Íránsko-irácká válka z let 1980-1988 byla jedním z nejničivějších konfliktů konce 20. století. Přestože obě strany disponovaly moderními zbraněmi, letadly a tanky, tento konflikt v mnohém připomínal první světovou válku - obě strany hojně využívaly jedovatý plyn, zákopy a útoky lidských vln pěchoty.

Epicentrem konfliktu byl Perský záliv, odkud proudila více než polovina světového obchodu s ropou. Protože byly obě strany silně závislé na příjmech z ropy, snažily se tak zničit flotilu tankerů protivníka, což nakonec vedlo k zapojení USA v Perském zálivu s cílem obchodní cesty chránit.

Tento zásah však ve výsledku znamenal, že íránská i irácká plavidla a letadla se během války dostávala do konfliktu s plavidly amerického námořnictva. Při jednom známém incidentu Iráčané oplatili úder upraveným letadlem Dassault 50, které se v mírumilovnějších zemích používalo pro přepravu pasažérů. Letoun vyzbrojený dvěma raketami Exocet zaútočil 17. května 1987 večer na fregatu USS Stark (FFG-31) a zabil třicet sedm námořníků a dvacet jedna dalších zranil.

Psali jsme:Stovky vojáků, tanky, gripeny apod. aneb obří přehlídka připomene vznik Československa

Foto: F-14 Tomcat a USS Theodore Roosevelt v pozadí | US Navy / Wikimedia Commons / Public domain

Letoun, který zaútočil na Stark, byl zpočátku chybně identifikován jako stíhací letoun Mirage F1 a nastal chaos. Útok Iráku na loď amerického námořnictva znamenal nový tragický milník ve válce a stal se zásadní změnou v použití americké letecké síly v Perském zálivu. Od té doby byly lodě amerického námořnictva v Zálivu svědomitě chráněny vzdušným krytím, které většinou zajišťovaly stíhačky F-14A Tomcat. Letouny operující v úzkém prostoru Zálivu, vědomy si letecké války probíhající na severu, agresivně vyhledávaly a zachycovaly všechny zjištěné potenciální hrozby.

To vedlo k neobvyklé konfrontaci jedné noci v srpnu 1990 - po skončení íránsko-irácké války, avšak během krize po invazi Saddáma Husajna do Kuvajtu. Toho večera byly dvě posádky F-14A, vracející se z cvičení v Saúdské Arábii, informovány o možné blížící se hrozbě a dostaly rozkaz jí zabránit. Jeden z křižníků Aegis rozmístěných v severní části Rudého moře tehdy zachytil letoun blížící se ze severu vysokou rychlostí, netypickou pro civilní letadla.

"Slyšeli jsme vzrušený dialog o rychlém letu a startu pohotovostních letadel a lodích, na nichž byl vyhlášen poplach. Byli jsme daleko na severovýchod od lodí a podle toho, co jsem mohl říct, v nejlepší pozici k provedení záchytu. Proto jsem se přihlásil a oznámil řídícímu, že jsme připraveni, ochotni a schopni tak učinit,“ řekl později jeden z pilotů zasahujících Tomcatů.

Psali jsme:Armáda USA zkouší modulární minometný systém NEMO na novém obrněném vozidle AMPV

Letouny udělaly, co jim bylo nařízeno, a rychle zaměřily neidentifikovaný letoun - při bližším zkoumání se ukázalo, že se jedná o nadzvukové letadlo Concorde, jehož posádka si neuvědomovala, v jakém je nebezpečí. „Jakmile jsme naklonili nos ve směru vektoru, který jsme dostali, okamžitě jsem zaměřil extrémně rychlé a vysoko letící letadlo. Systém nedokázal identifikaci vyřešit, ale já měl v brašně 300mm objektiv fotoaparátu a vyndal jsem ho. Radar AWG-9 nám dával obrovský náskok prostřednictvím řídicího vodítka, takže jsem se díval na pravobok - když jsme vysoko nad námi spatřili bílou kondenzační stopu. Když jsem otočil objektivem, zaostřila se krásná silueta Concordu..."

Concorde byl blízko ke katastrofě srovnatelné se sestřelením letu Iran Air 655 ze 3. července 1988, což byl pravidelný let z Teheránu do Dubaje, sestřelený raketou země-vzduch SM-2MR vypálenou z raketového křižníku USS Vincennes, který civilní letoun považoval za útočící íránskou stíhačku. Nyní naštěstí zasahovali letci s možnosti vizuálního potvrzení, resp. nepotvrzení cíle. Stíhači nakonec podezřelý letoun identifikovali, nechali ho odletět a vrátili se zpět k poskytování krytí lodím amerického námořnictva.

Po letech se zjistilo, že letadlo, které tehdy v roce 1987 zaútočilo na nešťastnou loď Stark, uprchlo během války v Zálivu do Íránu spolu se stovkami dalších letadel Saddáma Husajna. Uniklo tak jistému zničení americkým letectvem. V Íránu se pak stroj vrátil ke svému původnímu mírovému účelu.

Zdroj: nationalinterest.org