Po druhé světové válce přicházely Spojené státy, Rusko a Čína a řada dalších zemí o svá válečná plavidla a jejich posádky především v důsledku nehod. Provozování ponorek je pak v rámci všech plavidel nejriskantnější záležitostí - a pravděpodobně tomu tak bude i nadále. I ty nejmodernější jaderné ponorky tak mohou skončit na dně oceánu, pokud posádka není opatrná, nebo pokud selže technologie, případně dojde-li ke kombinaci výše uvedeného, navíc přidá-li se k tomu smůla či politika. Pojďme se níže podívat na 5 nejhorších ponorkových katastrof, které se udály.

Kursk (rok 2000)

Snad nejhorší ponorkovou katastrofou poslední doby byla ztráta ruské ponorky K-141 Kursk, což byla ruská ponorka s jaderným pohonem třídy 949A Antěj (Oscar II) s řízenými střelami. Tato mohutná 16 000 tun vážící ponorka byla zničena při mohutném výbuchu 12. srpna 2000, kdy tehdy zahynulo všech 118 členů její posádky.

Foto: Snad nejhorší ponorkovou katastrofou poslední doby byla ztráta ruské ponorky K-141 Kursk | Murmansk Naval Museum

Psali jsme:Nošení zbraně - dokonalá prevence proti zločinu

Vrak ponorky byl posléze nalezen a za příčinu nehody bylo označeno vadné torpédo typu 65-76A. Ačkoli je tato zbraň dostatečně silná na to, aby jediným zásahem zničila letadlovou loď, v dobách Sovětského svazu nevysvětlitelně navrhli torpédo poháněné peroxidem vodíku, který je vysoce těkavý a vyžaduje opatrné zacházení.

Foto: Vrak ponorky byl nalezen a za příčinu nehody bylo označeno torpédo typu 65-76A. | Murmansk Naval Museum

Naneštěstí pro posádku Kursku neměli námořníci zřejmě ani výcvik, ani zkušenosti, jak s těmito zbraněmi zacházet. Po katastrofě Kursku ruské námořnictvo vyřadilo tato torpéda ze služby. 

Komsomolec (rok 1989)

Sovětská ponorka s jaderným pohonem K-278 Komsomolec byla jediná dokončená loď projektu 685 třídy Plavnik (NATO: Mike). Komsomolec, který byl navržen především jako zkušební plavidlo pro nové technologie, byl jednou z nejvýkonnějších ponorek, jaké kdy byly postaveny - jeho operační hloubka byla větší než 900 m. Stejně jako třída Papa byl i projekt 685 Plavnik navržen k testování automatizačních technologií a zdokonalení schopnosti Sovětského svazu stavět tlakové trupy z titanu.

Psali jsme:Zbraňovému expertovi vybuchla puška ráže .50 do obličeje

Foto: Ponorka K-278 Komsomolec | Wikimedia Commons / Public domain

Ponorka se potopila 7. dubna 1989 poté, co na její palubě vypukl požár, který byl příčinou řady dalších nešťastných událostí. Navzdory hrdinskému úsilí posádky tehdy při nehodě zahynulo 42 z 69 námořníků. Přímým následkem požáru zemřeli pouze čtyři lidé - ostatní se stali oběťmi ozáření. Členů posádky se mohlo zachránit více, kdyby sovětské námořnictvo jednalo rychleji a provedlo záchrannou operaci včas.

Jaderný reaktor lodi Komsomolec a její dvě jaderné hlavice dodnes zůstávají na palubě v hloubce 1 600 m v Barentsově moři.

K-8 (rok 1970)

K-8 byla sovětská útočná ponorka s jaderným pohonem třídy Kit projektu 627A (NATO: November), která se potopila po požáru 12. dubna 1970.

Ponorka původně vzplála 8. dubna 1970 během cvičení ve dvou oddělených oddílech. Požár zřejmě vznikl v důsledku kontaktu oleje se systémem regenerace vzduchu. Poté, co se oheň rozšířil po celé lodi prostřednictvím systému vzduchotechniky - a reaktory se vypnuly - nařídil kapitán posádce opustit loď. Posádka se na ponorku znovu nalodila poté, co dorazilo záchranné plavidlo. Nakonec se však vlečená ponorka na rozbouřeném moři potopila - a to i s 52 členy posádky.

Rusové měli na palubách svých ponorek incidentů zapříčiněných požárem více. První ruská útočná ponorka s jaderným pohonem - K-3 Leninskij Komsomol - byla v září 1967 téměř zničena kvůli požáru, při němž zahynulo 39 námořníků. "Nestandardní těsnění z... pivní lahve bylo instalováno do balastní nádrže," řekl tehdy Pravdě bývalý člen posádky. "Přirozeně se posunulo, hydraulická kapalina unikla pod tlakem 100 atmosfér a rozstříkla se na lampu, která měla rozbitý ochranný uzávěr. Okamžitě došlo k zážehu.“

USS Scorpion (SSN-589) (rok 1969)

Rusko resp. Sovětský svaz má v rámci ponorkových katastrof asi největší zastoupení, o ponorky při nehodách však přišlo i námořnictvo Spojených států. Dne 22. května 1969 se 650 km jihozápadně od Azorských ostrovů ztratila USS Scorpion, útočná ponorka třídy Skipjack. Na palubě tehdy bylo 99 námořníků.

Foto: USS Scorpion (SSN-589) | Wikimedia Commons / Public domain

Dodnes je záhadou, co přesně se s touto ponorkou stalo - 27. května téhož roku se loď jednoduše nevrátila do přístavu. Námořnictvo zahájilo pátrání a nakonec ji 5. června prohlásilo za ztracenou. Scorpion byl pak později téhož roku nalezen pátrací lodí námořnictva 3 000 m pod hladinou. Většina veřejných zdrojů naznačuje, že nejpravděpodobnější příčinou byla neúmyslná aktivace baterie torpéd Mark 37 či výbuch torpéda. 

USS Thresher (SSN-593) (rok 1963)

Americká útočná ponorka USS Thresher se potopila 10. dubna 1963 se 129 námořníky na palubě. Jednalo se o první katastrofu jaderné ponorky a dodnes má nejvyšší počet obětí. Na rozdíl od Scorpionu americké námořnictvo ohledně osudu USS Thresher oznámilo přesně, co bylo příčinou potopení této lodi - špatná kontrola kvality.

Ponorka se potopila, když prováděla ponor do zkušební hloubky přibližně 400 m. Pět minut před ztrátou kontaktu s plavidlem obdržela záchranná loď Skylark zkreslené vysílání UQC (svého druhu podvodní rádio), podle kterého měla ponorka Thresher drobné technické potíže. Skylark pokračoval v přijímání zkreslených zpráv, dokud sonar nezachytil zvuk imploze Thresheru.

Foto: Americká ponorka USS Thresher v roce 1961 | Wikimedia Commons / Public domain

Vyšetřovací soud námořnictva zjistil, že nehodu pravděpodobně způsobila porucha potrubí. V důsledku výše uvedeného pak došlo k zaplavení strojovny lodi a slaná vodní tříšť vyřadila z provozu jaderný reaktor. Následně se hlavní balastní nádrž Thresheru nepodařilo vypustit poté, co se v jejím potrubí vytvořil led. Posádka se tak nemohla dostat k zařízení potřebnému k zastavení zaplavování.

Přímým důsledkem katastrofy ponorky Thresher bylo následné zavedení programu SUBSAFE, který má zajistit, aby byl důkladně zdokumentován systém kontrol a opakovaných kontrol všech kritických součástí jaderných ponorek.

Zdroj: nationalinterest.org