V těchto dnech si připomínáme 28 let od začátku operace Pouštní bouře. Operace Pouštní bouře (17. ledna 1991 – 28. února 1991), byla ozbrojeným konfliktem mezi Irákem a koalicí 28 států (včetně Československa) v čele s USA, kterým OSN poskytla mandát k provedení vojenské operace za účelem osvobození Kuvajtu, který byl napaden Irákem 2. srpna 1990.

Foto: Hořící kuvajtská ropná pole, zapálená ustupujícími iráckými vojáky, byla pro mnoho spojeneckých vojáků zdrojem pozdějších zdravotních problémů

Irácká invaze do Kuvajtu, která proběhla 2. srpna 1990, se setkala s mezinárodním odsouzením. Rada bezpečnosti OSN schválila ekonomické sankce proti Iráku a americký prezident George H. W. Bush vyslal americká vojska k obraně Saúdské Arábie, ke kterým se záhy přidaly i další státy. Většinu vojenských sil koalice tvořili Američané spolu se Saúdskými Araby následovaní Brity, Egypťany a Francouzi. Zajímavostí je i fakt, že polovinu nákladů operace uhradila Saúdská Arábie, která tak přímo financovala svou záchranu.

Psali jsme:Nový náborový videoklip Univerzity obrany nese název „Objevíme v tobě, co ani nevíš, že v sobě máš“

Příčiny války a americká intervence v konfliktu

Irácko-íránská válka, která skončila v roce 1988, Saddáma Husajna a jeho režim finančně zruinovala. Dlužil 15 miliard dolarů Kuvajtu, přibližně stejnou částku Saúdské Arábii a dalších 10 miliard ostatním věřitelům. Další půjčky mu byly zamítnuty. Jedinou záchranou ze spirály dluhů a úroků byla domácí ropná produkce. Jenže ve stejném roce konce Irácko-íránské války společenství OPEC schválilo limity produkce svých členských států, což stavělo Saddáma Hussajna do ještě svízelnější situace. Navíc, Kuvajt v této době přesáhl v těžbě ropy svůj limit o 20 % a nepřímo přispěl k tomu, že cena této suroviny vlivem převisu nabídky poklesla, což výnosy z irácké ropné produkce (která tvořila značnou část ekonomiky celé této země) znehodnotilo.

Husajn se tedy vydal cestou nátlaku na Kuvajt. Začal otevřeně provokovat. Tvrdil, že Iráku náleží ušlý zisk ve výši 22,4 mld dolarů z ukradené ropy těžené Kuvajtem metodou šikmých vrtů u ropného pole Rumaila, které leží na hranici obou států, že Kuvajt je historicky (tedy i po roce 1928, kdy byl od něj oddělen) 19. provincií Iráku, apod.

V létě 1990 nebyly irácko-kuvajtské vztahy pro USA v centru zájmu - přesněji řečeno, americký velvyslanec Husajnovi doslova řekl, že spor s Kuvajtem je vnitřní arabská záležitost, která se Spojených států nijak netýká. Americká zahraniční politika se již řadu let zabývala islámskou revolucí v Íránu, která začala svržením šáha. Irák se tehdy jevil jako vhodná protiváha fundamentalistů.

Když začala irácko-íránská válka, USA (ale i mnoho dalších států včetně Francie a Ruska) Saddáma fakticky podporovalo, včetně informací CIA o pohybech íránské armády. Po jasném vyjádření velvyslance USA, že v případě vojenského zákroku nebude reagovat, se Saddám Husajn odhodlal k vojenské akci.

Psali jsme:Útok na budovu Gestapa v Bruselu aneb soukromá válka barona Jeana de Selys Longchampse

Spojené státy ihned poté zahájily kampaň za vojenskou intervenci. Prezident USA si pomohl kupříkladu svědectvím kuvajtské dívky Nayirah al-Ṣabaḥ, která před členy výboru pro lidská práva z amerického kongresu vypovídala o údajných zvěrstvech páchaných iráckou armádou (vyndavání dětí z inkubátorů a jejich ponechání na chladné podlaze, kde měly zemřít).

To, že jde o dceru kuvajtského velvyslance v USA, odhalil až po válce novinář John MacArthur. Z vyšetřování Human Rights Watch a z výpovědí doktorů zmíněné nemocnice, kde mělo k incidentu dojít a kde Nayirah pracovala vyplývá, že šlo o výmysl. Tento výmysl byl ale během předválečné kampaně velmi rozšířen a pomohl ovlivnit názory na rozpoutání války.

Foto: Americká letadla nad hořícími ropnými poli v Kuvajtu

Začátek operace Pouštní bouře provázel Ocelový déšť

Vrchní velitel koaličních sil generál Norman Schwarzkopf měl jasný plán. Prvním cílem musí být nepřátelské radarové a protiletecké systémy. Nepřítel nesmí „vidět“ útočící letadla. Jinak hrozí velké ztráty.

• 17.1.1991 2:38 - z vrtulníků AH-64A Apache, které operují nízko nad terénem a jsou těžko detekovatelné, byla vypálena baráž raket typu AGM-114C Hellfire. Jejich úkolem bylo zničit radary včasného varování v jižním Iráku.
• 3:00 - přesně v hodinu H „neviditelné“ bombardéry F-117A Nighthawk vypouští první laserem naváděné bomby na telekomunikační centrum v Bagdádu.
• 3:03 - z lodí v Rudém moři a Perském zálivu startují střely Tomahawk s plochou dráhou letu
• byly také použity klamné cíle BQM-74C Chukar pro krytí skutečných střel BGM-109 Tomahawk. V několika případech byly klamné cíle Chukar použity pro odhalení radarů protiletadlové obrany a následně zničeny protiradarovými střelami AGM-88 HARM.
• pátého dne války byla irácká protiletadlová obrana vyřazena z provozu.
• začalo vytrvalé bombardování ve dne, v noci
• ocelový déšť padal na Irák 43 dnů

Když USA získaly naprostou leteckou převahu nad Irákem, začala operace Pouštní bouře, jejímž cílem bylo vyhnat irácké okupanty z Kuvajtu. Schwarzkopf, aby toto dosáhl, naplánoval masivní obkličovací manévr. Na hlavní město Kuvajt byly provedeny diverzní útoky, ale hlavní útok směřoval přes saúdskoarabskou hranici směrem na sever a pak se stočil na východ. Dne 24. února začal pozemní útok mohutným leteckým a dělostřeleckým bombardováním Iráckých frontových linií. Poté americký 17. sbor, 101. výsadková divize a francouzská 6. Daguetova divize pronikly hluboko na irácké území. Hned za nimi postupoval americký 7. sbor včetně britské 1. obrněné divize, která se stočila východním směrem na Kuvajt. Nakonec americká námořní pěchota a pozemní jednotky arabských států postoupily přímo přes kuvajtskou hranici k hlavnímu městu.

Úvodní spojenecké bombardování bylo tak intenzivní, že mnozí iráčtí vojáci byli zaživa pohřbeni ve svých bunkrech, zatímco ostatní byli tak otřeseni, že se okamžitě vzdávali, někteří dokonce bezpilotnímu průzkumnému letadlu. Přístroje pro noční vidění a granáty s ochuzeným uranem dávaly západním ozbrojeným silám naprostou převahu nad sovětskými tanky, kterými disponovala irácká armáda. Když se někde spojenecké jednotky setkaly s odporem, rychle se jim ho podařilo zlomit. Obávaná republikánská garda – elitní jednotky armády Saddáma Husajna byla rychle obklíčena a bombardována tak dlouho, až se vzdala. Operace pouštní bouře skončila 28. února a Kuvajt byl osvobozen.

Foto: Jeden z nástupů československé protichemické jednotky v poušti při bojovém rozdílení v táboře 04

ČSFR ve válce po boků spojenců

Dne 23. září 1990 souhlasil parlament České a Slovenské federativní republiky s vysláním protichemické jednotky do Perského zálivu v rámci této spojenecké koalice. Velitelem byl jmenován plukovník Ing. Ján Valo. Během dvou měsíců byl kontingent vybrán a připraven. Vojáci z povolání tvořili 56 %, zbytek stavu pak vojáci základní služby, přechodně převedení do další služby.

Koncem listopadu byla jednotka o 169 osobách připravena k nasazení. Jednotku tvořily tři protichemické odřady, zdravotnický odřad, rota týlového a technického zabezpečení, strážní rota, spojovací četa a skupina učitelů protichemického zabezpečení a chemického materiálu. Jednotka byla vybavena na svou dobu moderními prostředky protichemické ochrany a chemického a radiačního průzkumu.

V prosinci přepravily jednotku i s technikou a speciálním vybavením třinácti lety americké letouny C-5 Galaxy do Saudské Arábie. Na Štědrý den 1990 zaujala čs. jednotka pozice v severní části Saudské Arábie asi 35-45 kilometrů od kuvajtských a iráckých hranic, v poušti poblíž města Hafr El Batin.

Československá jednotka se úspěšně zúčastnila plnění úkolů při chemickém průzkumu a zajištění koaličních vojsk jak v počáteční fázi, tak i při postupu do Kuvajtu. Jednotka ukončila svůj postup jižně od hlavního města Kuvajtu. Kromě úkolů při poskytování protichemické ochrany koaličních vojsk jednotka posílená v únoru 1991 o 37 výsadkářů zajišťovala obnovení činnosti a poskytovala ochranu československého velvyslanectví v Kuvajtu. V průběhu mise tragicky zahynul 18. ledna 1991 četař Petr Šimonka (povýšený in memoriam na podporučíka) a další čtyři příslušníci se zranili.

Foto: Kuvajtské děti s plk. V Braunem |  autor: J. Losenický

Jednotka působila v Saudské Arábii a v Kuvajtu od 15. prosince 1990 do 22. dubna 1991, kdy se začala stahovat zpět do vlasti. Výstroj, výzbroj a techniku odkoupilo Království Saudské Arábie, které hradilo náklady na vyslání jednotky. Jednalo se o první bojové vystoupení československé armády od konce druhé světové války. Toto úspěšné nasazení položilo základy moderních vojenských tradic armády ČR.

Foto: Zvyknout si na život v poušti v plné polní nebylo nijak jednoduché

A proč v úvodu píšeme, že se tento konflikt táhne dodnes? Již zmíněné události vedli k silné destabilizaci regionu, přímo vyústili k 2. válce v zálivu (20. března 2003 – 15. prosince 2011), ovšem boje tam různé teroristické skupiny provádějí do dnešních dní. Vzpomeňme třeba na IS (Islámský stát)

Islámský stát, který je radikální islámská teroristická organizace původem z Iráku, která vznikla během 2. války v zálivu v roce 2006.Ten a mnoho dalších teroristických organizací bojuje na území Iráku nebo Sýrie do dnešních dní....

Zdroj: vhu.cz, YouTube, army.cz, wikipedia