíme do vzduchu, včetně BVP-2. MUP jde s nimi. Blíží se, Piskač náhle vybíhá a posílá srbského generála, který jde v čele skupiny, na zem. Srbové se konečně zastavují. Hodinu je pak klid, pak se však najednou všechno opakuje a my zase střílíme ze všech zbraní do vzduchu. Je děsný zmatek, improvizace, bordel, každé bevko, každý voják za sebe od kapitána až po posledního z nás. Nakonec naše odhodlání neustoupit a naše střelba donutí skupinu upustit od jejich plánů a obě strany vyčkávají na svých stranách. Napočítali jsme, že celkem bylo vystřeleno asi 1200 nábojů.
,,Mira Mira (2.mr)" první tam byl kpt.Miller, pak dorazila Arapuša ,byl ve věži BVP a prohodil ke mě pár slov, bo si mě pamatoval jako VZS (byl jsem na koberečku)rozvinuli jsme se, a pak začalo byt husto. Po pár hodinách se objevili Opatovci a až po nich beze zbraní, chlapi z Bosanské Krupy (ženisti) a zahustili jsme střed mezi oběma stranami. Nakonec jsme, až se všichni unavili , doprovodili muslimáky za řeku, a pak už byl, klid, následovně po se zjistilo, že se otevřeli bedýnky s munici a vykoňák musí vybrat nepřidělenou munici jinak by to bylo nedovolené ozbrojování, vykoňák nebyl šťastny, alespoň náš z Arapuši (Výkonný praporčík 2. mr Petr Galaj)"

V devět hodin večer se podařilo českým a kanadským styčným důstojníkům domluvit setkání zástupců srbské a muslimské strany, které naštěstí přispělo k celkovému uklidnění situace. Událost si vyžádala vyhlášení bojové pohotovosti na všech základnách českého praporu.
Dohra
11. 5. 1996 dochází v Bosně ministrem obrany Holáněm k ocenění 20 vojáků, kteří se podíleli na akci. Vojáci dostávají hodinky Lorus s nápisem věnuje Ministerstvo Obrany, avšak nebylo správné, že ocenění nedostali všichni, co tam byli.

Foto: Check point u mostu v Otoce po skončení akce
Paradoxní je, že podle přímých účastníků, prvních šest oceněných důstojníků z velení praporu a jiných jednotek na místě střetu ani nebylo. Zarážející také je, že svými vojáky oblíbeny a respektovaný ranger velitel 2. mechanizované roty kpt. Petr Muller (71. vpr.) mezi oceněnými vůbec nebyl. Následně proběhlo setkání vojáků s delegací poslanců, kde došlo k dalšímu sporu. Dodnes není znám důvod, proč kpt. Miller po šesti měsících předal velení roty a vrátil se zpět do republiky. Vojáci 3. mechanizované roty, kteří tvořili posilu naší roty, dostali akorát poděkování od jejich velitele roty kpt. Opaty, a jak vzpomínají, toho si váží více než hmotných darů.

Rota skončila svoji misi po 14 měsících s ukončením mise IFOR a vrátila se domů. Mnozí z vojáků odešli do zálohy, další slouží, ale na Otoku, misi a svého velitele pořád vzpomínají. Je to vzpomínka na ty, co tam skutečně byli i na ty z nich, kteří už se přeskupují ve Valhalle.

Na závěr uvádím zhodnocení celé výše popsané akce zkušeným výsadkářem a veteránem mnoha válek, naším velitelem divize (MND SW), britským generálem sirem Michaelem Davidem Jacksonem (GCB, CBE, DSO, DL) v rámci návštěvy velení české praporu 22. 4. 1996, kdy ocenil profesionalitu českých vojáků při střetu: "Kdyby vaši vojáci profesionálně nezasáhli, došlo by ke střetu obou davů. Jsem přesvědčen, že vzniklá situace by se neobešla bez obětí na životech."

Autor: Jaroslav Dolejška SPPV/CZFORCES na základě vzpomínek účastníků.
ARMYWEB 19. 04. 2020

P.S. ,,Muslimové" - Bosňáci (bosensky Bošnjaci/Бошњаци) jsou jihoslovanský národ s islámskou tradicí, který obývá především Bosnu a Hercegovinu a území kolokviálně nazývané Sandžak. Jejich etnogeneze je příčinou mnohých sporů, zvláště mezi národně orientovanými srbskými a chorvatskými historiky. Jednalo se o místní slovanské obyvatelstvo (srbské a chorvatské), které přijalo muslimské náboženství, aby získalo vedoucí místa v osmanské správě.
Bosňáci své pojmenování odvozují od Bosny, která byla mezi 15. a 19. stoletím součástí osmanské říše. Pro pochopení národotvorných procesů v jihovýchodní Evropě je nutné uvést, že ne všichni slovanští muslimové na Balkáně jsou Bosňáci. Jedná se například o islamizované obyvatelstvo Kosova (Goranci), Severní Makedonie (Torbeši) a Bulharska (Pomaci), které nepřijalo národní identitu většinové populace a nadále si uchovává své specifické etnonáboženské vědomí.
Bosna a Hercegovina je domovem tří "konstitutivních národů", mezi které patří Bosňáci, Srbové a Chorvati, plus několik menších skupin, včetně Židů a Romů

Rád bych se zeptal vás, kdo v roce 1995 sloužil v Chorvatsku, jaké byly rozkazy v srpnu při operaci bouře?
Děkuji

Josef Kolomý a Vlado19 chlapi díky za vaši službu.

Taky je si třeba uvědomit, že každá mise měla jiné RO, mandát a výzbroj (pravidla použití zbraní). Jiné je má mise OSN (pouze sebeobrana, jako druhý) a jiné NATO (jako první silou).
Pro ​Josef Kolomý www.unprofor.cz. na facebooku: stačí zadat unprofor, váleční veterání, war weteran without borders, ifor stari majdan, ifor bosanska krupa, a různé zahraniční.

Zdravím Vás všechny...od roku 1994 do roku 1996 jsem sloužil 3 mise na základně Klapavica jako automechanik UAZ,T815,V3S,OT,JEEP pod UNPROFOR a UNCRO...dočetl jsem se tady v komentářích, že existují nějaké stránky/fórum/web pro veterány této hloupé doby...šlo by mi poslat link, nebo kontakt?
Za 18 měsíců jsem si udělal dostatečný obrázek o tom kdo a co si v Jugaslávii udělal a opravdu si myslím, že my je soudit nemůžeme, máme to v hlavách jinak...a lidi u nás, za 25 let co jim to vysvětluji, to stejně nechápou...Kdo tam u toho nebyl, nepochopí to prostě.

Chlapi díky za článek i za doplňující komentáře a tady na ty některý rádoby politruky, pohrobky VUMLu vůbec nereagujte. Odvedli jste tam kus práce při tlumení šílený občanský války a za to vám od každýho normálního spoluobčana patří dík.

Vlado19
K vám dvě poznámky:
1. Nikde jsem se nevěnoval tomu, kdo a co začal.
Ale je zajímavé, že v roce 1991 až 1995 probíhala tzv. Chorvatská válka za nezávislost. Již z toho se dá lecos usuzovat (asi nemá smysl řešit, jak to v čase v které oblasti, městě a vesnici probíhalo. Touto metodou se stejně k žádným objektivním závěrům nedoberete). Já si ale pouze dovolím tvrdit, že Chorvaty k jejich samostatnosti ponoukl západ, který jim také dodával zbraně.
Zde se dá popřemýšlet, jak rozdílný přístup měla západní Evropa k rozpadu Jugoslávie a jak třeba hodnotí Krym, nebo snahy Katalánců. Je evidentní, že v prvním případě podporoval západ rozpad legitimního suvereního státu (a já tvrdím, že všechno, co se stalo na Balkáně bylo pod taktovkou západu) a v těch dalších zaujal úplně opačné stanovisko.


2. S bodem č. 1 tedy souvisí zjevný fakt, že nepokoje na Balkáně nezačaly v letech 1993-94, kdy jste tam sloužil, ale mnohem dříve.


3. To, čemu jsem se věnoval, bylo úplně z jiného soudku a jediné s čím bych pochopil, že mohou mít někteří čtenáři problém, je moje tvrzení, že základním smyslem dění na Balkáně bylo vytlačit ruský vliv. Ale to je z dalšího vývoje zcela zjevné. I proto po zániku VS se NATO rozšiřuje dál na východ.

Přidám se do diskuze a musím říct, že jsem hodně naštvanej. Tady kdosi jako Martin23 a Vašica Radim upravují realitu. Ta byla taková, že válku v bývalé Jugoslávii jednoznačně začali Srbové, vědomi si své absolutní převahy ve zbraních a důstojnickém sboru rozpadající se jugoslávské armády.
Sloužil jsem v misi UPROFOR v Republice Srbska Krajina v letech 1993-94.Srbové odtud vyhnali tisíce Chorvatů. Byl jsem ve vypálených statcích bez života, naše rota chránila nepřetržitě několik měsíců chorvatské rodiny ve vesnici Podlapač, kde předtím několik ožralých Srbů postřílelo pár starých žen. Mohl bych pokračovat dál.. A mně tady někdo bude nalhávat, že byli Srbové obětí!
Zajeďte si do Chorvatska do Daruvaru nebo jeho okolí, kde žijí tisíce našich krajanů! Ti vám poví , jak během několika dní zmizeli jejich srbští sousedé do lesů a začali po nich střílet. Nebo do nedalekého Vukovaru, ale to je historie dostatečně známá.
V devadesátém pátém si Chorvati vzali svoji zemi zpět a Srbsko pro své krajany nehnulo ani prstem.
Samozřejmě, že Srbové měli pádné důvody, aby zůstala Jugoslávie. Stačí zmínit pobřeží, ze které do Srbska, které bylo hegemonem, plynuly obrovské peníze z turistiky. Ale to je nikterak neomlouvá za zvěrstva, kterých se dopustili.
A aby bylo jasno - nijak tímto neomlouvám Chorvaty, kteří mají toho hodně na svědomí a muslimány nemám vůbec rád. Ale ze Srbů jejich vinu nesmyje nikdo, natož takový proruský Lojza jako je tento Vašica.

Pokud jste tam nebyl, částečně Vás to omlouvá. Jen nepůsobí příliš věrohodně to, co píšete. Je mi jasné, že řada “zabíječů” se má potřebu zviditelnit a dnes už je složité některé věci prověřit. Ovšem ověřit si to, že MUP je ministerstvo vnitra (Ministarstvo unutrašnjich poslova) a vojenská policie je “vojna policija”, takže”militarnaja policia” je blábol, zase tak těžké není. Uvěřit někomu, že “poslal k zemi srbského generála” nebo že někomu kropí pod nohy, to už chce pořádnou dávku naivity. Ti demonstranti nebyli obyčejní občané, byli to do jednoho vojáci. Kdyby Piskač jen sáhl na údajného srbského generála, jel by do ČR v zinkovém futrálu. IFOR neIFOR, okamžitě by mu ustřelili palici. Kdyby po někom střílel bez rozkazu nadřízeného, okamžitě by byl repatriován. Jsem rád, že o těchto věcech píšete, ale prosím o trochu “opatrnosti” pokud jde o zdroje informací. Hned to bude líp vypadat :-)

Přesně to vystihnul c komentáři: Petr.

Podstatné je, že se naši vojáci ocitli v nějaké situaci a tu se ctí zvládli. A dosud k tomu byly jen strohé oficiální zprávy. Jaroslav Dolejška

Dobrý večer. Děkuju za komentáře. 1) Naši vojáci nestranili žádné straně, dobře známe etnické složení BaH, ale takhle a ještě jinak jsme jim říkali, nejde o vědeckou studii, ale vzpomínky části těch co tam byli. Jinak jsme jim říkali jinak. 2) Udělal jsem chybu v číslech rot, už je to odeslané po upozornění administrátorovi stránky, moje chyba. 3) Nebyl jsem tam, byl jsem nadalších misích. 4) Článek vzniknul na podkladě vyprávění některých co tam byli, a psali jsme si asi 2 týdny na veteránském fóru a telefonů z ciziny, za což děkuju. 4) Je to pohled jen části vojáků z jejich pozic a z toho co zažili, což nic nesnižuje.5) Impulsem byla fotka ve veteránské skupině a seznam oceněných vojáků v brožuře MO k misi IFOR, kde nebyl velitel 2. mr kpt Miller. Jaroslav Dolejška

O čem to konkrétně mluvíte směrem k mé osobě Béďo?


Máte problém s mým výkladem, co to je příslušnost k náboženské skupině, co to je státní příslušnost a národnost a jaká práva a povinnosti z toho vyplývají?
Máte dojem, že muslim má právo rozbít legitimní a požadovat stát nový?

Nebo máte problém s tím, že západ chtěl vytlačit ruský vliv z regionu Balkánu?

Tak proč se ten demokratický západ postavil na stranu i náboženského a politického směru (islámu), který je nedemokratický a s demokracií neslučitelný?
Až ve Francii, Německu a obecně na západě dosáhnout islamisté určitých procent, taky jim přznají právo vytvářet si na území těchto států státy vlastní?

Nebo jaké bludy hlásám?

Co vlastně Kosovo vyjma US základny pro Evropu vlastně znamenalo? Desítky tisíc migrantů ročně směr Německo a dotace.

to. martin: Než budu poučovat co si nejdřív něco o válce v bývalé Jugoslávii přečíst a nehlásat tady bludy. Velmi fundované jsou publikace od našeho předního historika Jana Pelikána. Docela zajímavé postřehy měl i Jiří Dienstbier.

No, pan Dolejška to popsal velmi zajímavě:-) Až na pár podstatných drobností, kterými ze sebe a svých bratrů ve zbrani udělal geroje. A ne nutně oprávněně. Otoka je rozdělena řekou Unou na dvě části, které spojoval most. Daytonská smlouva vtipně přidělila půlku Otoky, která byla před válkou v podstatě celá muslimská, Srbům. No a Bosňáci/Muslimové chtěli zpátky, což se Srbům z principu nelíbilo. Muslimové nechtěli do Noviho Gradu, to by si dali pěknou procházku. Navíc, co by tam asi tak hledali? Bylo tam velitelství jedné z brigád VRS. Stačila jim demonstrace v Otoce. Pokud jde o střelbu našich vojáků, tak střílet výstrahu do asfaltové silnice by mohl jen debil nebo voják, který zpanikařil. V tomto případě je správně za B. Panikář měl štěstí, že bylo dost teplo a asfalt byl měkkej. Pokud vím, podplukovník tam nebyl ani jeden. Nejvyšší hodnost měl mjr. Luky, který tomu měl velet. Podplukovník Matula seďěl v době demonstrace na velitelství v Ljubiji. Situaci řešila 2. rota, protože to byl její prostor odpovědnosti. 3.rota tam žádný OT ten den neměla. Mezi oběma davy stály 4 bévépéčka 2.roty. Srbský generál tam taky nebyl. Za rok, co jsem tam působil, jsem žádného ani nepotkal. Nejvyšší hodnosti měli velitelé brigád a to byli všechno plukovníci. Všechny jsem je znal osobně. Generálské hodnosti si dávali velitelé brigád na bosenské straně. Je hezké, že tuto událost někdo připomněl, protože tam spousta našich vojáků odvedla slušnou práci. Ale styl bajkaření je nahovno.

Státní příslušnost znamená příslušnost člověka k určitému státu. ... Rozdílem mezi státní příslušností a národností je to, že národnost si člověk může zvolit sám, na rozdíl od státní příslušnosti, která je dána státem, v němž má člověk občanství.

No a v případě Balkánu se prostě umožnilo skupině (Muslinům), která vyznává určité náboženství (Islám), aby si na úkor legitimního státu vytvořila svůj vlastní stát.
Islám jako náboženství navíc silně porušuje lisdká a občanská práva.
A tohle silou podpořil demokratický západ.
Bombardování civilních cílů - ambasády, vlaky, města a vesnice - ochuzený uran, bilý fosfor, kazetová munice.

To jako když si dnes vymyslím církev Rotujícího kedlubnu a zítra budu prosazovat právo na  SVOU ZEMI pro své stoupence a silou. A toho, kdo mi bude bránit v mých plánech pak v Haagu odsoudí jako zločince.
Prostě děsivé divadlo. Nejen proto, co se stalo, ale jak se to potom ještě zvráceně prezentuje.

Já308

Opět. Jak můžete míchat Srby, Chorvaty a Muslimy?

Petr
1. Jedna věc je, co chtěl autor. Druhá věc je, co na to čtenář. Ani jednu skupinu v jejich názorech nemám potřebu nějak rozebírat.
2. Já osobně jsem to dílko nijak nekomentoval, ale po vašem příspěvku si jednu technickou, která zde již padla, dovolím zopakovat.
Psát o "Bosenských Srbech" a "Bosenských Muslimech", to je jako míchat hrušky a jabka.
Jenže tohle není o nějaké nepozornosti či omylu.

Takto ty skupiny rozdělovat je primární záměr, protože nebýt tohoto zásadně pokřiveného počátku, nedělala by ta západně demokratická verze těch válek na Balkáně vůbec žádný smysl.

Takže u mne nečekejte, že tyhle příběhy budu brát tak, jakože našim "hrdinům" šlo o život.
Vždycky vzpomenu na ty tisíce lidí co přišli o život a statisíce lidí, co přišly o domovy jenom proto, že západ potřeboval Balkán očistit od vlivu Ruska a proto zločinně podpořil muslimy v regionu, aby si začali tvořit v Evropě svůj životní prostor na úkor legitimních a suveréních států.

Ale on si to západ ještě vyžere i s úroky.

Některá upřesnění : 3.mr Brezičany vel. kpt.Opata, 2.mr Arapuša vel. kpt. Miller, v konfliktu byly skupiny : Srbové, Chorvati, Muslimové - různě spolu tu více tu méně spolupracovali, nebo se nenáviděli, je potřeba jít hluboko do historie...., základ byl nikomu nevěři ani " Dobr dan", o působení jednotek IFOR,SFOR vydána kniha kde je konflikt na Otoce popsán....:wink::slight_smile:

​Přečetl jsem si pozorně celý článek a také komentaře.
Myslím, a je to jen můj názor, že autor chtěl prostě popsat, co se stalo 19.4. v Otoce. Nedočetl jsem se nic o tom, kdo začal válku o Jugoslávii, ani zda naši vojáci někomu starnili, tím méně zda situaci ovlivnil Tudjman či Zeman. Jen jsem si přečetl, že pár Čechů a Slováků bylo v ohrožení života před dvěma skupinami stovek místních znepřátelených lidí v době, kdy plnili úkol, který dostali a sice nenechat nikoho projít přes Check Point a to Vám garantuji, není jednoduché. Dělal jsem styčného důstojníka mezi oběma stranami Bosenskými Srby a Bosenskými Muslimy. Jejich nenávist i na úrovni vzdělaných důstojníků a odpovědných velitelů byla nesmírně vysoká a udržet je ne společném jednání u jednoho stolu dalo dost práce a diplomacie. Všichni, kteří svými příspěvky znevažují a neo zlehčují činy našich vojáků v bývalé Jugoslávii zaslouží odsouzení a poslal bychje tam, ayb věděli o čem to je. Nejeli tam o své vůli, byli tam vyslání, tak jim dejte pokoj. Je to jen vzokmínka a připomenutí toho, co prožili a nebylo to rozhodně lehlé, zkuste si to. A odměnění nezúčastněných a potrestání nevinných, vždyť to známe velmi dobře v ČR, osobně jsem se s tím setkal mnohokrát. Kapitán, který se bál jet do srbských kasáren, protože byl připos..ný, je dnes brigádní generál. Tak to chodí. Takže si přečtěte co se stalo v historii a zkuste to brát jako příběh opravdu statečných lidí. Děkuji.

Franta Tuto
1. Řádné Jugoslávské respekvite srbské ozbrojené složky nebojovaly proti civilistům, ale proti islámským teroristům.

2. Zeman žádné bombardování Bělehradu nepodepsal.
To jen Havel jej obhajoval.

3. Naopak se naše vláda, která pod tlakem byla přinucena umožnit přelety letadel některých členských států NATO, aktivně podílela na ukončení tohoto zjevného zločinu.

1. Islám je neslučitelný s demokracií.
2. S islámem západní svět bojuje na jeho historických územích a říká tomu boj za naši svobodu a demokracii.
Ve skutečnosti jde ale o geopolitické zájmy.
3. A pak tady máme Balkán, kde všechny konflikty rozfoukal západ s jediným cílem. Vytlačit z Balkánu ruský vliv.
I proto v totálním protikladu s body č. 1 a 2 vojensky demokratický západní svět podpořil islám v Evropě.

Kosovo, Albánie to jsou samy o sobě dva velké problémy - migrace, zločin atd.

Dobrý den všem! Článek poukazuje na situaci z minulosti v Bosně a Hercegovině, což je správný název státu, který aktuálně existuje v Evropě, ale pak se mluví o konflitku dvou skupin "Srbů" a "Muslimů". Srbové je sice národnost, ale Muslimové národnost není. Když Srb konvertuje na jinou víru, tak přestává být Srbem?? Jednoboké a nesprávné přirovnání znehodnocuje vše ostatní a je jedno jestli se píše o politice, sportu či jiném tématu. Přečtené buď může znamenat nedbalost autora a nebo psaní článku kvůli článku (papír snese všechno)!

jeden z mnoha válečných zločinů,jichž se NATO dopustilo.....

" 12 měsíců tvrdé základní vojenské služby" - to si autor dělá (_!_) že?