Dovolím si také drobný komentář. Rád bych případně vysvětlení..
CAESAR je na kolovém podvozku a odměr hlavně se mi tak zdá v poloze připravené k palbě ze poměrně malý (dle foto na netu co jsem dohledal). Nevím zda v terénu ČR je to dobrý nápad.. Když vezmeme v úvahu kopcovitý terén, který je ve velké části ČR a nutnost, že baterie musí opustit polohu co nejdříve po výstřelu tak se použití dosti zužuje - defacto hlavně na střelbu z cest ať už zpěvněných nebo polních či lesních .. případně luk nebo podobných terénů kde je podloží relativně pevné. Nedovedu si představit situace kdy baterie na jaře sjede z cesty do zoraného rozmoklého pole kvůli poloze podvozku děla vůči nepříteli a bude se pokoušet střílet a pak rychle opustit pozici.. (jak napsal Milan 2111 - myslím že i počasí bude dost limitujícím faktorem této techniky)
Směry cest přeci nemíři vždy směrem k případnému nepříteli.. Navíc každá baterie se bude potřebovat přemístovat skrytě... na to jsou ideální lesy...a mít možnost se dobře ukrýt po výstřelu než najde novou pozici a také z této pozice střílet..
Přijde mi že Zuzana (DANA) i když je dražší není takto limitována.. baterie se prostě zastaví na polní nebo lesní cestě vypálí "boční" salvu a celá se přesune.
Pokud to co píšu není úplná hloupost tak kupujeme vybavení pro trening dělostřelců v armádě a ne efektivní prostředek k obraně ČR. Co si o tom myslíte?
Přijde mi to v našich podmínkách poměrně hodně limitní používat tento druh dělostřelectva.
M.

Zažil som Afganistan. Vždy, keď bol raketový útok (teda pokiaľ som nebol v službe) sme sa lepili a to bez výnimky,k zemi ako pijavice. Odvetná delostrelecká paľba na nekryté ciele je niečo, čo si málokto vie predstaviť. Bojovať proti protivníkovi ako je taliban, isis a pod.je niečo úplne iné ako proti podobne silnému, alebo silnejšiemu protivníkovi. Českým delostrelcom prajem,aby im pri streľbách nepršalo,nemrzlo a hlavne po nich nikdy nikto neviedol odvetnú paľbu.

​Capt Rodgers

To je právě to, když tě od smrti dělí právě těch 10 sekund. Nebo co je nepochopitelné na tom, když je jasně napsáno, že:

​Po odpálení první střely v průběhu 3 až 6 sekund nepřátelské radiolokátory (např. AN/TPQ-36 nebo ARTHUR) zachytí vystřelenou střelu a ze zjištěných parametrů vypočítají přesnou polohu střílející houfnice.
​„Trvá dalších 10 sekund, než je tato informace předána automatizovaným systémům řízení palby dělostřeleckých sil, které jsou určeny k potlačování nepřátelské dělostřelecké palby. Po dalších 30 sekundách se nepřátelské dělostřelecké systémy připravují na zahájení protipalby, vystřelí první střely a po dalších 50 sekundách (doba letu 155mm střely na vzdálenost 24 km, na vzdálenost 40 km to je 90 sekund) dopadají první střely na místo, odkud byla zahájena palba.”

Zkrátka od 1. výstřelu máte dvě minuty na to, se zpakovat a být minimálně 300 metrů od své původní polohy. Co je nepochopitelného na tom, že každých 10 sekund a vyšší balistická ochrana je otázka života a smrti?

Nehledě tedy na fakt, že jsi uvedl další, v pořadí třetí, nepřesnost. Ono je totiž jedno, v tomto smyslu jaký je největší dostřel vlastní zbraně. Tady je zásadní to, jak daleko je nepřítel, který střílí na tebe.


A to se nebavíme o situaci, kdy nepřítel nasadí třeba tohle:
​Nedávno objednané raketomety Tornado-S dostane ruská armáda v roce 2020. Tornado-S je dvanáctihlavňový raketomet. Dostřel satelitem (GLONASS) naváděných raket je 120 km (mluví se ale až o 200 km) a každá raketa je naváděná samostatně. Jedna salva z raketometu dokáže zničit nekrytou živou sílu na ploše 70 hektarů (0,7 km2).
Tam je pak bohužel nutné zmizet mnohem dál bez ochrany.

A dál to již nemíním řešit, protože to je pořád dokola.

Jen bych doplnil že na zasunutí podpěry nemusí posádka čekat venku, ale už můžou nasedat do kabiny.

Martin23
Jestli jsou lidi venku nebo vevnitř je u vytrénovaného vojáka 5-10s rozdíl, víc to nebude. To mi spíš připadá jako podstatnější, že CAESAR má na rozdíl od Zuzany 2 podpěry, které jak správně napsal Scotty, trvá vysunout. Ale jestliže má CAESAR technicky vzato dostřel 57km, tak bude mít nějaký čas navíc k přesunu než Zuzana 2 s 42km.
Já bych se CAESARu zas tolik nezastával, kdybych si nemyslel, že to je kvalitní systém. Ale jak jsem tendr v minulém příspěvku srovnával s vrtulníky, tak AČR udělala přesně to co se jí vyčítá u vrtulníků. AH-1Z+UH-1Y vyšly zhruba na 14,7 mld korun, stroje jsou z tendru co se týká bojové efektivity zcela nejlepší a stejně se vytýkí pouze cena bez ohledu na techniku. AČR v tomhle tendru zkusila přesně to, co se po ní chtělo u vrtulníků (cena místo výkonu) a koupila v něčem okleštěný, ale stejně velmi výkoný dělostřelecký systém (u vrtulníků by jako druhý nejlepší vyšel Black Hawk za 12 mld korun). Zuzana 2 by tedy za cenu balistické ochrany, ale nižšího dostřelu stála o 4 mld korun více a je celkem logické, že do risku s cenou se po kritice nákupu vrtulníků (právě kvůli cenně) určitě nechtělo a navíc teď je potřeba šetřit víc kvůli koroně

Martin23
Vysunutí podpěry trvá cca. 20 sekund. U zvednutí to bude podobné.

Capt Rodgers

Přijde mi zbytečné opakovat, že když Caesar vystřelí 6 ran a než se obsluha dostane do vozu, kdy největší problém bude zvednout se zemí spojené ukotvení kanonu a než tento nechráněný modul odjede, tak ho nepřítel rozseká.

ZUZANA vystřelí možná o ránu dvě míň, ale zcela jistě odjede dřív, protože lidi jsou uvnitř. Navíc je tam i ten bonus určité míry ochrany v případě odpovědi druhé strany.

Martin23
STANAG 4 samozřejmě chrání nad 50m. To jsem jen chybně napsal a bez problémů to uznávám (bohužel to nemohu v původním komentáři změnit). Co se týká věžových kolových houfnic, tak jsem napsal jen země, které jsem věděl, že je mají, ale také jsem to zapomněl napsat.
Ale pořád nechápu co se zde řeší. Rychlost palby CAESARa je 6-8 ran za minutu (8 při shoot and scoop). Systém může od 1. výstřelu opustit pozici do 1 minuty, což je absolutně dostačující. Posádka venku není dle dělostřelců žádný problé, protože venku tráví většinou 1min 30s. Má větší dostřel (57km CAESAR x 42km Zuzana 2) a má RAP GPS munici, která je sice drahá, ale svůj cíl nemine.
A když by jsme si měli připlatit, tak bych byl propásové houfnice a to buď PzH 2000, K9 Thunder (nevýhoda je země původu) nebo Polský derivát Thundru jménem Krab

Taková zajímavá otázka je proč najednou všichni kritizují "lepší", ale dražší systém, když při nákupu vrtulníků byly dle takticko-technických informací lepší americké stroje. Není to náhodou trochu pokrytecké, říkat, že jsme neměli kupovat AH-1Z+UH-1Y protože jsou moc drahé, ale máme kuopit Zuzanu 2, která je o 4 mld dražší než CAESAR (a to bych ještě řekl, že CAESAR je i lepší než Zuzana 2)

Jinak kolové houvnice s věží mají kromě JAR, také Omán, a SAE (právě jihoafrickou ZAF - G6), Tchaj-wan má svou kopii G5 na US podvozku,Němci mají kolové vozidlo ARTEC Boxter s dělostřeleckým modulem AGM nebo Švédská kolová Archer FH77BW

Ale myslím, že zásadní je tato informace
Současné moderní dělostřelecké systémy uplatňují taktiku „vystřel a uteč“ (shoot and scoot). Cílem je vypálit v krátkém čase na cíl co největší počet granátů a okamžitě změnit pozici kvůli odvetné dělostřelecké palbě protivníka.



„Problém je, že tento čas je extrémně krátký. Po odpálení první střely v průběhu 3 až 6 sekund nepřátelské radiolokátory (např. AN/TPQ-36 nebo ARTHUR) zachytí vystřelenou střelu a ze zjištěných parametrů vypočítají přesnou polohu střílející houfnice,” vysvětluje Bednár na svém blogu. „Trvá dalších 10 sekund, než je tato informace předána automatizovaným systémům řízení palby dělostřeleckých sil, které jsou určeny k potlačování nepřátelské dělostřelecké palby. Po dalších 30 sekundách se nepřátelské dělostřelecké systémy připravují na zahájení protipalby, vystřelí první střely a po dalších 50 sekundách (doba letu 155mm střely na vzdálenost 24 km, na vzdálenost 40 km to je 90 sekund) dopadají první střely na místo, odkud byla zahájena palba.”



V těchto 90 až 100 sekundách musí tedy houfnice Zuzana 2 ukončit palbu, připravit se na přesun a vzdálit se od místa minimálně 300 m. Tato vzdálenost počítá se střední kruhovou odchylkou (CEP) klasické dělostřelecké munice a s balistickou ochranou ShKH Zuzana 2. V případě Zuzany 2 ukončení palby trvá 20 sekund a přesun o 300 m zhruba 40 sekund.



Pokud tedy jakýkoliv dělostřelecký systém neopustí po prvním výstřelu do 30 až 40 sekund svou pozici, tak bude nepřátelským dělostřelectvem (pokud se tedy střetne s rovnocenným protivníkem) prakticky jistě zničen.



Bednár však upozorňuje, že během této doby Zuzana 2 dokáže vypálit pouze 4 granáty. Německá pásová houfnice PzH 2000 (3 výstřely za devět sekund a 20 výstřelů za dvě minuty) a švédská kolová Archer FH77BW (20 výstřelů za 2 minuty) vypálí osm granátů. Bednár z toho vyvozuje, že bojovou hodnotu, jako mají čtyři ShKH Zuzana 2 mají dva moderní dělostřelecké systémy.


Když pak tedy blíže hodnotím výše uvedené, tak je podle mne irelevantní kolik vystřelí daná houfnice za dvě minuty, když se musí do minuty pakovat z pozice. Pak je ale klíčová rychlost odjezdu a právě balistická ochrana. Zkrátka vozidlo zastaví 3 krát vystřelí a odjíždí.
CAESAR, který má lidi venku, to je podle mne problém.

Capt Rodgers

Kde jste přišel na to, že Level 4 znamená, že nemá šanci ochránit posádku proti střele, která dopadne méně jak 50m od ní?
Je to přesně opačně, že naopak tento level spolehlivě ochrání posádku od 50 m a dále.
Taková hra se slovy a úplně jiný význam, že?

Jestli balistická ochrana jo či ne, je na zvážení, ale naprosto zásadní výhodou ZUZANY je, že jde o automat.

S Rusy bych se nesrovnával, protože ti mají v tomto smyslu nad západem dost převahu. Plukovník Liam Collins a kapitán Harrison “Brandon” Morgan v článku King of Battle: Russia Breaks Out the Big Gun upozorňují na sílu ruského dělostřelectva. Jak připomínají, početné a kvalitní ruské dělostřelectvo má „taktickou nadřazenost“ nad svými konkurenty z americké armády (nota bene nad konkurenty z evropských armád).
Jinak řečeno, Rusové mají kolové i pásové houfnice s balistickou ochranou i bez.

Je samozřejmě evidentní, že chybějící balistická ochrana je úspora peněz na úkor bezpečnosti.

A tohle je další vaše pochybné tvrzení.
Další věc, kterou mi přišla jako docela zajímavá, je kolik států provozuje kolové houfnice s věží a bez ní. Dnes už jsou to jen Slováci a Jihoafričani a rozhodně to nebude kvůli tomu, že nikdo jiný tu věž neumí dát na náklaďák.

Mnoho zemí má houfnice s věží na pásech (výrobci Německo a VB). Tato skutečnost pak není v neprospěch ZUZANY, ale přesně naopak, protože kolová verze je daleko mobilnější.

No a patrně skutečně bude problém vyrobit tak kvalitní podvozek, který uveze věž. Slováci jsou prostě v tomto smyslu špička. stejně jako tatrovácký podvozek. A pokud někdo bude mít zájem, bude si muset za tuhle špičku zaplatit.

Argumenty pro Zuzanu 2 jsou hlavně v balistické ochraně, ale to že ani STANAG 4 nemá šanci ochránit posádku proti střele, která dopadne méně jak 50m už nikoho moc nezajímá. Další věc, kterou mi přišla jako docela zajímavá, je kolik států provozuje kolové houfnice s věží a bez ní. Dnes už jsou to jen Slováci a Jihoafričani a rozhodně to nebude kvůli tomu, že nikdo jiný tu věž neumí dát na náklaďák. Např. dělostřelecká velmoc Rusko sama představila svůj systém podobný CAESARu, což dost napovídá, že nekrytá osádka venku není problém.
Odpověď na otázku proč platíme za děla více než dánové je celkem jasná; my si kupujeme 52 + 12 a dánové pouze 19. Ten rozdíl cen za kus je dán, že dánové na ně kupují 10x míň munice než my, navíc výcvik pro dány se týká mnohem méňe vojáků než pro AČR.
V poslední řadě je CAESAR schopen střílet jak RAP GPS municí tak i schopností více ran na cíl. Rychlost palby CAESARa je standartizovaná na 6-8 ran (8 ran první 2min, 6 bez přestávky) a má 4-5 člennou osádku podle potřeby jednotlivých zemí. Navíc Tatra a NEXTER mají mnohem lukrativnější obchdní pozici (kromě děla bude všechno na našich CAESARech české) než kupovat něco od Konštrukty z 6mil Slovenska.

Spíše mě zarazilo proč jí nekoupili s nabíjecím automatem. Jestli prostě jako u všeho v AČR rozhodla cena nebo jestli má tohle řešení svoje výhody.

Martin23
1. Opsádka Caesaru pro AČR budeou 4 vojáci.
2. Zdroj?
3. MRSI samozřejmě Caesar umí. (Jako většina moderních děl.) Caesar také zaujme postavení a vystřelí do dvou minit. viz video: https://www.youtube.com/watch?v=eFSZigjP5ew
4. Základem přežití v případě ze hrozí odvetná palba je ryche opustit místo střelby. Jakmile je palbná pozice zaměřena a přinejhorším přilétne letectvo je jakákoli pancéřová ochrana zbytečná. Stejně jako Caesar zaujme posavení do dvou minit, tak je chopný je do dovou minit opustit.
5. Zuzana 2 zatím nestřílí ano zadýmovací nebo osvětlovací munici. Navíc Caesar může používat systém SPACIDO který se šroubuje do klasických tříštivo-trhavých granátů místo nárazového zapalovače. Součástí houfnice malý radiolokátor, který několik sekund sleduje let střely a posílá ji korekční údaje. Pohyblivé aerodynamické brzdy na systému SPACIDO pak korigují let střely. Výsledkem je až čtyřikrát menší rozptyl v cíli, oproti klasické „hloupé“ tříštivo-trhavé munici. Také může střílet naváděnou protitankovou munici BONUS.

1. Posádka Caesaru je 5 mužů. Základní ochrana je poskytována pouze osádce ve vozu. Obsluha děla je venku a nemá žádnou balistickou ochranu. Balistická obrana STANAG 2 je udávaná pro kabinu a samozřejmě je limitována oknem. Číslo 2 nám říkám, že takové sklo odolá expozi tříštivo-trhavé exploze na 80 metrů.

2. To že u pancéřované věže DANY hovoříte o krytí STANAG 1 je názorná ukázka toho, jak diskutéři nejsou schopni používat zdravý selský rozum.Krytí Level 1 se totiž týká jen skla v kabině řidiče, nikoliv pancéřované věže.

3. Například bojový modul ZUZANY 2 dosahuje levelu 4. Dává tedy posádce poměrně vysoké šance přežít a odjet, když se dostane pod nepřátelskou celostřeleckou palbu. Vyjímečnost ZUZANY je v tom, že je schopna střelby salvou MRSI (Multiple Round Simultaneous Impact), kdy na cíl současně dopadne více střel. To CAESAR neumí. Podle požadavku slovenské armády musí Zuzana 2 také zaujmout palebné postavení a zaměřit cíl do dvou minut. To podle mne CAESAR také nedokáže tak rychle. Je to prostě poloautomat a ne automat.

4. Největším nepřítelem těchto zbraní jsou stejné zbraně protivníka, popřípadě letectvo. Dovolím si tvrdit, že posádka, která je během střelby ve vozidle a má objektivně po celou dobu vyšší ochranu, odjíždí z místa střelby rychleji než osádka, která musí vystoupit, vystřelit a zase nastoupit do vozidla.

5. Argument o tom, že lze s CAESARA střílet GPS munici s prodlouženým raketovým doletem je fakt, který u ZUZANY 2 jsem během povrchního hledání nenašel. Faktem je, že jeden takový granát stojí více než půl milionu.

Z mého pohledu je tedy CAESAR mezistupeň mezi tažnou houfnicí a houfnicí obrněnou samohybnou houfnicí.
Vzhledem k tomu, že u ní stát nebudu, je pouze na vojácích, aby řekli, jestli jim balistická ochrana stojí za vyšší náklady. Ale já bych se tomu divil, kdyby bezpečnost posádky nebyla jedním z primárních činitelů.

Musketer: Jenže v moderní válce si stejně mohou dovolit vypálit z jednoho místa jen pár ran a rychle pryč. Nevýhoda tohoto systému je čistě v tom, že obsluha musí být venku.

Chudáci naši dělostřelci. Na životech našich vojáků nám nezáleží, že? Použití Ceasaru v boji proti islámským hardníkům, není důkaz o kvalitě Ceasaru. Proti stejně technicky vybavenému protivníku, nemá Caesar šanci. Nechráněná obsluha, bude muset po napadení chemickým střelivem pobíhat v maskách a ochranných oblecích. Rychlá reakce na změnu cíle v moderním boji (odměr) je nemožná. Hlavně, že za ten šunt ušetříme.

Jednotkova cena za Zuzanu 2 je 180 mil. Kč. V případě Caesaru je to 115 mil. Kč. Jinak důkladné porovnání obou je v tomto článku https://www.armadninoviny.cz/nova-dela-pro-armadu-ceske-republiky-zuzana-2-vs-caesar.html

Co se v článku nepsalo je, že AČR kupuje 52 +12 kusů což nás činní jedním ze 3 států s nejvíce CAESARy. Kromě již zmíněné ceny mohou CAESARy využívat GPS munici s dostřelem 57km a jsou mobilnější. Argumenty pro Zuzanu 2 jsou většinou jen o větší balistické ochraně, jterá ale nemá žádné bojové využití (cokoliv ve větší ráži než 7,62mm projde skrz a protibaterijní salva udělá ze Zuzany 2 stejnou hromádku šrotu jako z CAESARa, když se trefí).
Když to vezmeme ze všech stran je CAESAR lepší volba než Zuzana 2/EVA, protže CAESAR je ve výzbroji min 5 dalších armád a na rozdíl od Zuzany 2 prošel bojem a EVA je jen prototyp

Bb
Není zavedena v žádné armádě.

zaujimalo by ma kolko stala ta EVA od konstrukta defence a hlavne koly akym argumentom neobstala ;)

Domnívám se, že se stany Slováků se již brzy ukáží recipročně tzv. i další významné skutečnosti ve formě širších ekonomických a politických faktorů při jejich armádních akvizicích ...
Toto byla zbytečná malá domů.