Před 726 lety se odehrála bitva o Stirling Bridge – událost známá i díky filmu Statečné srdce. Mnozí si představují statečné Skoty, jak s nasazením a primitivními zbraněmi porazili anglickou armádu. Skutečnost však byla poněkud jiná.

Foto: Bitva u Stirling Bridge – jeden z nejslavnějších momentů skotské historie | Wikimedia Commons / Public domain

Ráno 11. září 1297 nařídil anglický velitel John de Warren své armádě o síle 10 000 mužů, aby začala přecházet řeku Forth po úzkém mostě, širokém jen šest metrů. Tento přechod byl riskantní, protože na opačné straně čekala skotská armáda připravená zabránit Angličanům ve vstupu. Přechod mohl trvat celé hodiny a Angličané se vystavovali značnému nebezpečí. Přesto jejich početní převaha – 9 000 pěšáků a 1 000 rytířů proti 6 000 skotských pěšáků a 600 lehkých jezdců – dávala naději na úspěch. Skotská armáda, vedená Andrewem de Morayem a Williamem Wallacem, vytvořila schiltrony (skotské falangy) na kopcích v bezpečné vzdálenosti od řeky. John de Warren zpočátku váhal, protože vnímal možné nebezpečí, ale nakonec podlehl tlaku mladých rytířů a skotského guvernéra Hugha de Cressinghama.

Psali jsme:Bitva v Korálovém moři a poslední boj „letadlové lodi“ Neosho

První anglické jednotky, především lukostřelci, začaly přecházet most a spustily přestřelku se Skoty. Pod jejich krytím postupovali angličtí rytíři, kteří měli po přechodu mostu vytvořit obrannou linii, aby umožnili přechod pěchoty. De Moray a Wallace si uvědomili, že pokud se rytířům podaří upevnit postavení, jejich šance na vítězství budou mizivé. Skotská pěchota, vyzbrojená dlouhými kopími a zformovaná do falangy, zahájila rychlý protiútok. Rytíři, kteří se dostali na druhou stranu, svedli tvrdý boj se skotskou pěchotou. Situace byla vyrovnaná a výsledek bitvy nejistý.

Když Warren viděl, že přechod mostu neprobíhá podle plánu, nařídil urychlený postup dalších jednotek. Most však nápor nevydržel a část se zřítila, což způsobilo chaos a smrt mnoha anglických rytířů. Skotská pěchota mezitím dokončila likvidaci oddílů, které přešly most. Na druhé straně řeky se De Moray s jezdeckým oddílem pokusil obejít anglickou armádu a zaútočil na její týl. Tento útok, spolu s demoralizací způsobenou ztrátou rytířů, přiměl anglické vojsko k ústupu. Skotové pronásledovali ustupující vojáky a mnohé z nich zajali nebo zničili.

Angličané utrpěli ztrátu tisíců mužů, včetně většiny rytířů, zatímco skotské ztráty se odhadují na asi tisíc mužů. Mezi padlými byl i skotský velitel De Moray. Anglický guvernér Skotska, Hugh de Cressingham, byl zajat a popraven.

Toto vítězství posílilo skotský odpor proti anglické nadvládě a vedlo k tomu, že byl William Wallace jmenován správcem Skotska. Skotská euforie však netrvala dlouho – o rok později se Angličané vrátili, aby svou porážku pomstili.

Psali jsme:Hodinky novodobých „samurajů“

Zdroj: britannica