CZUB - KONFIG
CZUB - ESHOP

Příčiny a následky Búrské války

 04. 02. 2025      kategorie: Vojenská historie      14 komentářů

Jižního cípu Afriky dosáhly evropské lodě poprvé v 15. století, když Portugalci spěchali do Indie. 6. dubna 1652 Holanďané založili město Kapstad, dnes Kapské město. O pět let později do oblasti začali připlouvat i Dánové, Němci a Francouzi a začali osidlovat oblasti dále na severu v oblasti dnešní Jihoafrické republiky, Botswany, Zimbabwe a Namibie. Jelikož však většina osadníků pocházela z Nizozemska, říkalo se jim Búrové, z holandského slova Boer, které znamená v překladu rolník. 

V roce 1795 potřebovala Velká Británie na jihu Afriky obranné pevnosti pro své lodě mířící do Indie. S Holanďany tak vznikla roztržka, která v roce 1814 vyústila v nadvládu Británie. Evropským osadníkům však bylo prakticky jedno, pod koho spadají. Pro ně byla jedinou změnou úprava jazyka, kdy se oficiálním úředním jazykem stala angličtina a mírně byly zvýšeny daně – nic co by se nedalo přežít.

burska_01Foto: Búrští střelci během bitvy o Mafeking. Búrové neměli stálou armádu, vojsko tak tvořili mobilizovaní dobrovolníci | Wikimedia Commons / Public domain

Očitý svědek bombardování Drážďan v roce 1945: Byl to válečný zločin

Situace se však výrazně zhoršila v roce 1884, kdy Velká Británie ve svých koloniích zakázala otroctví. Na búrských farmách pracovali totiž v drtivé většině otroci. Búrové tedy odešli více na sever za řeku Vaal, kde si založili vlastní státy, Transvaal a Svobodný stát Oranžsko. Británie oba tyto státy uznala jako nezávislé. Búrové zde žili svým izolovaným životem a pro britské osadníky byl rozdíl mezi Afričanem a Búrem jen odlišná barva kůže, oba považovali za divochy. Dokonce i spisovatel Mark Twain o Búrech napsal: „Búrové jsou velice zbožní, tvrdohlaví, neodbytní, ignorantští, špinaví, ale ve vztahu k bělochům pohostinní a upřímní, ve vztahu k černochům ovšem krutí. Absolutně je nezajímá, co se ve světě děje.“ 

V roce 1886 našel černošský chlapec u Oranžské řeky 21karátový diamant, což nijak velké pozdvižení nevzbudilo. Ovšem o rok později na stejném místě nalezl pastýř ještě větší diamant a všem tak bylo jasné, že je tato oblast velmi zajímavá. Započala tak diamantová horečka a do států začaly proudit desetitisíce hledačů z celého světa, kterým Búrové přezdívali „Oytlanders“. Na počátku 90. let 20. století překročil počet přistěhovalců 200 tisíc lidí a počet Oytlanders se blížil k počtu Búrů. Jednalo se především o bohaté Brity, načež Búrové zvýšili Britům daně. To se v Británii nelíbilo, a tak bylo rozhodnuto Transvaal a Oranžsko anektovat. 

V roce 1877 Theophylius Shepstone s 26 jízdními policisty vyrazil do Pretorie, hlavního města Transvaalu a oznámil připojení Transvaalu k Britskému impériu. Ovšem v praxi to nemělo žádný velký dopad. Búrové se nadále starali sami o sebe a o to, aby žádný britský voják nevstoupil na jejich půdu. Na hranicích Transvaalu začalo vznikat několik britských pevností, ovšem Búrové na to nikterak nereagovali. Na konci roku 1880 vyrazili Britové do útoku a započala tak krátká první Búrská válka, která skončila pro Búry vítězstvím. Ti se snažili dále vyhánět přistěhovalce a ztěžovat jim život zvyšováním daní. 

burska_02Foto: Druhá Búrská válka přinesla mnoho vojenských inovací, mezi nimi například bojové využití ostnatého drátu nebo první zákopy (viz foto). | Wikimedia Commons / Public domain

Německé poklady ze Sudet lze objevit i dnes

V září 1899 Transvaal a Oranžsko vyzvalo Británii k vyklizení vojenských pevností na hranicích a vydalo ultimátum, na které však Britové nereagovali. 12. října tak vojska Transvaalu překročila hranici a zaútočila na britské kolonie, čímž začala Druhá Búrská válka. 

burska_03Foto: Búrští střelci | Wikimedia Commons / Public domain

Ačkoli Búrové neměli stálou armádu, rychle se jim podařilo zmobilizovat 28 000 dobře vyzbrojených vojáků. Během krátké doby se Búrům podařilo zlikvidovat méně početné koloniální britské síly a obsadit města Ladysmit a Kimberly a proniknout ještě hlouběji na britské území. Navzdory tomu, že Búrové byli agresoři, okolní svět s nimi soucítil a fandil jim. Do země tak začaly přijíždět dobrovolníci z celého světa a mezinárodní legie brzy narostla na 2 500 mužů. Německý císař Wilhelm II. neposlal prezidentu Transvaalu Paulovi Krugerovi pouze podporující telegram, ale také lodě plné nejmodernějších německých zbraní, Búrové tak byli vyzbrojeni moderními německými puškami Mauser. Búrský Blitzkrieg ovšem zpomalil, jelikož se Britům dařilo přisouvat stále více posil a počet britských vojáků nakonec vzrostl na 120 000 vycvičených mužů, jejichž bojová hodnota byla vyšší než počet nevycvičených Búrů. Britové následně přešli do útoku a 13.března se jim podařilo obsadit hlavní město Oranžska Bloomfonttein a 5. června hlavní město Transvaalu Pretorii. Búrové se tak uchýlili k partyzánskému způsobu boje. 

Afričané se do bojů prakticky nezapojovali, i když stáli na straně Britů, kteří je osvobozovali z Búrského otroctví. Našly se ovšem i výjimky. Například Afričan Solomon Plaaka vedl průzkumníky ze svého kmene Tswan, ze kterých se brzy stali špioni. Búrové tehdy pátrali po britských bělošských špionech a Afričanům tak nevěnovali pozornost, což se jim však krutě nevyplatilo. 

Britové brzy přešli na taktiku spálené země a začali zapalovat búrské farmy, byť jen z podezření napomáhání nepříteli. Byly založeny i první koncentrační tábory, kam se soustřeďovalo búrské civilní obyvatelstvo. Do konce války v britských koncentračních táborech celkem zahynulo 4 177 žen a 2 074 dětí kvůli hladu a nehygienickým podmínkám. 

Búrský prezident Kruger pochopil nevyhnutelnost porážky a v Evropě se snažil získat pomoc od jakékoliv mocnosti, ovšem neuspěl. 31. května 1902 tak bylo podepsáno příměří, které uznalo svrchovanost Británie, a ta zase Búrům uznala relativní nezávislost. Bylo také zrušeno otroctví, ovšem Búrové stále trvali na rasovém oddělení a neudělení některých lidských práv černochům, což sloužilo jako počátek apartheidu. 

burska_04Foto: V britských koncentračních táborech zemřely tisíce žen a dětí. Nejznámější je fotografie sedmileté Lizzie van Zyl, kterou pořídil britský spisovatel Arthur Conan Doyle. | Wikimedia Commons / Public domain

První ozbrojený střet 20. století představil mnoho vojenských inovací. Britové například upustili od svých ikonických rudých uniforem, které výrazně vyčnívaly v africké poušti a dávaly tak snadné terče búrským ostrostřelcům, což vedlo k novým uniformám v barvě khaki. Objevily se také první zákopy a překážky s ostnatým drátem a došlo i na masivní nasazení jezdectva v kooperaci s kulomety a obrněnými vlaky. 

Zdroj: Diletant Media, britannica

 Autor: Tomáš Svoboda

Komentáře

Vaclav Flek

04. 02. 2025, 23:56

Dost slaby clanek, ma mnoho chyb a nepresnosti,. Zcela chybi ta vojenska faze valky a jeji zname bitvy, napriklad Stormberg, Magersfontein, Colenso nebo ta nejznamejsi - Spionkop. Utrpeni civilniho obvatelstva v koncentracnich taborech, ktere ovsem nebyly pojaty jako vyhlazovaci, bylo jiste nesmirne. Nicmene obrazek trpici holcicky neni typicky. ditezjevne trpelou jinou tezkou formou dystrofie. Takto bezne burske deti v koncentracnich taborech nevypadaly. Davat jeji podobu jako typicky obraz ditete z burske valky povazuji za tezkou dezinformaci, snizujici uroven celeho clankiu.

mirsvoboda

04. 02. 2025, 18:52

Chtělo by to větší historickou přesnost. A aspoň chronologii.
Búrové byli lepší bojovníci, byli to lovci a jezci na koních. vyhrávali i proti přesile.
Búrové nebyli agresoři, jen to byl preventivní útok, protože by je \Británie tak jako tak napadla. Důvodem byl i vpád a pokus vyvolat povstání v roce 1896. Tentkrát byl zaslán i proslulý telegram od německého císaře.

Azor

04. 02. 2025, 15:13

"Příčiny a následky Búrské války"

Dvě skupiny kolonistů(Burové a Britové)se prali o zdroje co jim nepatřili.Viz taky celá sev.Amerika a i stř.a i jižní Amerika kde domorodcům ty zdroje uloupily.A využívali svých informací( co se týče řízení společnosti,)k olupování a zbídačení domorodců(díky rozdílnosti kultůr těch znásilněných.Toto v článku není.Asi byl nějaký důvod od pisatele článku.A nabízí se otázka,proč že byla ta V.Británie měla vyšší životní úroveň(paraela se západní evropu po 2.sv válce,to se jim to chrochtalo na úkor domorodců.)A tak na tomto základě příživnictví rabování a vraždám domorodců,měla ta záp.evropa tu životní úroveň.A jakou že cenu za tu jejich životní úrovní zaplatili domorodci?Takovýto "pokrok" a "civilizaci" a  přinášeli, za kterou se ti kolonizátoři schovávali Jen v Kongu přes 10 milionů zavražděných a miliony zmrzačených(usekané ruce za nesplnění normy).Viz také Německé řádění v Namibii.Toť západní "hodnoty"katolíků a protestantů.A tito kolonizátoři využívali svých (pro ně méněcených)lidí z domorodého obyvatelstva kteří se infikovali těmi "západními" hodnotami.
A k čemu taky sloužili ty burské války?K přípravě na 1 sv. válku.
Viz.
"Teodore Roosevelt řekl: "Nic v politice se neděje náhodou, vše bylo tak či onak připraveno.“

Miloš Gavenda

04. 02. 2025, 15:40

Tak to byl postup i Rusů. Akorát ti neměli takovou výdrž viz. kolonizace Alyašky

Azor

04. 02. 2025, 16:05

Miloš Gavenda.
"Tak to byl postup i Rusů. Akorát ti neměli takovou výdrž viz. kolonizace Alyašky"

Bylo by možné podpořit něčím vaše tvrzení,ohledně Ruska?
To ohledně genocidy Indiínů.Viz Kuba atd.To zda se chovali jako Leopold II v Kongu,zda zlikvidovali nějaký národ.To že se zhruba spočítali oběti bojů mezi Bury a V.Británii,je známé a citované.Kolik ale samotní burové zlikvidovali domorodců?Kolik domorodců V.B.Kolik Portugalci?Kolik Španělé?A to kvůli těžbě zdrojů v koloniích?A prosím o porovnání s rozšiřováním Ruska.Ze sibiře se brali kožešiny a daně od domorodců k tomu(mimo jiné)aby rusové zabezpečili etnické války mezi lidmi žijící na sibiři.A ti domorodci byli stále ve své domovině.A paticipovali na obchodu s kožešinami.A rusové těm domorodcům pozvedávali kultůru.Např. v tom pokud neměli písemnictví,tak jim ho vytvořili aby zachovali něco ze své kultury.Národy muslimské Kazachstán Turkmenistá,Tadžikistán,Uzbekistán,tak tam bylo díky rusům zlikvidováno otroctví a neustále boje mezi kmeny,kde to odnášela především ta spodní vrstva těch národností.
Doufám že podložíte svá tvrzení.
To jak se chovali představitelé VB Francie,Německa,Portugalska či Španělska,Holandska,Belgie,Itálie,je dost důkazů.Stačí říct.Tento článek je (jen v malém měřítku)jedním z důkazů.

mirsvoboda

04. 02. 2025, 18:57

Rusko a Čečenci a další kavkazké národy. Celá 19. století války a genocida. A pokračovalo to i ve 20 století.
No všichni , které uvádíš, nevedou koloniální válku ve století 21,
Co Krymští Tataři? Nebylo to jako rezervace pro Indiány? Jenom o století později?

Azor

04. 02. 2025, 20:26

mirsvoboda.
"Rusko a Čečenci a další kavkazké národy. Celá 19. století války a genocida. A pokračovalo to i ve 20 století."
Prosím o důkaz,že Rusko zlikvidovalo nějaký národ.Pokud by se mělo jednat o genocidu tak jedině u Arménu.Ale to od Turků za 1 sv. války.
Asi něco víte o občanech v USA Japonského původu v 2 sv. válce.Kam je nalifrovali?A to preventivně, aniž by něco udělali.
"Co Krymští Tataři? Nebylo to jako rezervace pro Indiány? Jenom o století později?"
A kdo že pracoval za 2 sv .válce na Krymu s nepřítelem?

"No všichni , které uvádíš, nevedou koloniální válku ve století 21,"

Asi něco víte o neokolonialismu.Jak v Africe(Francie a VB a USA)tak i  v jihovýchodní Asii a jižní a střední Americe.Viz -
https://www.youtube.com/watch?v=EM31myP0tqE

V systému,který možná i vy podporujete - kapitalismus - podle organizace UNICEF při OSN,která říká -
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/take-dnes-zemre-hladem-15-tisic-deti/r~i:article:144060/
Aby jste věděl o jaké to číslo jde,tak 15 000 x 365 ´= 5 475 000 za rok.A to znamená od r. 94(to je všude kapitalismus ,mimo Kuby a S.Koreje a Venezuele)to je x 30 let = 164 250 000 dětí umře v tomto systému hlady !!

Jak se na toto (mimo jiné)díváte p.Svoboda?
A pokud by jste chtěl argumentovat tím že je to jejich vina.Tak by se toto dalo říct i o těch ,co si stěžují na socialismus.Taky to byla jejich chyba že se nedokázali prosadit a jen prskali na systém?

JanJan

04. 02. 2025, 22:16

Azore, melete samozřejmě totální nesmysly, Rusko bylo a vlastně stále je klasickou koloniální zemí, jediný významný rozdíl proti starým koloniálním zemím (Anglie, Francie, Portugalsko, Holandsko atd.) spočívá v tom, že zatímco ony kolonizovaly v zámoří, Carské Rusko kolonizovalo na "svém" kontinentu. Jedinou zemí, která s nimi snese srovnání, jsou USA, které se rozšířily podobně. Je zde jeden aspekt, proč si tyto země mohly zachovat velkou část (v případě USA celé) kolonizované území. Na tomto území žilo jen marginální množství původního obyvatelstva, které se podařilo snadno zlikvidovat, podmanit, ovládnout a vlastně i nakonec včlenit do obyvatelstva kolonizující země. Řídkost osídlení střední a východní části Ruska je všeobecně známá, v USA žilo na pláních před hlavní kolonizační vlnou v druhé půce 19. století jen relativně malé množství původního obyvatelstva, které počtem odpovídalo zhruba procentu tehdejších obyvatel USA, a to se snadno dalo asimilovat, ať už si pod tím termínem představíme cokoliv. Ruská kolonizace Sibiře taky neprobíhala v rukavičkách a jakýkoliv odpor byl nelítostně potlačen.
Trošku jiná situace nastala tam, kde Rusko kolonizovalo území obývaná početnými národy, konkrétně na Kavkaze a ve střední Asii v rámci "Velké hry". V okamžiku, kdy k tomu byla možnost, se tyto kolonizované národy snažily svého kolonizátora zbavit, což se jim v dnešní době už z větší části podařilo. Podobně to zažily i staré koloniální mocnosti, neměly na to potlačit národní uvědomnění a vyvražit je nemohly. Ne, že by se o to ve dvacátých a třicátých letech bolševici v Sovětském svazu nesnažili. Naopak, neštítili se ničeho ve snaze si kolonie udržet, běžné bylo použítí otravných plynů, dokonce dříve než Italové v Habeši! Ale je pravda, že i staré koloniální velmoci si servítky nebraly, třeba Britská pacifikace arabských kmenů pomocí hrozby (často uskutečněné) leteckého bombardování jejich táborů. Dělat ale z Ruska nějakou vyjímku je jemně řečeno buď absolutní lež, nebo absolutní neznalost.

Vesna

04. 02. 2025, 16:04

životní úroveň a to, čemu říkáme (a co všichni chceme) blahobyt, nebo jak vy píšete "ty západní hodnoty", to jsou prosím které?

nebo nám chcete namluvit, že moderní společnost "ocel-beton-čpavek-plast" si může vymyslet kterákoliv civilizace, a stačí k tomu jen kohosi "zotročit"?

Azor

04. 02. 2025, 16:45

Vesna.
"životní úroveň a to, čemu říkáme (a co všichni chceme) blahobyt, nebo jak vy píšete "ty západní hodnoty", to jsou prosím které?"

Pokud umíte chápat psaný text,tak si ten můj článek znovu přečtěte,aby jste věděl(a nezapomněl)co jsem v něm psal.A tam je to zmíněno.Např.chování se k jiným národům.

"nebo nám chcete namluvit, že moderní společnost "ocel-beton-čpavek-plast" si může vymyslet kterákoliv civilizace, a stačí k tomu jen kohosi "zotročit"?"

"ocel-beton-čpavek-plast" Na toto potřebujete co? Např,matematiku.A to znamená čísla.A ty se vzali odkud?Nebo písmo,k zachování informací.A to se vzalo odkud?

Já vám nic namluvit nechci(nebylo by to vhodné)na jisý věci člověk musí přijít sám.Ale to se musí učit a vzít si to za své(jinak se toho moc nenaučí).

Pokud budou mít ty národy stejnou kulturu tak ano.Člověk si musí uvědomit,co zapříčinilo(mimo jiné)to že tady je "vyšší" kultura.Sám asi víte jaká že byla kultůra v Číně,Indii,Iránu,a ty znalosti přišli později do evropy.(takže každý chvilku,tahá pilku)Aztéků,Mayu atd.
V Africe či tam kde bylo teplo si lidi nemuseli moc lámat hlavu s tím jak se dostanou k potravě.Měli to snadnější než lidi na severu.
Toto je Jen ve stručnosti.

Czertik

04. 02. 2025, 19:26

rexik

a kdyby tam ono uzemi ovladalo rusko misto britu, tak by si tady strikal radosti a prezentoval jako boj rusu za sobodu cernochu od zlych buru.

Azor

04. 02. 2025, 20:31

Czertik.
"a kdyby tam ono uzemi ovladalo rusko misto britu,"

S vámi se tady člověk zasměje.
Asi víte co znamená to vaše, kdyby, ne?
Chcete to napsat ??

Pepík Knedlík

04. 02. 2025, 20:47

Czertik
Že jo a co boko haram nebo taliban ... Už nestrkej hlavu do úlu :smile:

Pepík Knedlík

04. 02. 2025, 14:14

No jo Britové jejich války. Prostě po staletí stejný postup.
Churchill existenci táborů později schvaloval, a dokonce navrhoval použití otravných plynů. „Šli jsme systematicky, vesnici od vesnice, a ničili domy, zasypávali studny, strhávali věže, káceli stromy poskytující stín, spálili úrodu a rozbíjeli nádrže,“ napsal Churchill ještě jako válečný korespondent. Britská strategie se ukázala jako vítězná a búrské území se v roce 1902 stalo posledním, které Britové zajistili silou.
Strašlivé dopady pak měla aktivita Britů na civilisty. 26 000 lidí během války zahynulo v koncentračních táborech, přičemž dalších 12 000 obyvatel z domorodých kmenů zemřelo jen proto, že žilo na búrském území.
Zdroj prima zoom.