HMS Prince of Wales byla jednou z pěti moderních britských bitevních lodí třídy King George V, které byly uvedeny do služby během druhé světové války. Byla vyprojektována v době, kdy ještě platila Washingtonská námořní smlouva i Londýnská dohoda, a byla menší a méně výkonná než její německé protějšky třídy Bismarck, o japonských lodích třídy Jamato nemluvě. Její konstrukce ji také činila zranitelnou vůči leteckým útokům, jak se ukázalo při jejím potopení japonskými bombardéry jen několik dní po útoku na Pearl Harbor. I když hlavním faktorem zde bylo spíše ukvapené rozhodnutí Prince of Wales na Dálný východ vůbec poslat a naivní úkol, který byl tzv. Svazu Z svěřen.

Foto: HMS Prince of Wales opouští Singapur 8. prosince 1941, dva dny před svým potopením | Wikimedia Commons / Public domain

HMS Prince of Wales byla objednána v červenci 1936 jako HMS King Edward VIII. Její jméno však bylo rychle změněno poté, co v prosinci téhož roku abdikoval na trůn. V té době byla Velká Británie omezena Washingtonskou námořní smlouvou i Londýnskou smlouvou, které omezovaly velikost jejích hlavních námořních děl na pouhých 14 palců, tedy 356 mm.

Psali jsme:Holandští hledači pokladů našli pomocí magnetu německou druhoválečnou pušku StG 44

Kýl bitevní lodi Prince of Wales byl v lednu 1937 položen v loděnici Cammell Laird a o něco více než dva roky později spuštěn na vodu. Když v září 1939 vypukla druhá světová válka, stavba lodi byla urychlena, což znamenalo, že řada kroků byla přeskočena. To zahrnovalo testování palivové soustavy, balastních systémů a odložení zkoušek ventilace a vzduchu v prostoru.

Ještě před dokončením se Prince of Wales stal terčem německého náletu. V srpnu 1940 byla při montáži v suchém doku svržena z výšky německým letounem bomba. Dopadla mezi bitevní loď a stěnu bazénu a explodovala necelé dva metry od jejího levoboku. Plášť se prohnul, nýty se uvolnily a následkem toho došlo k silnému zaplavení, přičemž k odstranění vody bylo zapotřebí společného úsilí loděnice a místní hasičské společnosti.

Po dokončení na počátku roku 1941 byl Prince of Wales připraven k plavbě. Při plném zatížení měla výtlak 43 786 tun a při rychlosti 10 uzlů měla dosah 28900 km. Její výzbroj zahrnovala 32 dvouliberních "pom-pomů" QF Mk VIII ráže 40 mm, deset 14palcových námořních děl BL Mk VII (ráže 356 mm), a šestnáct 5,25palcových námořních děl QF (ráže 133 mm). Kromě toho na ní byly umístěny čtyři hydroplány Supermarine Walrus pro průzkumné, pátrací, záchranné a hlídkové úkoly.

Vzhledem k tomu, že Kriegsmarine rozšiřovala své úsilí v Atlantiku, začalo britské královské námořnictvo vysílat plavidla k hlídkování v oblastech, kterými Němci s největší pravděpodobností proplouvali. Těžké křižníky HMS Suffolk a Norfolk byly vyslány do Dánského průlivu, zatímco bitevní loď HMS Prince of Wales, bitevní křižník HMS Hood a šest torpédoborců bylo umístěno jižně od Islandu. Posledně jmenovaná skupina čekala na připlutí německé bitevní lodi Bismarck v rámci operace Rheinübung.

Psali jsme:Betonové bunkry na Vyškovsku byly za 2. světové války využívány Wehrmachtem

Dne 23. května 1941 bylo hlášeno, že Bismarck míří jihozápadně podél Dánského průlivu v doprovodu německého křižníku Prinz Eugen. Viceadmirál Lancelot Holland řekl posádkám lodí Prince of Wales a Hood, aby se zaměřily na první z nich, zatímco Suffolk a Norfolk dostaly pokyn sledovat druhý jmenovaný. Křižníky bohužel své rozkazy nedostaly.

Přibližně v 5:53 ráno 24. května zahájily britské lodě palbu na německá plavidla, i když s určitými nejasnostmi ohledně toho, které z nich je Bismarck. Hood mířil na Prinz Eugen, zatímco Prince of Wales se zaměřil na Bismarcka. Oběma stranám se podařilo dosáhnout vzájemných zásahů, přestože děla Prince of Wales měla po celou dobu střetnutí technické problémy. HMS Hood utrpěl velmi rychle osudový zásah skladu munice, explodoval a potopil se, přičemž zahynulo 1419 členů jeho posádky. Prince of Wales dokázal zasáhnout Bismarck, což způsobilo, že německá bitevní loď ztratila 1000 tun nafty a došlo k zaplavení její pomocné kotelny.

Když se Hood potopil, posádka Prinz Eugenu obrátila svou pozornost na Prince of Wales. V situaci dva proti jednomu velitel bitevní lodi, kapitán John Leach, nařídil své posádce, aby se odpoutala a vytvořila dostatečně velkou kouřovou clonu, která by lodi umožnila ústup. Bismarck byl nucen opustit svou misi a vrátit se do doku k opravám a o pouhé tři dny později byl v odvetě za ztrátu Hooda v dramatickém souboji potopen.

Po svém nasazení v severním Atlantiku doprovázela HMS Prince of Wales jeden z konvojů na Maltu jako součást Force H. Během plavby na ně zaútočila italská letadla, přičemž bitevní loď jich několik úspěšně sestřelila. Poté byla jmenována vlajkovou lodí tzv. Svazu Z a vyslána na Dálný východ do Singapuru v rámci snahy odstrašit svou přítomností Japonsko od napadení britských držav. Součástí svazu byl také bitevní křižník HMS Repulse, ale žádná letadlová loď, a v tomto ohledu šlo o sílu v kontextu budoucí války v Tichomoří velmi symbolickou.

Dne 6. prosince 1941 flotila zpozorovala v dálce japonské vojenské konvoje a o dva dny později nepřítel zahájil první útok námořními bombardovacími letouny. Velitel svazu žádal o podporu pozemních stíhacích letounů Královského letectva (RAF), ale těm se nepodařilo zasáhnout včas. Byly spatřeny japonské průzkumné letouny a 10. prosince se Prince of Wales zúčastnila svého posledního střetnutí, které skončilo jejím potopením u pobřeží Malajsie. V 11:00 zahájilo osm japonských letounů Mitsubishi G3M první z několika leteckých útoků a dosáhlo přímého zásahu křižníku HMS Repulse.

V 11:30 na scénu dorazilo dalších 17 G3M, tentokrát rozdělených do dvou formací. Prince of Wales byl zasažen torpédem, které způsobilo silné zaplavení levoboku na zádi. Ve 12:23 byl Repulse zasažen torpédem svrženým z Mitsubishi G4M, což způsobilo potopení lodi. Při stejném útoku byl Prince of Wales zasažen třemi torpédy, což mělo za následek další poškození a zaplavení. Smrtelný úder přišel, když bitevní loď zasáhla 500kg bomba. Rozkaz k opuštění lodi přišel ve 13:15 a o pět minut později se Prince of Wales převrátil a potopil. Tři sta dvacet sedm členů posádky zahynulo. Teprve tehdy se nad oblast střetnutí dostalo několik britských stíhaček Buffalo a jejich piloti již jen bezmocně sledovali důsledky japonského útoku.

Vrak HMS Prince of Wales leží asi 80 m pod hladinou v Jihočínském moři poblíž malajského Kuantanu. V roce 2001 bylo místo označeno jako chráněné místo podle zákona o ochraně vojenských hrobů z roku 1986. V následujícím roce byl zvon bitevní lodi ručně vyzdvižen potápěči a restaurován, načež byl předán Námořnímu muzeu Merseyside v Liverpoolu. Později byl přemístěn do Národního muzea královského námořnictva v historické loděnici v Portsmouthu.

Zdroj: warhistoryonline