Hrozba kamikaze a americká propaganda – snímek z roku 1945 kombinoval skutečné i hrané situace
V roce 1945 natočilo oddělení fotografických služeb amerického námořnictva film, který měl Američany přimět k nákupu válečných dluhopisů. Film The Fleet That Came to Stay režíroval Budd Boetticher, který byl známý svými westerny. Natočil mj. první film Johna Wayna, kdy Wayne ztvárnil Boettichera samotného, když pracoval jako matador v Mexiku. Když se pak měl natočit oficiální armádní dokureality, Boetticher, student Culverovy vojenské akademie, byl pro americké námořnictvo jasnou volbou.
Ve filmu The Fleet That Came to Stay tvůrci zachytili americkou invazi na Okinawu, která měla krycí název Operace Iceberg. Ta začala 1. dubna 1945 a odehrála se na ostrovech Rjúkjú. Hlavní ohnisko bojů se nacházelo na ostrově Okinawa - pouhých 550 km od vlastní japonské pevniny.
Foto: Bitevní loď Idaho ostřeluje japonská postavení na Okinawě | U.S. Navy / Wikimedia Commons
Ostrov měl být odrazovým můstkem 10. armády Spojených států útok na mateřské ostrovy a nabízel se americké armádě jako strategická základna pro další operace. Desátá armáda disponovala vlastním taktickým letectvem - což ji v té době činilo mezi americkými jednotkami jedinečnou.
Bitva, oficiálně nazývaná bitva o Okinawu, je pro svou krutost známá také jako "ocelový tajfun" - jednalo se o nejkrvavější střetnutí války v Tichomoří. Japonští vojáci věděli, že prohrávají, a při obraně své pevniny do toho dali všechno. Zbaveni životně důležitých zdrojů se uchýlili k poslední zoufalé zbrani - svým dnes již nechvalně proslulým sebevražedným útokům kamikaze.
Desátá armáda samozřejmě nebyla sama. Spolu s letectvem ji podporovalo i námořnictvo, a právě zde vlastně začíná příběh filmu The Fleet That Came to Stay. První scény ukazují několik amerických vojáků, kteří si uvědomují, že jsou na cestě do Japonska, a diskutují o tom, jak to bude vypadat, až tam dorazí. Uvědomovali si rostoucí zuřivost japonského odporu.
Film je pozoruhodný tím, jak kombinuje skutečné záběry z bojů s hereckými výkony podle scénáře ve studiu. Během pořizování skutečných záběrů také zahynul kameraman amerického námořnictva sledující pohyb amerických jednotek hlouběji do Okinawy.
Operace byla úspěšná. Bohužel si vyžádala strašlivou cenu - více než 82 000 mrtvých na obou stranách, a také 149 425 civilistů (řada z nich spáchala sebevraždu). To horší však mělo teprve přijít. Někteří historici se domnívají, že bitva o Okinawu mohla vést k rozhodnutí USA použít proti Japonsku atomovou bombu. Japonci dokázali, že jsou ochotni bojovat o každý čtvereční centimetr své země, a americká vláda chtěla válku ukončit s co nejmenšími ztrátami na vlastní straně.
Ačkoli mohly být spojenecké armády stále více přesvědčeny o tom, že budou schopny válku v Tichomoří vyhrát konvenčními prostředky, nebylo pochyb o tom, že při tom budou muset utrpět těžké ztráty. Vláda Spojených států to věděla a byla si vědoma, že čím blíže se jejich vojáci dostanou k japonskému hlavnímu městu, tím hůře se bude situace vyvíjet. S ohledem na to chtěli, aby někdo natočil film, který by širokou veřejnost připravil na možnost vysokého počtu obětí v posledních měsících války. Domnívali se, že lidé přijmou zprávu o intenzivním krveprolití lépe, budou-li si této pravděpodobnosti předem vědomi a bude-li jim jasně řečeno, že pokud chtějí porazit poslední z mocností Osy, je třeba přinést oběti.
Video: Ve filmu The Fleet That Came to Stay tvůrci zachytili americkou invazi na Okinawu, která měla krycí název Operace Iceberg / YouTube
Film byl poprvé uveden 26. července 1945 v New Yorku a končí výzvou ke koupi válečných dluhopisů. O několik dní později, 6. srpna, se Hirošima stala prvním městem na světě, které bylo napadeno jadernou bombou. Když Japonsko stále odmítalo kapitulovat (přestože téhož dne také ztratilo některá svá zámořská území dobytá Rudou armádou), druhým bombardovaným městem se stalo Nagasaki. Pak již Japonsko konečně kapitulovalo a druhá světová válka byla ukončena.
Zdroj: warhistoryonline
Komentáře
czert
07. 11. 2021, 23:52flek
no co se tyka mac arthura, ano myslet si to mohl, pravdu se nedozvime, ale pravda je, ze i bitva o berlin, s "odpadem" co nemecku zbyl byl hodne krvavy pro obe strany,cili by me zajimalo jak prisel na to, ze boje v nemecku a berline byly prochazka proti vycerpanym muzum.
a prece jenom, je rozdil mezi valecnym a povalecnym privitanim.
spousta jizanu taky prijala "okupaci" unii v klidu, co na tom ze par dni predtim bojovaly proti nim do posledniho dechu.
Mark
04. 11. 2021, 12:56Vaclav Flek
Ano, jsou i jiné názory, jak by asi proběhla invaze na samotné japonské ostrovy a skutečný rozsah ztrát a škod se nikdy nedovíme.
S narcistickým McArthurem mám trochu problém, zrovna jeho názory mě moc nezajímají, ten, který kdyby mohl, tak by "všude házel atomovky".
Němečtí i japonští vojáci byly dost houževnatí, ale přesto jejích mentalita byla dost rozdílná. Ke konci války a vlastně i v průběhu války po prohrané bitvě nebylo moc vidět houfně se vzdávajících japonských vojáků, kteří šli dobrovolně do zajetí, tak jako v německé armádě. Fanatismus japonských vojáků je víc než známý a navíc, to platilo i pro civilisty, kteří neváhali (samozřejmě i nedobrovolně) jít bojovat proti nepříteli se vším co měli po ruce. Dost tam pracovala i propaganda, která z američanů dělala málem až kanibaly. V samotných japoncích v té době byl nějaký určitý nevím jestli kodex, úcta k císaři, císař byl vlastně něco jako polobůh...bůh, dokud císař bojoval, tak jeho lid měl zakázáno se vzdát. Pro mnohé Japonce, kteří 15.8.1945 když slyšeli císaře promluvit o kapitulaci v rozhlase, muselo být jak zjevení z jiného světa.
Takže to, že bez odporu Japonci přijali obsazení ostrovů, nic nevypovídá o jejích vyčerpání válkou, spíš jen přijali ten fakt, že samotný císař vyzval všechny Japonce k ukončení veškerého odporu a odevzdání se nepříteli. Ale kdyby císař nepřijal kapitulací, boje by s největší pravděpodobností probíhaly když ne ještě měsíce, tak týdny určitě a samozřejmě ke konci bojů, který byl nevyhnutelný, by bylo na obou stranách velké množství ztrát nejen lidských, ale i materiálních.
A poválečná pomoc Japonsku? Kdo by ji nepřijal, když ekonomika byla v troskách.
Vaclav Flek
03. 11. 2021, 23:19pro Mark : Existuji take jine nazory, treba ten, ktery zastaval urceny velitel invaze na Japonske ostrovy, petihvezdickovy general Mac Arthur, a take treba general Marshall - totiz, ze by invaze probehla velice hladce, za minimalnich americkym obeti (ve srovnani s odhady). Hlavni argument byl v tom, ze podobne jako v pripade Nemecka, kde se hlavni uderne sily wehrmachtu vycerpaly v Belorusku, na Ukrajine a v Normandii, a na obranu Nemecka, a zejmena Berlina, jiz zbylo malo unavenych muzu, bez motivace bojovat. Mac Arthur predpokladal podobny scenar v Japonsku v pripade americkeho vylodeni. To se nakonec nekonalo, takze pravdu jiz nepozname, nicmene skutecnost, jak Japonci prakticky bez odporu prijali americke obsazeni ostrovu a privitali americkou povalecnou pomoc ukazuje jejich vycerpani valkou a potrebu zmeny.
ROBO
03. 11. 2021, 12:14Propadanda byla, je a bude........a je jedno za jakou strnu zrovna kopeme :wink:
Mark
03. 11. 2021, 10:05Jaderné zbraně nikdy neměly být vyvinutý i přesto, že konkrétně jaderná technologie je přirozený vývoj v technickým pokroku, ale dalo by se říct, že použití JB Japonsku zachránilo mnohonásobně větší počet možných obětí, kdyby došlo "jen" je konvenčnímu dobytí Japonska a to nemluvě o tom, že Japonsko by bylo totálně zničeno.