Husajn a Chomejní - válka, která byla jen otázkou času
V roce 1979 se moci nad Irákem chopil Saddám Husajn a dosáhl tak kýženého cíle po převratu uvnitř hnutí Baas zosnovaného proti svému příbuznému Al-Bakrovi. Přestože k němu dlouhou řadu let pěstoval servilnost, vše bylo pouze hrané a Husajn téměř 10 let trpělivě čekal na vhodnou příležitost. Když se mu pak naskytla, neváhal ani okamžik a zosnoval bleskový převrat, kdy následně stanul v čele Iráku. Udržet si nikým neomezovanou vládu v zemi se mu pak dařilo až do roku 2003.
Foto: Zásadní etapou v době Husajnovy epochy panování nad Irákem, jen nedlouho po uchopení moci, byl pozdější osmiletý konflikt mezi jeho zemí a sousedním Íránem. | Wikimedia Commons / Public domain
Zásadní etapou v době Husajnovy epochy panování nad Irákem, jen nedlouho po uchopení moci, byl pozdější osmiletý konflikt mezi jeho zemí a sousedním Íránem. Trochu teď odbočíme, má to však svůj smysl. Vztahy mezi Irákem a Spojenými státy nebyly vždy „na ostří nože“ jako je tomu dnes, právě naopak. Irák se v přelomu 70. a 80. let orientoval spíše západním směrem s výhledem možné obchodní příležitosti s USA.
Pokud šlo o islám, Husajnův režim se identifikoval s jeho umírněným výkladem. Současně tato země Perského zálivu začala rozvolňovat partnerské vztahy s východním blokem a celkově se odkláněla se od vlivu SSSR. Možná se ptáte, jak bylo toto možné, vždyť přeci Husajnův Baas k socialismu tíhl. To je sice možné, nicméně nešlo o vysloveně marxistické hnutí a Husajn sám levicovosti příliš nefandil. Byl spíše národovcem než uvědomělým levičákem. Moskva to možná nerada viděla, jenže ve skutečnosti proti Husajnovi nijak zasáhnout nemohla. Tím spíš, začínala-li sama své nejisté afghánské tažení. V době, kdy Irák směřoval k západní orientaci, v sousedním Íránu se mezitím „třásl“ trůn pod šáhem Rézou Pahlavím a postupně dochází k událostem známým pro příští desetiletí jako Íránská islámská revoluce vynášející do čela země náboženského vůdce ajatolláha Rúholláha Chomejního. Poznamenejme, že do té doby byly vztahy mezi oběma zeměmi korektní. Udržení šáhova režimu mělo pro Spojené státy zásadní význam, vždyť Írán byl toho času nejméně 5. ropnou velmocí! To představovalo pro západní automobilní průmysl klíčovou pozici.
Šáh byl svržen, petrodolar dostává studenou sprchu a moci se ujímá Chomejní, který udělal z Íránu de-facto i de-jure teokracii. Aby toho nebylo málo, celá budoucí krize mezi oběma zeměmi měla podstatný náboženský rozměr. Husajn se totiž obával, aby se globálně menšinový, v Íránu však hlavní, šíitský proud nesnažil na základě Chomejního tezí pronikat do šíitského Iráku. V něm totiž Husajna u moci podporovala vlivná sunnitská menšina. V Iráku totiž bylo většinových 60-70 % obyvatelstva šíitského vyznání islámu. Příští válečný konflikt měl pro Husajna určitý „pojistný“ význam. Podařilo-li by se jeho armádám zničit náboženský iránský stát, ohrožení jeho mocenské pozice ze strany fundamentálních kleriků by se tak mohlo výrazně snížit.
Současně se Bagdád snažil o revidování některých hraničních dohod kolem kontroly břehů řeky Šatt-Al-Arab. Pokud by totiž Irák o kontrolu jejího ústí přišel, hrozilo by riziko ukončení velmi důležitého přístupu k Perskému zálivu a v podstatě odříznutí exportu místní ropy. Od počátku roku 1980 tak Husajn začíná vážně uvažovat o napadení svého východního souseda. Dost možná také uvažoval o celkovém uchvácení pozice regionální velmoci. Po vítězství nad revolucí zmítaným Íránem – což dle Bagdádu nemělo být složité – by Husajn mohl mít výchozí pozici pro kompletní ovládnutí celého regionu. Irák tak začal mohutně zbrojit a postupně navýšil své obrněné síly na celkový počet 2 000 tanků a bojových vozidel teoreticky podporovaných 450 moderními letouny a mohutnou dělostřeleckou výzbrojí.
Oproti tomu byla íránská armáda po mnoha čistkách v rámci Chomejního islámské revoluce v rozpadu a v nepříliš dobré kondici. Husajn si tak nemohl pro útok vybrat lepší čas. Na iráckou stranu se navíc postavila většina států Perského zálivu. Írán, respektive územní celek Chúzestán s bohatými ropnými nalezišti, měl být snadnou kořistí.
Následný osmiletý konflikt však vyčerpal obě země a žádný výrazný územní zisk jedné ani druhé straně v podstatě nepřinesl. Irák navíc použil též chemické zbraně. Ztráty dohromady dosáhly téměř 2 milionů padlých, ekonomická devastace obou zemí byla rovněž vysoká.
Přesto Irák prezentoval svoji účast jako vítěznou, stejně tak však i Írán. Irák akcentoval fakt, že sekulární stát je i přes své nesporně totalitní zřízení lepší než zfanatizovaní Íránci. V delším vývoji pak události v Iráku de facto předznamenaly rozchod se Spojenými státy a začínaly nastavovat vývoj, který vedl k I. válce v Perském zálivu.
Video: Husajn a Chomejní - válka, která byla jen otázkou času / YouTube
Zdroj: VálCast
Komentáře
Vaclav Flek
01. 05. 2023, 00:35Dekuji za celkem dobry clanek, pripominajici udalosti nekolik desitek let stare, a objasnujici souvislosti, ktere tehdy nebyly zrejme, zejmena vzhledem k mlzeni komunistickych medii - ta ani prilis nevedela, co maji vlastne sdelovat... K clanku bych mel dve pripominky :
1) Cela iracko-iranska valka, ac v ni byly pouzity rozsahle vojenske sily a predevsim moderni vyzbroj, se zdala byt busenim dvou nezkusenych boxeru, z nich zadny neni schopen zasadit rozhodujici uder a tak se jen mlati a poti v ringu. To dokonce vedlo k zaveru, ze v moderni valce neni rychla porazka soudobe armady mozna. Podobne nazory se dramaticky zmenily 16. ledna 1991 v prvni hodine valky v Perskem zalivu, kdy do hry vstoupily moderni sily NATO, zejmena ovsem armada USA. Jiz v prvni hodine konfliktu byla iracka protivzdusna obrana v podstate dekapitovana, spojenecke sily ziskaly behem techto sedesati minut absolutni vzdusnou prevahu a dalsi vyvoj na pozemnim bojisti pripominal hru kocky s mysi v situaci, kdy jiz byla valka v podstate rozhodnuta. Analogie se soucasnou valkou na Ukrajine se primo nabizi, verme, ze spojenecka materialni pomoc umozni napadene zemi obratit rychle celkovy kvalitativni pomer sil na bojisti. Na nem je zatim zrejme, ze ruske tankove svazky, navazujici na tradici sovetskych tankovych armad, ktere se mely behem peti dnu probit na Ryn, jsou zatim daleko za ocekavanim.
2) Neverim cislu o dvou milionech padlych. Snad by to mohlo byt cislo vsech ztrat, tedy padlych, nezvestnych a ranenych ? Pritom vime, ze pomer padlych k ranenym byva v modernich valkach asi 1 : 4 nebo 1 : 5, zalezi narychlosti odsunu a kvalite zdravotnicke sluzby. Ani na jedne z tehdejsich bojujicich stran nebylo zdravotnicke zabezpeceni na soudobe urovni, proto lze predpokladat pomer padlych a ranenych asi jako 1 : 3. Dle toho bychom meli snizit odhad vsech padlych v iransko-iracke valce asi na 500 000, mozna i 550 000, ale rozhodne ne na dva miliony.
Šebesta
01. 05. 2023, 07:01Dobré ráno pane Fleku. Mám dvě poznámky k vašemu příspěvku.Vy opavdu věříte,že vašimi slovy spojenecká materiální pomoc umožní napadené zemi obrátit rychle celkový kvalitativní poměr sil na bojišti ? Já si spiš myslím a i mnozí valeční experti i u nás a dokonce i v USA,že ta válka tzv.zamrzla,tedy že ani jedna z obou stran nemá v nejbližší době šanci soupeře porazit. Tedy tak že by Ukrajinci vyhnali Rusy z celé Ukrajiny a Rusové naopak že by obsadili celou Ukrajinu nebo aspoň dobyli Kyjev. Že by Ukrajinci vytlačili Rusy je spíše běh na dlouhou trať s velmi nejistým výsledkem. Druhá poznámka k počtu padlých, vy nevěřite že padlo v irácko-iránské válce něco okolo 2 milionů lidí na obou stranách za 8 let ? Pak je ale zcela absurdní co tvrdí historikové že ve druhé válce měl SSSR za 4 roky 27 milionů padlých a také číslo dříve uvaděné 20 milionů je silně nadsazené.
Vaclav Flek
01. 05. 2023, 22:24pro Šebesta :
Pane Sebesto, diky za vas nazor, se kterym vsak nesouhlasim, coz vas u mne asi neprekvapi. Nicmene tentokrat to neni cernobile, na vine je mozna i me nepresne vyjadreni. Vezmeme to po bodech :
Ad 1) Me vyjadreni je treba vnimat v kontextu. Pokud jsem vyjadril, ze ruske tankove jednotky stoji na miste, ackoliv jejich poslanim bylo (od pocatku vzniku sovetskych tankovych sil) pronikat hluboko do nepratelske sestavy, je to diky urputne ukrajinske obrane, vyztuzene stale kvalitnejsi zapadni vojenskou pomoci. Tato situace se bude na bojisti pro ruske jednotky pouze zhorsovat. Nijak jsem nechtel naznacit, ze by Ukrajina mohla provest na valcisti neco srovnatelneho s tim, co provedli Spojenci v prvni valce v Zalivu, tedy rozhodnout cely stret prakticky behem prvni hodiny. Asi jsem se dopustil chyby pouzitim zavadejiho slova "analogie".
Ad 2) Zde si plne trvam na svych odhadech ztrat v iransko - iracke valce. Autor clanku pise o dvou milionech padlych, mozna ve svych zdrojich spatne interpretoval anglicke slovo "casualties" (ztraty) jako padli, pritom se jedna zrejme o vsechny ztraty, kde ty zdravotnicke (tedy raneni) prevazuji asi v pomeru 3 : 1. Presne ztraty se asi nedozvime, nejenom proto, ze je iracka i iranska strana taji, ale zrejme je ani sama nevi ..
Co se tyce sovetskych ztrat ve II. svetove valce, cinily asi 27 milionu padlych prislusniku ozbrojenych sil, z toho temer 4 miliony zahynuly v zajateckych taborech. Zaroven prislo o zivot asi 13 milionu civilnich obyvatel (z nejruznejsich pricin, vcetne deportovanych narodu), takze celkove ztrat SSSR za valky citaly kolem 40 milionu obyvatel. Tato cisla nejsou nadsazena, pouze nejsou prilis rozsirena...
Šebesta
02. 05. 2023, 09:14Ještě se vrátim k rusko-ukrajinské válce. Já zase nevěřím,že tato válka má v nejbližší době vojenské řešení. Lepši by bylo začit jednat o příměři za cenu kompromisu na obou stranách.Ale uvidíme kdo má pravdu,budoucnost to vyřeší sama.
Vaclav Flek
03. 05. 2023, 00:34pro Šebesta :
Pane Sebesto, vasemu nazoru rozumim. Presto si na rozdil od vas myslim, ze tento konflikt ma vojenske reseni, a to v uplnem stazeni ruskych vojsk z Ukrajiny, stejne jako k podobnemu stazeni doslo jiz drive v Afghanistanu, nebo pozdeji ve stredni Evrope. Zde se sovetska okupacni vojska chovala velmi arogantne (zname je jejich uslovi "kurica - ne ptica, Milovice - ne zagranica", kterym vyjadrovali, ze sve posadky povazuji za trvale enklavy ve stredni Evrope). Presto se Sovetska armada ze vsech uzemi nakonec stahla a nikdo jejiho odchodu nelitoval.
Vasi predstave o "kompromisu" nerozumim. Jaky kompromis muze byt s agresorem, ktery obsadil cast ukrajinskeho uzemi, ackoliv se predtim smluvne zavazal ukrajinskou uzemni integritu respektovat ? Kdyz mi nekdo ukradne auto, mam s tim uzavirat dohodu o tom, ze mi ho vrati, ale necha si kola? Tuto filosofii nechapu...
Dejiny valek znaji dost pripadu, kdy slaba strana, odsouzena k prohre, nakonec vyhrala. Ja osobne verim, ze to bude i pripad Ukrajiny.
Šebesta
03. 05. 2023, 12:38Pane Fleku já zase nechápu vás. Víte stejně dobře jako já,že Rusové se dobrovolně nestáhnou. Leda,že by byli poraženi. Tedy pokud je Ukrajinci hodlají porazit,kdy to bude ? Právě to je jeden ze sporu mezi námi co navrhujeme válku ukončit nějakým kompromisem a vámi kteří chcete válčit do konce ale přitom nemáte žádný časový horizont.Už se válčí 15 měsíců a jak píšu válka je zamrzla tedy ani jedna ze stran nemá zatím šanci na rozhodujicí obrat. Já tady mohu napsat několik kompromisu,které by byly možné ale když není vůle je to zbytečné. Víte co se klidně může stát ? Bude se válčit ještě třeba 2 roky nebo 3 a přibudou další statisíce mrtvých vojáků a civilistů a Ukrajina bude rozbita na padrť (zejména východ)a pak stejně obě strany usednou ke stolu a budou jednat a stejně přijde na nějaký kompromis. Vy pořád doufáte že Ukrajina možná vyhraje ale to je velmi velmi nejisté a velké riziko. Navíc je na tom zainteresována celá Evropa. I my doplácíme na tuto válku,čím déle bude trvat tím hůře pro všechny.
JanČejka
03. 05. 2023, 18:19Tady si reakci opravdu neodpustím, nemám rád, uvádění lží a dezinformací i přesto, že jsem prozápadně smýšlející člověk, který má k SSSR hluboký odpor. Nebo možná právě proto. Můžete mi prosím říct, kde jste vzal ten nesmysl o vojenských ztrátách SSSR 27 milionů? A celkových ztrátách 40 milionů?
Protože celkové ztráty občanů SSSR, kteří přišli o život ve Druhé světové válce se odhadují na 24 - 27 milionů, nikoliv 40 a dále, vojenské ztráty se pohybují přibližně od 8,7 - 13,6 milonů vojenských ztrát (včetně zajatých zemřelých v zajetí) a 14 - 16 mil. civilních ztrát.
Vaclav Flek
03. 05. 2023, 20:51pro JanČejka :
Na to, kolik oskliveho jste mi napsal s tim, ze nemate zajem o dalsi diskusi se mnou, jste dlouho mlct nedokazal. Rozhodne nesouhlasim s vasim vyrazem "nesmysl" ve vztahu k memu vyjadreni. Jde o muj diskusni prispevek, ktery muzete prijmout nebo odmitnout, ale nikoliv urazet, tim pouze ukazujete, ze jste nevyspely diskuter.
K vasi otazce - mnou uvadena cisla pochazej z publikace ruskeho historika Borise Sokolova "Pravda i mify vtoroj mirovoj" (Moskva 2018). Tato kniha vysla vloni i v ceskem prekladu, nazev si nepamatuji, ale byl dost podobny tomu ruskemu, takze si to muzete celkem lehce overit. Ted by za normalnich okolnosti nasledovala pasaz, proc verim prave temto cislum (ci spise odhadum, presna cisla nezna nikdo), ale vzhledem k vyse uvedenemu si ji ve vasem pripade odpustim.
Ocenil bych nicmene vasi odpoved na mou otazku, kdy jsme spolu meli diskutovat o Suvorovovi a zda jste tehdy diskutoval pod timto jmenem. Ja si totiz na podobnou diskusi vubec nevzpominam...
Vaclav Flek
03. 05. 2023, 22:39pro Šebesta :
Pane Sebesto, dik za nazor, ale myslim, ze jsme se jiz predtim pochopili a ted se uz zaciname "tocit v kruhu". Proto jiz svuj nazor na prubeh konfliktu na Ukrajine nebudu dale rozvadet a zustanu u ujisteni, ze vasemu nazoru rozumim, ale nesouhlasim s nim.
Spise zminim jinou valku se zajimavym prubehem, tu britsko-argentinskou o Falklandy v roce 1982. Cely komunisticky blok tehdy zaujal vyslovene pro-argentinskou pozici (ackoliv tam vladla kruta vojenska junta, ktera rozpoutala valku prave s cilem upevnit svoje postaveni) a nase media se s chuti denne rozepisovala o tom, jak britsti vojaci preslapuji na miste v chladu a mokru Falklandskych ostrovu. Nahle prisla jako blesk z cisteho nebe zprava - Port Stanley padl, cela argentinska posadka na ostrovech se vzdala a Argentina pozadala o primeri.
Proc to pisu ? V kazde valce se deji i necekane veci, a take pro Ukrajinu existuje mnoho scenaru dalsiho vyvoje, ktere se lisi od vasi prognozy. Na tom bych si asi dovolil celou nasi diskusi ukoncit, nebot myslim, ze jsme si jiz porozumeli, i kdyz nedosli ke konsensu.
JanČejka
03. 05. 2023, 23:27První odstavec, předpokládal jsem. Kňourání jste si klidně mohl odpustit. Na mě to neplatí.
Druhý odstavec. Tedy nic jste neodkázal, jen se vymlouváte a odmítáte uznat svůj výmysl.
Přesná čísla nezná nikdo a jsme zase u toho.
Každý zná odhady těchto čísel. Vaše počty jsou zkrátaka fantasmagorie a děláte to z jednoho prostého důvodu, abyste opět ponížil Sověty a jejich ztráty zveličil oproti německým, nevím proč si v tom tak libujete.
Z celkových 27 milionů mrtých obyvatel SSSR ( nejvyšší odhady počtu mrtých občanů SSSR = vojenské + civilní ztráty) jste si zkrátka udělal počty mrtvých vojáků SSSR a přihodil si k tomu 13 mega civilistů abyste si dosáhl krásného kulatého čísla.
Vy absolutně nerespektujete historii a děláte i co se Vám zrovna hodí. Argument jako ,,přesná čísla nezná nikdo" u mě nepochodí, protože ta čísla se dají dle určitých technikálií odhadnout, stejně jako to bylo v případě zméněné operace u Kyjeva a dostanete se vždy k rozmezí od - do. Zkrátka poskládáte z malých kousků velký obraz...
Na Vaší otázku ohledně Suvorova, diskutoval jsem pod nickem, který je asi zbytečné sdělovat, protože by Vám stejně nic neřekl.
Vaclav Flek
04. 05. 2023, 01:19pro Jan Čejka :
Asi jste si spatne precetl muj prvni odstavec, ja rozhodne "neknouram", mozna jsem byl jen prilis zdvorily. Zkuste si to precist jeste jednou...
Dalsimu vasemu odstavci jiz vubec nerozumim. Ja jsem vam prece uvedl presnou citaci zdroje, odkud sve informace cerpam, na coz jste vubec nereagoval. Zrejme tyto zdroje neznate, ale neucinil jste ani pokus vyhledat je, ackoliv jsem uvedl, ze pokud vam dela azbuka potize, jsou tyto informace dostupne i v ceskem jazyce.
Nechapu, proc mi vycitate, ze se snazim" opět ponížit Sověty a jejich ztráty zveličit oproti německým, nevím proč si v tom tak libujete". Snazim se byt objektivni, pokud nevite o cem pisu, zjistete si treba, kam zmizelo 20 000 z puvodnich 25 000 sovetskych tanku behem prvnich sesti tydnu operace Barbarossa.
Vasi odpoved : "Na Vaší otázku ohledně Suvorova, diskutoval jsem pod nickem, který je asi zbytečné sdělovat..." je asi zbytecne komentovat. Pokud bych ji mel prece jenom obsahnout jednim slovem, bylo by to slovo ZBABELOST, tedy zbabelost diskutovat pod vlasnim jmenem i zbabelost priznat, pokud jakym pseudonymem autor drive vystupoval-
Šebesta
30. 04. 2023, 08:39Děkuji za celkem objektivní článek o one válce. Pamatuji si na ní dobře 2 roky před jejím začátkem jsem překročil hranici dospělosti. Byla zvláštní ještě jednou věci, komunistický tisk u nás i v koloniích SSSR a v samotném SSSR se k ní stavěl zvláštním způsobem. Pamatuji že i když válčily dvě islámské země mezi sebou přesto se např.u nás naši znormalizovaní novináři snažili vinit z té války západ a pochopitelně USA. Inu cherche la Amerika to bylo heslo naších soudruhů. No a ještě jednu věc si pamatuji ten debil Chomejní posílal válčit i 12.leté děti aby bojovali za alaha. Jak je v článku uvedeno padly 2 miliony lidí. Kolik z nich bylo oněch dvanáctiletých ? To se už nedovíme. FANATISMUS je vždy špatný !
JanČejka
30. 04. 2023, 10:20Dnešní odhady mrtvých dětí Iránu (většinou studentů středních škol) jsou dnes kolem 30 tisíc, dalších kolem 60 tisíc bylo zraněno, či nějakým způsobem zmrzačeno. To je asi 8% z celkových vojenských ztrát Iránu ( průměr je někdo kolem 400 tisíc mrtvých a minimálně dvojnásobný počet raněných). Iránské gardy např. často využívaly děti na čištění minových polí. Bitev a operací tam proti sobě vzájemně obě strany zahájily velké množství se střídavými úspěchy. Dá se říci, že anijedna strana nedosáhla cílů, které si předsevzala, proto to dopadlo patem. Hlavním důvodem, proč válka trvala tak dlouho spatřuji v tom, že Irák nebyl schopen Irán rychle porazit, když pak Irán provedl nábor do svých ozbrojených složek, bylo zaděláno na dlouhý konflikt. Irán převyšoval Irák co se týče populace trojnásobně, proto měl stále kde brát a ani jedna strana nedokázala válku rozhodnout. K podobné situaci dnes spěje dle některých vojenských analytiků i válka na Ukrajině, kde hrozí zamrznutí konfliktu. Tj. konflikt trvající klidně i dalších 5 a více let (vždy bude čím střílet). Obě strany se vyčerpají natolik, že nebude ani jedna z nich schopna válku rozhodnout. Pak zbyde už jen vyjednávání na které Rusko tak trochu čeká, protože si uvědomují, že okupací 20% ukrajiského území jsou ve výhodě a vezmou si alespoň to co dosud získali. To by ovšem byla z prestižních důvodů i porážka západu, který usiluje o to aby si Ukrajinci vzali alespoň část svého území (mimo Krymu) zpět.
Šebesta
30. 04. 2023, 11:45Jan Čejka v podstatě s vámi souhlasím. Ano tehdejší válka zamrzla a ani jedna strana nemohla dosáhnout vítězství. I to porovnání z dnešní rusko-ukrajinskou sedí. Vidím to stějně Rusko tak trochu čeká protože něco už mají z Ukrajiny. Ukrajinci a západ se honí za chimerou vítězství,které ale nepřichází a podle mne trochu spolehájí na zázrak nebo na to že Putin bude svržen a k moci přijde někdo rozumnější. Podle mě to je ale čekání na Godota a jen si přejme aby ta válka taky netrvala 8 let.