Kamikaze drony – levní zabijáci
První letecké kamikaze drony, tak jak je dnes známe, představil v druhé polovině osmdesátých let Izrael. Byl to výsledek inovativního přístupu k řešení místních problémů, kdy bylo armádou požadováno maximální zkrácení času po linii zjištění – identifikace – zničení. Tento koncept se pokusily následně napodobit některé další země, ale rozhodně nedošlo ihned k velkému rozvoji a rozšíření.
Situace se začala radikálně měnit až v posledních letech. Samostatně létající inteligentní munice několika typů našla uplatnění v místních konfliktech a prokázala poměrně vysokou účinnost. To vedlo ke spuštění řady nových projektů a některé z těchto kamikaze dronů byly později zavedeny do výzbroje.
V současné době má oficiálně kamikaze drony kolem deseti zemí. Na trhu se zbraněmi jsou nabízeny desítky produktů s různými vlastnostmi a schopnostmi. Současně jsou ohlašovány nové projekty a objevují se zprávy o podepisování dodavatelských smluv.
Foto: Část rodiny izraelských prostředků UVision Hero / MilleniumAC / CC BY-SA
Dodané produkty jsou většinou reálně využívány při lokálních konfliktech, kde jasně inzerují svoji vysokou účinnost. Získaná dobrá pověst ovlivňuje zájem i vysoce vyspělých armád. Na kamikaze drony přestává být nahlíženo jako na něco zvláštního určeného pouze pro speciální operace. V důsledku toho výroba kamikaze dronů neustále roste a narůstá i jejich kvalita.
Důvody současného zvýšeného zájmu o kamikaze drony jsou celkem jednoduché. Kombinují totiž vlastnosti několika tříd vybavení a zbraní najednou, což může poskytnout určité výhody. Charakteristickým znakem kamikaze dronů je jejich nižší cena ve srovnání s jinými prostředky ničení. Cena klasického jednoduchého UAV bez výzbroje nebo naopak speciálního řízeného dělostřeleckého granátu je srovnatelná, nebo možná mírně nižší, ale k jejich použití je potřeba doplnit průzkumný a zaměřovací systém a výzbroj nebo drahé speciální zařízení, v tomto případě kanón nebo raketu.
Použití kamikaze dronů výrazně zrychluje a zjednodušuje hledání a následné ničení cílů. Stroj může provádět hlídkování v daném zájmovém prostoru a má schopnost okamžitě zasáhnout nalezený cíl. Neztrácí se čas přenosem dat do jiných zbraní a organizováním úderu.
Je zřejmé, že kamikaze drony mají také své drobné nedostatky. Jde především o zatím omezený letový dosah a menší bojovou hlavici, ale radikální úpravou těchto charakteristik by došlo k nežádoucímu nárůstu ceny. V současné době jsou na trhu kamikaze drony různých velikostí a hmotností s odpovídajícím výkonem. Vznikly a jsou nabízeny produkty od ultralehkých kvadrokoptér s malinkou bojovou hlavicí až po relativně velké stroje nesoucí desítky kilogramů výbušnin.
O nejvyšší kategorii heavy není dnes zvláštní zájem a je zastoupena pouze několika málo typy. V prvé řadě jsou to známé produkty Harpy a Harop od izraelské společnosti IAI. S rozpětím křídel větším než dva metry a celkovou hmotností výrazně přesahující 100 kg nesou bojové hlavice o hmotnosti až 32 kg. Tato technika rozhodně předvedla své schopnosti v reálných konfliktech, ale ukázala se zde také určitá složitost provozu. Většina typů spadá do lehké a střední kategorie. Z dnešního pohledu mají tyto stroje optimálnější kombinaci technických, bojových a operačních parametrů.
Foto: Harop izraelské firmy IAI | Tangopaso / CC BY-SA
Zákazníci mají dnes největší zájem o kamikaze drony o celkové hmotnosti do 12 až 15 kg s užitečným zatížením do 3 až 5 kg. Jsou požadovány také ucelené řady produktů se shodným základem ale různými vlastnostmi. Zde je možno zmínit ruské stroje Lancet firmy Zala nebo izraelské stroje rodiny UVision Hero.
Kamikaze drony nevyžadují mimořádný letový výkon. Ve většině případů maximální rychlost letu nepřesahuje 100 až 120 km/h a délka letu bývá 30 až 40 minut. Výhodné kombinace letových vlastností a hmotnosti je dosaženo použitím elektrických pohonných systémů.
Foto: Kamikaze dron Hero-30 v akci | UVision Air Ltd.
Standardním vybavením kamikaze dronů je opticko-elektronická jednotka s denním a nočním kanálem. Takové zařízení se dnes již vyznačuje kompaktností, lehkostí a relativní jednoduchostí, což snižuje nároky na nosič. Optika umožňuje operátorovi pozorovat terén, najít cíl a navést na něj stroj. Správa zařízení operátorem značně zjednodušuje celý komplex jako celek.
Existují však i jiná řešení. Izraelský stroj Harpy disponuje autopilotem, který ho vede podle zadaného programu a pasivní radarový senzor čeká na ozáření radarem protivníka. Jakmile se tak stane, zahajuje útok. Novější Harop je vybaven optikou a aktivním radarem. Moderní létající munice od ruské firmy Zala Aero a některých dalších výrobců používá kromě optiky i satelitní navigaci a dokáže útočit zcela automaticky na cíle se známými souřadnicemi.
Pro kamikaze drony existuje řada různých typů startovacích – odpalovacích zařízení. Používají se především kolejová odpalovací zařízení nebo transportně-odpalovací kontejnery. V případě lehkých a středních komplexů jsou takové produkty přenosné nebo převozné lehkými automobily. Největší typy mají samohybné podvozky. Na samohybné podvozky se umísťují také celé baterie kamikaze dronů.
Vývoj v oblasti samostatně létající munice stále pokračuje. Většina dnes nových typů zapadá do kategorie lehčích až středních, má optiku, satelitní navigaci, vedení operátorem a cílí na pozemní objekty. Na pořadu dne jsou však kamikaze drony, které budou potírat jiné bezpilotní létající aparáty, jako jsou např. dnes tak populární bezpilotní letouny Bayraktar TB2.
Zdroj: thedefensepost.com, defence-blog.com
Komentáře