Ve druhém díle naší minisérie Alea iacta est (kostky jsou vrženy) se podíváme na specifika vedení boje ve sněhu a celkově v arktické oblasti. V rámci nové minisérie Alea iacta est se zabýváme oblastmi moderního válčení v poušti, ve sněhu apod., ale přiblížíme si také činnost kontrarozvědky či operace v šedé zóně. Zavítáme i do kyberprostoru, kde se podíváme například na základy OSINT, SIGINT, SAT, či HUMINT. 

Foto: Američtí Navy SEALs během výcviku v oblasti Mamooth Mountain v kalefornii | Wikimedia Commons / Public domain

Specifika arktického bojiště

Toto nepřívětivé prostředí velice zvyšuje nároky na vybavení, výzbroj i zásobování nasazených jednotek. Jakákoliv úspěšná operace závisí na úpravách a vycvičenosti jednotlivých aktérů. Jedním z nejdůležitějších aspektů je čas. Ten rozhoduje o všem, ať už se jedná o čas na přípravu, čas na přesun, ale i celkový čas strávený v nehostinném prostředí s teplotami pod nulou.

Počasí a prostředí

Pokud se bavíme o počasí, jde především o teplotách a vlhkosti vzduchu. Nízké teploty zvyšují požadavky na nasazenou techniku i personál. Například americká armáda rozlišuje několik druhů chladu, od suchého chladu až po nebezpečný chlad, kdy se bere v potaz okolní teplota, pojďme se na to nyní podívat.

Suchý chlad (-7°C až -20°C) – Jedná se o výchozí bod pro pochopení vedení bojové činnosti ve chladném prostředí. Suchý chlad klade zvýšené nároky na výcvik jednotlivců, kvalitu a ošetření techniky. Nízká vlhkost a zmrzlá půda však usnadňují přesun, a přežití v těchto podmínkách není extrémně náročné, protože sníh netaje ani není silný mráz.

Intenzivní chlad (-20°C až -32°C) – Tento chlad má již velké nároky na výcvik a ošetření techniky. Pozornost musí být věnována detailům, u personálu se také snižuje morálka. Pohyb je v tomto počasí náročnější již jen kvůli objemnějšímu zimnímu oblečení, i jednoduché úkoly v tomto počasí trvají podstatně déle a personál výrazně vyčerpávají. 

Extrémní chlad (-32°C až -40°C) – V tomto počasí již selhávají zbraňové systémy i vozidla, munice výrazně ztrácí svou výkonnost. Voják se prvořadě musí zaměřit na samotné přežití. 

Nebezpečný chlad (-40°C a více) V těchto extrémně nízkých teplotách se nedoporučuje provádět žádné operace.

Foto: Arktický terén je velice náročný a není radno ho podcenit! | Wikimedia Commons / Public domain

V arktických oblastech musíte věnovat také zvýšenou pozornost povětrnostním vlivům, které výrazně ovlivňují bojové operace. Mezi nejčastější patří:

• Ledová mlha – Vytvářejí ji zdroje tepla, jako jsou ohřívače či nastartovaná technika. Mlha může prozradit nepříteli vaši pozici.
• Blizard – Jedná se o silný vítr s poletujícím sněhem, který výrazně snižuje viditelnost a může dojít k odklonu z trasy, či ztráty personálu.
• Bílá tma – Bílá tma může taktéž vzniknout, když je okolní země pokryta sněhovou pokrývkou, a zároveň když je okolí zahaleno mlhou nebo vysoko zvířeným sněhem, což má za následek, že kvůli snížené dohlednosti není možno rozeznat obzor. Vlivem těchto zhoršených podmínek následně klesá viditelnost až k bodu nula, což znamená, že nejsou vidět předměty ani v bezprostřední blízkosti. Vzhledem k nulové viditelnosti následně dochází k problematické orientaci a přesunu.
• Šedá tma – Nastává při soumraku, kdy je slunce blízko obzoru. Stejně jako u bílé tmy je i zde ztráta vnímání hloubky a neschopnost rozlišit nerovnosti v terénu.
• Teplotní inverze – Velké teplotní rozdíly v závislosti na zvýšené nadmořské výšce. Teplotní rozdíly mohou být na kopcích nebo horských stráních až 20 stupňů.
• Looming – Optická iluze, která zhoršuje odhad vzdálenosti, protože objekty vypadají blíže a vyšší, než jsou. 

Pojďme se podívat na terén, který je stejně jako v případě pouště, specifický. Topografie arktických oblastí je diametrálně odlišná a musíte počítat například s boreálními lesy, tundrou, permafrostem, či lavinami. Největší podíl má samozřejmě sníh, který je zde trvalým jevem. Různé druhy sněhu vyžadují odlišný přístup k přesunu i vedení bojové činnosti a představují rozdílné výzvy i příležitosti na bojišti. Sníh lze rozlišit podle velikosti vloček, hustoty, tvrdosti, vrstevnatosti, krusty, vnitřní jinovatky a teploty, přičemž je potřeba zjistit, zda je sníh schopný unést případně kolovou, či pásovou techniku, ale i lyže. Americká armáda rozlišuje sněžení do tří kategorií, slabé, mírné a silné sněžení.

Foto: Před chladným počasím se musí chránit i bojová technika | Wikimedia Commons / Public domain

Slabé sněžení je, když je viditelnost alespoň 1000 metrů a nenasněží více než 2.5cm za hodinu. Mírné sněžení snižuje viditelnost na 500-900 metrů a za hodinu musí nasněžit 2,5 až 7,6 centimetru. Silné sněžení snižuje maximální viditelnost na 400 metrů a nasněží více než 8 cm za hodinu. 

Boreální lesy jsou jehličnaté lesy, které se vyskytují v arktických oblastech. Převládají zde stálezelené smrky a jedle, stromořadí je obecně nízké a v nadmořských výškách kolem 600 metrů dochází k přechodům do zcela bezlesých oblastí. Tundra je zase trvale bezlesá krajina s minimálním růstem rostlin. Permafrost nastane, když jsou teploty pod 0 °C po dobu 2 a více let. Zmrzlá půda zvyšuje nároky na vojenské operace, protože jakákoli bojová pozice bez ženijní podpory musí být postavena nad zemí. 

Nyní se podíváme na různé taktické aspekty vedení činnosti v arktických oblastech, jako je navigace, úkryt, zdraví a léčba, či plánování bojových operací.

Úkryt – Organizace a vybudování odpovídajícího úkrytu je zásadní pro přežití v mrazivém počasí. Vojáci musí být vynalézaví, protože okolní prostředí nenabízí moc dostupných materiálů a zmrzlá půda nedovoluje se příliš zakopat. Kromě struktury je potřeba věnovat pozornost i rovnováze v postavení jednotlivých úkrytů. Postavení musí být malé, aby udrželo co nejvíce tepla, zároveň ale musí poskytovat prostor pro vedení efektivní obrany v případě nepřátelského přepadu. Prašan například nedovoluje postavit iglú.

Foto: Před operací je potřeba si pečlivě nastudovat terén. Pokud bude půda promrzlá, bez těžké ženijní techniky si obranné pozice nepostavíte. | Wikimedia Commons / Public domain

Navigace – Za normálních podmínek je navigace ve volné přírodě relativně jednoduchá. V arktických oblastech blízko pólů dochází také k odchylce kompasů, vzdálenost se pak určuje převážně počítáním kroků.

Schopnost rozlišení podkladu – Vojáci musí být vycvičení k rozeznání podkladu. Musí umět určit tloušťku ledu, či sněhové přikrývky a tomu přizpůsobit svůj pohyb. V případě propadnutí do ledové vody musí vojáci vědět, jak se z vody co nejrychleji dostat.

Zdraví – V arktických oblastech vojáky trápí primárně tři zdravotní komplikace, a to hypotermie, zákopová noha a omrzliny. Hypotermie nastává, když teplota lidského těla klesne pod 35 °C  a může vyústit v smrt. V tomto případě je nutné co nejdříve zvýšit teplotu těla zahříváním. Zákopová noha vzniká kvůli vlhkosti. Do bot se vám může dostat sníh, který roztaje a dlouhodobý pobyt nohy ve vlhkých ponožkách není nic příjemného a v extrémních případech může dojít i k nekróze a upadnutí prstů. O zákopové noze jsem před pár lety psal v tomto článku: https://www.armyweb.cz/clanek/zakopova-noha-spolecny-nepritel-ktery-stal-zivot-desitky-tisic-vojaku. Omrzliny pak vznikají při dlouhodobému vystavení chladnému větru, kvůli tomu se sniží cirkulace krve a obnažené části, jako například prsty a nos, které mohou zčernat a i zde může propuknout nekróza. 

Bojová činnost a oblečení

Vedení bojové činnosti i zde má svá specifika. V náročnému prostředí je velice těžké podnikat útočné operace, kvůli vyšší zátěži a rychlejší únavě vojáků. Je proto velice důležité plánování  koordinace palebné podpory, výběru trasy, velení, řízení a logistiky, či udržitelnosti. 

Při plánování a vedení útočných operací musí velitelé analyzovat terén, aby určili, jak nepřítel zorganizuje své obranné pozice a jak může krajina přispět k potenciálním protiútokům. V zasněženém terénu může být koncentrace větších sil z důvodu omezení mobility problematická. Navíc zkácená doba denního světla omezuje příležitosti k překvapivému útoku. Je proto nasnadě zamyslet se na využití snížené viditelnosti k přesunu, například během blizardu, nebo sněžné bouře. To umožní nepozorovaný přesun, ale klade zvýšené nároky na orientaci a navigaci. 

Je důležité tak zvážit taktiku Raid and Ambush, tedy malých taktických týmů, které jsou schopny se pohybovat i ve složitém terénu a útočit na zásobovací trasy protivníka, případně zaútočit dříve na nepřipravené nepřátelské postavení. 

Při vedení obranné činnosti je kriticky důležité využití okolní krajiny. Je zapotřebí nepříteli zabránit ve využití přístupových cest, na kterých může použít bojovou techniku. Jak je zmíněno výše, je důležitá udržitelnost, tedy zajištění dostatečné zásobování obranných pozic a tím i zajištění obrany logistických tratí. 

Zásadním kritériem je dostatečné zimní oblečení. Z historie víme, že podcenění počasí bylo mnohdy pro útočníka fatální. Nezbytnou podmínkou v jakémkoli prostředí je schopnost jedince udržovat normální tělesnou teplotu. Při teplotách pod bodem mrazu se tělo pokusí upravit svou teplotu v závislosti na vnějších podmínkách. Nestačí tedy pouze správné oblečení, ale i znalost správného použití přiděleného vybavení. Jde totiž i o práci s vlhkostí. Lidské tělo se potí, což může být v případě nevhodného oblečení velký problém, primární funkcí potu je chlazení těla, což je to, co v arktickém prostředí nepotřebujete. Je tedy nutností zvolit takové oblečení, které dobře odvádí vlhkost. Například americká armáda má směrnici COLD, což je zkratka: 

• Keep it Clean (Udržuj čistotu)
• Avoid Overheating (Zabraň přehřívání)
• Wear clothes Loose and layered (Nos oblečení volné a ve vrstvách)
• Keep clothing Dry (Udržuj oblečení suché)

Při výběru oblečení je nutné vybrat i vhodný materiál. Oblečení nejen že musí zabránit pronikání chladu k tělu, ale udržet u něj i teplo. Mezi nejlepší materiály patří přírodní vlna. Když se tělo přehřívá, vlhkost snižuje izolační schopnosti. Je potřeba, aby mělo oblečení dostatečný systém ventilace, a k tomu je dobré oblečení vrstvit. Nejlepším tepelným izolantem je vzduch, proto je lepší na sebe navrstvit dvě slabší vrstvy, které si mezi sebou udrží určité mezery, než jedna silnější vrstva. Vrstvení také dovoluje použít různé materiály, každý má totiž specifickou funkci. Jako příklad si můžeme uvést americký systém ECWCS – Extended Climate Warfighter Clothing System, který se skládá z celkem 12 kusů oblečení integrovaných do sedmi vrstev, které lze různě kombinovat v návaznosti na okolním prostředí. Následující popis každé vrstvy je čerpán z brožury United States Army Alaska (USARAK) 600-2: 

I. vrstva – Se skládá ze 100% polyesterového tílka, podvlékaček a kukly. Cílem této vrstvy je odvod vlhkosti a udržet tělo suché.

II. vrstva – Se skládá ze 93% polyesterového a 7% spandexového trika a podvlékaček. Lze použít i přímo na kůži, či jako druhou vrstvu pro zvýšený odvod vlhkosti.

III. vrstva – Se skládá z fleecové bundy Polartec Thermal Pro, která se ale nikdy nepoužívá jako finální vrstva, protože není větru ani vodě odolná, ale slouží pouze jako izolační vrstva.

IV. vrstva – Se skládá ze 98% nylonové a 2% spandexové větrovky. Tato vrstva chrání před okolním větrem a vlhkostí, ovšem neposkytuje žádnou tepelnou izolaci.

V. vrstva – Se skládá ze Soft Shell bundy a kalhot do chladného počasí, vyrobených z voděodolné směsi nylon/spandex.

VI. vrstva – Se skládá z bundy a kalhot GORE-TEX Paclite.

VII. vrstva – Se skládá z párky a kalhot Primaloft Extreme Cold Weather. Tato vrstva se nosí do extrémně chladných oblastí.

Obdobné je to i u bot. Je potřeba zvolit vhodnou obuv pro odvod vlhkosti, a také správné vrstvení ponožky i boty. Musí se dát pozor na příliš těsné šněrování i na příliš tlusté vrstvy ponožek, Protože může dojít k omezení cirkulace krve do chodidel.

Stejně jako je důležitá kamufláž v normálním prostředí, platí to stejně i v arktickém prostředí. Mohlo by se zdát, že uniforma v čistě bílé barvě je ideální, ale opak je pravdou. Stejně jako les není jen zelený, tak ani zasněžená krajina není čistě bílá, vyskytují se zde kameny, stromy, keře, hory a nezasněžené plochy, na kterých je čistě bílý převlečník viditelný. Většina moderních armád tedy upustila od čistě bílé zimní uniformy, a bílou doplnila různými rozbíjejícími prvky, jako jsou různé fleky či barevné kombinace. 

V poslední části se podíváme na údržbu bojového i nebojového materiálu. Stejně jako v poušti je nutné věnovat zvýšenou pozornost údržbě materiálu. Základním přepravním prostředkem v zasněženém prostředí jsou lyže. Správné používání a údržba je zásadní pro zachování jejich funkčnosti, a nezapomínejte ani na hůlky. 

Foto: V arktických oblastech je ideální taktika malých týmů | Wikimedia Commons / Public domain

Zdrojem tepla jsou samozřejmě kamna. Ty neslouží jen k ohřívání vzduchu, ale taktéž k ohřívání jídla. Vojenská plynová kamna rozdělujeme do dvou základních kategorií, a to s integrovanými, nebo oddělitelnými sporáky, tedy že jsou buď s palivovou nádrží spojené či naopak. Armády NATO využívají nejčastěji typy Optimus 111, Optimus Hiker a Coleman. Tato kamna jsou multipalivová a lze do nich použít plyn, petrolej, či benzín, či letecký benzín, vyžadují však předehřátí. Kamna s oddělitelnými sporáky jsou především plynová a nejvíce se používají Primus Omnifuel, MSR Dragonfly/XGK, Soto Muka a Optimus Nova. 

Nezapomeňte, že je důležité udržovat i dostatečnou komunikaci, proto věnujte zvýšenou pozornost údržbě rádií. Zvýšená vlhkost a nízké teploty snižují životnost baterií, je tedy důležité komunikační prostředky držet dále od sněhu, pokud je to možné. 

Od sněhu je potřeba chránit také zbraně. Nedostatečná údržba a starost o zbraňové systémy může být v boji fatální. Podívejme se tedy na faktory, které ovlivňují funkci zbraní:

• Voda a sníh se mohou dostat do útrob zbraně, kde zmrznou na led. 
• Extrémně nízké teploty způsobí zhoustnutí a ztvrdnutí maziv.
• Sníh a led na nábojích a zásobnících budou mít za následek méně spolehlivé podávání munice.
• Rychlé změny teploty, např. vstup do stanů nebo vozidel či jejich opouštění, způsobují kondenzaci, která pak zmrzne na led.
• Při nízkých teplotách jsou plasty a kovy křehčí a mohou prasknout.
• Nízké teploty způsobují smršťování kovu, což výrazně opotřebovává součásti zbraní, jako jsou hlavně. 

To stejně platí i u vozidel. Zde je důležité si pamatovat, že v závislosti na teplotě se tekutiny a plyny roztahují a smršťují, je tedy potřeba hlídat si objemy paliva a olejů, stejně tak i tlaky v pneumatikách. Dejte si ale pozor i na venkovní vlhkost. Rozehřáté auto roztopí napadaný sníh na korbě a voda poté může zatéct do útrob vozidla, kde po vychladnutí vozidla zmrzne na led.

Zdroj: Grey Dynamics, Americký manuál pro vedení boje v arktických oblastech (vydání 2016), Norský manuál pro vedení boje v arktických oblastech (vydání 2014)