Dnes už jen málo lidí ví, že Adolf Hitler navštívil naši republiku již v roce 1938. Stalo se tak v malé obci Nové Heřminovy, pár kilometrů od Bruntálu, kdy si v říjnu 1938, těsně po záboru Sudet, vůdce přijel osobně prohlédnout část našeho čs. pohraničního opevnění.

Československé opevnění z let 1935-38 byl symbol odhodlání bránit naši mladou demokracii, ale také největší pomník první Československé republiky a připomínka ostudné Mnichovské dohody. Tento důmyslný obranný systém lehkých a těžkých objektů byl ve své době naprosto nadčasový a pokud by se povedlo naši obrannou linii dokončit a o naši republiku by se svedl boj, měl by nepřítel obrovské problémy.

Jak vše dopadlo, zná asi každý z nás. Opevnění se stačilo dokončit jen na pár místech a po záboru Sudet, na základě Mnichovské dohody v září 1938, jsme o něj prakticky přišli. Ke konci války pak naše opevnění paradoxně posloužilo v obranných bojích ustupující německé armádě. 

Psali jsme:Vikinská štítová hradba - důmyslná taktika nebo nesmrtelný mýtus?

Foto: Foto: Lehký objekt vzor 37 tzv. ŘOPík

Obranný systém sestával mimo jiné z malých "bunkrů" tzv. ŘOPíků (název podle Ředitelství opevňovacích prací ). Jednalo se převážně o železobetonové lehké opevnění vzor 37. Standardně byl Řopík osazen (v různých kombinacích) naším lehkým kulometem vz.26 a těžkým kulometem vz.37. Tehdy se jednalo o jedny z nejvýkonnějších a nejspolehlivějších zbraní na světě. ŘOP byl opatřen také periskopem, kterým se dal bezpečně sledovat nepřítelův pohyb. Do vybavení objektů patřil i ruční ventilátor, který v případě potřeby (útok plynem nebo kouřem) vháněl do objektu čerstvý vzduch a vzduch zkažený se na základě vznikajícího přetlaku automaticky odváděl ven mimo objekt. Na střeše objektu si i dnes můžeme povšimnout "zakroucených drátů", kterým se říkalo "prasečí ocásky" a primárně sloužily k uchycení maskovacích sítí. Tyto ocásky byly často i po vnějším obvodu bunkru a sloužily k uchycení ostnatého drátu jako protipěchotní překážky. Po širším obvodu objektu spolu s protipěchotní překážkou byly zapouštěny do země i odolné železobetonové sloupy nebo umísťovány tzv. rozsocháči (ježci), které sloužily jako protitanková překážka.

Pojďme se ale vrátit zpátky k Hitlerově návštěvě jednoho z bunkrů. Jeho návštěva byla naplánována na 7. října 1938, proto již několik hodin před Hitlerovým příjezdem panovaly v obci Nové Heřminovy a blízkém okolí zpřísněné podmínky. Po obdržení zprávy z Bruntálu, že je Hitler na cestě do obce Nové Heřminovy se na určitých místech uzavřela zcela doprava, aby mohl hitlerův konvoj bez problémů dojet do cíle. Na místě Hitlera vítalo místní obyvatelstvo, které ze z naprosté většiny skládalo z Němců.  Kolona vozidel a motocyklů pak zastavila  u železničního mostu, kde měla začít prohlídka opevnění. Hitler v doprovodu svého štábu, mezi nímž byl podle místní kroniky také Konrád Henlein, pak vyrazil po improvizované lávce přes potok do kopce, kde se nacházely lehké objekty vzor 37 (tzv. ŘOPíky) .

Foto: Hitler přijíždí do Nových Heřminov | noveherminovy.eu

Psali jsme:Němečtí conquistadoři v Novém světě a jejich pozdější ideový odkaz

Nejbližší objekt, který se nacházel jen pár desítek metrů nad silnicí u železničního mostu, Hitler zkoumal jen zvenčí, neboť před jeho nedobrovolným opuštěním v rámci Mnichovské dohody ho českoslovenští vojáci jako symbol odporu uvnitř zapálili. Jelikož se v bunkru nacházela výdřeva, která primárně sloužila k ochraně posádky před případnými úlomky betonu při postřelovaní objektu, bunkr uvnitř snadno vyhořel.

Foto: Adolf Hitler míjí první bunkr s vypálenou výdřevou | noveherminovy.eu

Hitler tak navštívil sousední lehký objekt v rámci obranné linie, který byl již netknutý. ŘOPík, na tu dobu velmi moderní a účinný obranný objekt, si údajně důkladně prohlédl zvenčí i zevnitř. Co přesně o tomto bunkru Hitler prohlásil, se neví, nicméně prý se vyjádřil  v tom smyslu, že je dobře, že se předání pohraničního opevnění obešlo bez boje.

Foto: Adolf Hitler vychází z bunkru | noveherminovy.eu

Po této Hitlerově návštěvě se stal bunkr doslova poutním místem. Sjížděli se k němu němečtí vojáci i civilní obyvatelé z blízkého i dalekého okolí a hrdě se před bunkrem fotili. V prosinci 1938 sudetští Němci dokonce na objekt umístili mramorovou ceduli s bronzovou plaketou Hitlerovy podobizny a nápisem „Na pamět Adolfu Hitlerovi, osvoboditeli sudetského lidu a zakladateli Velkoněmecké říše.".

Foto: Lehký objekt vz.37, který Hilter osobně navštívil, se stal poutním místem (nalevo od střílny je vidět pamětní deska) | noveherminovy.eu

Dnes je tento lehký objekt neudržovaný, avšak stále volně přístupný, kde stále můžeme uvnitř bunkru najít dobové vzkazy v němčině vyryté např. do pancíře střílen objektu.

Video: Po stopách zapomenutého bunkru na Moravě, který navštívil Adolf Hitler / YouTube