Během Velké války, známé také jako první světová válka, se po boku tradičních evropských spojenců objevili i méně očekávaní hráči. Vedle ruských vojáků, kteří bojovali ve Francii, zasáhla do bojů i japonská námořní eskadra, jejímž úkolem bylo chránit spojenecké lodě ve Středozemním moři. Tento málo známý příběh ukazuje, že Japonsko bylo v této válce aktivním a významným členem Dohody.

Foto: Japonská eskadra ve Středomoří: Zapomenutí spojenci Velké války | Wikimedia Commons / Public domain

Na počátku války v roce 1914 se Japonsko postavilo na stranu spojenců a rychle obsadilo německou kolonii v čínském Qingdau. Po tomto úspěchu se však Japonci začali více soustředit na vlastní zájmy v Číně, což u ostatních členů Dohody vyvolalo nelibost. Aby obnovili důvěru svých spojenců, rozhodli se Japonci vyslat dvě námořní eskadry: první byla určena k ochraně pobřeží Austrálie a Nového Zélandu, zatímco druhá byla vyslána do Středozemního moře. Tato druhá eskadra, pod velením admirála Kózó Sata, měla za úkol chránit spojenecké lodě před německými a rakousko-uherskými ponorkami, které představovaly významnou hrozbu pro námořní dopravu.

Psali jsme:Útoky banzai a masové sebevraždy civilistů během bojů o ostrov Saipan

Eskadra admirála Sata dorazila na Maltu v dubnu 1917. Vlajkovou lodí byla obrněná loď Akashi, ale hlavní bojovou sílu tvořilo osm moderních torpédoborců třídy Kaba. Tyto lodě, postavené krátce po vypuknutí války, byly vybaveny nejmodernější technikou a na britské i francouzské velitele udělaly velký dojem. Dokonce takový, že po válce Francie objednala z Japonska dvanáct torpédoborců této třídy.

Hned v květnu 1917 dostala eskadra příležitost prokázat své kvality. Torpédoborce Matsu a Sakaki asistovaly při záchraně britského transportního plavidla Transylvánie, které bylo torpédováno německou ponorkou. Díky rychlému zásahu Japonců se podařilo zachránit většinu lidí na palubě. Během záchranných prací torpédoborec Matsu jen těsně unikl útoku dalším německým torpédem.

Japonci si rychle získali respekt svých spojenců. Britský admirál Ballard, který velel operacím na Maltě, napsal v srpnu 1917: „Francouzské standardy efektivity jsou nepochybně nižší než britské a italské jsou ještě nižší. U Japonců je situace jiná. Torpédoborce admirála Sata jsou udržovány ve vysokém stavu připravenosti a přitom tráví na moři tolik času jako naše. Japonci jsou navíc zcela nezávislí ve všech věcech administrativy a zásobování, zatímco Francouzi pro sebe neudělají nic, co by sami mohli udělat.“

Během svého působení ve Středozemním moři eskortovala japonská eskadra téměř 800 civilních a 21 spojeneckých válečných lodí, přepravujících více než 700 000 vojáků.

Psali jsme:Masakr belgických výsadkářů během genocidy ve Rwandě

Ani Japonci se nevyhnuli ztrátám. Nejvážnější incident se stal v červnu 1917, kdy rakousko-uherská ponorka U-27 zasáhla torpédoborec Sakaki nedaleko Kréty. Čtyři torpéda těžce poškodila loď, přičemž zahynulo 59 námořníků a dalších 22 bylo zraněno. Přesto byla loď zachráněna, opravena a sloužila až do roku 1931. Na památku padlých námořníků byl na Maltě postaven japonský památník, který dodnes navštěvují japonští turisté.

Po skončení války byla japonská eskadra přizvána k symbolickému aktu kapitulace lodí Centrálních mocností. Vlajková loď eskadry, křižník Izumo, se spolu s dalšími dvěma torpédoborci zúčastnila kapitulace u Scapa Flow. Následně se japonští námořníci zúčastnili oslavných přehlídek v Londýně a Paříži.

Japonská účast ve Velké válce, zejména ve Středozemním moři, je dnes často opomíjena. Přesto Japonci významně přispěli k úspěchům Dohody, a jejich nasazení a disciplína si vysloužily uznání i mezi tradičně skeptickými britskými důstojníky. Tento příběh je připomínkou, že ve válce existují i méně známí hrdinové, jejichž odvaha a odhodlání měly zásadní dopad na průběh dějin.

Zdroj: Britannica, International Encyclopedia of the First World War