Jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice A-1 fungovala jen necelých pět let. Byl to nedokonalý prototyp reaktoru a u prototypu zůstalo. Po dvou středně těžkých nehodách v elektrárně následovalo vypouštění radiace do přírody a divoké vyřazování elektrárny. Potvrzuje to nedávno odtajněný vyšetřovací spis Státní bezpečnosti z roku 1989, který se mi podařilo vypátrat.

Foto: Jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice | Wikimedia Commons / CC BY-SA 3.0

Když jsem v roce 2017 chtěl natočit dokument o tom, jak se likviduje odstavená atomová elektrárna, setkal jsem se s hrubým odmítnutím od tiskové mluvčí společnosti Javys. Když píšu hrubým, tak tím mám na mysli, že s něčím takovým jsem se ještě nesetkal. Prvotní zamítnutí přišlo při telefonátu s tiskovou mluvčí. Jednoduše se odmítla o čemkoliv bavit. Když jsem byl odmítnut i sžádostí o svolení k použití malé části propagačního filmu, napadlo mě, že je za tím něco víc než protivná mluvčí.

Psali jsme:Statečný důstojník přežil potopení Titanicu i obě světové války

Mluvčí Javysu evidentně funguje v režimu firewall, kdy důsledně odstiňuje veškeré dotazy a podněty od lidí, kteří by mohli učinit rozhodnutí. Zkusil jsem proto ještě jednu možnost. Požádat o schůzku ředitele společnosti a při osobním setkání mu vysvětlit, kdo jsem, o co mi jde a požádat o zvážení. Obvykle se při takové schůzce nějaká možnost najde.

Termín jsem na sekretariátu dostal a těšil se do Bratislavy. Tři dny před datem setkání mi zvoní telefon a na displeji je slovenská volačka. Volá zuřivá mluvčí a dostávám vynadáno, co že jsem si to dovolil, obejít ji a sjednat si schůzku. Schůzku s okamžitou platností svému řediteli ruší. Mít já jako generální ředitel takovou mluvku, asi bych se bál chodit do práce.

Foto: Chladící věže jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích | Wikimedia Commons

Nečekaný objev

Případ spí skoro dva roky. Jenže při pátrání v pražském Archivu bezpečnostních složek po úplně jiné záležitosti objevuji Denní situační zprávu StB ze dne 20. dubna 1989:

Psali jsme:Německé houfnice PzH 2000 mají na Ukrajině problémy s velkým opotřebením

Dne 15. dubna 1989 byl v odpadních vodách jaderné elektrárny A-1 Jaslovských Bohunicích zjištěn v době od 15:00 do 16:25 hod. výskyt radioaktivity, která desetkrát přesahovala povolenou normu 37 becquerelů na litr. Únik byl podle sdělení provozovatele jaderné elektrárny způsoben vyplavením  zbytků usazenin odpadních vod, které vznikly při předchozích únicích, t.j. dne 25.1.1989 a dne 31.3.1989.

Najednou mi začíná svítat, proč jsem byl takto hnán. V hlášení je dále zmíněno, že na celý případ byl zaveden pátrací svazek Únik. No vida. Jenže pátrací svazek Únik není v ABS. Při rozdělení federace zůstal v Bratislavě a zatímco u nás jsou veškeré materiály vzniklé před 1.1.1990 veřejné, na Slovensku je třeba požádat o odtajnění. Dobře to dopadlo, a tak se ze zakládání spisu konečně mohu dozvědět, že:

Dne 25.1.1989 o 14:05 při pravidelné dozimetrické kontrole na stanici odpadních vod A-1 a V-1 v atomové elektrárně Jaslovské Bohunice bylo zaznamenané překročení koncentračního limitu radioaktivity vypouštěných odpadních vod. Limit představuje hodnotu 37 becquerelů na litr a v uvedeném čase bylo naměřené 75 becquerelů na litr. Ve 14:25 byla už naměřená hodnota 20 000 becquerelů na litr.

Dvacet tisíc, to už je 540 x víc než je povolená norma. O několik stránek dál se dozvídám, že uniklo celkem 5 až 10 litrů vysokoaktivního odpadu o kontaminaci 3,66 x 108 becquerelu na litr. Jestli počítám správně, je to 366 milionů becquerelů (konkrétně Cesia 137) oproti povoleným 37 a téměř milionkrát překročená norma. Doufejme, že se to v potoce, do kterého radiace unikla, hodně rychle naředilo. Dvacet tisíc je totiž hodnota na výstupu z elektrárny.

Foto: Černobylská elektrárna, červen 1986 | Wikimedia Commons

Pro srovnání: Po havárii v Černobylu dosáhla úroveň Cesia 137 v řece Pripjať maximálně 5 000 bequerelů na litr. Může to vypadat jako srovnání přitažené za vlasy, nicméně pokud jde o falšování stop a nepořádek, Bohunice si s Černobylem příliš nezadají.

Zdroj: Badatele.net