Ruská říční flotila na Dněpru obdrží vzácná pobřežní děla A-222 Bereg. Tato samohybné námořní dělostřelectvo nabízí mobilitu a palebnou sílu kanónu ráže 130 mm, ale je bezmocné, pokud je odděleno od zbytku baterie. Koncem března tohoto roku ruský ministr obrany Sergej Šojgu oznámil, že již byla vytvořena takzvaná "flotila řeky Dněpr" s brigádou říčních člunů. Ale pak státní média řekla, že tato flotila je teprve v raných fázích formování a musí být ještě vyzbrojena. Právě najít vybavení může být problematické, a protože bývalý náčelník generálního štábu ruského námořnictva (sloužil v letech 1998-2005) Viktor Kravčenko v podstatě řekl, že vybavení pro nově zřízenou říční flotilu bude přesunuto od kaspické flotily. Nyní kremelská média odhalují, že mezi přidělenými zbraněmi budou též unikátní pobřežní děla A-222 Bereg od Černomořské flotily.

Foto: A-222 Bereg | Mil.ru

Nutno poznamenat, že doposud se o tomto systému ve spojitosti s válkou na Ukrajině nehovořilo, takže bychom se měli blíže podívat na tyto mobilní kanónové systémy a jejich schopnosti. Pro začátek je potřeba zmínit, že rusko má k dispozici pouze 36 jednotek systému A-222 Bereg, některé zdroje tvrdí, že všechny jsou shromážděny v Černomořské flotile ruského námořnictva. Systém využívá derivát námořního děla AK-130 (používaného také na raketových křižnících Projektu 1164, včetně zničené Moskvy). Základní specifikace zbraně jsou: ráže 130 mm, délka hlavně 54 ráží, dostřel až 23 km, rychlost střelby až 10–12 výstřelů za minutu a zásoba munice 40 kusů. Samohybný systém A-222 Bereg byl navržen v Sovětském svazu k pokrytí mrtvých zón, které nemohly být pokryty raketovými systémy pobřežní obrany. Konkrétně k ničení malých a středně velkých hladinových plavidel včetně rychlých člunů s rychlostí do 100 uzlů (více než 180 km/h) na přímých přístupech k pobřeží, přílivových zónách, ostrovních a útesových prostorách a také k ničení pozemních cílů. Vývoj tohoto komplexu provedla Centrální konstrukční kancelář CKB Titan z Volgogradu.

Psali jsme:Válečné koně středověku

Vojskové zkoušky proběhly již v roce 1988, ale přijat byl až v roce 1996 a první sériově vyráběná jednotka byla dodána v roce 2003. Všechny prvky pobřežního dělostřeleckého komplexu A-222 Bereg jsou umístěny na podvozku MAZ 543M 8x8 nebo MAZ 7910. Pohon zajišťuje motor D12A-525C o objemu 38,8 l a výkonu 395 kW. Za kabinou řidiče je na rámu namontována transportní kabina pro posádku obsluhující věž s kanónem ráže 130 mm. Odměr věže je ±120stupňů s náměrem + 5 až +50 stupňů a nabíjení je pomocí automatického zařízení. Vyhledávání a míření na cíl se děje pomocí datového spoje mezi kontrolní systémem BR 136. Posádku tvoří řidič, velitel, operátor, střelec a nabíječi. Hmotnost 43,7 tun, délka 13 m, výška 3,9 m a šířka 3,1 m.

Základní koncept nasazení je v baterii dvou děl (některé zdroje uvádějí až 6 jednotek), přičemž řízení palby zajišťuje bateriové velitelské vozidlo vybavené radarem a elektrooptickou stanicí pracující na principu LIDAR. To znamená, že Bereg je de facto nechráněné samohybné dělo se špatnou schopností přežití na bojišti. Nevýhoda by však mohla být zmírněna tím, že by se upustilo od myšlenky nasadit na místo střelby celou baterii, ale v tom případě se přesnost palby prudce sníží. Ale očividně sami Rusové považují tyto nedostatky za příliš nevýznamné na to, aby si odepřeli výhodu, kterou nabízí palebná síla zbraně. Navíc tvrdí, že tento pobřežní obranný systém může ničit i pozemní cíle a že A-222 Bereg může používat dva hlavní typy munice: vysoce výbušnou tříštivou střelu F-44 a protiletadlovou ZS-44.

Zdroj: defence-ua.com