Kolektivní obrana členských států NATO proti vnějšímu napadení je námětem aliančního cvičení Trident Juncture 2018, které se v těchto dnech koná v Norsku. S účastí všech členských států, ke kterým se připojilo i Švédsko a Finsko, patří k největším ze společných dlouhodobě plánovaných cvičení spojeneckých armád za posledních deset let. Celkem se cvičení účastní přibližně 50 tisíc vojáků, 10 tisíc vozidel, 250 letadel a 65 lodí.

Foto: Kolona vozidel Tatra | zdroj: army.cz

„Mír a bezpečí jsou hodnoty, o které musíme usilovat každý den. Členství v NATO je pro nás tou nejsilnější zárukou. Jsem velmi rád, že jsme v rámci Aliance v pozici spolehlivého a respektovaného partnera. Je to skvělé vysvědčení pro Českou republiku i pro naši armádu,“ uvedl ministr obrany Lubomír Metnar.

Psali jsme:Taktické cvičení 25. protiletadlového raketového pluku Strakonice

Za Českou republiku se cvičení účastní úkolové uskupení protivzdušné obrany se dvěma sty vojáky a se zhruba 70 kusy vojenské techniky, jehož jádro tvoří příslušníci 25. protiletadlového raketového pluku ze Strakonic.

Vojáci chrání mechanizované i tankové prapory

„Cílem cvičení je prověřit schopnost aliančních jednotek bránit napadené území v případě aktivace článku 5 Washingtonské smlouvy o kolektivní obraně. Úkolem našich vojáků bude chránit mechanizované í tankové prapory a taktické místo velení obrněné brigády před útoky ze vzduchu,“ přibližuje zástupce velitele strakonického útvaru plukovník Jaroslav Daverný.

Foto: Vojáci cvičí zaměření cílů | army.cz

„Je to kvalitní test a zároveň potvrzení schopností pro jednotky, které budou od ledna 2019 držet roční hotovost v silách velmi rychle reakce NATO. Je to jeden z klíčových úkolů našeho příspěvku spojencům,“ zdůrazňuje náčelník Generálního štábu Armády ČR armádní generál Aleš Opata.

Psali jsme:Vojáci z Hranic vyzkoušeli Tatry a nacvičovali reálné nasazení minometné baterie

Kombinovaný přesun do Norska

Pro české vojáky cvičení začalo již 16. října 2018, kdy zahájili kombinovaný přesun na vzdálenost více než tisíce kilometrů s využitím silniční, železniční i námořní přepravy. Naplánovat a koordinovat přepravu vojenské techniky nebylo jednoduché: „Je to obrovská zkušenost, která naše schopnosti posouvá o velký kus dopředu. Nejnáročnější bylo skloubit naše potřeby se změnami, které průběžně přicházely. Šlo například o výluky na železniční trati, včasnou přítomnost řidičů a osádek v přístavech a řadu dalších,“ uvádí kapitán David Halušitz, který při cvičení velí národnímu podpůrnému logistickému prvku.

Konečnou stanicí pro železniční převoz byl nizozemský Veendam. Z přístavu Eemshaven pak vojáci pokračovali lodním transportem do Fredrikstadu na jihovýchodě Norska, odkud se po vlastní ose přesunuli do prostoru cvičení v okolí města Rena. Nadporučík Daniel Kříž, náčelník skupiny logistiky 252. protiletadlového raketového oddílu, který vedl vykládku v norském přístavu, uvádí: „Pro nás jde o zcela unikátní transport, který v novodobé historii pluku nepamatujeme.“

Poslední takto rozsáhlý lodní transport naší vojenské techniky se uskutečnil v době 2. světové války. Shodou okolností šlo rovněž o protiletadlovou jednotku, konkrétně 200. protiletadlový pluk, který byl nasazen k obraně Tobruku. Právě jeho pokračovatelem je strakonický 25. protiletadlový raketový pluk, který dnes nese čestný název „Tobrucký.“

Foto: Vedení obranných, ale i útočných operací bylo pro vojáky samozřejmostí | zdroj: army.cz

Na cvičení zajistili protivzdušnou obranu

V Norsku se vojáci velmi rychle zapojili do probíhajících operací s konkrétním úkolem zajištění protivzdušné obrany pro jednotky německé 9. obrněné brigády. Právě s jejími vojáky budou příslušníci českého protiletadlového raketového pluku v příštím roce součástí sil velmi rychlé reakce NATO, které by v případě potřeby byly nasazeny jako první v časovém horizontu několika málo dní. Cvičení tak má pro české vojáky i další velmi důležitý rozměr.

Jedním z prvních úkolů byl nácvik překonání vodního toku s šířkou 250 metrů, při kterém čeští vojáci využili obojživelné soupravy vojáků Bundeswehru. Následně vojáci převzali úkol protivzdušné obrany, zejména před útoky bitevních vrtulníků a jiných prostředků vzdušného napadení. Raketové komplety RBS-70, kterými jsou čeští vojáci vyzbrojeni, jsou schopné ničit cíle na vzdálenost až osmi kilometrů do výšky pěti tisíc metrů, přičemž rychlost střel převyšuje dvojnásobek rychlosti zvuku. Od povelu k sesednutí, přes rozvinutí kompletu až po zaměření cíle přitom vojáci nepotřebují více než tři minuty. Právě rychlost manévru je společně s bojovým mistrovstvím pro úspěšnou obranu rozhodující.

Dalším z úkolů pro české vojáky bude obrana mechanizovaných a tankových jednotek na bojišti i obrana místa velení obrněné brigády. Cvičení Trident Juncture 2018 ve střední a východní části Norska potrvá do 7. listopadu 2018.

• Úkolové uskupení pozemní protivzdušné obrany má téměř 200 vojáků. Jeho jádro tvoří příslušníci 25. protiletadlového raketového pluku ze Strakonic. Své zástupce sem vyčleňují i další vojenské útvary a zařízení Armády ČR.
• V letech 2018 až 2020 drží uskupení hotovost v Silách rychlé reakce NATO. Ve druhém roce hotovosti – v roce 2019, bude uskupení součástí takzvaného VJTF (Very High Readiness Joint Task Force), tedy těch nejrychlejších sil, jež má NATO k dispozici pro řešení nejrůznějších krizí. V případě aktivace by tyto síly byly nasazeny jako první v časovém horizontu několika málo dní.
• Hlavní bojovou silou uskupení je protiletadlová raketová baterie, vyzbrojená přenosnými protiletadlovými raketovými komplety RBS-70. Součástí je dále rota podpory a národní podpůrný prvek NSE (National Support Element).