Už týden Vám přinášíme postřehy účastníků kurzu základní přípravy aktivních záloh - podívejte se do historie deníku účastníka KZP. KZP AZ úspěšně ukončí průměrně 85% účastníků. 

Do kurzu RANGER se mohou přihlásit vojáci US ARMY, kteří mají již základní výcvik za sebou. Tento kurz absolvoval i Ludvík Cimburek, poradce NGŠ AČR pro AZ, bývalý příslušník 601.skss a současný velitel roty AZ 601.skss. Podle oficiálních dokumentů, tento kurz dokončí méně než 50% účastníků, následující řádky ukazují proč.

Deník účastníka kurzu RANGER Ludvíka Cimburka

20. 11. 1994

Ráno v 11.00 odjezd k RTB (Ranger Traning Brigade). Věci jsme nechali u Hermana. Major z Kolumbie. Seznámili jsme se v San Antoniu při studiu angličtiny. Ve Ft.Beningu byl Herman na vyšším (advance) kurzu pro důstojníky.

 Přijeli jsme pozdě, právě na oběd, kdy už bylo nastoupeno 200 studentů do GULAGU (slangový výraz pro nultý týden – možnost vyzkoušet si jak bude vypadat první týden kurzu RANGER). Před obědem předříkávání „Ranger creed". Veršovaný text o šesti slokách, podle kterého se Ranger má chovat a jednat.

Jsem ve 4. družstvu 4. čety. Stojí se v řadě, postoj, ruce. Mám 2 hamburgery a fazolovou kaši. Po obědě nástup, fasujeme velkou polní láhev (asi 2l) a černého kulicha. Další nástup, vyplnění žádosti o volno na „Thanksgiving day" (den díkuvzdání). Píšeme s Petrem, že tady zůstanem. Pak projev velitele první fáze - kapitán.

Slušná výslovnost, říkal, co nás čeká v nultém týdnu. Po té ukázka a vysvětlení PT testu zítra. PT - physical training, „pýtý" se používá jako označení pro tělovýchovu. PT test je pak přezkoušením tělesné zdatnosti. Další nástup, jdeme do učebny (přístřešek v lese). Přišel kaplan, kapitán, výsadkář. Moc jsem nerozuměl. Přání na spec. motlitby, pro bratra, sestru, rodiče a počasí.

Po té Ranger - creed, večeře - řízek, bramborová kaše, šťáva. Čekáme na další nástup. Byl pro zelenou a chlupatou deku a Ranger Handbook (příručka, kde je vše, co potřebujete znát).

Není zrovna pařák, budu spát v triku s dlouhým rukávem a maskáčích. Dostali jsme s Petrem nabídku jet na „Thanksgiving day" do Tenesee, ale ještě nevíme. Přečetl jsem „diplomatické noviny" (aféra Liezner). Jdu spát, zítra se uvidí. Zhasíná se ve 20:00, usínám kolem deváté.

 21. 11. 1994

Budí mě ve 3:45, mám poslední stráž. Budíček je ve 4:15. Holení, teplá voda. V 5:00 je nástup. Začíná PT přezkoušení po četách (5 čet - asi po 50). Jsem ve 4.četě. Je celkem zima, čekáme asi do 6:30 ve tvaru.

Nejdříve kliky, instruktor řve „níž, níž....47, 47, 47....48, 48, 49, 50, 51, 52 vstávej! vypadni!" Pak leh-sedy, dělám jich asi 67 a zase „vstávej! vypadni!"

Foto: Leh-sedy / ilustrační foto vybrané autorem

Nesmíme se dívat na cvičící. Po přezkoušení instruktor řve „Chci jednoho chlapa", všichni studenti k němu okamžitě běží. Vybral si jednoho a zase řve „Co tu chcete, řekl jsem, že chci jednoho, vypadněte vy hlupáci". (Pokud při volání o jednoho dobrovolníka okamžitě všichni neběží k instruktorovi, všichni jsou potrestáni drillovým cvičením.)

Další test, běh na 2 míle, nikdo nemá hodinky, ani neví, kudy vede trať. Otáčka na jedné míli, všichni běží o život. Dobíhám 4., v těsném závěsu. Poté shyby, už pohoda.

Foto: Shyby / ilustrační foto vybrané autorem

 Na ubytovnu pro věci v 8:45.

 Čekáme venku na autobus a jedeme na bazén. Vodní test.

 * uplavat 15 m v polním oděvu a obuvi se zbraní M16 a opaskem se dvěma plnými polními lahvemi

 * skok ze 3 m do vody se zavázanýma očima, se zbraní, v polním oděvu a obuvi

 * potopit se do 3 m, odložit zbraň i opasek na dno a vyplavat, v polním oděvu a obuvi

Pohoda.

Foto: Skok ze 3 metrů / ilustrační foto vybrané autorem

Opět menší debata kolem výslovnosti mého jména. (Jak se vyslovuje vaše jméno? Cimburek! Simburek? Ne Cimburek! Simburek? Ano seržante, už je to správně.) Po návratu rozložit mokré věci vedle baráku a nástup na oběd. Mám MRE č.10, tuňák s nudlema nic moc, čokoládový koláč je lepší. MRE - Meal Ready to Eat, konzervovaná strava. Je jich 12 druhů.

Jeden balíček je jedno jídlo (snídaně, oběd nebo večeře), ne celodenní strava, jak je někdy inzerováno v českých army shopech.

Za půl hodiny zase nástup, sedíme na učebně, topografická příprava. Opakování a procvičování. Asi v půl páté konec. 15 min. volno a zase nástup, večeře. Před jídelnou 10 shybů. Fasujeme 2x Hot dog a hranolky. Beru si i okurkový salát, meruňkový salát a colu. 10 min. volno, nástup na večerní zaměstnání. Povídání okolo taktiky družstva. Moc jsem nerozuměl. V 19:00 konec, rozchod. V 19:45 zhasnout, večerka. Dávám si teplou sprchu a rovnám věci ve skříni. Usnul jsem asi ve 20:15.

22. 11. 1994

Budíček 02:15, oholit, umýt. Nástup v 02:50. Stojíme ve tvaru asi půl hodiny. Pak přesun pochodem asi 2km do lesa.

Test z orientace. Jde se ve dvojicích. Mapa 1:50 000, zadáno 6 bodů, start a cíl v 8 - místných souřadnicích. Start v 04:20. Zpět do 09:50. Jdu s Bowmanem z Aljašky, střelec M-60.

Je jasná noc, vzdálenost odhadem 10 - 12 km. Trochu bloudíme u 3. bodu, ale jinak v pohodě. Jako každá vojenská mapa, některé i výrazné cesty nejsou zakresleny. Končíme okolo 08:00 ráno. Poučeni, čekáme na dohled od cíle až na 9.hod., abychom nedělali PT než přijdou ostatní. Přicházíme půl hodiny před limitem. Všechny body OK.

Fasuju MRE č.4. Část chutná jako drůbeží paštika, pak nějaké brambory, ty se jíst nedají. MRE se musí hned sníst, žádné zásoby na ubytovně. Hlad je plánovaný - cpi se, dokud je co.

Po příchodu do tábora 20 min. volno, umýt se, vyčistit boty, nástup na oběd. 10 shybů před jídelnou. Zase mám štěstí, vyšla na mě bramborová kaše, krůtí maso a cola.

Je 12:20, čekáme na další nástup, jdeme vyplňovat papíry. Na učebně (asi 200 lidí) jsme vyplňovali různé papíry 3.hod. Po té chvíle volna na vyčištění kanad a oblečení.

Nástup na večeři, jdu mezi posledními, 8 shybů před jídelnou. Fasuju šunku, bramborovou kaši, kukuřici a točím si colu. Rychle to do sebe naházet, už je další nástup na večerní zaměstnání.

Od 17:00 probíráme, jak dělat bojový rozkaz, moc tomu nerozumím, ale vím, o co jde. Pak od 20:00 další zaměstnání, předběžné bojové nařízení. Máme toho „nejtupějšího" seržanta. Trošku jsme si zařvali, ale vysvětloval to dobře. Ve 22:00 konec a začíná „smoke".

Smoke, česky kouř, má stejný význam jako u nás. Jde o drillová cvičení na 4 doby. Seržant předcvičuje a počítá 1-2-3, na čtvrtou dobu mužstvo počítá 1,2,3,4...100, 1,2,3... Místo předříkávání 1-2-3, instruktoři často pronáší „vtipné" průpovídky. Další seržanti prochází mezi cvičícími a kontrolují, jestli cvičí pořádně. Když ne, odchod stranou a tam je místopro „osobní kouř". Leh na záda, vztyk, leh na břicho, vztyk, výdrž v kliku (často s nohama o zeď) atd.

Nejdříve 3 série kliků, břicho, nohy. Řvaní atd. Začíná předříkávání Ranger - creed, chyba - smoke, pořád dokola, dokud Ranger - creed od začátku do konce není v pořádku. Trvá to do 23:00 pak konec a spát.

23. 11. 1994

Budíček v 5:00, oholit, triko, maskáče, tenisky, běh na 5 mil. Nástup asi 5:40, čekáme přes půl hodiny a kolem 6:30 vybíháme. V četě, se zpěvem, před námi 5 mil. Nikdo nemá hodinky a nezná trať.

Běží se tempem podle instruktorů. Na 2,5 míli se otáčíme, takže nazpět už známe trať. Cestou potkáváme odpadlíky, stojí zády k silnici, v postoji. Jeden má zvrknutou nohu. Dobíháme, procházka, cvičení. Menší projev od šéfa o volnu na den díkuvzdání. 10 min. na výměnu trika a nástup ke snídani. Smoke, Ranger - creed, kdo to neumí je chudák. Ostatní 10 shybů, kdo ne, ještě jednou a další kliky. Proplouvám v pohodě. Dostávám nějakou směs, vajíčko, kaše, ani nevím, co to je. Jím to všechno. Dopoledne se tráví čekáním na různé nástupy, odevzdává se materiál, zase smoke. Ve 13:00 nás konečně pouští.

Nultý týden trvá normálně 7dní, ale protože byl den díkuvzdání (Thanksgining day), pustili nás dřív už ve středu. Jeli jsme s Petrem k rodičům jeho kamaráda z čety do Tenessee.

Foto: Těsně před zahájením kurzu / archiv autora

První den v kurzu - 27. 11. 1994

V 16:30 nástup a hned smoke, všichni musí být čerstvě dohola. Několik jedinců nevyhovuje a jsou zaznamenáni. Děláme několik sérií kliků a jdeme na večeři. Opět Ranger - creed a shyby. Fasuju bramborovou kaši, řízek a točím si colu. Jí se jen lžicí, nebo vidličkou. V 17:55 další nástup a poučení o tom, co bude zítra ráno. Pak sbalit batoh, stěhujem se na jiný barák.

Další nástup v 19:30. Začíná smoke, 30 minut nepřetržitého střídání kliků, běhů na místě, stříhání nohama apod. To vše za počítání, zpěvu a vysmívání instruktorů. Na závěr povinně vypít láhev (asi 1l) vody. O přestávce několik slabších povah zvrací. Další nástup ve 20:30, znova smoke, 30 minut to samé, na závěr opět 1 litr vody. 30 min. na hygienu ve 20:30 večerka. Nemáme deky, takže spím jen v maskáčích. Naštěstí je zataženo a jakžtakž teplo.

28. 11. 1994

Budí mě v 1:45, mám stráž do 2:00. Ve 2:15 budíček. Hygiena, všechno naházet do vaku a ve 3:00 nástup. Celkem teplo. S přestávkama na kliky, s poponášením batohů apod. tam stojíme asi do 5 hodin. Pak začíná přerozdělení do rot. Jsem v A-rotě. Vaky do nových baráků a nástup na rozcvičku.

Nejdříve strečink, pak nějaké kliky, stříhání nohama, poskoky za řevu a dohlížení seržantů. Po té běh, otáčíme se asi na 1,5 míli. 1 míli před cílem začal slejvák. Přestal, až když jsme doběhli. Strečink, napít se vody (stále u sebe nosíme 2l polní lahev s vodou).

Začíná ničení, jsou asi 2 cm bahna. 2 min. kliky, 2 min. leh - sedy atd. Poté 45 min na výměnu uniformy. Nástup v 8:15, kontrola lidí v nových jednotkách.

A - rota má asi 65 lidí. Ti, co nebyli v nultém týdnu, mají PT test. Počasí jim nezávidím. Na tomto nástupu se hlásí dva, co to vzdávají - nedostatek motivace (zkratka LOM – lack of motivation). Balí si věci a jedou. Začíná zase pršet.

Fasujeme MRE, dostal jsem č.4. To je docela dobrý. Kuřecí paštika, sýr, suchary, sladká tyčinka. Jen nějaké brambory s něčím se jíst nedají. Zkouším Ranger - puding, do pytlíku s kakaem dávám smetanu a cukr, trocha vody, zamíchat. Nechutná to špatně. Prší, čekáme v baráku na další nástup. Nějakým zázrakem se 3 hodiny nic nedělo, nikdo si nás nevšímal a mohli jsme spát.

Ve 13:00 nástup a hodinu vyplňujeme další dokumenty. Americká armáda stojí na papírech. Když jsem odjížděl do USA, potřeboval jsem 27(!) kopií cestovního rozkazu (dostal jsem jich 10, zbytek si dodělali sami). Ať už jde o cokoli, musí toho být alespoň 2 kopie.

Další 1,5 hodiny čekáme, než to napíše druhá polovina. Nástup, poučení k odjezdu na vánoce, zajištění letenek, změna času atd. Zase čekáme. Na vánoce se kurz přerušuje a je 14 dní volno. Studenti ze všech fází se vrací do Fort Benningu a mají dovolenou. Další nástup, kontrola lidí po hodnostech a poučení o Ranger - kurzu. Vyndat věci z baráku a hurá zase na papíry. Dostali jsme také natištěný dopis pro naše blízké:

Drazí, přijel jsem do Ranger kurzu a už jsem splnil mnoho úkolů. Prošel jsem vstupní administrativou, uspěl jsem u Ranger testu a splnil bojový test ve vodě. Tento test zahrnoval 15m plavání ve výstroji, skok ze 3m a odložení výstroje. Můžete mi psát na následující adresy. Avšak, prosím, neposílejte mi nic do další fáze, dokud Vám nedám vědět, že jsem úspěšně ukončil současnou fázi. Budu mít osmihodinovou přestávku mezi fázemi na konci každé fáze, kdy Vás budu informovat. Adresa 1. Fáze 2. fáze 3. fáze 4. fáze. Jsou zde jistá omezení, co mi smíte a nesmíte poslat. Žádné jídlo, časopisy nebo vitamíny nejsou povoleny. Nepoužívejte jakoukoli poštu, kde pro vyzvednutí zásilky je potřeba můj podpis. Taková pošta bude vrácena odesílateli. Prosím, nemějte o mě strach. Armáda se o mě dobře stará a brzy mě pošle zpátky, jako kvalifikovaného Rangera.

RANGERS LEAD THE WAY!

Pak kontrola věcí podle seznamu. U Ranger kurzu je přesně předepsáno, co musíte mít sebou a co nesmíte. To, co máte mít, se stále kontroluje a pokud máte něco navíc, můžete i vyletět z kurzu.

Všechno vysypat na zem, třeba do louže, to je jedno, (10m doleva je sucho).

Končíme v 21:00. Začíná legrace. Zítra se běží 5 mil v četě. Dnes tedy 2 hodiny poskakování, podřepování, kliky atd. To vše za stálého řvaní instruktorů. Končíme ve 23:10. Pěkně zpocení.

29. 11. 1994

Je zima, nevadí, čekáme do 1:30 s přenášením batohů, dalším poučením co se smí a co ne. Dostal jsem přiděleného buddyho - Rielly. Buddy je Váš stín. Vždy musíte být spolu. Pokud ne, čekají Vás jedině nepříjemnosti. Budíček bude ve 4:30. Rychle horká sprcha, připravit věci na ráno. Naštěstí nemám hlídku, tak mohu spát celé 2,5 hodiny. Mám trochu hlad, poslední jídlo bylo MRE dopoledne.

Budíček 4:30, hygiena, obléknout maskáče, tenisky (ještě mokré), nástup v 5:20, všichni cítí stehna ze včerejšího „posilování". Stojíme venku od 5 hodin, musí se uklidit barák. Na učebně další poučení o kurzu, nejspíš od velitele, podplukovník. Při východu z budovy koukáme, že leje jako z konve. Nevadí, rozcvička, strečink (i na zemi). Než vyběhneme jsou už všichni promočení. Je ještě úplná tma. Trasu už znám, takže jen držet krok. Po cestě potkáváme odpadlíky. (Z A roty, odpadlo 8 při běhu.) Hned po běhu „vydýchat" – půl hodiny opět ničení. Poskoky, střihání nohama, kliky. Když nemůžeš, padej k plotu! Nohy nahoru, výdrž na rukou. Konečně konec. 3 min. na přezutí do kanad, čepici a konečně na jídlo. Pořád leje jako z konve.

Sníst se musí vše, co je na talíři, žádné zbytky. Kdo má malý žaludek, prosí kamarády, aby mu pomohli. Jsou míchaná vajíčka, slanina, brambory, fr. chléb, jablko, džus. Po snídani dostáváme nějakou injekci a poté se konečně převlékáme do suchého. Za 30 minut nástup, zase leje. Než doběhneme asi 2 km do skladu, jsme zase promočení. Fasujeme krámy na celý kurz. Kontrola na dešti, takže vše je mokré. Oblékám si věci, co nosí americký voják, připadám si jak vánoční stromeček. Opasek, kšandy, 2 polní láhve, 2 sumky, kompas, obvaz. Jdeme do baráku, věci hodit do skříně, nástup na odpolední zaměstnání.

Od 13:00 do 15:00 opakování základů topografie na venkovní učebně. Kosa, usínám. Od 15:00 do 18:00 topografie v terénu. Nebyla zima a podívali jsme se po „cestách" na zítra. Po návratu převléknout do mokrého a jde se na sebeobranu. „Fasuju" k sobě nějakého prcka. Je to spíš výcvik ve řvaní. Pořád a všude. Házíme si piliny za triko, fackujeme se, wrestling. Nejdříve pády. Boční z polosedu, čelní z podřepu, ze stoje. Cvičí se na pilinách. Běh dokola, řvaní, probíhání bahnem. Poté údery, přímý z přední ruky a s vytočením pěsti, úder loktem. Zase pobíhání, kdo je moc u středu nebo neřve - plazí se v bahně. Kopy - přímý, boční kolenem.

Foto: Sebeobrana / ilustrační foto vybrané autorem

Pauza na pití vody. Znovu nástup. Obrana proti facce, přehoz přes rameno. Hlavně hodně řvát. Instruktor má perfektní ústní projev a povelovou techniku. Končíme kolem 22:00. Převléct se do suchého a nástup s krámama. Šití a provázkování všech věcí. Všechny věci na opasku musí být k opasku přivázány padákovou šňůrou. Rovněž se našívá jmenovka na batoh a dva fosforeskující obdelníčky (tzv. Ranger eyas) na batoh a čepici zezadu. Dostáváme 4 MRE, nevím na jak dlouho. Připravit věci na ráno. Do postele okolo 1:00.

30. 11. 1994

Budíček ve 2:30. Budím se ve 2:45 a vůbec nevím, kde jsem. Házím věci do batohu a běžím na nástup. Ostré přezkoušení z pozemní navigace. Musíme najít 5 bodů ze 6. Celková délka asi 15 km. Jde se individuálně. Start ve 4:20, tma. Po cestách šílené bahno. Trochu trable u 3. bodu, vynechávám ho a jdu dál. U 4. bodu se už nechá číst mapa bez baterky (7:00). Mám promočené boty. Nakonec jsem našel všechny body.

Po té jdeme na venkovní učebnu, s přestávkama tam sedíme od 11. do 17. hod. Bereme velení a bojové rozkazy. Všichni usínají, takže kdo chce, postává. Mrzneme, máme promočené boty, sedíme na místě.

V 17:00 teplá večeře s nezbytným Ranger - creed a shybama. Fasuju řízek, brambory, mrkev. Rychle jím lžicí. Po večeři zase na učebnu. Učíme se volat o palebnou podporu. V 20:00 nástup pro zbraně. Je kolem 10 stupňů. S různým popocházením a přenášením stojíme na místě do 00:15.

1. 12. 1994

Kosa. Složit věci, něco sníst (žádné zásoby). Spát asi 0:50. Budí mně v 1:45, mám hlídku do 2:00.

Budíček ve 2:30. Honem sbalit věci, oholit, nástup. Část roty odchází na retest (2.šance uspět) z topografie. Zbytek dostává smoke asi 15 min. (kliky, poskoky, břicho). Sbalit věci podle seznamu, vše svázat provázkem. Pakárna. Pak sedíme na zemi a učíme se. Proseděli jsme to asi do 6:30.

Pak nástup na snídani, teplá. Berem si LBE, M16 a batoh. Jde se na výuku. Je úplně jasno, ale kosa. Za dopoledne se učím rozebírat M16, M60, M249. Něco o mině Claymore, jak prohledat raněného, něco o vysílačkách. Jinovatka na věcech před barákem. První zajímavé zaměstnání.

V polední přestávce akorát vyměňuji suché maskáče na šňůře za další mokré a cpu se MRE č.4. Odpoledne chvíli na učebně, chvíli v poli, základní taktické úkony. Zastavit a poslouchat, přechody nebezpečných ploch atd. Zase se dělá kosa.

Zítra nás čeká Warmpit, všichni se těší. Na barák, balit věci na zítřek. Je tu kněz, jdu se podívat na motlidbu. Trochu vojenské, ale bylo tam teplo. Pak už jen pakuju věci. Spát kolem 2:30.

Foto: Warmpit / ilustrační foto vybrané autorem

2. 12. 1994

Budíček v 4:30. Od 5:00 rozcvička, nejdříve samostatně, pak společně. Vybíháme až jako druzí, takže když vybíhá první rota, začínáme se cvičením. Je zima. Konečně vybíháme, docela slušný tempo, jen se držet. Nazpátek se z nás pěkně kouří. Přezout z tenisek do kanad. Několik zahřívacích cviků a hurá na WARMPIT.

Nejdřív se plazit přes kameny, 6 shybů a do bahna, válení sudů v bahně, dál asi 30 m ledová břečka.

Foto: Bahna si člověk užije dost / ilustrační foto vybrané autorem

Za chvíli začíná drátěný zátaras, tak do toho. Je to asi 50 m dlouhé, 30 cm hluboké.

Nadechnout a protáhnout hlavu pod ostnáčem, znova a znova. Všichni řveme jako dobře motivovaní vojáci. V polovině otočit na záda a na konci zase na břicho.

Poté následuje mělké bahýnko, plazíme se na konec, kde čekáme, až se uvolní další překážka, obíháme plácek okolo a poskakujeme na místě.

Foto: Plazení v bahně pod ostnatými dráty / ilustrační foto vybrané autorem

Ručkování nad vodou. Celý tým je OK až na velitele, spadl asi v polovině. Musí zpátky, nemůže, řveme, nakonec všichni skáčeme zpátky očí do vody a přenášíme ho na druhou stranu.

Foto: Ručkování / ilustrační foto vybrané autorem

Další překážka, kladinový žebřík, asi 10m vysoký, vylézt nahoru, přelézt kládu a dolů. Menší mají problémy na překážku vůbec dosáhnout. Pomáháme si ve dvojicích. Smeká se to, všude bahno.

Další mělké bahýnko na plazení. Po něm další překážka, provazová stěna, z vrcholu sjet po laně.

Foto: Provazová stěna / ilustrační foto vybrané autorem

Konec. Všichni jsou promrzlí a špinaví. Bereme si pytle s věcma a běžíme (snažíme se běžet) k hadici s vodou. Ostříkáni z nejhoršího bahna se konečně svlékáme uniformy a můžeme jít do teplé sprchy. Jen 2 lidé měli problémy s podchlazením a srdcem.

Foto: Sprcha / ilustrační foto vybrané autorem

Nástup na snídani, teplá (nechybí několik shybů před vstupem do jídelny). Po snídani sebrat věci, co jsme namočili ráno plus batoh, zbraň, a 30 minutový přesun intenzivním tempem k vodnímu testu. Vítá nás holohlavý seržant, veterán z Vietnamu. Místo „We will, we will rock you" zpíváme „We will, we will Rangers". Projev velitele RTB - plukovník. Říká, že z 330 je nás už jen 220, vypráví o historii Rangers, o kurzu (prý nejtvrdší výcvik v US Army).

Následuje ukázka. Trhaviny, slaňování (klasika, australan s puškou, s raněným na zádech). Dále slanění z vrtulníku UH 60 jen po tlustém laně, pak transport 4 lidí navázaných na lano. Ukázka výzbroje družstva. Pak vysazení z vrtulníku do vody 3 – 5 m nad hladinou.

Ukázka sebeobrany („cvičí se pro rozvoj kondice, agresivity, sebedůvěry, schopnosti bránit se a možnosti učit další"). Boxerský postoj, 2x obrana proti facce, proti spodnímu háku, 2x proti noži shora, 2x proti přímému bodnutí, 2x proti přímému bodnutí puškou s bodákem, likvidace stráže (podtržení nohou zezadu, přehoz škrtící šňůrou).

Během 10 min. si musíme přinést věci a převléci se do mokrých maskáčů.

Začíná velké show pro instruktory, test sebedůvěry ve vodě. Stavíme se do řady a klepeme se zimou.

První překážka je kladina asi 20 cm široká ve výšce 10m. Uprostřed schůdky, na nich se musí zastavit a zahlásit se. Oblíbené místo na povídání, zesměšňování a diskuse s instruktory.

Foto: Kladina / ilustrační foto vybrané autorem

Největší oblibě se těšili čerství absolventi West Pointu. Museli předříkávat různá hesla a průpovídky. Jiní dělají na kladině kliky, další je musí přecházet atd. Na konci kladiny přelézt na lano a ručkovat k tabulce s nápisem Ranger, tam se pověsit za ruce a požádat instruktora o povolení ke skoku do vody (10 m),

Foto: Na laně / ilustrační foto vybrané autorem

po několika shybech nebo diskusi o správné formulaci „žádosti" skok do vody. Záleží na fantazii, co všechno stihnete zařvat, než se potopíte (Ranger, Rangers lead the way, Airbone...), já si zařval „průzkum".

Foto: Skok do vody / ilustrační foto vybrané autorem

To vše za neustálého řvaní instruktorů. Na překážce je třeba 10 lidí, všichni mluví najednou, je zima, trochu se to houpe. Prima atmosféra. Vylézt z vody a jdeme mrznout do fronty na sjezd po laně. Sjezd na kladce z výšky asi 20 m. Při sjezdu se musí na první signál přednožit, na druhý se pustit. Poté kotouly a plazení v bahně, zahlásit se předepsanou formulkou a konečně se převléknout.

Studenti s výsadkovou kvalifikací včetně mě odjíždí na výsadkovou přípravu.

Od 19:00 sebeobrana. 4 techniky proti noži, řvaní, hodně řvaní. Můj partner to strašně žere. Musel jsem mu „důrazně vysvětlit", že budeme trochu filmovat. Poučili mně před kurzem, že podobní aktivisté vám lehce třeba zlomí žebro. Nejde ani o ten úraz, ale o ztracený čas léčením. Večer balení věcí, nástupy. Sprcha, oblepuji si nohy náplastí, hlídka, spát ve 3:00.

3. 12. 1994

Budíček v 5:00, vyklidit barák. Poučení k seskoku a taktický námět cvičení. Balit věci na seskok padákem, batoh, puška. Teorie, poté nácvik u lesa. Předseskoková příprava, odjezd na letiště. Stavíme se do řady a dostáváme padáky. Hodinu ležíme na zemi, pak hodinu čekáme v letadle C 130, seskok z 300 m.

Foto: Seskok padákem / ilustrační foto vybrané autorem

Sbalit padák, rychlý přesun ke startu, napít se vody, trocha jídla, a v 19:50 vyrážíme na pochod.

Po 1 míli úprava materiálu, po 1 hodině je 5 minut na doplnění vody. Při pochodu na nás instruktor řve, ať si nelezeme do zadku, držet rozestupy 3 - 5 m. Kdo nestačí je vyhozen. Do kopce skoro běžíme, z kopce jdeme pomalu. Po 2 hodinách pochodu se cpu dopředu, abych nemusel stále dobíhat. Po 3. Hodině dostávám kulomet. Po 4. hodině kluk s mojí M 16 padá vyčerpáním na zem. Poslední zastávka, krátká, zbývá asi 30 minut pochodu do tábora.

Příchod asi 0:15. Z 15 lidí 1. družstva 1. čety nás došlo 5.

Foto: Pochod / ilustrační foto vybrané autorem

Kontrola materiálu, přerozdělení lidí a zbraní. Přenášení věcí, vaky dáváme do přístřešku. Bereme spacák a jdeme do stanů. Asi 50 lidí do jednoho stanu, hlídky po 15 minutách, usínám kolem 4:00.