V posledních týdnech, v souvislosti s celosvětovou pandemií koronaviru, se začaly objevovat hlasy, že by se předpokládané ekonomické potíže měly z větší části řešit finančními prostředky odebranými z plánovaných modernizačních projektů Armády České republiky. Nyní ale převažuje názor, že by se mělo v modernizaci ozbrojených sil České republiky pokračovat. To je dobrá zpráva nejen pro armádu, ale i pro český průmysl. 

Po dřívějších prohlášeních, že mezi projekty modernizace armády, které padnou za oběť ekonomickým úsporám, by měl spadat i nákup nových pásových obrněných vozidel, vláda změnila názor. Podle posledních vyjádření premiéra Andreje Babiše mají největší modernizační projekty armády pokračovat. Na tom se dříve shodli i poslanci výboru pro obranu a senátoři. Zdá se tedy, že napříč politickou scénou po dlouhých letech panuje shoda v podpoře obnovy vybavení ozbrojených sil navzdory ekonomickým potížím, které nejspíše přijdou. V posledních desetiletích totiž každou větší krizi (povodně, ekonomická stagnace atd.) vždy nejvíce odnesl rozpočet na armádu, díky tomu je armáda silně podfinancovaná a veřejný dluh v oblasti obrany jde do desítek až stovek miliard korun. Přitom investice na obranu mají multiplikační efekt, nejen že posilují bezpečnost země, ale také přinášejí práci pro české firmy. Do Česka také plyne špičkové know-how, domácí producenti jsou díky tomu v kontaktu s nejnovějšími světovými technologiemi, a stávají se tak více konkurenceschopnými na mezinárodním trhu.

Konkrétně v případě nákupu nových BVP a dalších variant pásových obrněných vozidel Ministerstvo obrany určilo jako jednu z podmínek pro výběrové řízení 40procentní podíl českých podniků na celém kontraktu. To je přibližně 20 miliard korun, což rozhodně není zanedbatelná částka. Tyto prostředky se mají vrátit do české ekonomiky, a vzhledem k multiplikačnímu efektu půjde dokonce o násobek uvedené částky. Určitě je proto efektivnější, aby stát podpořil domácí podniky pokračováním vyzbrojovacích projektů jako je právě tento, než aby jim musel případně poskytovat finanční podporu kvůli ekonomickým problémům, které pandemická krize nejspíše přinese. 

Psali jsme:URAL 375D: Sovětský obr v těžkém terénu

Peníze, které stát vloží do nákupu výrobků a služeb od českých výrobců speciální techniky, pro něj znamenají přínos v podobě daní a také zaměstnanosti. Podnikům obchodní vztahy se státem zase přinášejí prostředky pro investice, vývoj a výzkum a rovněž reference, jež mohou pomoci při prosazování se na zahraničních trzích. I ministr obrany Lubomír Metnar nákup bojových vozidel pěchoty několikrát označil za prioritu priorit. Novými obrněnci má být vyzbrojena především 7. mechanizovaná brigáda. K dokončení budování této jednotky se Česko nejen zavázalo spojencům v NATO, především však jde o to, že má výrazně zvýšit obranyschopnost Česka a přispět k tomu, že se česká armáda konečně změní z černého pasažéra v NATO v plnohodnotného partnera. 

Projekt Pandur II CZ pro AČR byl pro český průmysl velkým přínosem

V této souvislosti můžeme připomenout projekt přezbrojení pozemních jednotek AČR moderními obrněnými kolovými vozidly na přelomu prvního a druhého desetiletí tohoto století. Armáda tehdy plánovala, že zastaralé transportéry OT-64 nahradí 199 kusy vozidel Pandur II CZ s možnou opcí na další desítky strojů. Dodnes tyto počty nebyly naplněny, přestože měla armáda jasnou koncepci jejich použití a nasazení. Místo 199 kusů v 18 modifikacích a speciálních verzí armáda kvůli úsporným opatřením (které jako vždy nejvíce odnesla právě armáda) dostala jen 107 pandurů v 6 verzích. Nedostatečný počet vozidel i chybějící speciální verze pociťuje armáda dodnes. 

Foto: V této souvislosti můžeme připomenout projekt přezbrojení pozemních jednotek AČR moderními obrněnými kolovými vozidly na přelomu prvního a druhého desetiletí tohoto století. | archiv TDV

Částečná kompenzace přišla s objednávkou na velitelsko-štábní (KOVVŠ) a spojovací (KOVS) verzi v roce 2017 v celkovém počtu 20 kusů, které český podnik Tatra Defence Vehicle poté pro armádu vyvinul a nyní je dodává. Přitom už od počátku společnost General Dynamics European Land Systems (GDELS), která byla v rámci výběrového řízení vybrána, v projektu přezbrojení na vozidla Pandur II CZ počítala s širokým zapojením českého průmyslu a konkrétních podniků. To se také promítlo do faktu, že pouze prvních 17 pandurů bojové verze KBVP bylo vyrobeno ve vídeňské továrně GDELS-Steyr, zbylé stroje byly vyrobeny ve státním podniku VOP CZ. Pět verzí z šesti bylo dokonce vyvinuto a vyprojektováno českými inženýry ve VOP CZ s pomocí specialistů GDELS. 

Psali jsme:Mini Harpy - nový izraelský úderný sebevražedný dron

Foto: Částečná kompenzace přišla s objednávkou na velitelsko-štábní (KOVVŠ) a spojovací (KOVS) verzi v roce 2017 v celkovém počtu 20 kusů. | archiv TDV

GDELS tak dostála svým slibům, přenesla výrobu i technologie a know-how do Česka a domácí podniky na tom dodnes mohou stavět. Nové pandury pro AČR tak vznikají již v režii českých podniků, a navíc v poslední době získaly na pandury i exportní zakázky. I přes tyto skutečnosti díky tehdejším rozhodnutím české politické reprezentace nedošel projekt maximálního naplnění, čímž v následujících letech tratila česká ekonomika, české firmy a samozřejmě i armáda. Nejde totiž jen o výběr a nákup nejvhodnějšího vozidla. Z výběrového řízení na nová pásová bojová vozidla pěchoty a jejich varianty (zahrnující dále například dílenská vozidla, simulátory a další logistické vybavení a zabezpečení) musí vzejít komplexní řešení, které zajistí soběstačnost České republiky nejen po stránce provozu pásových vozidel, ale také případné pozdější produkce dalších vozidel či verzí, servisu i modernizace, a to po celou dobu životního cyklu používané techniky. Tedy jde o dlouhodobou podporu českého průmyslu i rozvoje technologické základny klíčových českých podniků v oblasti obrany a strojírenství.

České ministerstvo obrany v posledních letech při výběrových řízeních konečně začalo dávat důraz na širší zapojení českého obranného průmyslu do dodávek a výroby nové výzbroje pro armádu. Nákup nových pásových vozidel tak musí být spojen s přenesením potřebných technologií a know-how do Česka a zapojením českých podniků do jejich výroby. Dodavatel bude také muset spolupracovat na zřízení logistických a servisních kapacit v Česku, samozřejmostí je zajištění výcvikových programů, dostupnosti náhradních dílů, munice atd. V neposlední řadě bude pro Česko důležité, aby mělo schopnost a možnost dodaná vozidla v budoucnosti modernizovat podle vlastních požadavků a potřeb. Tedy přesně to, co přinesla spolupráce GDELS a českých podniků i státu v projekt Pandur II CZ pro české ozbrojené síly.

Foto: Delegace GDELS-Steyr v Tatra Defence Vehicle | archiv TDV 

Ze všech uchazečů ve výběrovém řízení na nová BVP a další pásová obrněná vozidla má právě jen GDELS za sebou konkrétní projekty s českými výrobci speciální techniky. Navíc spolupráce nadále pokračuje. Už v roce 2015 GDELS vytvořila strategické partnerství s holdingem Czechoslovak Group (CSG). Díky uvedenému partnerství firmy tohoto holdingu získaly práva na výrobu vozidel Pandur II a také na jejich technologický rozvoj, modernizace i servisní služby. Právě proto může společnost Tatra Defence Vehicle v současnosti pracovat na výrobě dvou desítek objednaných Pandurů II CZ pro českou armádu a také zajišťovat servisní podporu všech pandurů v její výzbroji. Tak je zajištěna soběstačnost Česka ve výrobě i opravách kolových obrněných vozidel.

Program ASCOD 2 pro AČR má pokračovat ve spolupráci českých firem a GDELS

Podobný scénář se může uskutečnit i v případě výběru platformy ASCOD 2 v rámci výběrového řízení na pásová obrněná vozidla. GDELS plánuje podobně široké zapojení českého průmyslu a s podnikem VOP CZ počítá jako s hlavním partnerem a integrátorem. Stejně tak je plánována v obdobném rozsahu jako u vozidel Pandur II podpora provozu a výcviku, tedy například vybudování výcvikového centra, dodávka simulátorů, zabezpečení školení osádek a obsluh, vyhotovení odpovídající dokumentace atd. dle požadavků AČR. 

Foto: Podobný scénář se může uskutečnit i v případě výběru platformy ASCOD 2 v rámci výběrového řízení na pásová obrněná vozidla. GDELS plánuje podobně široké zapojení českého průmyslu a s podnikem VOP CZ počítá jako s hlavním partnerem a integrátorem. | archiv DP

Další uchazeči o dodávky nových BVP a dalších verzí pásových vozidel pro armádu nemají buď žádný vztah k českému průmyslu, nebo jen před krátkým časem uzavřeli partnerství s některým z českých výrobců bez předchozích konkrétních projektů, přínosů pro český průmysl a ekonomiku či soběstačnost státu v oblasti zbrojní a speciální výroby. Naproti tomu GDELS nadále spolupracuje s firmami holdingu CSG i podnikem VOP CZ, v minulém roce podepsala například dohodu s firmou Retia, která může dodávat různé senzorové, spojovací a výpočetní přístroje pro nová vozidla. Společnost Excalibur Army by mohla pro nová pásová vozidla vyrábět celé bojové věže podle licence izraelské zbrojovky Elbit, dohoda byla rovněž podepsána loni. 

Dohodu o možné spolupráci na projektu pásových vozidel pro AČR GDELS podepsala i se společností Ray Service, předním dodavatelem kabelových svazků a elektromechanických celků. Se společností VR Group má dohodnutou spolupráci na tvorbě simulačních systémů pro vozidla ASCOD a s brněnským výzkumným centrem CEITEC by chtěla společnost GDELS zahájit spolupráci v oblasti nanomateriálů a velmi lehkých materiálů. Kromě průmyslových podniků se GDELS zaměřuje též na navázání spolupráce s vysokými školami a vědeckými pracovišti. Konkrétně s Fakultou strojní při ČVUT plánuje spolupráci v oblasti optických senzorů a 3D tisku, s Fakultou elektrotechnickou v oblasti robotických systémů a kartografie s 3D vizualizací. S VŠB Ostrava plánuje GDELS součinnost v oblasti robotiky a rozšířené reality. 

Foto: Dohodu o možné spolupráci na projektu pásových vozidel pro AČR GDELS podepsala i se společností Ray Service, předním dodavatelem kabelových svazků a elektromechanických celků. | archiv DP

Příkladem spolupráce GDELS s českými podniky jsou i současné dodávky nových velitelsko-štábních (KOVVŠ) a spojovacích (KOVS) pandurů pro AČR. Jejich vývoj a výroba probíhá ve spolupráci podniků jako jsou Tatra Defence Vehicle, Retia, Ray Service, Meopta Systems, Optokon, URC Systems, B.O.I.S. Filtry, Interlik CS, Letecké přístroje Praha, Akermann Electronic, Colorlak, a to díky přenosu technologií a know-how GDELS, dodávek některých subsystémů a také za podpory jejích specialistů. Tyto stroje po mnoha letech doplňují v české armádě kapacity, které plánovala již před lety v rámci původní objednávky z roku 2006. V roce 2009 ale tehdejší česká vláda nakonec koupila pouze 107 pandurů v šesti verzích (kolové bojové vozidlo pěchoty, kolové bojové vozidlo pěchoty velitele roty, dvě verze průzkumné, zdravotnický obrněný transportér a ženijní obrněný transportér) za 14,4 miliardy korun a armáda se musela na dlouhé roky rozloučit s vidinou, že mechanizované jednotky dostanou ucelený systém vozidel na kolové platformě. 

Výroba pandurů v podniku VOP CZ a dodávky armádě byly završeny v roce 2013. I přes výrazné snížení objemu objednávky korporace GDELS zapojila do programu Pandur II CZ více než 50 českých firem, což přineslo práci pro více než 10 tisíc lidí. V rámci přímých offsetových programů putovalo do české ekonomiky 4,84 miliard korun, celkově i s nepřímými investicemi to pak bylo přes 18 miliard korun. Také je třeba dodat, že některé ze zainteresovaných firem se posunuly na vyšší úroveň, protože kromě účasti na dodávkách vozidel Pandur II CZ pro AČR získaly pozici subdodavatelů General Dynamics v rámci dalších zakázek na mezinárodních trzích. Angažmá GDELS na českém trhu tak výrazně přesáhlo formát, který původně požadovala česká strana jako podmínku dodávek vozidel Pandur II CZ.

Foto: I přes výrazné snížení objemu objednávky korporace GDELS zapojila do programu Pandur II CZ více než 50 českých firem, což přineslo práci pro více než 10 tisíc lidí. | archiv TDV

Například firma Ray Service dodává v rámci projektů GDELS kabely a rozvodné jednotky do kolových obrněných vozidel Piranha V pro armády Dánska a Rumunska, firma Meopta vyrobila přístroje denního a nočního vidění do transportérů Pandur pro Kuvajt. V Roce 2015 GDELS podepsala strategickou partnerskou smlouvu s holdingem CSG, na základě ní podnik Tatra Defence Vehicle z Kopřivnice drží exkluzivní práva na výrobu vozidel Pandur II 8x8, na jejich prodej a propagaci na vybraných zahraničních teritoriích a také možnost vyvíjet nové verze. Díky tomu mohl získat v roce 2017 zakázku na servisní služby pandurů AČR přímo v Česku a také kontrakt na výrobu již zmiňovaných 16 kusů KOVS Pandur II CZ a 4 kusů KOVVŠ Pandur II CZ pro české ozbrojené síly. Technickou podporu a opravy bojových věží, kterými jsou české armády vybaveny, má na starosti zase česká společnost Excalibur Army.  

Projekt přenosu výroby i technologií od GDELS do tuzemska tak umožnil, aby Česká republika byla v oblasti kolových obrněných vozidel soběstačná. Tatra Defence Vehicle je v současnosti jediným světový výrobcem vozidel Pandur II 8x8, jenž navíc vlastní veškeré potřebné technologie a dokumentaci. Výroba vozidel Pandur II v Česku tak umožňuje AČR objednávat náhradní díly levněji s krátkými dodacími lhůtami. Navíc zkušenosti z výroby a vývoje jejich speciálních verzí vytvořily základ pro vývoj a výrobu dalšího českého obrněnce v podobě typu TITUS.

Program Pandur II CZ pro AČR díky spolupráci firmy GDELS a českého průmyslu měl a stále má výrazný pozitivní efekt na zvyšování technologické úrovně českého průmyslu, ale také přispěl k jeho exportním schopnostem.

Foto: Výroba obrněných vozidel Pandur II v kopřivnickém podniku Tatra Defence Vehicle| archiv DP

Příkladem je zakázka pro indonéskou armádu z prosince 2019, v jejímž rámci jí společnosti Excalibur Army a Tatra Defence Vehicle dodají vozidla Pandur II 8x8 v počtu 23 kusů s možností rozšíření až na stovky kusů. Díky spolupráci s GDELS navíc Excalibur Army v současnosti dodává do Indonésie i speciálních plovoucí mostní vozidla a společnost Tatra Trucks nosiče pontonových mostních souprav do Brazílie.

Foto: Díky spolupráci s GDELS navíc Excalibur Army v současnosti dodává do Indonésie i speciálních plovoucí mostní vozidla a společnost Tatra Trucks nosiče pontonových mostních souprav do Brazílie. | archiv GDELS