Čínský proudový stíhací letoun Shenyang J-11 má povědomé křivky, které jsme již někde viděli. Je totiž vyroben podle návrhů sovětského stíhacího letounu Su-27. Plán byl Sovětům ukraden a letoun vyroben společností Shenyang Aircraft Corporation. Původní dohoda předpokládala nákup dostatečného počtu stíhaček k ochraně vlastních hranic, ale Čína náhle zakázku zastavila a začala vyrábět vlastní stroje. Jaké překvapení.

Původní letouny J-11 byly vyrobeny na základě návrhů Su-27. Jednotlivé díly se vyrábějí v Číně z čínských surovin, ale myšlenka stále pochází od Sovětů. Existuje několik variant, například J-11BS (dvoumístná cvičná verze schopná boje) a J-11BH (námořní). V roce 2015 bylo ve službě stále 120 letounů J-11B a přes svou zastaralost slouží dodnes.
Kromě toho existují ještě dvě další čínské proudové stíhačky podobné koncepce. J-15 "Létající žralok" vyrobený na základě konstrukce sovětského Su-33, je spíše podobný Su-27, ale vybaven křídly, která lze skládat. Modernizován byl podvozek i záchytný hák. Tyto úpravy umožňují letounu službu z paluby letadlových lodí.

Foto: J-11B vyfocený posádkou amerického P-8 Poseidon | Wikimedia Commons / Public domain

Psali jsme:Příběh velkého hrdinství fotbalistů Dynama Kyjev za 2. světové války

V roce 2006 se Čína snažila od Ruska koupit dva letouny Su-33 za 100 milionů dolarů, ale Rusko odmítlo jakýkoli letoun prodat, zřejmě po zkušenostech s Su-27. Když si Čína uvědomila, že Rusko stroj nechce prodat, koupila snadno prototyp od Ukrajiny. Do roku 2009 se Číně podařilo vyrobit první letoun J-15 a v roce 2012 dva letouny J-15 absolvovaly první přistání na letadlové lodi Liaoning. Brzy se na palubě čínské letadlové lodi objevilo čtyřiadvacet Žraloků.

J-15 jsou vyrobeny podobně jako FA-18E/F Hornet, ale měly problém s nevyhovujícím tahem motorů WS-10A, který omezoval J-15 při použití "skokanského můstku" na čínské letadlové lodi, zejména když byly letouny zatíženy plnou výzbrojí. Jedny čínské noviny pohotově kritizovaly neschopnost stíhačky vzlétnout z letadlové lodi, protože nese více než 10 tisíc kg zátěže, neboli plný náklad paliva, a 1800 kg munice.

J-16 "Rudý orel" je stejný jako dvoumístný Su-30MKK Flanker, modernizovaný pro využití čínských zbraní, což z něj činí specializovaný úderný letoun podobný F-15E Strike Eagle. Zprávy uvádějí, že Čína dokázala v letech 2000 až 2003 vyrobit sedmdesát tři letounů Su-30MKK, a dalších dvacet čtyři z roku 2004, které byly dále modernizovány na verzi Su-30MKK2, určených výhradně pro útoky proti lodím a  používaných námořním letectvem. Čína plánuje do roku 2020 postavit až sto letounů J-16.

V prosinci 2015 se objevily zprávy, že byla spatřena varianta pro elektronický boj J-16D, která má na koncích křídel rušící moduly. Předpokládá se, že mají plnit stejnou funkci, jakou může plnit letoun EA-18 Growler, a narušovat tak nepřátelskou protivzdušnou obranu při misích SEAD.

Psali jsme:Ničení československého opevnění za 2. světové války

Jak J-15, tak J-16 jsou vybaveny radary AESA (Active Electronically Scanned Array), které zlepšují nejen jejich schopnosti ve vzduchu, ale také jim umožňují zaměřit několik kusů přesně naváděné munice najednou. AESA jsou považovány za nejmodernější technologii v oblasti leteckých radarů. Jejich povrch je také částečně pokryt absorpčními materiály, které snižují radarovou signaturu.

V roce 2015 Čína šokovala některé pozorovatele odhalením, že se jí podařilo vyvinout prototyp J-11D využívající nejmodernější dostupné technologie, který přesto není na úrovni ruského Su-35. J-11D má radar AESA plus radarové absorpční materiály stejné jako J-15 a J-16.

Disponuje rovněž dvěma přídavnými podkřídelními závěsníky pro moderní střely vzduch-vzduch PL-10, PL-15 a PL-21 a protilodní střely YJ-12 (dostřel PL-15 vyvolal svého času na Západě znepokojení.) Nejzajímavější je, že J-16D zřejmě disponuje datalinky, které mu umožňují sdílet informace senzorů s přátelskými letadly a loděmi. 

Oproti dřívějším čínským padělkům ruských letounů, například A-5 (MiG-19) nebo J-7 (MiG-21), je řada J-11 vyráběna jen pro čínské ozbrojené síly a není exportována, což potvrzuje, že Čína alespoň v tomto ohledu původní práva respektuje. Otázkou může být jak dlouho ještě, s ohledem na prudký pád ruské moci a prestiže v důsledku agrese proti Ukrajině.

Dne 19. srpna 2014 zachytil letoun J-11B letoun P-8 Poseidon amerického námořnictva poblíž ostrova Hainan. Míjely se pouhých dvacet metrů od sebe, naštěstí nedošlo k žádnému výstřelu. V dubnu 2014 vyvolalo umístění šestnácti letounů J-11B poblíž ostrova Woody v Jihočínském moři diplomatický protest Vietnamu.
Obecně se zdá, že J-11B je ukázkou stíhacího letounu odpovídajícího letounu F-15. Novější modely jsou sofistikovanější a mají více špičkové elektroniky než jejich ruské protějšky. J-11D spolu s J-16 naznačují, že Čína přebírá síťový způsob vedení války ve stylu USA, který klade důraz na platformy s vysokou odolností, jež používají střely s doletem mimo vizuální dosah.

Zdroj: warhistoryonline