Letos je to přesně deset let, co byl ukončen projekt JLENS, což byl systém vzducholodí a radarů, který měl pomoci odhalovat balistické střely letící na Spojené státy. Jenže prvotní zkoušky skončily neslavně a Kongres odmítl dál projekt financovat. Donald Trump v rámci svého nového zákona Iron Dome Act požaduje, aby byl projekt obnoven a přidělil mu částku 100 milionů dolarů.

Foto: Vzducholoď JLENS | Wikimedia Commons / Public domain

Psali jsme:Podívejte se, jak vypadá voják v akci využívající prototyp pomocné mechanické paže

Zkratka JLENS znamená Joint Land Attack Cruise Missile Defense Elevated Netted Sensor System neboli Spojený systém pozemní obrany proti řízeným střelám se zvýšenou sítí senzorů. Bohužel první zkoušky aerostatů a vzducholodí v roce 2015 dopadly špatně. Tehdy se utrhl ze svého kotevního stanoviště na základně Aberdeen Proving Ground poblíž Baltimoru jeden z aerostatů a hnán větrem téměř tři hodiny létal po obloze nad Pensylvánií, přičemž za sebou táhl 6700 metrů speciálního lana vyrobeného z vláken na bázi polymeru tekutých krystalů zvaného Vectran. To zasáhlo za letu několikrát elektrické vedení a způsobilo značné výpadky proudu v celé oblasti. Aerostat se nakonec snesl níže a uvízl nad hájem stromů. Přivolaní policisté jej nakonec prostříleli, aby klesl úplně na zem. Na Twitteru se tehdy objevilo mnoho vtípků s havarovanou vzducholodí. Zdánlivě bagatelní záležitost se rozmázla v médiích a byla z toho ostuda.

Proti vzducholodím vedly kampaň různé neziskovky i jednotlivci, kteří tvrdili, že vzducholodě budou určeny k špionáži jednotlivých obyvatel, což by odporovalo americké ústavě. Další nepravdivé informace zase tvrdily, že na palubě vzducholodí mají být umístěny střely Hellfire. Armáda se sice snažila všechna tato obvinění rozptýlit a vyvrátit, ale po nehodě už si nikdo se vzducholoděmi nechtěl pálit prsty. Z plánovaných 45 milionů dolarů zákonodárci schválili jen 2,5 milionu, a pro JLENS to znamenalo konec.

Mnoho odborníků toto rozhodnutí považovalo za chybné a učiněné pod tlakem emocí. Samotný systém JLENS totiž nijak neselhal, šlo jen o chybu při ukotvení vzducholodě. Aerostat vyrobený společností Raytheon byl navržen tak, aby pracoval ve dvojici – jeden se systémem řízení palby a druhý s výkonnými pozorovacími senzory schopnými sledovat hemžící se lodě a vozidla a odhalovat hrozby řízených střel. Technologie, kterou JLENS využívá, byla přitom mnohokrát osvědčena. JLENS se skládá ze dvou bezpilotních aerostatů vybavených pokročilými radarovými systémy. Součástí systému je také mobilní kotevní stanice, komunikační stanice a další nezbytné pozemní vybavení. Aerostat měl podle plánu létat ve výšce až 30 kilometrů, což mu poskytovalo mnohem větší dosah detekce než běžné pozemní radary. Navíc aerostat mohl létat neustále, 24 hodin denně po velmi dlouhou dobu. Jeden systém měl radarové pokrytí až 340 mil. Mohl detekovat nejen vzdušné cíle, ale i pozemní cíle nebo plavidla.

Mnoho odborníků rozhodnutí o ukončení projektu považovalo za chybné a učiněné pod tlakem emocí. Samotný systém JLENS totiž nijak neselhal, šlo jen o chybu při ukotvení vzducholodě. Z jedné, byť poněkud trapné nehody, byly vyvozeny předčasné závěry a projekt šel zbytečně k ledu.

Psali jsme:Elitní bojoví chirurgové SOST

Jenže loni nad Spojenými státy přelétaly čínské špionážní balóny, což opět připoutalo pozornost stratégů v Pentagonu k vzdušným systémům lehčím než vzduch. Již Bidenova administrativa se loni začala znovu projektem JLENS zabývat, uvažovalo se o tom, že by se systém měl znovu rozjet, a byla na něj dokonce v zákoně přidělena dotace 25 milionů dolarů. Jenže ve všeobecně zablokovaném americkém parlamentu se zákon nikdy nepodařilo schválit.

Nyní se projekt JLENS dostal do zákona o protiraketovém štítu. V zákoně se píše, že mají být nasazeny vzducholodě a aerostaty „na podporu protiraketové obrany Spojených států před balistickými, hypersonickými a křižujícími střelami a bezpilotními letouny.“ Prezident Trump chce, aby mu Kongres na tento projekt schválil 100 milionů dolarů, což je čtyřnásobek toho, co na něj chtěl dát Joe Biden.

Systém JLENS slibuje doslova za málo peněz hodně (obranné) muziky. Náklady jsou totiž velmi nízké v porovnání s přínosy. Oproti neustálému patrolování speciálních letadel nebo udržování sítě pozemních radarů je systém JLENS finančně mnohem méně náročný. Není proto divu, že Donald Trump chce přesně tento systém začlenit do obranné struktury Spojených států amerických. To, že kdysi jedna vzducholoď uletěla, rozhodně neznamená, že celá myšlenka je špatná. Nyní armáda dostane čas a potřebné prostředky, aby své vzducholodě znovu otestovala a ukázala, že systém JLENS má pro americkou obranu význam.

Zdroj: norad.mil, defencenews.com