Největší příklad efektu „motýlích křídel“ v historii začal v roce 1171, kdy se Tataři rozhodli otrávit nevýznamného kmenového náčelníka jménem Yesügej, který byl otcem pozdějšího mongolského vládce Čingischána. Tato vražda dala do pohybu obří lavinu událostí, která měla následně zásadní dopad na celou historii Asie i Evropy.

Foto: Čingischánovy ambice a vášeň pro dobývání a expanzi nebyly omezeny pouze na Mongolsko. Během své vlády rozšířil svou říši až na území dnešní Číny, Koreje, Persie, Střední Asie, Ruska a dalších oblastí. (ilustrační foto) | Shutterstock

Po smrti svého otce byl Čingischán zatlačen do pozice nejmladšího a nejmenšího syna, což ho donutilo se naučit, jak bojovat a přežít v nehostinném prostředí mongolské stepi. Díky svému taktickému a strategickému myšlení, odhodlání a vojenskému umění si postupně získal věrnost a podporu dalších mongolských kmenů, které  Čingischán sjednotil do jedné velké armády. V roce 1206 byl pak Čingischán prohlášen chánem, tj. nejvyšším vládcem Mongolska.

Psali jsme:Nerovná bitva u Wizny aneb druhoválečné ,,Polské Thermopyly"

Jeho ambice a vášeň pro dobývání a expanzi však nebyly omezeny pouze na Mongolsko. Během své vlády rozšířil svou říši až na území dnešní Číny, Koreje, Persie, Střední Asie, Ruska a dalších oblastí. V průběhu tohoto dobývání zabilo mongolské vojsko zhruba 40 milionů lidí, což odpovídá přibližně 10 % tehdejší světové populace.

Úspěch mongolských dobyvatelů však nebyl jen dílem samotného Čingischána, ale i jeho následovníků, kteří se ho pokoušeli napodobit a rozšířit jeho dosavadní říši ještě více. Díky tomuto efektu  „motýlích křídel“, tedy malým a zdánlivě nedůležitým událostem, které měly obrovský dopad na historii, se po čase z mongolského kmene stala největší říše, jakou kdy svět viděl.

První „máchnutí křídel“ se odehrálo v době, kdy se Osmanští Turci stěhovali z rodné oblasti v dnešním Mongolsku do Anatolie, kterou v roce 1453 dobyli. S využitím příznivého klimatu a úrodné půdy se nové království ovládané rodem Osmanů brzy stalo silným hráčem v regionu. Osmanští Turci se stali úhlavními nepřáteli křesťanství a po staletí válčili s křesťanskými zeměmi na Balkáně a v Evropě. Jedním z důsledků tohoto konfliktu byl trvalý neklid na Balkáně, kterému se přisuzuje i jistý dopad na vznik první světové války a bolševické revoluce v Rusku.

Druhé „mávnutí křídel“ se týkalo obchodní mořeplavby. Vzhledem k tomu, že Osmané blokovali přístupy Evropy do přístavů v Rudém moři, byly evropské země nuceny hledat nové obchodní cesty. Portugalské království tak začalo investovat do obchodu se vzdálenými zeměmi a Portugalci se tak stali prvním národem, který se plavil kolem Afriky do Indického oceánu. Tento objev umožnil Portugalcům ovládnout obchod s cenným kořením a snížit jeho ceny až o 90 %. Nově sjednocené Španělsko se zas rozhodlo plavit do Indie přes Atlantik, avšak místo toho objevilo dva nové kontinenty. Španělé, kteří nedávno vyhnali muslimy z Pyrenejského poloostrova, se tak vydali na dobyvatelskou výpravu, během které rozvrátili silné a vyspělé jihoamerické říše, které přeměnili je na součást svého impéria. Objev Ameriky měl později za následek vznik USA, nejmocnější země světa, která se stala globálním hegemonem a jedním z největších ekonomických a vojenských hráčů na světové scéně.

Psali jsme:Norská obrana Osla: Dva zásahy z německých děl a tři rakousko-uherská torpéda a těžký křižník Blücher šel ke dnu

Třetí „mávnutí křídel“ nastalo, když byla mongolská dynastie Ťin nahrazena čínskou dynastií Ming, čímž se Čína stala opět svobodnou. Nicméně strach z Mongolů zůstával. Číňané se rozhodli prosazovat izolacionistickou politiku a uzavřeli se za Velkou čínskou zdí, na kterou investovali mnoho svých zdrojů. Tato politika izolace však vedla k technickému a duchovnímu úpadku Číny, což se v budoucnosti obrátilo proti ní. Navíc evropské mocnosti, které se v té době staly silnými hráči na světové scéně, získaly nad Čínou převahu, což vedlo ke ztrátě původní čínské pozice jako globálního lídra. Nicméně, touha Číňanů po obnově svého postavení ve světě stále přetrvává a mnozí z nich vidí v historii své země inspiraci pro jejich současnou politiku.

Čtvrté „máchnutí křídel“ je spojováno se vznikem vévodství jménem Moskevská Rus, jehož prosperita stála na obchodu se Zlatou hordou, a které postupně sjednotilo celý region. V roce 1380 na Kulikově poli porazilo spojené vojsko ruských knížat armádu Zlaté hordy, čímž se začala psát historie Ruska, budoucí světové mocnosti. Rusko se tak po čase stalo „noční můrou“ druhé poloviny světa a jeho sousedů. Moskevská Rus se v průběhu 16. století stala centrem rusko-ortodoxní víry a nezávislým státem. Rusko se stalo významným hráčem v evropské politice a ekonomice až poté, co  Ivan IV. (tzv. Hrozný) sjednotil celou Rus a stal se prvním carem.

Zdroj: historie válek