Ve Spojených státech se projednává návrh zákona o zvýšení péče o psychiku novodobých válečných veteránů působících na misích v Iráku a Afghánistánu. Iniciovala jej matka veterána.

Foto: Ženě může vzít muže i tichý nepřítel až po návratu z boje - PTSD (zdroj DEFENSEWIFE.COM)

O problematice se začalo více hovořit díky Susan Selke, matce veterána Námořní pěchoty Claye Hunta, který ve svých 26 letech spáchal sebevraždu. Susan S. vypovídala nedávno před Senátem pro záležitosti válečných veteránů o diagnóze post-traumatického stresového syndromu diagnostikovaném jejímu synovi. A také o boji, který rodina svedla za získání adekvátní péče.

I přes prokázané deprese Claye H. a jeho záchvaty paniky, mu byly pouze předepsány léky. Poradenství bylo nedostačující nebo žádné. Susan S. řekla, že její syn se snažil v životě pohnout kupředu, spolupracoval s dalšími válečnými veterány při dobrovolné humanitární činnosti po zemětřesení na Haity a v Chile. I přesto si na jaře roku 2011 vzal život.

Statistiky uvádí, že v USA spáchá denně sebevraždu 22 válečných veteránů, což je zhruba trojnásobek oproti počtu sebevražd široké veřejnosti. Novinář David Finkel uvedl ve své knize „Děkujeme za Vaši službu" z roku 2013, že z téměř 2 milionů Američanů sloužících v Iráku a Afghánistánu se 20-30 % vrací domů s post-traumatickým stresovým syndromem. Trpí depresemi, úzkostí, nočními můrami, problémy s pamětí, změnami osobnosti, sebevražednými myšlenkami.

Foto: PTSD je hlavní příčinou sebevražd veteránů (zdroj WEB41.ITS.HAWAII.EDU)

V České republice, která je nepoměrně menší a má samozřejmě i mnohem méně vojáků a válečných veteránů než USA, se může zdát problematika post-traumatického stresového syndromu nezávažná. Statistiky týkající se této oblasti ovšem v ČR neexistují a pouze ženy a rodiny českých válečných veteránů vědí, jestli a jakým způsobem se jejich milovaní po účasti na misi změnili. Mluvme o tom, sdílejme zkušenosti, a sice na facebookové stránce Zpověď ženy vojáka AČR.