Společnost se ohledně působení žen v armádě dělí zpravidla na 2 základní skupiny. Jedna skupina bere ženy v armádě jako samozřejmost a bere je jako rovnocenné členy. Druhá skupina s působením žen v armádě striktně nesouhlasí a razí teorii, že v armádě pro ně není místo. Kde je pravda?

Pravdu bych osobně viděl někde uprostřed. Žena, která v armádě působí např. jako zdravotnice, je zpravidla velice prospěšná. Do přímého boje bych ji však nezapojoval např. díky nižší fyzické zdatnosti (boj zblízka, odtažení raněného spolubojovníka apod.) nebo případnému morálnímu ovlivňování celé bojové jednotky. Ono také například slyšet naříkat těžce raněnou ženu-spolubojovníka je dle mého názoru více demoralizující nežli u zraněných mužů. 

Psali jsme:Stručná historie poloostrova Krym, a proč na něj vlastně Ruská federace nemá nárok

V naší armádě dnes působí cca 3000 žen na pozicích operátorek, zdravotnic, řidiček apod., ale třeba i na pozicích pilotek.

Poprvé v historii bude mít zřejmě  také naše armáda ženu v hodnosti generála. Ministr obrany Martin Stropnický by měl 8. května na Pražském hradě hvězdičku brigádního generála podle všeho udělit plukovnici Lence Šmerdové, náčelnici odboru doplňování personálu. Podle vojenského velení a také podle požadavků ministerstva obrany by se měla starat o to, aby armáda ročně přijala okolo dvou tisíc nových uchazečů.

U průzkumných a bojových útvarů se však se ženou nesetkáme, jelikož podmínky pro vstup do těchto jednotek jsou opravdu velmi náročné.

Video: Ženy v armádě. Mají tam své místo? / YouTube

Psali jsme:Jižní Korea nabízí Polsku své moderní ponorky