V současném ukrajinském konfliktu jsou masově nasazována starší sovětská bojová vozidla pěchoty BMP-1 a BMP-2, která stále tvoří páteř výzbroje mechanizovaných jednotek obou zůčastněných armád. Jak BMP-1, tak i poněkud modernější BMP-2 zde přitom zaznamenávají značné ztráty, a nutno podotknout, že na obou stranách. Ukrajinský konflikt tak jasně ukázal na zastaralost těchto vozidel.

Foto: BMP-2 | Wikimedia Commons / Public domain

Vozidla BMP jsou ostatně kritizována dlouhodobě, a to již celá desetiletí. Kritika vozidel BMP-1 se totiž objevila už při jejich prvním ostrém bojovém nasazení v jomkippurské válce mezi Izraelem a arabskými státy. Tato kritika pak zesílila i po válce v Afghánistánu či válkách v Perském zálivu, kde byla vozidla BMP-1/2 masově nasazena. Vozidlům BMP je vytýkána především jejich nižší odolnost, daná poměrně slabým pancéřováním, silná kritika směřuje  k nedostatečně velkému prostoru pro výsadek. U vozidel BMP-1, ale i BMP-2 se tak vymstila úporná snaha o co nejnižší siluetu, ale i nízkou hmotnost.

Psali jsme:Obrněný transportér BT-3F – pro pralesy i Arktidu

Především u vozidla BMP-1 je pak kritizována i jeho výzbroj tvořená nízkotlakým kanonem 2A28 ráže 73 mm, jehož průbojnost zůstává silně za původními předpoklady. I proto byl u vozidel BMP-2 nahrazen modernějším malorážovým kanonem 2A42 ráže 30 mm.

Zastaralost vozidel BMP vyniká především ve srovnání s moderními západními bojovými vozidly pěchoty (BVP). Ta jsou technicky zcela jinde, o čemž vypovídá i jejich hmotnost pohybující se kolem 40 tun, tedy zhruba trojnásobek hmotnosti vozidel BMP. Západní BVP jsou lépe pancéřována, nabízejí větší a pohodlnější prostor pro výsadek, a i jejich výzbroj je výrazně lepší.

I přesto ale vozidla BMP-1 a BMP-2 stále ve světě slouží, a to v obrovských počtech. Převážně je tomu z ekonomických důvodů, kdy si je armády ponechávají ve výzbroji, protože nemají prostředky na nákup moderních BVP. Některé státy si ale vozidla BMP ponechávají
i kvůli tomu, že jim vyhovuje jejich nízká hmotnost, protože jejich terén jim nedovoluje nasazovat těžká západní BVP.

V posledních letech navíc dochází k zajímavému jevu. Začínají se objevovat konstrukce nových BVP, která do značné míry vycházejí z vozidel řady BMP, jsou tak jejich moderními ekvivalenty. Podobají se jim svým zjevem, ale i svým technickým pojetím. Takovým BVP je např. nové egyptské BVP SENA 200, představené již před několika lety, nebo gruzínské BVP Lazica. Možná nejzajímavějším z těchto nových typů je nedávno představené vietnamské BVP XCB-01.

Psali jsme:MiG-31M: sovětský nerealizovaný superstíhač

Bojové vozidlo pěchoty XCB-01

To, že se do vývoje takového BVP pustil právě Vietnam, není náhodou. Vietnamská armáda je totiž velkým uživatelem starší sovětské, resp. ruské techniky, a to prakticky ve všech kategoriích. Z části tuto starší sovětskou techniku nahrazuje technika západní, přesto sovětská technika nadále dominuje. Týká se to i bojových vozidel pěchoty, která ve vietnamské armádě zastupují právě typy BMP-1 a BMP-2 v počtu cca 300 kusů (podle některých zdrojů více než 400 ks).

Foto: Bojové vozidlo pěchoty XCB-01 | Wikimedia Commons / Public domain

Vietnamská armáda tato BVP i dnes poměrně vysoce hodnotí. Vietnamské armádě totiž relativně lehká vozidla BMP-1 a BMP-2 vyhovují především vzhledem k tamnímu složitému, převážně džunglovitému terénu, který by moderní těžká západní BVP neunesl. Ostatně, ze stejného důvodu si vietnamská armáda uchovává ve výzbroji starší americké obrněné transportéry M-113, které v zemi zbyly z dob vietnamské války.

Vietnamské armádě přitom příliš nevadí jeden z hlavních nedostatků vozidel BMP-1/ 2, jejich nízká výška a z ní vyplývající nedostatečný prostor pro výsadek. Vietnamští vojáci jsou totiž převážně menších, subtilnějších postav. Nízká výška prostoru pro výsadek pro ně tedy není takovou komplikací jako v případě evropských armád s jejich výrazně vyššími vojáky.

Vietnamská armáda by proto mohla být s vozidly BMP-1/2 spokojena. Její vozidla BMP-1, ale i modernější BMP-2 jsou ale již poměrně stará a opotřebovaná provozem. Vietnamská armáda proto potřebovala nová BVP.

Je zajímavé, že Vietnam odmítl Ruskem nabízená BMP-3, a to přesto, že je Rusko nabízelo za výhodných podmínek. Mělo to svou logiku. Vozidla BMP-3 jsou totiž i přes svou mohutnou výzbroj poměrně kontroverzní, a co se týče prostoru pro výsadek a přístupu do něj, jsou ještě horší než vozidla BMP-2. Vietnam se navíc dlouhodobě snaží budovat domácí zbrojní průmysl. A proto se Vietnam pustil do vývoje vlastního BVP, kterým se stal právě typ XCB-01, který byl poprvé veřejně představen v roce 2022.

Pokud se zadíváme na BVP XCB-01 zkonstruované společností Z 189 Company (což je státní firma zaměřující se jak na vývoj, tak i na výrobu vojenské obrněné techniky, v lecčem podobná např. českému VOP CZ), pak je na první pohled zřejmé, kde vietnamští konstruktéři brali inspiraci. Vozidlo XCB-01 je velmi podobné vozidlu BMP-1, a je de facto jen jakousi jeho zdokonalenou kopií.
  
BVP XCB-01 si tak zachovává základní architekturu vozidla BMP-1. Blízký je tvar korby s charakteristickou ostrou přídí, podobná je i podvozková část včetně šesti charakteristických žebrovaných kol. Vozidlo XCB-01 je nicméně oproti BMP-1 poněkud větší. Je možná příznačné, že i Vietnamci se svými menšími postavami šli cestou zvýšení vozidla pro získání většího vnitřního prostoru. Výška vnitřního prostoru je tak vyšší o cca 10 cm, což je sice relativně málo, ale přesto je to zlepšení. Obdobně se ale zvětšila i délka vozidla. Rozměry vozidla XCB-01 jsou 6,95m x 3,25m x 2,14m (délka x šířka x výška), zatímco u vozidla BVP-1 činí 6,735 m x 2,94 m x 2,068 m.

Hmotnost vozidla XCB-02 činí pouze 14,63 tuny, zatímco u vozidla BVP-1 činí 13,2 tuny, a v případě BMP-2 14,3 tun. Z toho vyplývá, že si vozidlo XCB-01 zachovává přibližně stejnou hodnotu pancéřování, jakou mají vozidla BMP-1 a BMP-2, tedy z hlediska dnešního nedostatečnou. Zdá se ale, že vietnamské armádě to nevadí, respektive se s tím smířila. Na druhou stranu si poměrně lehké XCB-01 zachovalo schopnost plavat, což je mezi moderními BVP poměrně unikátní. Právě schopnost plavat ale ve vietnamském terénu hraje mnohem větší roli než např. v Evropě.

Pozoruhodná je výzbroj vozidla XCB-01. Tu totiž tvoří kanon 2A28 ráže 73 mm, osazený do otočné věže. Tedy stejný kanon, který byl použitý u vozidla BMP-1, který byl tolik kritizovaný a který byl u modernějších BVP nahrazen automatickým kanonem 30 mm. Svou roli zde hrálo to, že kanon 2A28 je vyráběn vietnamským zbrojním průmyslem. Na druhou stranu pro Vietnam by jistě nebylo problém pro nové BVP najít nějaký automatický kanon, třeba obligátní ruský kanon 2A42 ráže 30x 165 mm, použitý u vozidla BMP-2, třeba formou subdodávek z Ruska.

Obdobně jako v případě BMP-1 je zde s kanonem 2A28 spřaženo odpalovací zařízení pro PTŘS Maljutka, resp. jejich vietnamské kopie. Do věže je dál zakomponován spřažený kulomet SGMT ráže 7,62 mm (opět stejně jako u BMP-1). Novátorským prvkem oproti vozidlu BMP-1 je velkorážový kulomet NSV ráže 12,7 mm, osazený na střechu věže. Jeho úkolem je zajišťování protivzdušné obrany, a to hlavně proti čím dál rozšířenějším dronům.

Vozidlo XCB-01 je tedy pouze zdokonalenou kopií vozidla BMP-1, a to navíc zdokonalenou jen mírně. Přesto vietnamská armáda plánuje jeho zavedení do své výzbroje, byť zatím ještě nebylo zveřejněno, v jakém počtu (lze odhadnout, že to bude počet dostatečný k nahrazení vozidel BMP-1 a BMP-2, ale může být i vyšší vzhledem k celkovému nárůstu bezpečnostních rizik v jihovýchodní Asii). Nelze také vyloučit, že Vietnam se bude snažit tato BVP exportovat, a to především do zemí, které jsou uživateli vozidel BMP-1/2. Tomu by ostatně naznačovala i prezentace vozidla XCB-01 na několika zbrojních výstavách.

To, že si takovéto BVP vyvinul Vietnam, de facto vojenská mocnost s více než půl milionovou armádou, má svou hlubší vypovídací hodnotu. Předně se ukazuje, že vozidla dané kategorie, tedy lehká bojová vozidla pěchoty, mají i na dnešním bojišti svůj smysl, a že je o ně zájem. A to i v dlouhodobé perspektivě. Není to tedy jen o tom, že si některé státy ponechávají ve výzbroji starší BMP-1/2, protože na nákup nových vozidel nemají peníze. Zde bylo vyvinuto zcela nové BVP, tedy s dlouhou perspektivou (BVP běžně slouží 40-50 let). Obdobně jako v případě Egypta (taktéž vojenské mocnosti) a jeho BVP SENA 200, ale i dalších států a dalších podobných konstrukcí.

Samozřejmě, bylo by možno donekonečna poukazovat na nedostatky těchto lehkých BVP, především jejich slabé pancéřování, a také nižší výšku prostoru pro výsadek. Problém je ale v tom, že je celá řada států, která za takto koncipovaná lehká BVP nenacházejí náhradu, kterou rozhodně nemohou být moderní těžká BVP, ale ani lehčí obrněné transportéry či obrněné automobily. Armády těchto států jsou proto ochotny spokojit se slabším pancéřováním, protože pochopily, že i slabé pancéřování je lepší než žádné pancéřování.

Pro některé státy pak není až takovou nevýhodou ona nedostatečný výška prostoru pro výsadek. Jde pochopitelně primárně o státy, kde žijí lidé nižších postav. To se ale týká hned celé řady asijských zemí, není to jen otázka Vietnamu. V podobné situaci jsou i další asijské státy, např. sousední Laos či Kambodža, vyzbrojené vysokými počty vozidel BMP-1 
(v některých případech dokonce získaných z přebytků po někdejší ČSLA), případně středoasijské země (Kyrgyzstán atd.). Další státy pak v této úloze používají vozidla M-113, jejichž nevýhodou je slabá výzbroj tvořená maximálně velkorážovými kulomety.

V neposlední řadě je výhodou takovýchto BVP i jejich relativně nízká cena, mnohem nižší než v případě pokročilých západních BVP. To je důležité právě pro současné uživatele vozidel BMP-1, tedy převážně chudší státy, které navíc obvykle disponují velkými počty BMP, a při jejich náhradě tak musí maximálně hledět na náklady a hledat finančně méně náročná řešení.

Ukrajinský konflikt nám pak ukazuje, že lehká BVP mají místo i ve výzbroji evropských států. Ne každý evropský stát má tolik prostředků, aby si mohl dovolit drahá západní BVP. Naopak je zde celá řada chudších zemí, které obvykle hledají nějaké levnější řešení. Takovéto jednoduché, levné BVP by proto pro ně mohlo být vhodným řešením. Pro další státy by pak takové lehké BVP bylo zajímavé spíše coby jakýsi doplněk těžkých BVP, coby BVP určené pro různé pomocné úkoly, jako je průzkum, hlídkování, doprovod konvojů atd.

Vietnamské lehké BVP je proto pozoruhodné i z hlediska českého zbrojního průmyslu. Ukazuje nám totiž, že je zde dostatečně velký segment trhu, který má zájem o takto koncipovaná lehká BVP, která vycházejí ze zdánlivě zcela zastaralých vozidel řady BMP. Český zbrojní průmysl má přitom s vozidly BMP rozsáhlé zkušenosti, a to především v oblasti oprav, ale i vývoji různých specializovaných modifikací. V České republice existují potřebné průmyslové kapacity pro vývoj takového BVP, ale je zde i zkušený personál a potřebné know-how. Právě to by mohlo být využito pro vývoj BVP, které by konstrukčně navazovalo na vozidla BMP. Vše přitom naznačuje, že takovéto BVP by mohlo být obchodně a exportně úspěšné. Vietnamské BVP XCB-01 je tak pro nás, pro Českou republiku a její zbrojní průmysl zajímavější, než se může na první pohled zdát.

Zdroj: Army Recognition, Defense News