Ivica Jerak se narodil 12. 11.1962 v Debeljaku, v Chorvatsku a své dětství prožil se svými staršími sourozenci, Petrom, Andrijom, Mladenom, Borisom, sestrou Marijom a rodiči Šimonem a Milkou. Když Jerakovi bylo 19 let, byl odveden jako branec na povinnou službu, stejně jako všichni ostatní chlapci v tehdejší Jugoslávii. Díky tomu se Jerakovi zalíbil vojenský život. Jerak studoval tehdy střední vojenskou školu (obor námořnictvo), proto byl během povinné vojenské služby námořníkem.

Foto: Ivica ,, PIZZA" Jerak pózuje pro fotografa během své služby v US Army | Flicker

V roce 1985 Jerak emigroval do USA a ubytoval se v Houstnu, v Texasu. V roce 1988 se pak přihlásil do americké armády na pozici bojového zdravotníka. Nebylo to nic nečekaného, vojenský život mu vyhovoval, měl ho rád a nebylo nezvyklé, že cizinci, kteří do USA emigrovali a chtěli co nejrychleji získat občanství, narukovali do ozbrojených sil. Po splnění základního výcviku ve Fort Knox, byl přiřazen do jednotky 690th Medical Company (690. zdravotnická rota), ve Fort Benningu.

Psali jsme:Bitva o řeku Imdžin: Nejkrvavější bitva pro britskou armádu od 2. světové války

Foto: Ivica ,, PIZZA" Jerak během jedné z nočních operací | Flicker

O dva roky později čekalo Jeraka bojové nasazení během války v Perském zálivu, kam byl v roce 1990 poslán se svojí zdravotnickou rotou. Po návratu z Perského zálivu byl povýšen do hodnosti Sergeant First Class (Praporčík). Jenže Jerak pochopil, že život v týlu není nic moc a chtěl zkusit něco víc. Přihlásil se do výběrového řízení pro speciální jednotky k armádním "zeleným baretům" (Special Forces Assessment and Selection Course), který absolvoval na výbornou a hned poté se účastnil kurzu bojových mediků v speciálních jednotkách. Následně byl přidělen k 10th Special Forces Group (10. Skupina Speciálních Sil), kde sloužil u 1.  a pak u 3. praporu.
V druhé polovině devadesátých let dostal Jerak možnost si sáhnout na samotné dno svých sil během příjmacího řízení k nejelitnější jednotce USA a pravděpodobně i na světě a to 1st SFOD-D Delta Force.

Foto: Ivica ,, PIZZA" Jerak ve slavnostní uniformě | Flicker

Jerak jako vždy celý přijímač zvládl a stal se tak členem výše uvedené elitní jednotky. Jeho prvním nasazením v Delta Force se stala válka v Bosně na konci devadesátých let, kde vojáci měli za úkol vyhledávat osoby, které zavinily válečné zločiny. Jerak se tím stává důležitou osobou v jednotce, protože kvůli jeho původu se musel ve škole povinně učit i srbsky, tudíž se dokázal v okolí snadno dorozumět. A také samosebou uměl efektivně získávat informace od zajatců.

Psali jsme:Lehký tank Renault FT přispěl k výsledku první světové války

Po 11. září se Jerak účastnil také války v Afghánistánu a Iráku. Byl také členem týmu, během dopadení Abú Musab az-Zarkávího, jordásnkého teroristy, který vedl tábory Al-kaida v Afghanistánu. V roce 2004 byl Jerak během jedné akce postřelen do stehna, avšak nebylo to nic vážného a mohl tak pokračovat v tehdejší misi. Během jeho rekonvalescence získal Jerak přezdívku "PIZZA", protože neustále jedl pizzu a seděl u Xboxu (také se mu přezdívalo Chorvatský zázrak).

Foto: Matka Ivica "PIZZA" Jeraka obdržela po synově smrti složenou vlajku a synovy vyznamenání | Flicker

Bohužel, dne 26. 8. 2005 během vojenského přesunu v Iráku Jerak padl. Stalo se tak poté, co vozidlo AGMS Pandur najelo na protitankovou minu. Jerak byl zabit společně s dalšími dvěma členy Delta Force (SFC Trevorem Diesingem, SFC Obediahem Kolathem) a členem Rangers (CPL Timothym Shea). K incidentu došlo během přesunu z města Al-Káim do města Husajba poblíž syrských hranic. Jerak se za svoji bohatou vojenskou kariéru zúčastnil války v Perském Zálivu, Kosovu, Bosně, Afghánistánu a Iráku. Odsloužil 42 měsíců v bojové zoně. Dodnes na něj nezapomíná žádný spolubojovník z Delty, či Rangers se kterými spolupracoval. Jerak byl pohřben 9. září 2005 ve věku 42 let.

Foto: Náhrobní kámen Ivici "PIZZA" Jeraka | Flicker

Na jeho počest byla 16. března 2009, za přítomnosti amerického velvyslance Roberta A. Bradtkea a chorvatského ministra Božidara Kalmete, otevřena škola, park a sportovní hala, které nesou jeho jméno. Tento projekt spolufinancovala také americká armáda, která přispěla částkou 700000 Kun (cca 2400000 Kč).