Katastrofa spojeneckých vojsk - Yperit nad Bari
Ve večerních hodinách 2. prosince 1943 podniklo 105 německých bombardérů Junkers Ju-88 nečekaný nálet na italský přístav Bari, ve kterém se tísnily desítky spojeneckých nákladních lodí, jejichž paluby byly plné munice, vojenského materiálu, vybavené a zásob určených pro spojenecká vojska, která pochodovala na Řím. Protože si Spojenci mysleli, že je Luftwaffe na italské frontě vyčerpaná a není schopná výraznější akce, byla protiletadlová obrana přístavu slabá a nenacházela se tam žádná stíhací letadla, která by poskytovala vzdušné krytí. Nálet zastihl Spojence naprosto nepřipravené a ti se nezmohli skoro na žádný odpor. Během hodiny bylo potopeno 28 amerických, britských, italských, francouzských, norských a polských nákladních lodí, poškozeno 12 dalších a zabito asi 1000 vojenského personálu a námořníků obchodního loďstva. Daleko větší tragédií byla exploze nákladní lodi John Harvey, která převážela náklad munice a 100 tun bomb s hořčičným plynem. John Harvey byl zasažen při náletu a rozpadl se v obrovské explozi, která uvolnila náklad yperitu.
Foto: Tato fotografie byla pořízena po úspěšném německém náletu na spojeneckou dopravu v přístavu v Bari, italském přístavu na Jadranu (2. prosince 1943) | Wikimedia Commons / Public domain
V roce 1943 se spojenecké vrchní velení obávalo, že do kouta zahnané Německo použije ke zpomalení postupu Spojenců v Itálii chemické zbraně, a proto byly jejich chemické zbraně, včetně yperitu, převezeny do Itálie pro případ odvetnému úderu. Část sirné hořčice se vypařila do mraku a snesla se do města Bari, ve kterém bylo 1000 italských civilistů bylo zabito a stovky dalších byly zraněny. Protože při explozi zahynula celá posádka nákladní lodi John Harvey a v přístavu o nebezpečném nákladu nikdo nic nevěděl, lékařský personál ve městě nebyl o úniku yperitového plynu informován, a nikdo proto nebyl připraven se přeživší náležitě postarat. To se týkalo i námořníků a vojáků, kteří se z hořících lodí zachránili skokem do moře. V moři se část sulfidického yperitu spojila s topným olejem z potápěných lodí, a tato směs obalila přeživší ve vodě, o které ze stejného důvodu nebylo postaráno, a proto utrpěli chemické popáleniny. Spojenci se zpočátku pokusili incident utajit, protože měli strach, že Němci použijí chemické zbraně k preventivnímu útoku. Když bylo jasné, že nejde tajemství dál udržet, náčelníci štábu USA přiznali, že se během náletu uvolnil do vzduchu yperit.
Tato tragická událost později přinesla světu jedno velké plus. Výsledky pitev mrtvých lidí zasažených v Bari yperitem ukázaly, že jejich bílé krvinky byly téměř úplně zničeny, stejně jako ostatní rychle se dělící buňky. Objev těchto cytotoxických účinků následně vedl k vývoji chemoterapie pro léčbu rakoviny.
Zdroj: historie válek
Komentáře
Vaclav Flek
08. 03. 2023, 21:55Dekuji za clanek, ktery pojednava o velmi neobvykle, a tim i velmi zajimave udalosti II. svetove valky.Bohuzel clanek pres svuj maly rozsah obsahuje nekolik nepresnosti , pripadne v nem nektere podstatne udaje chybi.
V prve rade mi vadi, ze autor na dvou mistech zminuje moznost pouziti chemickych zbrani Nemci v prubehu italskeho tazeni, tim vyvolava u ctenare mylny podprahovy dojem, ze se je wehrmacht skutecne chystal pouzit. Pravdou ovsem je, ze na celem apeninskem valcisti nemecke ozbrojene sily pod velenim marsala Kesselringa (tedy wehrmacht a SS) zadne chemicke zbrane k dispozici nemely, ani s jejich pouzitim nepocitaly (!). Plavidlo John Harvey Americane kvuli utajeni prezentovali jako radovou nakladni lod, vezouci obycejny material, ackoliv jeji samostatne plavba, oddelene od konvoje, by byla spise na miste. Udalosti v Bari tak pripominaly udalosti v kanadskem Halifaxu v dobe I. svetove valky, kdy exploze "utajene" municni lodi v preplnenem pristavu zpusobila nejvetsi lidskou rukou zpusobeny ne-nuklearni vybuch.
Velkou chybou bylo, ze o skutecnem nakladu lodi John Harvey se zachranci dlouho nedozvedeli, pritom klicovym momentem v ramci prvni pomoci bylo postizene, tedy z vody vylovene osoby, uplne svleci, a tim zkratit dobu expozice jejich telesneho povrchu zredenym yperitem. To byla priserna chyba, ktera stala zivoty asi stovky z vice nez 620 zasazenych osob. Ti vsichni nicmene trpeli nesmirne bolestivymi puchyri s tendenci se slevat, krutymi bolestmi oci se ztratou zraku (docasnou, ale i trvalou) a take dychacimi potizemi, casto s krvavym kaslem vzhledem k zasazeni dychacich cest.
V clanku jsou malo zdurazneny hrube chyby, kterych se dopustilo americke veleni. V prve rade podcenilo moznosti nemeckeho letectva, ktere dostalo do vzduch pres stovku dvoumotorovych bombarderu, kazdy se schopnosti nest nejmene pet tun bomboveho nakladu.
Jenom nekolik dalsich faktickych poznamek : Lod John Harvey vezla 60, nikoliv 100 tun yperitu, ale to asi neni podstatne. Jeji posadka nezahynula pri explozi cela, ale vetsina z ni stejne nevedela, co lod veze. Vedeli to ovsem vyssi dustojnici, kteri namorni prepravu z jinych plavidel organizovali. Vubec nevim, co v cestine znamena autoruv vyraz "sirna horcice" (zrejme otrocky preklad z anglictiny, se kterym si pisatel nedal prilis mnoho prace).
Bylo by toho vice, ale radeji budu koncit. Na zaver jenom dodam, ze cytotoxicke ucinky yperitu (stejne jako dalsich bojovych chemickych latek, od yperitu odvozenych) byly lekarum znamy jiz od doby I. svetove valky, vzhledem k jeho sirokemu nasazeni. Ovsem tehdejsi uroven mediciny neumoznila vyuzit tyto poznatky bezprostredne v praxi.
Zdeněk
09. 03. 2023, 16:54pane Fleku, dovolím si jen drobnou korekci,
všechny zdroje se shodují, že útok na Bari provedlo 105 středních bombardérů Junkers Ju 88 A4 z Luftflotte 2.
Tento letoun měl ovšem maximální nosnost mezi 3400 a 3600 kg pum - v takovém případě bylo nejběžnější složení pumového nákladu 4x SC500 na vnějších závěsnících a 28xSC50 ve vnitřní pumovnici - ovšem tehdy už byl letoun poměrně přetížen a měl jen omezený dolet okolo 1000km.
Nosnost přes 5000 kg pum měl z německých bombardérů (zařazených ve službě) pouze He 177.
Vaclav Flek
09. 03. 2023, 19:14pro Zdeněk
Zdenku, dekuji za spravnou pripominku, se kterou souhlasim, a za svou chybu se omlouvam. Zrejme jsem spatne secetl vahu pum ve vnitrni pumovnici a vnejsich zavesnicich, a vypocet si ke sve skode neprekontroloval...
Karel Čížek
10. 03. 2023, 07:15Zdeněk. Právě Vámi zmiňovaný omezený dosah 1000 Km byl u A-4 a to už v době bitvy o Británii problém ,ten se u Junkerse řešil zrušením přední části trupové pumovnice a jeho nahrazením dalšími palivovými nádržemi . Letoun však byl při startu stále velmi přetížen a navíc musela být posílena obranná výzbroj. Proto docházelo k redukci hmotnosti pum ,ten se již v době zmíněné bitvy ustálil v kombinaci 2x 250kg a 2x 500kg na vnějších závěsnících a 10 x 50kg v trupu. (zdroj - Die deutsche Luftwaffe 1939 - 45 a War Planes of the Third Reich).
Vaclav Flek
16. 03. 2023, 01:19pro Zdenek a Karel Čížek :
Panove, jeste jednou dekuji za vase poznamky k me pripomince, ktere jsem uznal. Teziste meho prispevku , jako byvaleho vojenskeho lekare, bylo nicmene v necem jinem, tedy v ucincich yperitu na organismus. Ty byly velmi zaludne. Nikdo je pri naletu na Bari vubec nemohl ocekavat, a jiz vubec ne v podobe zasazeni vodni kontaminaci, se kterou nemeli zkusenosti ani lekari z I. svetove valky, kteri se s yperitem setkali.