Indie podepsala smlouvu o nákupu pěti pluků systému raketového systému protivzdušné obrany S-400 Triumf z Ruska. Třetí pluk bude pravděpodobně rozmístěn buď v Paňdžábu, nebo v Rádžasthánu, aby mohl čelit případným útokům z Pákistánu. Informoval o tom indický web News 18.

První pluk S-400 (v kódu NATO SA-21 Growler) byl přijat v prosinci 2021 a druhý v dubnu 2022. Oba pluky byly strategicky rozmístěny tak, aby střežily hranice a zajišťovaly protivzdušnou obranu proti Číně a Pákistánu, uvádí News 18: první dva pluky byly rozmístěny tak, aby zajišťovali PVO v sektoru Ladakh podél citlivého koridoru zvaného ''Kuřecí krk'' v Západním Bengálsku a celý severovýchodní region. Třetí pluk bude pravděpodobně nasazen buď v Paňdžábu, nebo v Rádžasthánu, aby se vypořádal s případnými útoky z Pákistánu.

Foto: S-400 během přehlídky na Rudém náměstí v roce 2010 | Kremlin.ru / CC BY 4.0

Psali jsme:Navzdory ekonomickým sankcím je Rusko schopné vyrábět 100–150 tanků měsíčně

Původní smlouva byla podepsána v říjnu 2018 během návštěvy ruského prezidenta Vladimira Putina v Indii. V rámci této dohody Indie souhlasila s nákupem pěti pluků systému S-400 za 5,43 miliardy dolarů. Indicko-ruská dohoda o S-400 vzbudila značnou pozornost a kontroverzi kvůli svému potenciálnímu dopadu na vztahy Indie se Spojenými státy. 

Spojené státy pohrozily, že pokud bude Indie v nákupu pokračovat, uvalí na ni sankce, a to s odkazem na obavy z obranných vazeb Indie s Ruskem a možnosti využití ruské technologie proti americkým silám. Indie trvá na tom, že dohoda o S-400 je nezbytná pro její národní bezpečnost a že není vázána sankcemi USA, neboť není signatářem zákona o potírání amerických protivníků prostřednictvím sankcí (CAATSA). Indie rovněž tvrdí, že má právo diverzifikovat své obranné zakázky a zachovat si strategickou autonomii.

Systém S-400

S-400 je vysoce pokročilý systém protivzdušné obrany, který dokáže sestřelovat nepřátelská letadla, rakety a bezpilotní letouny na vzdálenost až 400 km. Systém je schopen sledovat více cílů a zasáhnout až 80 cílů současně. Raketové systémy S-400 jsou organizovány kolem řídicího systému 30K6E, který může koordinovat až osm divizí (praporů). 55K6E je velitelské a řídicí centrum založené na systému Ural-532301. Systém 91N6E je panoramatický radarový detekční systém s dosahem 600 km a ochranou proti rušení, který je umístěn na vozidle MZKT-7930; 92N6E (nebo 92N2E) je multifunkční radar s dosahem 400 kilometrů, který může sledovat až 100 cílů. K vypouštění se používá odpalovací zařízení 5P85TE2 a 5P85SE2 na přívěsu (až 12 odpalovacích zařízení).

Jeden pluk systému je tvořený osmi prapory může ovládat 72 odpalovacích zařízení s maximálním počtem 384 raket (včetně raket s doletem menším než 250 km). V dubnu 2015 byl proveden úspěšný zkušební odpal rakety na vzdušný cíl na vzdálenost 400 km; transportní odpalovací zařízení (TEL) nesoucí rakety dlouhého doletu 40N6 mohou kvůli svým velkým rozměrům pojmout pouze dvě rakety namísto typických čtyř. Všechny střely jsou vybaveny hlavicemi s řízeným výbuchem, což zvyšuje pravděpodobnost úplného zničení cíle.

Psali jsme:11. listopad - Den válečných veteránů

S-400 na Ukrajině

Podle ukrajinských zdrojů byl 25. února 2022 ukrajinský Su-27 plukovníka Oleksandra Oksančenka sestřelen S-400 nad Kyjevem; 14. dubna 2022 ruské ministerstvo obrany uvedlo, že byl systémem S-400 sestřelen ukrajinský Mi-8 u Horodni v Černihivské oblasti na cestě na leteckou základnu po útoku na ruské území u Klimova v Brjanské oblasti.
S-400 v Turecku

Koncem roku 2017 podepsali turečtí a ruští představitelé dohodu o dodávce systému protivzdušné obrany S-400 do Turecka v hodnotě 2,5 miliardy USD. Americký ministr zahraničí vyjádřil v souvislosti s touto dohodou obavy, které prezident Erdogan a další turečtí představitelé odmítli s odkazem na to, že USA odmítly prodat Turecku modernizovaný systém MIM-104 Patriot. Turecko obdrželo první dodávku S-400 12. července 2019 a již 17. července 2019 bylo Turecku pozastaveno členství v programu F-35. USA uvedly, že "F-35 nemůže koexistovat s ruskou platformou pro sběr zpravodajských informací, která bude sloužit k poznávání jeho pokročilých schopností", a 14. prosince 2020 USA uvalily na Turecko sankce CAATSA. Od roku 2020 byly Turecku dodány 4 baterie sestávající z 36 palebných jednotek a více než 192 raket.

Turecko testovalo systém protivzdušné obrany S-400 proti bezpilotním letounům a stíhačkám F-16 v malých výškách. Podle tureckých médií turecká armáda zjistila některé nedostatky proti pomalu se pohybujícímu objektu v malé výšce.

Zdroj: News 18, thehindu.com, armyrecognition.com