Jsou nálezy či objevy, které bez jakýkoli dodatečných komentářů přinášejí ostré svědectví o minulosti a jsou zároveň nositelem naléhavého vzkazu budoucím generacím. Takový nález se podařil konzervátorům muzea bývalého nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi-Březince. 

Foto: Hrnek s dvojitým dnem pod kterým byly nalezeny šperky

Muzeum uchovává přes 12 tisíc smaltovaných nádob – šálků, hrnců, pánví, varných konvic, džbánů… včetně nádobí pro děti zdobené obrázky zvířat a hrajících si dětí. Tyto předměty, nalezené po válce v táboře, jsou postupně konzervovány a právě při práci s jedním z hrneků se pracovníkům muzea pod rukama odlouplo dvojité dno a pod ním se objevila skrýš, z které vypadl zlatý dámský prstýnek a řetízek zabalený do plátna.

Psali jsme:Byli opravdu dva muži na jednu zbraň? Hollywoodský mýtus o sovětské taktice a výzbroji za 2. světové války

Foto: Pečlivě zabalený dámský řetízek

„Šperky mají ryzost zlata 583 a punc - hlavu rytíře s číslovkou tři na pravé straně, jaký byl používaný v Polsku v letech 1921 až 1931,“ říká kurátorka osvětimského muzea Hanna Kubiková.

Foto: Zabalené šperky

Restaurátoři podrobili hrnek specifickým testům, rentgenovému snímkování i analýze XRF, která ukázala přítomnost kovů, včetně mědi, zlata a stříbra.

Psali jsme:Nijmegen 1940 a 1944: nizozemský most hrál klíčovou roli v obou válečných taženích

Foto: Rentgenový snímek hrnku jasně ukazuje šperky ukryté pod dvojitým dnem

Ředitel muzea Piotr Cywiński připomíná, jak Němci klamali Židy deportované do vyhlazovacích táborů. Přesvědčovali je, že budou pouze přesídleni a budou moci žít a pracovat ve svém novém domově. Oběti si směli vzít na svou poslední cestu malé zavazadlo. „Němci si pak mohli být jisti, že v zavazadlech najdou i poslední cennosti deportovaných rodin,“ vysvětlil ředitel muzea.

Foto: Prsten nalezený pod dvojitým dnem hrnku

„Skrývání hodnotných věcí, které bylo důvodem párání a pečlivého prohlížení šatstva a kufrů v táborových skladech zkonfiskovaného majetku, svědčí o tom, že si oběti uvědomovaly loupeživých charakter deportací. Ukazuje ale také, že si židovské rodiny zachovávaly zbytky naděje, že se jim klenoty budou v životě hodit,“ zdůraznil Cywiński. Za války nacisté jen v Osvětimi-Březince povraždili 1,1 až 1,5 miliónu lidí, mezi nimi bylo i na 50 tisíc československých občanů.