Rádi bychom Vám přiblížili fungování naší čety AZ, která je organickou součástí 72. Mechanizovaného praporu Přáslavice. Na následujících řádcích vám stručně popíšeme náš poslední výcvik, který byl zároveň přípravou čety na bojové střelby celého praporu.

Foto: Momentka ze cvičení

Neděle

Jak je zvykem, tak se během nedělního odpoledne až večera sjíždí jednotliví členové čety z celé republiky. Po vybalení věcí a přípravy materiálu se dlouho do noci povídá o tom, co je u koho nového.

Psali jsme:Podívejte se očima českého vojáka na plnění mise CIMIC v Afghánistánu

Foto: Momentka ze cvičení

Pondělí

Budíček v 6:00, službu konající družstvo jde vyzvednout várnice se snídaní z nákladního vozu Tatra čekajícího před budovou kasáren. Po snídani vyměnit baret za polní čepici, vycházkovou nášivku praporu za bojovou a jde se na vstupní lékařskou prohlídku. Zde se bohužel čeká, dokud nemá doktor čas. Po lékaři následuje fasování materiálu (vesty pro ty kdo nemají) a hurá do zbrojního skladu pro pušky CZ 805 BREN a pistole CZ 75 sp-01 phantom. Následuje rozkaz od velitele čety k přípravě určeného materiálu a přesunu do výcvikového prostoru Libavá. Jdeme si tedy vyzvednout naše tři přidělená BVP-2 do autoparku a vyrážíme v koloně 3x BVP,1x UAZ a 1x Tatra 815 směr Nepřívaz v prostoru VVP Libavá. Během cesty několikrát stavíme a čekáme na regulaci dopravy, abychom mohli s technikou bezpečně překročit civilně využívané komunikace. Po příjezdu do cílového prostoru byla vozidla BVP schována v lese a osádky strojů dostali úkol s instruktory procvičovat ovládání BVP-2 a rozebírání zbraňových systémů. Jednotlivé roje (mechanizovaný výsadek z BVP, 6 lidí) ze tří družstev byly rozděleny mezi instruktory a procvičovali patrolovací činnost s reakcí na nástřel a zatlačování slabého protivníka, zdravovědu, pochodové a bojové formace, radiokomunikaci a obecně pěší taktiku. Toto opakování pěší taktiky a dalších dovedností probíhalo cca 2-3 hodiny, pak byl vydán rozkaz k přesunu čety na BVP k dalšímu bodu, kde četa zbudovala kruhovou obranu a vyčkala na další rozkazy od velícího výcviku. Po tomto přesunu se nám dostalo času na pozdní oběd a byla nám z Tatry 815 vydána strava.

Foto: Momentka ze cvičení

Po tomto občerstvení a krátké pauze byl vydán rozkaz zbudovat nocování čety mimo dotyk s nepřítelem a 2. mechanizované družstvo, u kterého jsem byl na výcviku zastupujícím velitelem (kvůli nemoci VD, jinak vykonávám funkci velitele roje), obdrželo rozkaz zbudovat na cca 3 Km vzdáleném bodu pozorovací stanoviště (OP) a do úterního rána pozorovat určenou cestu a přilehlý prostor. Vydal jsem osádce rozkaz zůstat u BVP a podílet se na hlídkování v pozicích čety. Roj 2. družstva dostal za úkol se namaskovat a upravit si výstroj na tento druh činnosti.

Psali jsme:Elitními armádními odstřelovači mohou být pouze ti, kteří mají pro funkci snipera průkazné vlohy

Foto: Momentka ze cvičení

O 10 minut později jsme vyrazili společně se zástupcem velitele čety na místo určené ke zbudování OP. Cesta k zájmovému bodu trvala vzhledem k nutnosti nebýt zpozorován přibližně hodinu, po příchodu byly rozděleny hlídky a začalo se s maskováním OP, nákresem pozorování a zřízení deníku pozorování. Po zbudování OP zástupce velitele čety oznámil veliteli čety zahájení pozorování a za doprovodu dvou členů 2. družstva se vydal zpět k nocležišti čety. Během prvních tří hodin pozorování se nic nedělo. Ale pak se v různých časech v prostoru objevoval armádní UAZ a z něj vystupovali lidé, kladli miny na příjezdovou

cestu a vůbec se pohybovali v okolí a opět odjížděli. Tato opakující se činnost trvala zhruba do čtyř ráno a pak byl a ž do ukončení pozorování v 8:00 klid. Vše jsme samozřejmě zapsali do deníku pozorování a zakreslili do pozorovacího schématu. Po ukončení pozorování jsme se vrátili do nocležiště čety, kde na nás již čekala seřazená BVP-2 a Tatra 815 se dovezenou snídaní.

Foto: Momentka ze cvičení

Úterý

Po snídani jsme byli seznámeni s dopoledním programem, který obsahoval "suché" nácviky taktiky rojů jednotlivých družstev s BVP a následně taktika celých družstev včetně techniky. Tuto činnost jsme velmi uvítali, protože opakování je matka moudrosti a máme některé nové tváře, které tuto taktiku zatím nedělali. Celé dopoledne bylo ve znamení sesedání a nasedání z BVP, rozvíjení "rojů" do linie s pomyslným nepřítelem a to ze všech možných úhlů, stahování a podobně. Vše jsme dělali pod dohledem a mentoringem zkušených instruktorů z řad profesionálních příslušníků 72.mpr. Výcvik byl o to těžší, že již v 9:00 byla teplota vzduchu 28 stupňů a v 10:00 už jsme byli na 35 stupních a nácvik probíhal na holé pláni, kde nebyl žádný stín.

Foto: Momentka ze cvičení

Po krátké pauze ve stínu za tatrou 815 jsme přikročili k nácviku taktiky s plným využitím techniky. Přesuny po 2-3 Km terénem s BVP, sesednutí rojů a útok na nepřítele do různých směrů v celé četě včetně techniky, dobytí bodu a následné stažení do BVP a opětovný přesun se opakovaly neustále do kola. Pokud nám bylo mimo BVP vedro, tak v BVP už jsme voněli, jako pečená kachna...35 stupňů venku a 60 stupňů pod pancířem (v BVP) dělá svoje. Během nácviku rekcí na nástřel celé čety i s technikou jsme již používali cvičnou munici do CZ805 BREN. Tuto činnost jsme prováděli celý den s několika přestávkami na jídlo a na zamezení totálního přehřátí organismu členů naší čety. Večer jsme se vrátili zpět na kasárny Přáslavice, kde nás čekalo ošetření materiálu, techniky a její odevzdání do vozového parku.

Středa

V 5:30 budíček, snídaně a odchod na střelnici, kde jsme celé dopoledne nastřelovali naše již jmenovitě nafasované zbraně CZ 805 BREN a nacvičovali střelbu z RPG-7 s vložnou hlavní. Během střeleb se celkem jasně ukázalo co je chybou špatně nastřelené zbraně a co je "v rukách" =). Nicméně všichni členové čety splnili bez problému nastřelení pušky se slušnými výsledky a nácvik střelby z RPG-7 také zvládli všichni členové čety bez potíží. Po střelbách následoval přesun zpět do kasáren, oběd a příprava na odpolední plnění úkolu.

Foto: Momentka ze cvičení

Odpolední úkol spočíval v patrole "Show of force" přes několik bodů ve VVP Libavá, trasa měla cca 2 Km. Celá četa ve 14:00 vyrazila na tuto pěší patrolu a během přesunu nacvičovala správné činnosti za přesunu (krytí sektorů, vykrývání cest a jejich překračování, dlouhé a krátké zastávky, propátrávání prostoru, atd.). V 20:00 jsme byli přeúkolováni a museli jsme se stáhnout z posledního bodu na bod vzdálený cca 2 Km, kde jsme měli připravit LZ (Landing zone) pro vrtulník simulovaný tatrou 815.

Foto: Momentka ze cvičení

Na přesun jsme dostali 15 minut, takže šlo o fyzicky velmi náročné zakončení dne (po 20 Km s výstrojí a velitelé družstev i batohy, kde měli radiostanice RF13 a podobně). Úkol jsme nakonec splnili přesně na čas a LZ zajistili, tak jak to má být. To byl pro středu poslední úkol a Tatra 815 nás odvezla opět do Kasáren.

Čtvrtek

Dopoledne jsme s četou vyrazili opět Tatrou 815 do výcvikového prostoru, kde jsme celé dopoledne prováděli nácvik střelecké přípravy pod vedením střeleckého instruktora praporu. Tento nácvik byl velmi přínosný a mnoho členů čety si tak lépe osvojilo správnou manipulaci se zbraněmi CZ 805 BREN a CZ 75 SP-01 Phantom. Po obědě byl vydán nový úkol, a to patrola čety mezi dvěma body, námětem výcviku měla být patrola "Show of Force" na misi v zahraničí (při nácviku byla používána cvičná munice a výbušky V5). Po přesunu čety z bodu A do bodu B, jsme narazili na "civilistu" (převlečený instruktor), který se dožadoval jednání s velitelem čety. Civilista byl zastaven v bezpečné vzdálenosti od patroly a nejdříve vizuálně na dálku prohledán. Po tomto prohledání na dálku jsem vyslal dva členy 2. družstva k jeho fyzickému prohledání a následnému odvedení k veliteli čety.

Foto: Momentka ze cvičení

Četa po celou dobu zaujímala kruhovou obranu. Civilista veliteli čety sdělil, že pochází z vesnice na kopci 1 Km od naší pozice a že byla napadena místními rebely a požádal o pomoc. Naše četa po konzultaci s nadřízeným stupněm žádosti vyhověla a vydali jsme se směrem k zájmovému bodu. Dle nařízení velitele čety jsme 300 m od kopce v křoviskách zřídili "rozchodiště" (bod ze kterého již uskupení vyráží plnit úkol, dle taktického plánu). Vzhledem k informacím od nařízeného stupně, který situaci sledoval z bezpilotního průzkumného prostředku UAV (jen teoreticky) jsme dostali nařízeno se přesunout do vesnice přímo, bez dalších manévrů jednotlivých družstev, jelikož nepřítel již vesnici opustil.

Foto: Momentka ze cvičení

Ve formaci jsme tedy dosáhli vrcholu kopce, kde jsme zabrali bývalou vodárnu a zřídili kolem ní kruhovou obranu a vyčkávali na další pokyny. Nedlouho po našem příchodu se ozvala hlasitě puštěná arabská hudba a modlitby v arabštině, která byla reprodukována z nějakého megafonu. Na naší četu pak zaútočilo 8 ozbrojených rebelů oblečených v tradičních arabských šatech (samozřejmě šlo opět o instruktory). Ozbrojenci byli vyzbrojeni puškami a RPG-7. Nepřítel na nás útočil, ale bez většího úspěchu a dal se na ústup, pak útok opakoval a to se stalo asi 3x po sobě, než byl zraněn velitel roje 1. družstva (určen instruktorem, jako zasažený).

Nadřízený stupeň nám pak nařídil se stáhnout o 500m zpět a zřídit LZ (landing zone) pro MEDEVAC (letecký zdravotnický odsun zraněných). Pod palbou jsme tedy ustupovali z kopce dolů k LZ a po cestě na nás tlačili rebelové. Já a polovina 2. družstva jsme provedli na pronásledujícího nepřítele zpětnou léčku a snížili tak jejich počet a tlak na ustupující četu. Četa mezitím dorazila na LZ a zajistila jej, naše družstvo pak jen doplnilo mezery v obraně. Místo přistání bylo označeno modrou dýmovnicí a zástupce velitele čety "vrtulník" (Tatru 815) navedl na LZ a tím byl tento scénář skončen.

Foto: Momentka ze cvičení

Následoval přesun do kasáren a ošetření materiálu, čištění zbraní a jejich odevzdání. Dle tradice pak večer proběhlo vyhodnocování výcviku celé čety s instruktory.

Pátek

V pátek proběhlo standardní kolečko sklad zbraní, výstupní zdravotní prohlídka, nějaké to papírování, závěrečný nástup a setkání se zástupcem velitele praporu majorem Tomaščákem. Pak už jednotliví příslušníci čety odjížděli do svých domovů a civilních životů. Pro mne osobně se jednalo o přelomový výcvik, jelikož jsem po jeho dobu byl zastupujícím velitelem 2. družstva, jelikož náš velitel onemocněl.

Des. Ing. Jan Heřmánek
Velitel roje 2.mdr, čety AZ, 72.,mpr Přáslavice