Admirál Mikawa u ostrova Savo zničil čtyři spojenecké křižníky. Ale propásl životní příležitost
Bitva u ostrova Savo v Šalamounově souostroví proběhla ve dnech 8. a 9. srpna 1942. Střetly se v ní námořní síly Spojených států a Austrálie na jedné a císařského Japonska na druhé straně. Japonci se pokusili napadnout invazní svaz, který vyloďoval americké vojáky a zásoby na Guadalcanalu. V cestě jim stály spojenecké těžké křižníky. Výsledek bitvy byl velkou ranou na prestiži spojeneckých námořnictev – ale ze strategického hlediska způsobili Japonci svou nedůsledností nepříteli kromě ztrát na lodích a na životech vlastně jen malé zdržení a nepohodlí.
Foto: Japonský těžký křižník Čókaj, vlajková loď admirála Mikawy | Wikimedia Commons / Public domain
Savo, Guadalcanal a Florida jsou ostrovy v Šalamounově souostroví v jižním Pacifiku. Nacházejí se relativně blízko Austrálie a z tohoto důvodu se spojenecké vrchní velení obávalo, že pokud bude na Guadalcanalu dokončena japonská letecká základna, Japonci budou moci snadno narušit zásobovací linie do Austrálie. Po květnovém neúspěchu v bitvě v Korálovém moři a odvolání invaze do Port Moresby na Nové Guinei se Japonci pokoušeli o dobytí klíčového přístavu po pevnině. Strategicky se svého snu vstoupit na australskou půdu nevzdávali ani po červnové katastrofě u Midway, a Guadalcanal jim pro takový projekt měl zajistit levý bok. Letouny odsud startující měly znemožnit přísun spojeneckých posil. V srpnu 1942 zdánlivě v jižním Tichomoří stále drželi iniciativu. Pak ale přišla pro ně nečekaná americká invaze. První velké americké vylodění války v Pacifiku.

Bitva o ostrov Savo se odehrála hned na začátku tažení. Americké jednotky se začaly vyloďovat bez japonského odporu 7. srpna. První japonskou akcí byl nálet bombardérů startujících z Rabaulu. Útok byl z velké části neúspěšný a způsobil jen malé škody. Na cestě ale byl svaz admirála Mikawy složený z pěti těžkých křižníků, jednoho lehkého křižníku a jednoho torpédoborce, o kterém spojenecké velení nemělo informace. A tato síla měla rozhodně potenciál do vývoje událostí zásadním způsobem promluvit.
Dopravní lodě chránily spojenecké křižníky. Na východě byly mezi Floridou a Guadalcanalem umístěné čtyři lodě. Další čtyři byly u pobřeží Guadalcanalu v těsné blízkosti dopravních lodí a pět dalších pak střežilo prostor u o ostrova Florida na severu. Západní stranu, odkud nejspíš bylo možné očekávat jakoukoli japonskou protiakci, ale střežily jen torpédoborce USS Blue a USS Ralph Talbot. Celková spojenecká síla byla zdánlivě značná: 15 torpédoborců, dva lehké křižníky a šest těžkých křižníků. Rozhodne moment překvapení a především roztříštěnost americko-australské sestavy.
Japonské křižníky vypluly z Rabaulu 8. srpna a pluly tak, aby do oblasti předpokládaného střetnutí vpluly v noci a vyhnuly se tak riziku napadení ze vzduchu. Byly na cestě ke Guadalcanalu spatřeny americkou ponorkou USS S-38. Její pozorování potvrdily také průzkumné letouny. Varování ovšem přišlo pozdě, bylo nepřesné, a nemělo na přípravy spojeneckých velitelů žádný vliv – k žádnému přeskupení spojeneckých křižníků u Guadalcanalu nedošlo a nebyla přijata žádná opatření. Hlídkující torpédoborce připlouvajícího nepřítele nezaznamenaly, a pak už bylo pozdě.
Mikawa nejprve zaútočil na jižní spojeneckou sestavu, které způsobil dělostřelbou, ale hlavně skvělými torpédy Typ 93 dramatické škody, poté svůj svaz rozdělil a napadl severní skupinu křižníků. Spojenecké síly přišly o tři těžké křižníky přímo v bitvě. Další těžký křižník utrpěl těžké poškození a byl následně potopen vlastními loděmi. Poškozeny byly také dva torpédoborce. Celkem měly spojenecké síly během bitvy 1077 obětí. Japonci utrpěli pouze lehké poškození tří křižníků. Měli také relativně nízký počet ztrát, odhady se pohybují do 130 mužů.
Mezi ztracené lodě patřil australský těžký křižník Canberra, který byl těžce poškozen, hořel a nad ránem posádka dostala rozkaz loď opustit a loď byla potopena torpédoborci USS Selfridge a USS Ellet. K potopení Canberry bylo přitom zapotřebí téměř 300 střel a pěti torpéd. Statečnost spojenecké lodi pak Američané ocenili mj. tím, že jeden z nových křižníků třídy Baltimore pojmenovali Canberra (původně se měl jmenovat Pittsburgh). A další pak ponesou jména ostatních potopených křižníků: Quincy, Vincennes a Astoria.
Fakt, že bitva proběhla v noci, přinesl výhodu spíše Japoncům. Ačkoli jejich lodě nebyly vybaveny radary, mohly se spolehnout na skvělou japonskou optiku a na pečlivý výcvik nočního boje hladinových jednotek. A především na výkonná torpéda poháněná kyslíkem, která rychlostí i dosahem dalece překonávala torpéda americká – spojenečtí kapitáni plující mimo dosah vlastních torpéd je nepovažovali za riziko. Američané svého protivníka po všech stránkách podcenili. Několik minut před bitvou kapitáni řady jejich lodí dokonce spali. Hlídkující torpédoborce navzdory svým radarům nepřítele zprvu vůbec nezaznamenaly. Na obrazovkách radarů totiž japonský svaz splýval s odrazy nedaleké pevniny.
Takticky byla bitva velkým japonským úspěchem. Ze strategického hlediska ale Japoncům nepřinesla prakticky vůbec nic – transportní svaz pro jistotu z oblasti odplul, aniž vyložil veškeré zásoby – což vedlo k nepohodlí prvních vylodivších se jednotek námořní pěchoty, ale bylo to jen dočasné. Mikawa se spokojil s výsledkem střetnutí s doprovodnými loděmi a odplul – svůj hlavní úkol nesplnil. Některé jeho lodě byly poškozené, a především se obával denního světla a zásahu amerických palubních letounů. Předpokládal přítomnost letadlových lodí, a v tomto ohledu se mu nelze divit. Na druhou stranu měl příležitost zničit transportní svaz i cenný materiál, který převážel. Pokud by za cenu možného sebeobětování v útoku pokračoval, úvodní fáze pozemních bojů na ostrově by se zřejmě protáhly a Američané by museli vynaložit mnohem více úsilí, aby se ostrova definitivně zmocnili. Na ofenzívu proti Austrálii již Japonsko ve skutečnosti nemělo zdroje – a celá operace byla tedy z jeho perspektivy vlastně marná. Spojenecké síly ostrov ovládly do května 1943 a zahájily ofenzívní postup jižním Pacifikem.
Zdroj: warhistoryonline.com, britannica
Komentáře
JanJan
24. 01. 2025, 13:46Ještě přidám informace, abych vyvrátil iluzi, že by útok na transportní lodě v podstatě ukončil hned v zárodku bitvu o Guadalcanal. Turner odplul s transportními loděmi v 6,30, tedy asi 4 hodiny po tom, co se stáhli Japonci, do té doby vyložil 57% zásob a 70% mužstva, ale víc jak 90% z toho před bitvou. To stále zaručovalo hladké obsazení základního perimetru včetně letiště a odražení první větší ofenzivní akce Japonců, útoku jednotky plukovníka Ičikiho. Určitě by ale pro Američany a celou kampaň byla nepříjemná ztráta nákladních lodí. Jde ale o to, jestli by na jejich likvidaci měl vůbec Mikawa dostatek prostředků. Při prvním útoku sice vystřílel jen asi třetinu munice a polovinu torpéd, ale to bylo na velmi krátkou vzdálenost na zcela překvapeného protivníka. Pokud by se po zničení severní skupiny znovu přeskupil, dobil torpéda a znova zaútočil, bylo by to patrně již za počínajícího svítání, měl by proti sobě sice značně slabšího protivníka (1 těžký, 1 lehký, 1 potiletadlový křižník, 10 torpédoborců eskorty a možná pár dalších z hlídkových skupin), ale ten už byl informován, byl by to boj na zdrženou na větší vzdálenost a postupně i za světla, nákladní lodě měly šanci uniknout. To je kdyby, Mikawa ale udělal přesně to, na co byl cvičen a připravován v rámci Japonské doktríny, zničit válečné lodě a stáhnout se před nebezpečím útoku, o nekryté transportní se měla postarat letadla. Jen ještě takovou zajímavou informaci, velitel křižníku USS Chicago z jížní skupiny kapitán Bode se po jeho poškození až panicky vydal na ústup/útěk na opačnou stranu a o střetnutí ani nezkusil informovat zbytek spojeneckých lodí, za svá pochybení byl vyšetřován, ale před zahájením procesu se zastřelil.
Radek
29. 01. 2025, 08:40Turner odplul až večer, do rána nebylo jasné, jak bitva vlastně dopadla. Přes den došlo k přerušení vykládky na cca 2 hodiny kvůi hrozbě leteckého útoku, který místo nákladních lodí napadl a potopil poškozený torpédoborec Jarvis. Po zhruba 10 hodin se ale usilovně vykládaly zásoby a vybavení. Jinak souhlas ohledně útoku na NL, Australia a San Juan s kvalitními radary a Hobart představovali dostatečnou sílu na to, aby výrazně zkomplikovali útok. Nějaké ztráty by byli, američany na ostrově by ale nezničili a stáhnout je nemohli, takže boj by pokračoval.
JanJan
30. 01. 2025, 17:51Máte pravdu, bylo to 6:30 pm, přehlídl jsem se. Jinak útok na Jarvis probíhal v oblasti, kde by se patrně nacházely Fletcherovy letadlové lodě, pokud by se nestáhly. Útok měl směřovat proti nim. Zastánci Fletcherova stažení na tom stavějí jeho obhajobu.
Radek
24. 01. 2025, 07:29Tak autor nepíše o základních věcech. Radary v létě 1942 fungovali velmi rozdílně. Staré radary SC na amerických lodích fungovali špatně kvůli okolním ostrovům. byly dobré pro otevřený oceán. Teprve od března přicházeli PPi, tedy klasické obrazovky známé z filmů. Do té doby se používali osciloskopy mnohem víc závislé na odbornosti obsluhy. Moderní radar SG a jeho britksý ekvivalent Typ 271 byl jen na křížkíku San Juan a na britské Australii (oba u nákladních lodí). Američané byly vyčerpáni po třech dnech nepřetržité pohotovosti, kvůli neschopnosti nechat první noc (kdy reálně nic nehrozilo) posádky odpočinout. Špatný odhad Japonských úmyslů tedy mizerná příprava na co by kdyby.. Přílišná opatrnost Fletechera a jeho ústup už po dvou dnech v akci. Mikawa přišel (ne)šťastným zásahem o mapy a vlajkové důstojníky, pokud by chtěl zaútočit, musel by asi vedení předat jiné lodi. Hlavně ale věděl, že bitvu vyhrál, nákladní lodě považoval za prázdné a nedůležité (bohužel pro něj nebyly ani jedno z toho) a bál se Fletecherovi odvety. Po Midway chtěl být tak daleko od Dauntlessů, jak to jen půjde.
Vaclav Flek
23. 01. 2025, 23:50Dekuji za hezky clanek, celkem pregnantne shrnujici celou bitvu u ostrova Savo, kde se v nocnim stretu utkaly japonske valecne lode bez radiolokatoru se spojeneckymi krizniky, kteri jiz radarem vybaveny byly.
Clanku bych mozna vytkl, ze celou bitvu hodnoti ze soucasneho pohledu,kdy jiz vime, jak vse dopadlo. To nemohli tehdejsi ucastnici vedet. I tak mohl stret dopadnout jinak, nicmene v dobe, kdy jiz Americane zacali tusit, ze na svych radarech maji obrysy nepratelskych lodi, vypalila japonska letadla nad protivnikovymi krizniky celou davku svetlic. Tim se siluety spojeneckych kriznikunahle zobrazily jak na strelnici a japonska rychlopalba slavila hody. Dnes samozrejme vime, zer admiral Mikawa mohl (ci mel) postupovat jinak a bitva o Guadalcanal by dopadla jinak, vlastne by ani poradne nezacala. Ovsem on mel k dispozici pouze ty informace, jake mel... Jiny japonsky asdmiral by se na jeho miste zachoval mozna jinak, ale to je prave to, co nechci hodnotit.
Mam trochu problem pochopit, proc nove postavene americke krizniky ziskaly nazev po tech potopenych. Nejde jen o to, ze nam to ted ztezuje orentaci, ale spise jde o to, jak se mohli citit americti namornici na palubach jiz jednou potopenych lodi.
Czertik
24. 01. 2025, 00:27vaclav flek
odpoved na onu otazku - ak se mohli citit americti namornici na palubach jiz jednou potopenych lodi. - je velmi prosta.
americani maji onu tradici zazitou, vzdt uz i pred touto bitvou bylo po potopenych lodi pojmenovano hodne lodi behem druhe svetove, nejjednodusi je to najit u letadlovek.
JanJan
23. 01. 2025, 21:33Czertiku, ostrov Savo nikoho nezajímal, Mikawa by pravděpodobné celkem snadno prekonal zbytek obrany transportních lodí (tezky kriznik HMAS Australia, lehký křižník HMAS Hobart, protiletadlový kponci tMřižník USS San Juan a cca 10 torpédoborců). Bylo by to už nad ránem, ptrne by spotřebovali zbytek munice. Pak tam byl strach, ze bude světlo a blizko jsou letadlové lodě. Nebyly, ani USS North Carolina, ale to Mikawa nevěděl, udělal genialni noční prepad a mel strach, ze pokračování by ho mohlo stat vítězství. O Henderson nešlo, Japonci tam měli tak malo vojáků, ze by ho stejně neubranili a Američané by bývali bylo o trochu dele ohladu.
Czertik
24. 01. 2025, 00:48jan
ted ti nedam prehled kdy od koho kam dorazily lode, ale myslim ze se shodnem na tom, ze pokud by byly potopene lode, tak by vylozeni vojaci nesly do utoku.
otazka zni jak moc by ony lode chybeli pro dalsi zasobovani guadalcanalu americanami.
stihly by dovezt vcas dostatek posil, aby se japoncum nepodaril druhy utok na henderson, pri kerem malem uspely.
uspely by tentokrat ? nebo dokonce u toho prvniho ?
nebyl to prvni pripad kdy japoncum nedostatek agresitivity zabranil zvrtit valecnou stestenu na svou stranu na jistou dobu pro sebe.
Czertik
23. 01. 2025, 20:15tak hlavni chyba byla, ze japonci nepokracvali v utaku. ztrata lodi a materialu by velmi vyznamne ovlivnila nasledujici boje.
ostrov savo by to nezachranilo, ale s nejvetsi pravdepodobnosti by to umoznilo japoncum dokoncit letiste na gudalcanalu pod jejich kontrolou (a stihnout dovest sem dostatek posil).
to by pak boje v pacifiku probihaly o neco zajimavneji.
Yarco
29. 01. 2025, 00:49spise ne