Historie pěchotního srubu MJ – S 4 „Zatáčka" se začala psát v květnu 1938, kdy Ředitelství opevňovacích prací (Řop) schválilo návrhy pplk. Bláhy, velitele Ženijního skupinového velitelství XI. Ten se svými spolupracovníky vybral, určil a upravil typy pěchotních srubů, které měly v následujících měsících uzavřít hraniční roviny Jižní Moravy mezi obcí Hnánice a městem Břeclav.

Foto: Na pěchotní srub MJ – S 4 „Zatáčka" se po mnoha letech opět vrátil původní kanón

Srub MJ – S 4 budovala firma Konstruktiva, a. s. podle mírně upraveného projektu již realizovaného objektu N – S 63 „Louka". Ten se na Náchodsku u obce Borová podařilo vybetonovat jen o 9 dnů dříve. Řop využilo kompletně připravenou projektovou dokumentaci a skutečnost, že požadované parametry a taktické vlastnosti obou pevnostních staveb byly prakticky totožné. Šetřil se tak čas, kterého se Republice Československé nedostávalo. Betonáž srubu MJ – S 4 začala 12. a skončila 17. září, po uložení 1.430 m3 betonu do bednění.

Psali jsme:Těžký suvenýr – studium německého tanku Tiger v SSSR

Foto: Kanón vzor 44/59 číslo 412 071 - unikátní fotografie z předpisu

Mobilizace zastihla objekt ve fázi hrubé stavby, nevybavený, nevyzbrojený, bez osádky. K jeho dokončení a vyzbrojení došlo až po 2. světové válce, kdy se postupně opevnění na západní a jižní hranici státu reaktivovalo a připravovalo na další válečný konflikt.

Foto: Kanón vzor 44/59 číslo 412 071 - nálezový stav

Pro zájemce o historii čs. opevnění byl srub MJ – S 4 „objeven" až s pádem Železné opony, neboť srub od roku 1948 až do listopadu 1999 využívala v rámci obranných plánů poválečná armáda a jeho existence i úkoly byly utajovány.

Psali jsme:Náhled do života templářů

Současnost „Zatáčky" – proměna v atraktivní vojensko-historické muzeum – se začala psát v roce 2009, kdy se skupinka nadšenců s velkou vervou pustila do obnovy této pevnostní stavby, v té době už bohužel zcela vyrabované.
Vyvrcholení rekonstrukčních aktivit představovalo zakoupení a osazení 85 mm pevnostního kanónu vz. 44/59 číslo 412 081.

Foto: Kanón vzor 44/59 číslo 412 071 - v průběhu rekonstrukce

Jen několik rekonstruovaných pěchotních srubů v ČR se může pochlubit skutečností, že má v expozici dvě původní protitanková děla. A ještě méně je těch objektů, které se mohou pochlubit faktem, že jde o zbraň, jež se původně ve srubu nacházela. Od 6. května 2016 oboje platí v případě pěchotního srubu MJ – S 4 „Zatáčka"! V objektu je osazena druhá hlavní zbraň – 85 mm Pevnostní kanón vz. 44/59 č. 412 071. Jedná se o kanón, který byl v objektu v době jeho reaktivace a využívání armádou skutečně instalován.

Stručná historie jednoho unikátního exponátu:

Kanón vz. 44/59 č. 412 071 byl vyroben v roce 1957 jako 85 mm tankový kanón vz. 44 číslo 412 071. Dne 27. 6. 1957 bylo provedeno 10 zkušebních výstřelů. Kanón byl do armádních skladů zapsán dne 30. 12. 1957. V roce 1959 proběhla jeho adaptace na 85 mm pevnostní kanón vz. 44/59. Od roku 1960 byl kanón evidován jako zbraň objektu STO-2 (Šatovský MJ – S 2 „Úvoz"). Neznáme důvody, ale v roce 1962 proběhla opětovná montáž tohoto kanónu a to do objektu STO-4 – dnes známého jako MJ – S 4 „Zatáčka". Zde byla tato zbraň focena pro předpis Děl 22-11 85 mm pevnostní kanón vz. 44/59. Na podzim roku 1999 armád zbraň z pevnosti demontovala a uložila ve skladech v Novém Jičíně. Odtud pak kanón putoval k novému vlastníkovi na Ostravsko. V únoru 2016 se KVH Chvalovice podařilo získat do zápůjčky torzo tohoto kanónu a ve spolupráci s Technickým muzeem v Brně zahájit renovační práce směřující k záchraně tohoto cenného exponátu. Část chybějících dílů zbraně se podařilo doplnit z vlastních zásob, nákupem od sběratelů či novovýrobou. Velké štěstí představuje skutečnost, že většina dílů je shodných s tankovým kanónem tanku T-34/85.

Foto: Kanón vzor 44/59 číslo 412 071 - první představení veřejnosti v květnu 2016

Od 7. května 2016 tak mohou návštěvníci shlédnout další z objektů čs. opevnění, jehož rekonstrukce úžasným způsobem pokročila. Kde se srub MJ – S 4 „Zatáčka" nachází, jak se k němu zájemce dostane a kdy lze objekt navštívit – to vše se lze dozvědět na webu muzea – zde