Tatra 813 8x8 s buldozerovou radlicí a její urputná síla
Tatra 813 je československý speciální těžký terénní nákladní automobil, vyráběný v letech 1967 až 1982. Základním představitelem této typové řady byla především vojenská verze 8×8 KOLOS, která byla schopná tahat přívěsy až do celkové hmotnosti 100 tun. Vyráběly se však i civilní verze 6×6, případně 4×4. Za patnáct let výroby bylo ve všech modifikacích postaveno dohromady 11 751 vozidel, z nichž většina byla exportována – zejména do SSSR, NDR, Rumunska a Indie.
Video: Tatra 813 8x8 s buldozerovou radlicí a její urputná síla / YouTube
První funkční vzorek podvozku T 813 postavili vývojoví pracovníci z konstrukční kanceláře pobočného závodu Bánovce nad Bebravou v roce 1960. Tento vzorek byl postaven v maximální možné míře z agregátů a dílů pro model Tatra 138, jehož výroba se v té době rozbíhala. Nešlo však o plnohodnotný automobil, ale pouze o nekarosovaný osmikolový podvozek se čtyřmi nechráněnými sedadly umístěnými na blatnících prvních dvou náprav. Bizarní vzhled této konstrukce podtrhovalo použití motocyklového plexisklového štítu před sedadlem řidiče. Funkční vzorek posloužil ke sbírání zkušeností s prvním čtyřnápravovým československým automobilem, ale další vývoj byl utlumen, protože závod Bánovce se soustředil na výrobu všech modifikací typu Tatra 111 a těžkého tahače Tatra 141. Přesto se na osmikolový podvozek nezapomnělo a probíhaly na něm alespoň občasné jízdní zkoušky.
Počátkem roku 1964 byl vývoj osmikolového vojenského tahače oficiálně obnoven, tentokrát se s konstrukcí začalo „na čistém stole“ a prototyp Tatry 813, představený v Bánovcích na aktivu hospodářských pracovníků Tatry v srpnu 1964, tak měl se sériovými výrobky T 138 společné jen základní konstrukční díly vidlicového dvanáctiválcového motoru T930 o objemu 17.640 cm³ a výkonu 250 k (u T 138 šlo o vidlicový osmiválec T928 o objemu 11 762 cm³ a výkonu 180 k). Na motor navazovala pětistupňová převodovka a dvě redukční, takže vozidlo disponovalo celkem 20 jízdními stupni pro pohyb vpřed a 4 stupni pro jízdu vzad. Díky své koncepci byl vůz schopen překonat příkop široký až 1,5 metru, zdolat kolmé překážky do výšky až 60 centimetrů a jezdit s bočním náklonem až 30°. Tyto parametry jsou dodnes světově unikátní a nepřekonala je ani žádná z modifikací následujícího typu T 815.
Kromě podvozku se vůz od dosavadní produkce Tatry odlišoval i použitím jednoduché montáže širokoprofilových pneumatik na všech nápravách (s funkcí centrálního dohušťování pneumatik), prostornou předsunutou trambusovou kabinou a celkově hranatými tvary vozidla.
Foto: Nosič raketometu RM-70 GRAD na podvozku Tatra 813 8x8 | Adam Hauner / CC BY-SA 4.0
Do konce roku 1964 pak vznikly celkem 4 prototypy a začala se připravovat sériová výroba. První podvozek z ověřovací padesátikusové série opustil montážní linku v pátek 24. března 1967. V souvislosti s uvolňováním politického režimu v Československu se pak začalo uvažovat o tom, že by se vojenský speciál T 813 mohl používat i v civilním sektoru jako náhrada zastaralých vozů Tatra 141 (které vycházely z téměř 30 let staré konstrukce Tatra 111). V roce 1969 proto útvar hlavního konstruktéra představil nové modely řady civilních tahačů se znaky náprav 4×4 (pro přívěsy o hmotnosti do 60 t), 6×6 (do 80 t) a 8×8 (do 100 t), které doplnily i varianty stavebních vozidel. Do sériové výroby se pak dostaly jako tahače nebo podvozky pro jeřáby, v menší míře i jako sklápěče (ve verzi 6×6, nahrazující dumpcary Tatra 147, však vzniklo jen několik prototypů). Ve spolupráci s západoněmeckou společností SEMEX vznikl také výkonný letištní tahač schopný manipulovat letadly o hmotnosti až 300 tun, vlivem politické normalizace se však speciální automobily Tatra (jako vojensky strategická vozidla) už prakticky nesměla vyvážet do států NATO a tak i tento tahač zůstal osamocený, dosloužil pravděpodobně na letišti Ruzyně.
Foto: Tatra 813 8x8 KOLOS | Jano Gallo / CC BY-SA 3.0
Tatra 813 8×8 KOLOS (všeúčelový podvozek) má dvě řiditelné nápravy, odpružení vpředu i vzadu podélnými listovými pery. Vozidlo je uzpůsobeno pro montáž přídavných zařízení - sněhového pluhu a buldozerové radlice. Vždy při tažení přívěsů, při práci s buldozerovou radlicí nebo se sněhovým šípovým pluhem musí být vozidlo zatíženo nákladem o hmotnosti 7 500 kg.
Foto: Tatra 813 8x8 s buldozerovou radlicí | TANHA
Vozy Tatra 813 8x8 se vyráběly v různých druzích provedení - tahače přívěsů, sklápěče, podvozek pro těžkotonážní autojeřáb AD 350, hasičské nástavby apod.
Komentáře
Milda
24. 04. 2022, 10:59Tyto radlice se vyráběly v Transportě Chrudim. Tam se dále vyráběly i podvalníky na přepravu tanků
ženista
13. 04. 2022, 11:01používání BZ-T813 mělo svá omezení pro středně kopnou zeminu, bylo používáno u AM50 PM55 a PMS převážně u břehových dílů a vozovkových automobilů, a jako zátěž se používaly dva bloky betonových kostek o hmotnosti 6 tun, které se musely uchytit šrouby k podlaze korby
tenhle pisálek to auto v životě neviděl a nikdy ho neřídil
20+4 rychlosti dávaly Kolosu neskutečný rozsah rychlostí - od 2 km/hod po 90 km/hod, nejvíc tun jsem s ním táhl VT72 na P50 ;-)
Jiřik
29. 03. 2022, 06:19Pan "autor" by si mohl dát aspoň trochu práce s vlastními texty. Celý článek sprostě zkopíroval z Wikipedie. Poznávám totiž svoje formulace, které jsem tam dal v listopadu 2014.
Jirrka
28. 03. 2022, 19:25Ty radlice měly T813 (byly to většinou auta na přepravu mostovek) k tomu, aby vytvořily příjezdovou cestu k místu, kde se měl pokládat most přes nějakou překážku. To co tam předvádí ten řidič, tak to je jen ukázka síly toho auta.
Míra
28. 03. 2022, 11:14Tahle Tatra je výborná mašina(jako všechny Tatry), ale to co s radlicí dokázal vytvořit podle videa jakýsi vychodoněmecký umělec není vůbec na pochvalu. Lesní cestu místo úpravy k lepšímu totálně zlikvidoval. Auto nechat, šoféra hnát pěšky. :wink: :grinning: