Rusko se snaží získat zpět části svých obranných systémů, které vyvezlo do zemí, jako je Pákistán, Egypt, Bělorusko či Brazílie, ve snaze doplnit zásoby zbraní, které doposud spotřebovalo v rámci války na Ukrajině.

V dubnu loňského roku požádala delegace ruských představitelů, která navštívila Káhiru, egyptského prezidenta Abd al-Fattáha as-Sísího, aby vrátil více než sto motorů z ruských vrtulníků, které Moskva potřebovala k nasazení na Ukrajině, uvedli tři lidé obeznámení s tímto incidentem. Tito lidé také tvrdí, že Sísí souhlasil a dodávky cca 150 motorů pravděpodobně začnou příští měsíc. Mluvčí egyptské vlády se k tomu odmítl vyjádřit.

Foto: Rusko se snaží získat zpět části svých obranných systémů, které vyvezlo do zemí, jako je Pákistán, Egypt, Bělorusko či Brazílie (na snímku těžký transportní vrtulník Mi-26)  | Wikimedia Commons / Public domain

Psali jsme:Létající pevnost duchů

Zmíněné rozhovory byly součástí většího ruského úsilí o získání pomoci od svých dlouholetých odběratelů zbraní, kteří po desetiletí nakupovali ruská letadla, rakety a systémy protivzdušné obrany, což z Moskvy činí druhého největšího vývozce zbraní na světě. V průběhu roku vedlo Rusko rozhovory s představiteli Pákistánu, Běloruska a Brazílie, a to s cílem získat motory pro ruské bojové a dopravní vrtulníky, o které ruské ozbrojené síly přišly na počátku války, uvedl jeden z těchto lidí a další bývalý ruský zpravodajský důstojník. „Rusko strávilo desítky let budováním obchodu se zbraněmi,“ uvedla osoba obeznámená s odkupy. „Nyní se tajně vrací ke svým zákazníkům a snaží se vykoupit zpět to, co jim prodalo.“ V jiných případech pak Rusko obětovalo část svého cenného exportu a např. zbraně určené pro Indii a Arménii údajně přesměrovalo rovnou na ukrajinskou frontu.

Snaha o doplnění arzenálu prostřednictvím vývozních rekvizic a zpětných odkupů se shoduje s tím, jak Rusko zvyšuje vlastní výrobu munice, náhradních dílů a zbraňových systémů, aby podpořilo konflikt, který brzy vstoupí do třetího roku a v němž se spotřebovává obrovské množství materiálu. Ruská válečná mašinérie rovněž získala více munice od svých  partnerů, včetně munice ze Severní Koreje.

Velká část snah Moskvy o odkup ruských zbraní přišla v době, kdy Kreml zatlačil na ofenzívu ukrajinských sil na východě a jihu země. Vzhledem k tomu, že tato ofenziva nyní zpomaluje, Rusko se opětovně snaží převzít iniciativu na bojišti, i když není jasné, zda nové dodávky poskytnou Moskvě prostředky, které potřebuje k zesílení svých útoků. „Nevíme, do jaké míry Rusové využijí zásoby ke zvýšení tempa útoku, nebo zda jen udrží stávající tempo,“ řekl Konrad Muzyka, ředitel polské společnosti Rochan Consulting, ve které působí vojenští analytici.

Egypt v minulosti zvažoval dodávky raket do Ruska. Káhira však od tohoto plánu nakonec upustila pod tlakem USA, které poté požádaly Egypt, aby místo toho země dodala zbraně Ukrajině a pomohla jí tak s nedostatkem munice. Rusové pak brzy poté Egypt navštívili s cílem zajistit, aby vazby mezi oběma zeměmi - které po desetiletí udržovaly vřelé vztahy - zůstaly stále silné. Pro Moskvu byl Egypt důležitým zákazníkem, který od roku 2014 podepsal několik mnohamiliardových kontraktů na ruské vrtulníky, stíhačky a systémy protivzdušné obrany. Egypt následně v březnu od části těchto smluv odstoupil z obavy, že bude čelit americkým sankcím. Káhira navíc nebyla schopna zaplatit za část zbraní, které obdržela, kvůli sankcím, které omezily používání ruského systému zúčtování plateb SWIFT. Když pak byla dohoda o zaslání raket do Ruska zmařena, Rusové požádali Egypt, aby jim vrátil 150 motorů pro vrtulníky Mi-8 a Mi-17, které Egyptu prodal - a aby postupoval rychle, aby se vyhnul odhalení ze strany USA. Rusko by pak údajně za to Egyptu odpustilo nedoplatky a nadále by mu poskytovalo pomoc v podobě důležitých dodávek pšenice. Pokud by Egypt odmítl, Rusko údajně pohrozilo, že z arabské země stáhne své poradce (mělo by se jednat o stovky poradců) pro zbrojní průmysl.

Psali jsme:Skrýš legendárního Hagena objevena ve štolách lomu Amerika

Když se pak Sísí setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na summitu afrických zemí, který Rusko uspořádalo v červenci v Petrohradě, egyptský prezident s uvedenými podmínkami souhlasil. Sísí Putinovi také údajně řekl, že rakety, které slíbil Američanům, na Ukrajinu nepošle. Mluvčí egyptské vlády Diaa Rashwan odmítl komentovat, zda Egypt motory vrátí. Uvedl jen, že Káhira nebude ohrožovat svou vlastní bezpečnost vzhledem k různým regionálním hrozbám na svém prahu. Podle všeho by však Egypt měl začít posílat cca 150 motorů pravděpodobně v prosinci. 

Tato epizoda mimo jiné zachycuje složitou historii mezi Egyptem, USA a Ruskem. Egypt byl za studené války odběratelem sovětských zbraní, než se v posledních desetiletích obrátil směrem k USA. Káhira však s Ruskem stále udržuje určité vazby v oblasti obchodu se zbraněmi. USA, které považují Egypt za klíčového partnera na Blízkém východě, pak s některými egyptskými obchody s Ruskem souhlasily, ale pohrozily sankcemi, aby zastavily jiné. Mluvčí Pentagonu se k tomuto tvrzení odmítl vyjádřit.

Potřeba zbraní v Rusku také zasáhla jeho export, což v některých případech způsobilo, že Moskva nedodržela původní dohody, zejména pokud jde o zbrojní systémy pro pozemní síly. Ruský vývoz zbraní loni pravděpodobně dosáhl pouze 8 miliard dolarů, což je téměř polovina úrovně z roku 2021, kdy činil 14,5 miliardy dolarů.

Např. Arménie obdržela z Ruska velmi málo, pokud vůbec nějaké, dodávek munice pro systémy vícenásobných raketometů, jako jsou Grad a Uragan. V důsledku toho měly v září arménské ozbrojené  síly nedostatek zbraní, tedy v době, kdy Ázerbájdžán znovu převzal od arménských sil kontrolu nad Náhorním Karabachem, arménskou enklávou.

Rusko rovněž zrušilo některé vývozy do Indie. „V některých případech ruské ministerstvo obrany zrekvírovalo zbraňové systémy ještě předtím, než opustily továrny,“ uvedla obeznámená osoba. Kreml ani ruská státní společnost pro vývoz vojenského materiálu JSC Rosoboronexport na otázky týkající se výše uvedené události neodpověděly.

Rusko také požádalo Pákistán o nejméně čtyři motory z vrtulníků Mi-35M, které mu již dříve prodalo. Pákistánské ministerstvo zahraničí oficiálně popřelo, že by se na něj Moskva obrátila.

Moskva požádala Brazílii o odkup 12 motorů z vojenských vrtulníků Mi-35M, které loni vyřadila z provozu. Úředník brazilského ministerstva zahraničí k dané záležitosti uvedl, že země žádost odmítla v souladu se svou politikou, která se staví proti zasílání zbraní kterékoli straně konfliktu.

Bělorusko, jeden z nejvěrnějších spojenců Ruska, nedávno prodalo Moskvě zpět šest motorů pro těžké transportní vrtulníky Mi-26. Běloruská prezidentská kancelář tuto událost nikterak nekomentovala.

Zdroj: Zlatá domácí kniha