Chlapec se vzpomínkami mrtvého vojáka: Zabili mě ve válce!
Jednadvacetiletý pilot James M. Huston byl sestřelen 3. března 1945 při svém padesátém letu. Měla to být jeho poslední akce před návratem do vlasti. Shořel na popel, ale přesto se nakonec domů vrátil. Jenže úplně jinak, než si představoval...
Jméno James M. Huston by nejspíš za pár let upadlo úplně v zapomnění, nebýt jednoho současného malého kluka.
James Leininger se už od útlého dětství nezajímal o nic jiného než o letadla. Bylo tedy logické, že táta Bruce vzal dvouletého prcka do Dallaského leteckého muzea. Mrňous se hned začal ochomýtat okolo prvního letadla, poklepával přitom na kola a podvozek. Na otázku, co dělá, odpovídal: „Předletovou kontrolu, přece!" Pak u něj propukly noční můry.
Letadlo hoří! Chlapec umírá!
„Letadlo hoří a padá! Chlapec se nemůže dostat ven!" budil se hrůzou ze spaní. „Když jsem se ho zeptala, který chlapec, odpovídal - To jsem já!" vzpomíná maminka Andrea. Zpočátku si rodiče mysleli, že jde o klasické dětské úzkostné sny, postupem času však začali tušit, že je za nimi něco mnohem víc.
Třeba když koupili Jamesovi model letadla a maminka mu na něm ukazovala, kde nese bomby. „Mami, tohle není bomba, ale přídavná palivová nádrž," opravoval ji tříletý James. A také noční můry se stupňovaly. Když je míval až čtyřikrát do týdne, rozhodla se máma zajít s ním k psychologovi. Ten poradil, ať si s chlapcem o jeho vzpomínkách - skutečných nebo domnělých - co nejvíc povídají. Pomohlo to. Noční můry se zmírnily, zato se začaly vynořovat vzpomínky z minulého života. Paměť se chlapci vracela zejména v polospánku.
Foto: Jamesové: Huston a Leininger / Personalityspirituality.net
Kamarádi ještě žijí
Malý James vzpomínal, že létal na letadle typu Corsair, které Japonci trefili do motoru. „Ta letadla měla pořád díry v kolech," stěžoval si. Piloti i historikové rodičům potvrdili, že corsairy opravdu mívaly problémy s koly kvůli neúměrné zátěži při přistávání.
Později si James vzpomněl na jméno své letadlové lodi - Natoma - a také na kamaráda Jacka Larsona. Když jeho táta zjistil, že loď skutečně existovala a že veterán jménem Jack Larson žije v americkém státě Arkansas, byl to pro něj šok. „Kdyby se to nestalo mně samotnému, nevěřil bych tomu. Náš další krok byl jasný - jdeme navštívit Jacka," vzpomíná otec.
U veterána teprve čekalo Bruceho překvapení - James poznal na fotografiích z války své bývalé kolegy letce! A Jack si vzpomněl, že jediný sestřelený v onen osudný den byl v bojích nad Iwo Jimou jeho kamarád James M. Huston. „Zasáhli ho do přední části, v oblasti motoru. Celé letadlo začalo okamžitě hořet," potvrdil stařec chlapcovy vzpomínky.
Krutá sestra a staří kamarádi
Brucemu se nakonec podařilo najít i pilotovu sestru Anne. Také u ní připravil James všem malé překvapení: „To je Anne, má nejstarší sestra," vykřikl, sotva starou dámu uviděl. A rozpomněl se, že jí kdysi přezdíval Ruth, protože na něj byla drzá (z anglického slova brute), což Anne potvrdila. „Je to opravdu zvláštní, ví o mně spoustu věcí, i ty nejmenší detaily," přiznala zaskočená paní.
Foto: James Leininger s Anne / 123people.com
Vše vyvrcholilo v září 2004, kdy vzal otec Jamese na sraz veteránů, kteří sloužili na letadlové lodi Natoma. Některé z nich chlapec poznal i po šedesáti letech. „Ale hodně zestárli," podotkl smutně. V té chvíli už nikdo nepochyboval o tom, malý James Leininger je skutečně James Huston, který zahynul ve druhé světové válce.
Pravda nebo výmysl?
James Leininger pomalu dorůstá do věku, v němž jeho jmenovec padl. Se svými vzpomínkami i nočními můrami se už dávno vyrovnal, ale přesto zůstal trochu jiný. Někdy mu přijdou z ničeho nic na jazyk staromódní obraty, které už dnes nikdo nepoužívá. A hodně se zajímá o historii...
Co si o tom všem myslíte vy, naši čtenáři? Existují minulé životy? A proč si na ně někteří lidé dokážou vzpomenout, zatímco jiní nikoli? Má každý možnost narodit se znovu a třeba lépe? Nebo se to povede jen některým?
Komentáře