Film Poslední samuraj s Tomem Cruisem v hlavní roli byl inspirován skutečným příběhem Julese Bruneta, francouzského armádního kapitána, jenž sehrál významnou roli v japonské občanské válce.

Francouzský důstojník Jules Brunet (1838–1911) pocházel z Alsaska a v Japonsku učil místní vojáky bojovat podle západních taktik a používat moderní zbraně. Tehdy (1868–1869) probíhala občanská válka, známá jako Válka Bošin, v níž se střetly síly věrné císaři (zastánce modernizace) se šógunem Jošinobu, který představoval tradiční vojenskou elitou fakticky ovládající zemi. Brunet byl jako dělostřelecký expert poslán, aby pomohl silám šógunátu. O rok později se již účastnili útoku na hlavní město Kjóto, přičemž došlo k boji před císařským palácem.

Foto: Na císařově straně bylo sice pouhých 5 000 bojovníků oproti trojnásobnému počtu vojáků šógunátu, ale na jejich straně bylo mnohem lepší vybavení a výzbroj. (ilustrační foto) | Shutterstock

Psali jsme:Problém německých tanků. Nejen značná hrozba na bojišti – také užitečná statistická metoda

Na císařově straně bylo sice pouhých 5 000 bojovníků oproti trojnásobnému počtu vojáků šógunátu, ale na jejich straně bylo mnohem lepší vybavení a výzbroj. Proti sobě tak stály katany, luky a šípy a kopí proti primitivním kulometům, puškám a dělům. Bitva trvala čtyři dny a skončila velkým vítězstvím císaře. K němu se v důsledku tohoto vítězství přidali i mnozí šlechtici původně věrní šógunovi. Brunetovi se podařilo vrátit do Eda na lodi. Ale nedlouho poté císař poslal do Francie dopis, aby si Francouzi sbalili své věci a odpluli, jelikož slouží nepříteli císaře. Většina poradců poslechla, ale Brunet se rozhodl zůstat, což také napsal v dopise Napoleonu III. Své setrvání mimo jiné to zdůvodňoval tím, že na ostrovech je početná skupina Japonců velmi loajálních k Francii, která čítá až 50 tisíc mužů. Ty by jednou bylo možné využít. To byla ale jen zástěrka, hlavním důvodem byl obdiv k samurajům, který začal Brunet cítit. Tito úžasní válečníci mu zkrátka přirostli k srdci a chtěl být nadále součástí jejich boje.

Problém byl, že šógun Jošinobu Tokugawa (1837–1913) se rozhodl vzdát a poslal kapitulační dopis císaři. Jen malá skupina samurajů se rozhodla dále pokračovat v boji. Vznikla takzvaná Severní koalice z velmožů a klanů, které odmítly poslušnost císaři. Přes odvahu bojovníků Severní koalice byli i tito bojovníci nakonec v roce 1868 poraženi, ale válka nekončila. Velitel koalice admirál Enomoto a Brunet se stáhli na ostrov Hokaidó, kde vyhlásili republiku Ezo a znovu byli odhodláni bojovat proti císařským silám. Finální bitva v přístavu Hakodate trvala půl roku a stálo v ní proti sobě 7 000 imperiálních vojáků proti 3 000 rebelům. Bitva dopadla tak jako všechny předchozí a Brunet byl jako důležitý velitel v hledáčku císaře. Podařilo se mu však odplout z Japonska na válečné lodi Coëtlogo, která jej odvezla zpět do Francie. Japonský císař požadoval v nótě jeho potrestání, k čemuž však nedošlo. Místo toho dále úspěšně sloužil ve francouzské armádě. V roce 1891 byl jmenován brigádním generálem, a když se jeho nadřízený z japonské mise stal ministrem války, byl  Brunet jmenován náčelníkem generálního štábu.

Zdroj: Kabinet kuriozit