EXCALIBUR
CZUB - KONFIG
CZUB - ESHOP

Kočinčínské tažení – kterak Francouzi začali dobývat Vietnam

 10. 01. 2025      kategorie: Vojenská historie      33 komentářů

Proklamovaným důvodem zapojení se 2. Francouzského císařství Napoleona III. na straně Velké Británie do tzv. druhé opiové války proti Číně let 1856-60 (dočasně v roce 1858 přerušené smlouvou z Tiencinu) byla ochrana křesťanských misionářů. V říjnu 1860 vstoupily britské a francouzské oddíly do Pekingu. Pokořené čínské impérium muselo přistoupit na požadavky, rovnající se dalšímu intenzivnějšímu pronikání evropských velmocí na své území. Na druhou stranu, ještě před rokem 1864 Britové a Francouzi v oblastech jižně od ústí řeky Jang-c´-ťiang podpořili vládnoucí Čchingy v boji proti tzv. tchajpchingům, opírajícím se o vlastní specifickou formu křesťanství a vedoucím od roku 1850 rozsáhlou povstaleckou válku proti císařské dynastii mandžuského původu.

Francii se však zároveň naskytla příležitost, aby sama přikročila k expanzi v jižněji položené zemi, jež se sama nacházela, třeba nyní spíše formálně, ve vazalské závislosti na čínské říši – ve Vietnamu, v evropských jazycích tehdy běžně nazývaném, podle čínské předlohy, Annam. Záminkou či primárním proklamovaným podnětem byla opět ochrana křesťanských misionářů před perzekucí ze strany tamních autorit. A jestliže v Číně vystoupila Francie jako spojenec Velké Británie, zde byla její aktivita přímo podpořena Španělskem, přítomným už od 16. století na nikoliv tak vzdálených Filipínách.

kocin_01Foto: Francouzské dobývání Saigonu v únoru 1859. Saigon, tehdy teprve se rozrůstající obchodní centrum v Kočinčíně, upoutal pozornost Francouzů v důsledku bezvýchodné situace, v jaké se předtím ocitly francouzsko-španělské invazní síly v Tourane (Danangu). | Wikimedia Commons / Public domain

Jistý francouzský vliv a zájmy ve Vietnamu (a v Kambodži) měly už tehdy, a nejprvotněji právě skrz misionářskou činnost, svou delší tradici. Již od 20. let 17. století zde působili francouzští jezuité, rozvinuvší ještě starší misijní aktivity Portugalců, a během několika dekád tady jejich vliv v tomto směru převládl. Misijní činnost pak v závěru 18. století přesáhly aktivity kněze Pigneaua de Béhaine, jenž sehrál významnou politickou a vojensko-organizační roli v procesu, při němž byl celý Vietnam sjednocen pod vládu jihovietnamského klanu Nguyenů. Ostatně, Pigneauovým prostřednictvím sama Francie roku 1787, ještě za krále Ludvíka XVI., uzavřela s Nguyeny smlouvu, na jejíž bázi si o řadu desetiletí později Francouzi činili nárok na přístav Danang, jimi samými nazývaný Tourane.

Naproti tomu, podezřívání vietnamské strany vůči mocenským záměrům Francouzů zhruba po roce 1820 (kdy byli z annamského císařského dvora vypuzeni i dva francouzští důstojníci, činní tam jako poradci v hodnosti mandarínů) se obracelo i proti působení křesťanských misionářů. Uvádí se, že mezi roky 1825 a 1842 bylo 7 francouzských kněží v zemi umučeno; a Francie v roce 1843 vyslala námořní flotilu do Jihočínského moře, s cílem záchrany misionářů před perzekucí a současně zájmem o trvalou francouzskou přítomnost v oblasti. Opět o něco později způsobilo krizi, když byl ve Vietnamu zadržen francouzský misijní biskup Lefébvre, obviněný ze spiknutí, mířícího k nahrazení císaře Thieu Triho panovníkem jiným, více nakloněným křesťanství. V obavách z francouzské reakce Thieu Tri nakonec Lefébvra propustil na svobodu - nejspíš ještě krátce předtím než, a což s tímto případem přímo souviselo, 15. dubna 1847 dvě francouzské lodě (fregata a korveta o dohromady 78 dělech) dosáhly ve vodách u Tourane (Danangu) přesvědčivého vítězství ve střetu s vietnamskou flotilou několika korvet a menších džunek.

Křesťanství, resp. katolicismus získal přitom poměrně značné množství konvertitů v zemi, poznamenané jinak konfucianismem, buddhismem či tradičními místními kulty. A velká represivní vlna obecně proti křesťanství nastala poté, co ještě v roce 1847 usedl na trůn v Hue syn Thieu Triho, císař Tu Duc. Hrozba smrti utopením visela nad cizími a rozřezání nad domácími kněžími, místním prostým vyznavačům křesťanství hrozilo trvalé ocejchování na tváři a konfiskace majetků (nakonec oni měli tvořit zdaleka největší část obětí na životech represí do počátku 60. let 19. století, jejichž počet je uváděn až do desetitisíců). Každopádně, již zprávy o násilné smrti prominentních kněží ve Vietnamu v letech 1851/52 vedly v křesťanských misiích v Asii k žádostem o zásah ze strany Francie.

K vystupňování perzekuce pak jen přispělo povstání v severní části Vietnamu, zvané Tonkin, vedené ve jménu příslušníka někdejší vládnoucí dynastie Le, který sám později, jako Pedro (či Pierre) Le Duy Phung, ke křesťanství konvertoval. Vyvstala alternativa odtržení království Tonkin od impéria Nguyenů z Hue. Mimochodem (a odráží to i předpoklad, proč se k francouzské akci, s představou trestné expedice proti císaři Tu Ducovi a garance ochrany misionářů a křesťanů, připojilo Španělsko), zprávu o dění v Tonkinu mezi lety 1854 a 1856, publikovanou pak roku 1858 ve filipínské Manile, sepsal španělský dominikán José María Díaz Sanjurjo, biskup a apoštolský vikář středního Tonkinu. Ten sám byl asi v polovině roku 1857 zatčen, uvržen do řetězů, odsouzen k smrti a setnut. O rok později, jen krátce před zahájením francouzsko-španělské intervence, stihl podobný osud jeho rovněž španělského nástupce, biskupa Sampedra.

V lednu 1857 odmítl Tu Duc přijmout francouzskou diplomatickou misi, dorazivší do Hue ze Siamu (Thajska), s důležitou zastávkou v Kambodži. Ve Francii se císař Napoleon III. o invazi do vzdálené země na jihovýchodě Asie rozhodl v červenci 1857; a podotkněme, že oficiální cíl ochrany misií korespondoval s obecnějším rysem vlády tohoto francouzského imperátora, prezentujícího se mj. také jako ochránce katolicismu, nemluvě o podpoře, jíž se misijní aktivity těšily ze strany jeho manželky, císařovny Eugenie (původně španělské šlechtičny Eugenie de Montijo). Byla dojednána účast Španělska na expedici, přičemž francouzská strana zvlášť oceňovala úlohu Filipín jako logistické základny. Manila, centrum španělského generálního kapitanátu, měla posloužit jako zdroj munice a střelného prachu, koní a zásob pro tažení na protilehlých březích Jihočínského moře. A zjevně i ukončení opiové války v Číně tiencinskou smlouvou z června 1858 (byť, jak se brzy ukázalo, mělo jít prakticky jen o její přerušení) podmínilo v srpnu 1858 přistoupení k akci, prvotně směřované k Tourane. Velením intervenčních sil byl pověřen velitel francouzských námořních sil v čínských vodách, admirál Charles Rigault de Genouilly, sám zastánce zásahu v Annamu.

K přístavu (a Francouzi stejně tak nazývanému poloostrovu) Tourane zamířila Rigaultova flotila poté, co se shromáždila u jihočínského ostrova Chaj-nan. Když se koncem srpna 1858 jejích asi 14 lodí objevilo před přístavem, a admirál Rigault se nedočkal odpovědi na ultimátum, adresované dvoru v Hue, 1. září nechal bombardovat pobřeží lodními děly. Následně byla opevnění Tourane dobyta francouzsko-španělským výsadkem, jen za sporadického odporu vietnamských oddílů, jež se stáhly do džungle v zázemí města. Vzhledem k uváděným asi 2 500 Francouzům a 500 Španělům, kteří se invaze zúčastnili, dodejme, že jádro španělského kontingentu plukovníka Ruize de Lanzarote, vytvářené z většiny filipínskými Tagaly, dorazilo až o něco později.

Francouzi zpočátku zamýšleli se v Tourane trvale etablovat, pročež zčásti bourali annamská opevnění přístavu a budovali nová, vlastní. Rigaultovu plánu pozemního postupu k severněji položenému Hue, sídlu annamského vladaře, jehož hodlal přimět k mírovým, resp. kapitulačním vyjednáváním, stálo v cestě několikatisícové annamské vojsko generála Nguyena Tri Phuonga. Ačkoliv to se jistě lépe vyzbrojeným Francouzům nepostavilo v otevřeném boji, vážné problémy francouzským výzvědným a hlídkovým oddílům mimo Tourane působila jeho partyzánská taktika (při způsobech, jejichž využívání vietnamskou stranou je známo i z válek opět proti Francouzům a pak Američanům ve 20. století). Patřily k tomu i léčky v podobě vyhloubených a zakrytých pastí s naostřenými, hnojem pokrytými bambusovými kůly, jimiž způsobená zranění často vedla k úmrtí v důsledku gangrény. V místním vlhkém tropickém podnebí se navíc v řadách invazního vojska začaly šířit nemoci jako cholera, malárie, úplavice. Skutečnost, že ty méně postihly filipínské vojáky ze španělského kontingentu, byla vysvětlována jejich vyšší adaptací na srovnatelné přírodní podmínky – a na nich také spočinula hlavní tíha vykonávaných prací.

Invazní síly zůstávaly prakticky paralyzovány na poloostrově Tourane, kde za několik měsíců zemřely v jejich řadách stovky mužů. Objevil se rozpor mezi francouzským velením a duchovními účastníky tažení. Ti si přáli, když se zde nedočkali očekávané pomoci ze strany vietnamských křesťanů, odplout dále na sever, do Tonkinu, kde si slibovali přijetí expedice jako osvoboditelů křesťanským, a snad i nekřesťanským obyvatelstvem. Rigault de Genouilly zaměřil svou pozornost naopak na jih, k Saigonu, obchodnímu centru tzv. Dolní Kočinčíny (jak byla Evropany nazývána nejjižnější část Vietnamu).

Zatímco v Tourane byla ponechána část vojáků, francouzské lodě 16. února 1859, po průniku k Saigonu, ležícímu proti proudu stejnojmenné řeky severně od delty Mekongu, zaútočily děly na místní citadelu. Po vzájemném dělostřeleckém souboji se prolomila část její severovýchodní zdi; a za útoku vylodivších se jednotek dalšího dne tento průlom ještě rozšířily výbušniny, nakladené francouzskými sapéry, aby se jím do pevnosti probila, nakonec za použití bajonetů, kolona francouzských námořních pěšáků a námořníků. Saigon s bohatou kořistí padl do rukou francouzsko-španělských oddílů. Avšak vietnamští obránci se znovu stáhli do přilehlé bažinaté krajiny, a situace se v dalších dlouhých měsících až letech vlastně podobala předchozímu vylodění v Tourane. V postupu mimo město bránil invazním jednotkám znovu už i systém nakladených pastí.

kocin_02Foto: Útok francouzsko-španělských oddílů na saigonskou citadelu 17. února 1859. Třebaže Saigon padl rychle pod francouzskou kontrolu, trvalo celé další dva roky, než Francouzi pronikli do širšího okolí města a tak rozšířili zázemí své již prakticky zřízené kolonie. | Wikimedia Commons / Public domain

Po zhruba roce, v počáteční fázi roku 1860, s opětným zahájením opiové války v Číně, Francie upřednostnila tento problém. Daleko na sever, do Číny, se s většinou francouzských vojáků a námořníků obrátil i admirál Rigault, a Francouzi zcela vyklidili Tourane. V únoru 1860 viceadmirál Page, Rigaultův nástupce ve velení nad zbytkem francouzských sil v Kočinčíně, prohlásil Saigon za přístav otevřený všem spřáteleným mocnostem – a krokem, v podstatě signalizujícím přezíravý postoj Francie vůči svému španělskému spojenci (v době, kdy se, při zcela evidentních záměrech Francie, začalo také na španělské straně uvažovat o možných územních ziscích na úkor annamského impéria, příp. o protektorátu nad Tonkinem), bylo nařízení ke stažení části španělského sboru zpět na Filipíny. Nebylo v jejím zájmu, aby několik set Francouzů, zbývajících v Saigonu, bylo přečísleno španělskými vojáky. 

Každopádně, hrstka francouzsko-španělských vojáků v Saigonu zůstala v obležení asi 12 tisíců a později až 30 tisíců Vietnamců, kteří budovali a zdokonalovali systém zákopů a pevnůstek v blízkosti francouzských opevnění a Francouzi držené citadely, a jehož např. i tisíce jam s ostrými bambusovými kůly byly samozřejmě součástí. Za oboustranných výpadů  na opevněné pozice nepřítele, jako kritické okamžiky pro francouzsko-španělskou stranu jsou připomínány dva noční vietnamské útoky z července 1860 nebo útok více než 1 000 pokřikujících Vietnamců, vyzbrojených meči, kopími a halapartnami, poblíž pagody Khai Tuong 7. prosince 1860. Ty byly vždy odraženy za nemalých ztrát mezi Francouzi a Španěly (jako více než 100 mužů v posledně jmenovaném případě).

Nicméně, zůstávající pod francouzskou kontrolou přístup k Saigonu po moři a přilehlých řekách, v počátcích roku 1861 francouzskou přítomnost ve městě opět posílil příchod (zčásti návrat) tisíců vojáků a námořníků jednak z Číny, jednak přímo z evropské metropole. V čele francouzských sil stál nyní viceadmirál Leonard Charner, jenž ne tak dlouho předtím přijel do Asie rovnou z Francie, po část cesty doprovázen stávajícím velitelem nad zbytkem španělského kontingentu, plukovníkem Carlosem Palankou. Palanca už dříve opustil Saigon, aby v únoru 1860 dorazil do Madridu, a obratem se zase, po obdržení svých vojenských a rovněž diplomatických pravomocí od španělské královny Isabely II., vrátil přes Egypt (kde se tehdy, mimochodem, teprve budoval Suezský průplav v režii francouzské Lessepsovy společnosti) a Brity držený Singapur.

Charnerův plán spočíval v postupu na město My Tho jihozápadně od Saigonu, centrum sousední provincie, kterou Francouzi hodlali, spolu se Saigonem, taktéž ovládnout. Ve dnech 24.-25. února 1861 tak došlo možná k rozhodující bitvě celého tažení, boji o pevnostní komplex Ky Hoa. Zahájen ten francouzským útokem na pevnůstku v čelní linii komplexu, nacházející se jen v asi kilometrové vzdálenosti od francouzských pozic, tu francouzská kolona za dělostřelecké podpory z člunů na přilehlém toku dobyla s vlastními ztrátami 6 padlých a 20 zraněných. Poté Francouzi odrazili protiútok tisíců annamských vojáků, jež mj. nasadili slony s věžičkami a otáčivými děly na svých hřbetech, přičemž palba z francouzských pušek a lodních děl způsobila smrt či zranění stovkám nepřátel, jakož i většině jejich slonů.

kocin_03Foto: Výjev z francouzsko-španělského útoku na pevnostní komplex Ky Hoa v těsné blízkosti Saigonu 24. února 1861. Dobytí tohoto komplexu, jemuž předcházelo výraznější posílení francouzských oddílů v Kočinčíně, vytvořilo předpoklad k přece jen rozsáhlejší územní expanzi Francie na jihu Vietnamu | Wikimedia Commons / Public domain

Následujícího dne zaútočilo asi 1 200 francouzských námořních pěšáků a 600 francouzských a španělských vojáků, podpořených přitaženými děly, na hlavní pevnosti Ky Hoa. Navzdory jistým ztrátám, způsobeným střelbou od hliněných zdí pevností, asi po půl hodině Francouzi šplhali na valy jedné z pevností, k jejímž zdem se zahákli, překonali je za použití tří žebříků, a obranu pevnosti udolali svými dlouhými, téměř půlmetrovými bajonety. Následoval francouzský útok, a tentokrát již bez dělostřelecké podpory, na pevnost v centru pevnostního systému, při němž se Francouzi, vystaveni intenzivní střelbě z ručnic i děl z vietnamské strany, znovu pokoušeli využít háků a žebříků, jakož i jednotky sapérů. Nakonec jim cestu dovnitř otevřela přispěchavší rezervní jednotka rozbitím hlavní brány. Více než 300 obránců pevnosti bylo pak uvnitř pobito. Ve francouzských řadách si jen dobytí této tzv. Mandarínské pevnosti vyžádalo ztrátu 225 mužů.

Vietnamský pevnostní systém v těsné blízkosti Saigonu, budovaný či zdokonalovaný za zhruba dva předchozí roky, se zhroutil. Přes pokračující ozbrojený odpor v Kočinčíně, do My Tho vstoupili Francouzi v dubnu 1861. Zajištění vznikající francouzské kolonie na jihu Vietnamu pak bylo dovršeno koncem roku 1861 dobytím města Bien Hoa severně od Saigonu, střediska další provincie nárokované Francií (byť se i nabídla alternativa, že ji obdrží Španělsko), a v březnu 1862 dobytím pevnosti Vinh Luong při jednom z toků delty Mekongu. Takový vývoj přiměl císaře Tu Duce k přistoupení na jednání o míru.

kocin_04Foto: Dřevěný vietnamský kanón, ukořistěný Francouzi v březnu 1862 v pevnosti Vinh Luong, a vystavený v pařížském Armádním muzeu (Musée de l´Armée) | Wikimedia Commons / Public domain

Smlouvou, podepsanou v červnu 1862 v Saigonu na jedné straně zástupcem dvora z Hue a na straně druhé vrchními veliteli francouzských a španělských jednotek, jež k tomu disponovali příslušnými diplomatickými pověřeními (admirálem Bonardem, nahradivším Charnera, a plukovníkem Palankou), byl císař Tu Duc donucen, kromě mj. hlubšího otevření své země evropskému obchodnímu pronikání a tolerance vůči křesťanství a evropským misionářům, postoupit Francii tři provincie v Kočinčíně a navíc ostrovy Pulo-Kondor (viet. Côn Đao) nedaleko ústí Mekongu. Tak byl stvrzen vznik nové francouzské kolonie s centrem v Saigonu. Za pozornost stojí, že francouzská strana nyní spíše za překážku, jíž se nehodlala příliš zabývat, považovala realitu nového povstání v Tonkinu, spjatého tam i s novou vlnou antikřesťanských represí – a také to, že pokud se naděje misionářů a povstalců v Tonkinu nyní upíraly spíše ke Španělsku, spojenci Francie, jenž z tažení zdaleka tolik nezískal, tak k tomu naopak upíral své naděje, že se podaří vrátit pod jeho vládu Francouzům odstoupené provincie, i Tu Duc. Svědčil o tom i jeho dopis královně Isabele II. z června 1863.

Vzhledem k protifrancouzskému povstání, jež vypuklo v Kočinčíně po podpisu saigonské smlouvy, se zrovna španělské oddíly (opět dočasně posílené) stáhly definitivně na Filipíny až v dubnu 1863. V tomtéž roce Francie svou pozici v jihovýchodní Asii posílila dosažením role protektorské mocnosti nad královstvím Kambodže v sousedství Kočinčíny.

Francouzská Indočína – krátce o vzniku a zániku

Zámořské dobrodružství Francie Napoleona III., které od deklarované ochrany katolických misionářů přerostlo ve zformování nové francouzské kolonie, mělo ještě za Napoleona III. svou návaznost, když si roku 1867 Francie vynutila na dvoře v Hue rozšíření své kočinčínské državy o další přilehlé provincie. Další expanze spadala již do éry 3. republiky ve Francii a, při zájmu o rozšířený a přímý přístup na čínské trhy, prvořadě směřovala do protilehlé části Vietnamu, povodí tonkinské Rudé řeky (viet. Sông Hông). Tyto aktivity Francouzů vedly k protestům Tu Ducova dvora, jakož i bojům francouzských sil (nakonec hlavně Cizinecké legie) s čínskými bandity a piráty, tzv. Černými vlajkami, aktivními v oblastech při Tonkinském zálivu a posílenými mnoha tchajpchingskými povstalci, jež se po své porážce stáhli z Číny – a, v letech 1883-85, i ke konfliktu Francie s čínským impériem. Zatím Francie v srpnu 1883, krátce po Tu Ducově smrti, přiměla nyní nikoliv tak vnitřně zajištěný nguyenský dvůr k uznání svého protektorátu nad Annamem a Tonkinem. Příznačné bylo, že toto byl nucen uznat i čínský císařský dvůr mírovou smlouvou s Francií roku 1885.

kocin_05Foto: Francouzská mapa Dolní Kočinčíny ze 60. let 19. století zachycuje mj. celý prostor francouzské kolonie, nabyté v letech 1859-62 – tzn. provincii Bien Hoa (zcela ohraničená vpravo), provincii Gia Dinh s centrem v Saigonu (vlevo, jihozápadněji od ní) a provincii Dinh Anong s centrem v My Tho (dále vlevo, jihozápadněji), tak jako ostrovy zvané Pulo-Kondor v Jihočínském moři. Zbývající provincie, na mapě rovněž ohraničené, jsou dosud vedeny jako annamské. Můžeme si také povšimnout sousedství Francouzi ovládnutých provincií s Kambodžou, nad níž Francie roku 1863 dosáhla svého protektorátu. | Wikimedia Commons / Public domain

Vytvořenou tzv. Francouzskou Indočínu, zahrnující vedle vietnamských území také Kambodžu, ještě rozšířilo, a za napětí mezi Francií a Siamským královstvím, podmanění Laosu v roce 1893. Při přetrvávání možná spíše sporadického ozbrojeného protifrancouzského odporu v zemi v dalších desetiletích, charakterizovalo francouzskou správu od konce 19. století kupř. posílení své přímé moci na úkor domácích, vietnamských autorit, což se samozřejmě týkalo i teď prakticky loutkových panovníků z dynastie Nguyen.

Předzvěstí radikální změny se staly až okolnosti druhé světové války, s porážkou a německou okupací Francie, s japonskou okupací Indočíny, a pochopitelně, s aktivitami nacionalistického, prokomunistického Vietminhu. Když jeho předák Ho Či Min vyhlásil počátkem září 1945, v době kapitulace Japonska, v tonkinském Hanoji nezávislost tzv. Vietnamské demokratické republiky, a když se naopak Francouzi snažili svou svrchovanost v zemi obnovit (mimochodem, zpočátku s vojenskou pomocí Velké Británie a čínského Kuomintangu), příp. aspoň uchovat nějaký mocenský vliv, situace vyústila v indočínskou válku. Vnímána za její vyvrcholení z vojenského hlediska francouzská kapitulace v severovietnamské pevnosti Dien Bien Phu v květnu 1954, tím nadešel definitivní zánik Francouzské Indočíny, přetransformované zatím v prostor tzv. Francouzské unie.

kocin_06
Foto: Francouzská Indočína někdy kolem roku 1930. Můžeme poznamenat, že součástí tohoto útvaru (tehdy již s centrem nikoliv v Saigonu, nýbrž v Hanoji) byla v tomto období vedle vietnamských území Annam, Tonkin a Kočinčína, a dále Kambodže a Laosu, též drobná enkláva na jižním pobřeží Číny. | Wikimedia Commons / Public domain

Jak známo, Vietnam zůstal rozdělen na dva státy (přičemž v Jižním Vietnamu si do roku 1955 udržel rozhodující pozici Bao Dai, tehdy už v podstatě bývalý poslední císař z dynastie Nguyen) – a také jak známo, až po dalším velkém indočínském konfliktu, do něhož se s plnou intenzitou zapojily USA a jenž se změnil v jeden z vůbec největších konfliktů globální atmosféry studené války, byla země sjednocena pod severovietnamskou komunistickou vládu. Vrcholným momentem tu byl v dubnu 1975 pád jihovietnamského Saigonu – města, přejmenovaného pak na Ho Či Minovu počest, a města, jemuž o více než století dříve bylo souzeno stát se opěrným bodem pro příští francouzskou koloniální expanzi v zemi.

Zdroj: britannica; Johnson, S. M. (July 2013). France´s Nightmare in Indochina. Warfare History Network; Palanca Morales, F. J. Breve Reseña Histórica de la Expedición Militar Española a Cochinchina (1858-1863). Madrid 1998

Komentáře

Czertik

14. 01. 2025, 12:14

rexik

muzes me vysvetlit proc by nekdo dobrovolne pracoval za podprumernou mzdu jen proto, aby dotycny mel nizsi urok ?

to je ironie, tady chces aby lidi pracovaly za podprumernou mzdu, ale kdyz lidi jinde pracuji za podprumernou mzdu tak ti praska zilka a chces aby dostavali vice.

a ta tvoje citace ohledne islamskeho bankovnicvi ?
tady jde videt ze nechapes text. to se tyka toho kdy clovek dava penize bance, ne opacne.
jinak ten clanek ukazal, ze islamske bankovnictvi funguje velmi podobne jako evropske (kapitalisticke) jen s par odlisnostmi.
treba urok nenazyvaji urokem, ale platbou za poskytovane sluzby.
pripadne urok je maskovan jako ziskova prirazka pri poskytovani pujky k nakupu zbozi (a je jedno jestli lednicky, auta nebo baraku - a do doby splaceni je to majetek banky - cili leasing, hypoteka jako vysite).

skutecne rexiku, mas problem chapat psany text.

a korupce je jen produkt kapitalismu ? kam se podely penize na vyrobni linku pro armaty v putinstanu ?

a proc lidi delaji revoluce ? aby se dostaly ke korytum.
proc myslis ze zadny podporovatel komuismu chce byt ve dedeni strany po vitezsvi komunismu, ale nikdo nechce byt delnikem ?

Azor

14. 01. 2025, 14:27

Czerti,
"muzes me vysvetlit proc by nekdo dobrovolne pracoval za podprumernou mzdu jen proto, aby dotycny mel nizsi urok ?"
Pokud nebudete psát o čem chcete(v uvozovkách)tak se v tom člověk může ztratit co vlastně chcete.
Dělejte to jako já.Nevím co tím chcete říct.
Plno lidí NEDOBROVOLNĚ pracují za tu mzdu,neboť jsou systémem donuceni !!!

"a ta tvoje citace ohledne islamskeho bankovnicvi ?
tady jde videt ze nechapes text. to se tyka toho kdy clovek dava penize bance, ne opacne.
jinak ten clanek ukazal, ze islamske bankovnictvi funguje velmi podobne jako evropske (kapitalisticke) jen s par odlisnostmi."
Koukám jaký že jste odborní na Islámské bankovnictví.Raději potvrďte důkazem to vaše tvrzení.

"a korupce je jen produkt kapitalismu ? kam se podely penize na vyrobni linku pro armaty v putinstanu ?"
Dejte důkaz,že jsem někde tvrdil,že korupce je jen v kapitalismu!!!

"a proc lidi delaji revoluce ? aby se dostaly ke korytum."
Myslíte ty na které byl spáchán atentát?Lenin? jak si přišel k majetku?A i Stalin?
Jak že dopadl Marat?Robepspier,Rosa Luxemburgová,t Karlem Liebknecht,i co vyřvávají na náměstí, atd.
Zato ty kdo podporuje "demokratický"západ jich je neurekom,Zelenskij by mohl vyprávět ( Pandora Papers.)Somoza,Pinochet atd.

Petr Hertel

12. 01. 2025, 21:07

Azor

Když jste citoval to o té Číně, pak jste přehlédl to Japonsko, nebo o tom nepřemýšlel.

Tak stručně, jak jsem to zhruba myslel:

Čína byla od starověku takovým kulturním centrem toho širšího regionu, odkud bylo po nějaké kulturně-civilizační stránce ovlivněno silně i to Japonsko (i když je fakt, že to nikdy, na rozdíl třeba od Koreje nebo Vietnamu, nebylo politicky vazalem čínského impéria).
A teď si vemte, ta předtím dosti sebestředná Čína, některé kruhy v ní, si najednou někdy v 10., počátkem 20. století začínaly uvědomovat, kterak ta Čína silně zaostává za Západem - a pokud by s tím něco chtěly udělat, tak se tu jistě podsouval vzor Japonska, kterou mohli pociťovat jako zemi poměrně blízkou, a kde tehdy modernizační reformy císaře Macuhita (Meidži) měly jistě velký úspěch v tom, že to kdysi zcela izolované Japonsko se v mnohém začalo západním mocnostem vyrovnávat.
To v Číně jistě mohlo sloužit jako příklad vhodný k napodobení... Možná Vám bude povědomé jméno dr. Sunjatsena, zakladatele Kuomintangu. Ten třeba určitě by na počátku 20. století rád, kdyby Čína následovala toho japonského příkladu.

Jistě si nemyslím, že by Velká Británie nebo USA si tehdy přáli nějaké posílení Číny, ale to u toho (byť o dost menšího) Japonska jistě platilo taky. Ano, může se podsunout, že se jim ten rozvoj Japonska nakonec vymstil v tom, jak byli Japomci schopni pak efektivně udeřit na Pearl Harbor, Hongkong, Singapur... Víme tedy také, jak se to ještě předtím brutálně obrátilo právě proti zaostávající a rozvrácené Číně, ale to už je úplně jiná kapitola...

-----
Ale jen tak mimochodem, když v reakci na Czertika píšete, že bych nikdy nenapsal, že "tu byl komunismus"...
Tak pokud myslíte tu situaci u nás, v Československu, v letech 1948-1989, tak víte, zjednodušeně bych to klidně napsal, nebo řekl v naprosto běžném hovoru.
Znám tu tehdejší teorii, lidová demokracie (ta vlastně už od roku 1945), socialismus (ten u nás od roku 1960), komunismus měl být nějaký ideál budoucnosti...
Ale tak přece vládla tady absolutní mocí komunistická strana, KSČ, ten komunismus bych tady rozhodně nebral jako nějaký exaktně vymezený termín.:smiley:

Petr Hertel

12. 01. 2025, 21:11

Jen úprava, samozřejmě, to zaostávání v Číně si začínali uvědomovat v 19., nikoliv už v 10. století.:smiley: Obyčejný překlep.

Azor

12. 01. 2025, 23:23

Petr Hertel.
"Ale jen tak mimochodem, když v reakci na Czertika píšete, že bych nikdy nenapsal, že "tu byl komunismus"..."

Souhlasím s tí,že ve většině rozhovoru(neformálním)se to požívá.
Ale není vhodné, pokud to říká oficiálně nějaký historik, či vrcholný politik, či diplomat.

"To v Číně jistě mohlo sloužit jako příklad vhodný k napodobení... Možná Vám bude povědomé jméno dr. Sunjatsena, zakladatele Kuomintangu. Ten třeba určitě by na počátku 20. století rád, kdyby Čína následovala toho japonského příkladu."

To není vyloučené.Jen jde o to kdo se na toto kouká a pro koho by to bylo výhodné.A někdo by nechtěl jen drobky které by zbyly.
Pro koho by bylo výhodné ten příklad k napodobení?Pro většinu Čínské populace?
Asi víte,že od r. 1989 od potlačení na náměstí neb. klidu "opozice",Čína pod vedením KSČ,dokázala pozvednout z bídy 700 milionů lidí.Jak že od r. 1989 na tom jsou se životní úrovní lidi v USA.A tam je stále stejný systém,a (příklad)ke kterém by se měla Čína v tom 20 st. " "sloužit jako příklad vhodný k napodobení..."?

" Pro Japonska jistě platilo taky. Ano, může se podsunout, že se jim ten rozvoj Japonska nakonec vymstil"

Ten takzvaný"rozvoj"Japonska byl pouze pro zájmy USA.A když se to USA přestalo líbit,tak ho vyprovokovalo k válce.Nejdřív tou politikou VB a USA ohledně zadržování Ruska.Proto taky mlčeli ohledně okupace Mandžuska.(někteří historici uváděj,že 2.sv.válka začala právě v r. 37,napadením Číny,s podílem VB a USA)Tak jako v evropě když Hitler obsadil Sársko a i když napadl Polsko.A když Japonsko nešlo na ruku USA,tak ho vyprovokovali(embarga - nic nového že, Ukrajina atd)Jak že to řekl Fridrich II?
"Agresorem je ten,kdo donutí protivníka pozvednout zbraň"


A Roosewelt věděl včas že zaútočí na Pearl Harbor.A má tak krev na svých rukách svých vojáků.

A ten a samý rozvoj Japonska po 2.sv.byl opět v zájmu USA a ne samotného Japonska.
A jak jsou na to dnes, snad vidíte sám.Jak je ničen japonský národ.

Petr Hertel

13. 01. 2025, 21:46

Azor

Jen stručně, prosím Vás, k tomu Japonsku a USA, protože tam to vidíte asi poněkud zmateně.

Je pravda, že to byly válečné lodě USA (komodorPerry), kdo stál asi v první řadě u toho, že se v 50. letech 19. století ten předtím více než 200 let hluboce izolovaný japonský šogunát začal "otevírat" západním mocnostem, navázal s nimi kontakty, pustil je na své trhy...
Ale USA přece sotva mohly mít pak nějaký vliv na to, že Japonci začali pozorně sledovat a napodobovat hlavně evropské vzory, zavedli podle jejich předloh řadu vnitropolitických, společenských, hospodářských reforem - už jsem tu zmínil vládu toho císaře Macuhita (Meidžiho).
Projevem vzestupu celkové síly Japonska v celkovém důsledku toho všeho byly pak vítězné války s Čínou v 90. letech 19. století a potom hlavně ta s Ruskem v letech 1904/05. A právě i po té válce s Ruskem se obavy z případné další japonské expanze objevily zrovna i v USA (které se samy v roce 1898 zmocnily Filipín na úkor Španělska) - a tuším, v roce 1905 uzavřely USA a Japonsko smlouvu, v níž si vzájemně garantovaly držbu Filipín a Koreje (která z dřívějšího čínského vazalství přešla nakonec pod přímou japonskou nadvládu).
Je taky pravda, že Japonsko se připojilo k Dohodě za první světové války (hlavně, aby získalo německé kolonie v Číně a v Pacifiku), a že šlo pak s Dohodou proti ruským bolševikům.
Ta invaze do Mandžuska, na úkor Číny, začala už v roce 1931, a je obecně známo, jak proti ní bylo tehdejší mezinárodní společenství "bezzubé" - a máte pravdu v tom, že další invaze do Ćíny a začátek čínsko-japonské války z roku 1937 by se možná i dal považovat vlastně za počátek druhé světové války. Ale rozhodně bez toho, že by USA a Velká Británie podporovaly Japonce. Vždyť je přece dobře známo, jak USA už tehdy, dlouho před Pearl Harborem a souviselo to i s tím embargem, stranily Čankajškovu čínskému Kuomintangu.
Ale to že si USA pak od roku 1945 Japonsko prakticky podřídily, to by se říct dalo.
Nicméně, jednu poznámku bych k tomu měl. V kontrastu ke své dřívější rozpínavosti, a v důsledku své porážky, Japonci začali být po roce 1945 najednou tak pacifističtí, že se to samotným Američanům teď nemuselo líbit - to když v letech 1950-53 probíhala válka v nedaleké Koreji, v níž se Japonsko, přes jistý zájem USA (a samozřejmě, bez ohledu na roli vlastního území jako logistické základny), odmítalo jakkoliv přímo aktivně angažovat.

Azor

13. 01. 2025, 23:53

Petr Hertel.
"k tomu Japonsku a USA, protože tam to vidíte asi poněkud zmateně."

Může se to jistým(i vám)jevit takto(zmateně).

V těchto věcech je vhodné vědět,jak,kdo,proč a podle jaké koncepce se řídí velké sociální supersystémy.
Slyšel jste(učil se) někdy o tom?
Jak už jsem psal o tom dopise Alexandra Makedonského ,svém učiteli Aristotelovi.Kde je názorně vidět,že jistí lidé(ti co to řídí -většinu světa)zamlčují informace,ohledně řízení.
Toto jste přešel mlčením.Asi máte k tomu důvod.Ale toto je podstatné k pochopení, jak se řídí svět.
A díky tomu plno lidí vnímá svět kaleidoskopicky(náhodné obrazy a - informace)a ne mozaikově.
Plno lidí si myslí,že se státy řídí samy od sebe.A koho teda řídí min.zahraničí?Samy sebe?A čím silnější stát,tím větší vliv.A kdo řídí velmoci?Politici.A kdo řídí politiky? Kdo že platí např.prezidentskou kampaň(do jeho fondu)?A ti co mu na ní dávají,to dělají zadarmo?Něco za to chtejí,ne? Zvláště v kapitalismu.Slyčel jste o(učil jste se) termínu, klanově - korporátní skupina?
A tyto skupiny řídí státy(určují co dělat a dávají příkazy politikům ve výkonných funkcích.).Ne prezidenti,či politici.To jsou jen námezní dělníci těchto skupin.Blbost?
Co toto? -
"Dne 21. února 2024 se slavný televizní moderátor Glenn Beck v rozhovoru s Tuckerem Carlsonem podělil o příběh svého setkání s Georgem W. Bushem:„Ptal jsem se ho (Bushe) na politiku a na to, jak se změní s jeho nástupem k moci, Bush mi odpověděl: „Glenne, neboj se, kdokoli sedí u tohoto stolu, bude veden k rozhodování stejnými poradci jako kdokoli jiný. Vědí, že prezident má úplně svázané ruce.“Glenn vzpomíná, že opustil ten pokoj s hrůzou, první věc, kterou si pomyslel, bylo:„Proč pak vůbec potřebujeme volby?“
https://x.com/glennbeck/status/1760091968661487898

Nebo toto -
Bývalý britský premiér Benjamin Disraeli v roce 1844 řekl: „Světu vládnou jednotlivci, kteří jsou v zákulisí.“

Anglický premiér Sir William Pitt vyjádřil tuto myšlenku ještě dříve v roce 1770: „Za trůnem je něco většího než samotný král. Síla za trůnem – to jsou peníze.“

A co že řekl tento pán? -
"Dejte mi možnost tisknout a ovládat peníze národa a nebude mě zajímat kdo tvoří zákony."
Mayer Anselm Rothschild

Doufám že víte co to je FED.


Učili vás toto na fakultě?

Czertik

14. 01. 2025, 11:24

rexik

"To není vyloučené.Jen jde o to kdo se na toto kouká a pro koho by to bylo výhodné.A někdo by nechtěl jen drobky které by zbyly."

jenze je jedna vec kterou si nikdy nepochopil a nepochopis, a proto komunismus a socialismus vzdy selze.
a ta situace je prosta - kdyz nekdo vyhraje, nekdo MUSI prohrat. situace kdy vyhraji oba sou extremne vzacne.

a ze cina po 89 pozvedla 700 mil z bidy ? hmm. a kolik jich do bidy uvrhla svymy stupiditami ? at uz kulturni revoluci, velkym skokem pred apod ?
to, ze v onech dobach (1950-89) zemrelo pres 25 milionu cinanu hlady neco ukazuje.

Czertik

14. 01. 2025, 11:32

rexik

a jeste takova ironie, to jak si psal ze po 89 v cine pozvedly 700 mil lidi z chudoby, je ti jasne ze v cine po 89 v ekonomice zcela vladl a dodnes vladne divoky kapitalismus, zcels pod vladou jedne strany ?
cili proc to srovnani s usa ?
to srovnavas kapitalismus ktery je regulovan demokracii s kapitalismem zcela ovladany jendou stranou ?
ja sem myslel ze kapitalismus nemas rad a fandis komunismu/socialismu.

Azor

14. 01. 2025, 14:39

Czertik.
"jenze je jedna vec kterou si nikdy nepochopil a nepochopis, a proto komunismus a socialismus vzdy selze.
a ta situace je prosta - kdyz nekdo vyhraje, nekdo MUSI prohrat. situace kdy vyhraji oba sou extremne vzacne."

Nechme to na rozhodnutí času.
Víte něco o zákonu času?
Proč musí někdo prohrávat?Jen někdo nebude mít toho nebytečně víc(pro důdtojný život to nepotřebuje)nž většina lidí.Neboť,kdo to bohatství vyprodukoval?To co ho mají?Akcionáři něco vyprodukovali?

"a ze cina po 89 pozvedla 700 mil z bidy ? hmm. a kolik jich do bidy uvrhla svymy stupiditami ? at uz kulturni revoluci, velkym skokem pred apod ?
to, ze v onech dobach (1950-89) zemrelo pres 25 milionu cinanu hlady neco ukazuje."

samozřejmě že to něco ukazuje.To je taky díky jejich "vyspělé" kultůře.Když zlikvidovali Chanové, více jak 120 národů a národností.

Ale od konce války nezapomínat,na důsledek Japonského vpádu a občanské války kde Čangajšek utekl se zlatým pokladem.A kde že ten poklad(čínského lidu)teď je?
A tím devastace území ,záplavami atd.A taky něco(nepoměrně méně) i v té kulturní revoluci,která byla bojem mezi klanově-korporátními skupinami v KSČ.

Azor

14. 01. 2025, 14:49

Czertik.
"a jeste takova ironie, to jak si psal ze po 89 v cine pozvedly 700 mil lidi z chudoby, je ti jasne ze v cine po 89 v ekonomice zcela vladl a dodnes vladne divoky kapitalismus, zcels pod vladou jedne strany ?
cili proc to srovnani s usa ?"
Jak že to řekl Teng Siao-pching?"Nezáleží na tom, jestli je kočka černá nebo bílá, důležité je, aby chytala myši."
Jak že to mohl myslet?Určitě ne ten kapitalismus jako v "demokratických"státech,kde " Bohatý bohatnou a je jich čím dál méně a chudý chudnou a je jich čím dál více" (viz .MMF)
A v Číně to je jinak.
Jde o objěktivitu.

Opět,učte se a učte se.

Petr Hertel

14. 01. 2025, 21:57

Azor

Víte, já vůbec nepopírám to, co asi chcete hlavně říct, že při nějakém celkovém posouzení je třeba počítat s vlivem různých, třeba finančnických kruhů, na první pohled třeba i jaksi "v zákulisí". To je, může být snad i přirozené.

Ale to asi nic nemění na tom celkovém, jen velmi letmém a zjednodušeném vztahu USA a Japonska v 19. a 20. století.
Nevím, možná jsem pochopil špatně já Vás, když jste napsal, cituji doslova: "Někteří historici uváděj, že 2. sv. válka začala právě v r. 37 napadením Číny, s podílem VB a USA".
Ano, takhle by to šlo klidně asi i říct, s tím ale, že ten podíl Velké Británie a USA spočíval v tom, že USA za F.D. Roosevelta, a britským prostřednictvím, od samého počátku dodávaly zbraně do Číny (pro Čankajška), a to ačkoliv to vlastně v praxi bylo v rozporu s tehdy v USA nově platným jedním ze zákonů o neutralitě.
Tak jestli už tohle (a pak samozřejmě to embargo) udělalo agresora z F.D. Roosevelta, pokud Vás tedy dobře chápu... (???) - a přitom se odvoláte na citát Friedricha II. (jistě myslíte toho pruského krále z 18. století)...
Váš názor...

:smiley::smiley:

Tím bych asi tuto debatu ukončil.
Omlouvám se, ale nemám zase přespříliš času vést sáhodlouhé rozpravy na internetu.

Pepík Knedlík

10. 01. 2025, 22:38

Nějaký čas jsem pobyl v Asii a mám velmi kladný vztah k Thajsku a Vietnamu.
Ohledně Vietnamu je treba napsat, že misionáři byli prvními okupanty.
Vietnamsky císař Minh Menh tento fakt pochopil a evropskym misionářum zakazal vstup, později je věznil i později je nevhal nalidit směr Evropa. Ovšem to byla chyba. Vrátili se zpět a pokračovali v šíření křesťanství. V roce 1833 vypuklo povstání, ktety velmi podporovali navratilci i novy misionáři. V říjnu bylo popraveno několik misionářů a mistni konvertité. Celá akce proti misionářum se stala zaminkou Francouzsky okupace 1858 prý z důvodu ochrany francouzských občanů. To už vládl Thieu Tri, který byl jako většina Vietnamců konfuciánsky a proti mnichům z Evropy zaměřený. Citil zlo z Evropy a nemylil se.
V žádném případě se nejednalo o primitivní vládce. Zaslouzili se o rozvoj a statu o reformy zemědělství pro chudý občany, aby netrpeli hladem.

Azor

10. 01. 2025, 16:56

" Záminkou či primárním proklamovaným podnětem byla opět ochrana křesťanských misionářů před perzekucí ze strany tamních autorit."

Tento styl těch "vyspělých"států záp.evropy,není a nebyl nic nového.V pozdější době to skrývali za zadržování komunismu.
Rabovat,loupit a zotročova,za pomocí prodejných elit,to jim šlo moc dobře.
A co stálo za tou "jejich"vyšší životní úrovňi? Měli monopol na obchod.
A co že je mohlo inspirovat?Vyvolený národ.A jakou mantru měl ten vyvolený národ?Levně(pod hlavěmi děl a pušek,převratů,vražd,zničení národů v Číně opiem,deky infikované neštovicemi,usekanými končetinami v Kongu,vynálezu koncentráků,a milionů mrtvých po nich,atd.toť morální profil "vyspělého" západu západu,) "nakoupit" a draze prodat.
O tomto se článek nezmiňuje.Asi autor měl na to nezmínění ,nějaký ten důvod.
Ostatně takových článků je tady většina.

Petr Hertel

10. 01. 2025, 21:09

Azor

Dobrý den.

Nějak moc dobře nerozumím, že se o něčem podstatném "článek nezmiňuje" nebo "autor měl na to nezmínění asi nějaký ten důvod" - přičemž zjevně narážíte na tezi o nějakém "vyvoleném národě".

Článek jasně naznačuje, že z francouzské strany to, co bylo oficiálně proklamováno jako ochrana misionářů či křesťanů, bylo nebo přerostlo hlavně vlastně v normální imperialismus.
Samozřejmě, Francouzi si tehdy mohli o sobě myslet cokoliv (třeba, že jsou takovým vedoucím románským, latinským národem), ale víte, aspoň tedy nemám žádný důkaz, že by konkrétně ta invaze do Vietnamu na přelomu 50. a 60. let 19. století byla nějak veřejně obhajována nějakými tezemi o nějakém vyvoleném národě.

Asi bychom tu problematiku mohli přiřadit k širší problematice něčeho, co bychom mohli nazvat nuceným "otevřením" východní Asie ze strany Západu. To článek ostatně i naznačuje v případě Číny. Jinak se s tím hned v následujícím období vyrovnalo (či podařilo se mu s tím vyrovnat, hlavně oproti té Číně) Japonsko, ale to už bychom zase přecházeli k jiným tématům...

Azor

10. 01. 2025, 21:43

Petr Hertel.
Jednak musím poznamenat,že jste tady na toto webu a této diskuzi,jeden z mála,který dokáže reagovat na jiný příspěvek,s takovým nadhledem.
Dos je tady urážek a dehonestací,smutné.A tak Vám za to děkuji.
Myslel jsem si,že z textu dostatečně plyne,který že národ,je ten vyvolený a který měl ve svém obchodovíní toto ve svém krédu!Levně nakoupit a draze prodat.
O tom národě se píše v Bibli.Proč že je vyvolený,tak se už nepíše.
Jak asi víte,tak většina světa je založena(na tom s čím se zaobírali)na lichvě.A kdo myslíte že to uvedl v život?
"«Svému bratru nebudeš půjčovat na úrok, na žádný úrok (v kontextu – soukmenovci-židovi) ani za stříbro, ani za pokrm, ani za cokoli, co se půjčuje na úrok; cizinci (tj. Nežidovi) na úrok dávej, aby ti hospodin, bůh tvůj (tj. ďábel, proto hospodin s malým h, jestliže se podíváte na podstatu lichvářského parazitismu z hlediska svědomí) požehnal ve všem, k čemu přiložíš ruku svou na zemi, do které jdeš, abys ji ovládl» (to poslední se netýká jen starověku a země zaslíbené starověkým židům Palestiny, neboť to není převzato ze zprávy o dešifrování jediného svitku nalezeného při vykopávkách, ale ze současné, masově vydávané knihy, propagované všemi Církvemi a určitou částí „inteligence“ jako jediná pravda seslaná nám údajně Shora)» - Deuteronomium,23:19, 20.
«a budeš vládnout nad mnohými národy, a oni nad tebou vládnout nebudou» -
«Potom synové cizinců (tj. následující pokolení nežidů, jejichž předci u plemene lichvářů-souvěrců upadli do vědomě nesplatitelných dluhů) budou stavět hradby tvoje (jako jsou dnes mnohé rodiny palestinských Arabů závislé na možnosti jezdit za výdělkem do Izraele) a jejich králové ti budou k službám (na jeden z nevydařených komplimentů na svou adresu: „Vy jste král židů“, odpověděl jeden z Rothschildů: „Já jsem žid králů“);

Azor

10. 01. 2025, 22:07

Petr hertl.
Chtěl jsem taky tím říct.Kam ten Váš článek posunuje u určitých lidí vnímání.I když apriori jse nemusel mít takový zájem.Jak jeden člověk říkal - "2 % lidí přemýšlí,3 % lidí dělá jako že přemýšlí a 95 % lidí raději zemře,než aby přemýšlelo.
A tato většina může mít tak zkreslený obraz.Který nebyl ucelený.A já ho trochu doplnil, pohledem z jiného úhlu.
Jak se jistí lidi(95 %)dívají na takový článek? I když může být pravdivý. ?
Viz
- "V jedněch novinách vyšla zpráva o závodech mezi sportovcem z USA a sportovcem z Ruska na 100 m ,v tomto znění:

"V závodě se umístil závodník z USA na velice pěkném druhém místě, Ruský závodník skončil předposlední."

Jak že toto sdělení, vnímá těch 95 % lidí?

Czertik

11. 01. 2025, 00:10

petr

na arzora nema smysl smyslplne reagovat, je to rusky troll co miluje komunismus a putina plus vsechy komunisticke zlocinecke vudce (lenin, stalin..atd).

Czertik

11. 01. 2025, 15:23

rexik

a vis co je nejvetsi ironie ? ze zide nejen ve stredoveku na zadne lichvarske uroky nepujcovaly, pujcovaly na bezne uroky.

Azor

11. 01. 2025, 19:11

Czertik.
A od jaké to víše,je úrok lichva?
Islámské země jsou asi dementi,co?Když nedávají na úrok.
A úrok je co?
Už jsem vám to popsal jak se takové úročení na půjčkách projevuje u většiny lidí.
Viz.

https://www.youtube.com/watch?v=LNzgKR_7c1w

Putinuv agent? Nebo dezolát?

Jak pracuje MMF a "pomáhá" lidem

https://www.youtube.com/watch?v=Kd9x7gFMrnY

Taky dezolát a Putinův agent?

Azor

11. 01. 2025, 19:24

Czertik.
"petr

na arzora nema smysl smyslplne reagovat, je to rusky troll co miluje komunismus a putina plus vsechy komunisticke zlocinecke vudce (lenin, stalin..atd)."
Bylo by vhodné,nemluvit za jiné.
Vy jste jako Foltýn a Cemper,kteří taky prohlašují,co si mají lidi myslet.
Nechte to na pana Petra Hertla. On má víc informací o tom co píše.O vás se to říct nedá(když se tak divíte nad některými věcmi).

K článku co jsem psal,nic? Zkuste to rozcupovat na základě faktů.A zesměšnit tak (podle vás a vám podobným)toho ruského trolla.

A koho že to milujete vy? Můžete se svěřit?Nebo se za to stydíte?

O vás už něco vypovídá to, že aniž by vám to bylo nabídnuto,tak tykáte.Namá snad celé jméno a příjmení?

Petr Hertel

11. 01. 2025, 21:49

Azor

Já bych asi ještě reagoval trochu na to, co tak nějak obecně píšete taky v tom prvním komentáři.
Tak jistě, že obchodní zájmy hrály obrovsky důležitou roli v celém tom procesu, který bychom mohli nazvat nuceným "otevíráním" předtím dost uzavřených východoasijských zemí ze strany Západu v 19. století (a ono je to v tom článku taky v některých případech naznačeno nebo přímo zmíněno).
Taky je asi jasné, že v 19. století tenhle prostor, řekněme, východoasijské civilizace už dávno jaksi celkově zaostával za Evropou, příp. USA.

A co bylo dál, to už je případ od případu...
Jistě, něco úplně jiného byl ten Vietnam, příp. vůbec Indočína, které byly přímo pod francouzskou nadvládou, a který se Francie snažila využít ve svůj ekonomický prospěch.
Něco jiného bylo čínské impérium, kde by se i rádo snad přistoupilo k nějakým reformám, kterými by se vyrovnalo Západu, ale to bylo zcela neúspěšné, a po pádu Čchingů v letech 1911/12 se propadlo do naprostého chaosu, který nakonec mohl vyřešit buď Čankajšek nebo Mao Ce-tung... Víme, že pak Čína začala vystupovat jako nějaká významná velmocenská síla znovu asi až s konsolidací moci komunistů v roce 1949, ale taky, že o nějakém opravdu významném ekonomickém úspěchu můžeme hovořit asi až v několika possledních desetiletích.
A zase něco úplně jiného bylo ostrovní Japonsko, předtím mimochodem už od 17. století (a právě poté, co se drasticky vypořádalo s aktivitami křesťanských misionářů) velmi hluboce izolované, a kde se už ve druhé polovině 19. století povedla řada zásadních reforem, kterými se brzy těm západním mocnostem v mnoha základních ohledech vyrovnalo.

Mimochodem, pokud se nemýlím, tak i zrovna v těch vietnamských nacionalistických kruzích pozitivně rezonovalo už vítězství Japonska ve válce s Ruskem v letech 1904/05 - prostě jako válečné vítězství asijského národa nad evropskou velmocí.
A jen podotýkám, pokud vím, z pohledu těch východoasijských národů byli i Rusové tak nějak tradičně bráni za Západ - tak jsou to přece také běloši a  (byť východní) křesťané, že...

Ale to jen takové konstatování některých základních trendů.

Azor

12. 01. 2025, 12:06

Petr Hertel.
Opět děkuji za diskuzi na úrovni.
Možná,že něco víte o přemýšlení lidí.Píši to slovo možná proto,že téměř nikde se plno věcí neučí(záměrně -a to lidmi,kteří řídí věšinu světa - majitelé peněz - kteří díky nim mají pod palcem sdělovací prostředky - šíření informací je řízení a tím i ovládání,a jak se nejlépe dá ovládat člověk?Nevodomostí a strachem).A jedna z věcí co se neučí(nevím zda jste se to učil na fakultě - a to záměrně,že se některé informace zatajují. - O tom zatajování jsem už psal v jistém článku na tomto webu.A to ohledně dopisu od Alexandra Makedonského svému učiteli Aristotelovi.) co je to takzvané mozaikové myšlení a kaleidoskopické myšlení.A to kaleidoskopické myšlení se většině lidem předkládá.A to na základě - budování a prosazování davo- elitářské společnosti
Váš článek podle tohoto,se hodně blíží ke kaleidoskopickému myšlení.To jest jednotlivé body,které moc nenavazují.Říká se tomu"pro stromy nevidí les"
Mozaikové myšlení je když ta či ona informace, se dají složit tak,že pak se utvoří ucelený obraz.
Např. -
"Něco jiného bylo čínské impérium, kde by se i rádo snad přistoupilo k nějakým reformám, kterými by se vyrovnalo Západu, ale to bylo zcela neúspěšné, a po pádu Čchingů v letech 1911/12 se propadlo do naprostého chaosu, který nakonec mohl vyřešit buď Čankajšek nebo Mao Ce-tung"
Čí zájmy se prolínali v té Číně?To nebyla jen vnitřní záležitost číňanů.Ale těch,co řídili většinu světaLondýnská City)právě přes své páky v podobě VB a USA.(USA je projektově zkonstruovaný stát - nevím zda jste se o tomto učili a co to takový stát je)
A sám jste informaci dal, Opiové války a politika USA, dělových člunů.Komu mohl vyhovovat chaos na jenom v Číně?
Jak že to je v tom římském?"rozděl a  . . . . . .".
Ostatně toto není nic nového pod sluncem.Tato jejich politika vedená přes instituce které mají pod palcem,se chovají stále stejně.
Viz. -
https://www.youtube.com/watch?v=LNzgKR_7c1w

Jak pracuje MMF a "pomáhá" lidem

https://www.youtube.com/watch?v=Kd9x7gFMrnY

Azor

12. 01. 2025, 12:29

Petr Hertel.
"kde by se (Čína)i rádo snad přistoupilo k nějakým reformám, kterými by se vyrovnalo Západu,"
Čína má nějakou kulturu,proč by měla Čína přistupovat k reformách vyhovující západu,když viděli jakou že oni mají kulturu a zájmy kterou(kde jejich výsledkem bylo tisíce mrtvích a chudoba většiny lidí - snad stačilo to jejich (Čínské)vedení co pohrdalo také svým lidem) ostatně prosazovali u nich?V toto se určitě západu vyrovnat nechtělo.
A ekonomicky aby se vyrovnalo?No to už vůbec, by to ty země(VB a USA) nedovolili.Dělat jim konkurenta?Možná víte proč VB dala 5 mil liber k podpoře VFR(Vel.Fr.rev)
Dal jste si tu otázku?
Někteří přemýšliví lidi by si ale mohli dát otázku,jak je možné,že v té době VB a i USA nechtěli mít ekonomického a vojenského konkurenta v Číně(a proto -rozděl a panuj -)a teď je skoro obrácená situace s Čínu?
Je to tím,že většina lidí nemá informace(opět záměr) o tom - Jak,kdo,proč a podle jaké koncepce se řídí svět.
Je to tím,že ústředí řízení světa(Londýnská City - majitelé peněz,jinak se taky říká GP - globální prediktor)se díky svému majetku rozhodla udělat četníkem světa Čínu , místo USA(které bylo dosud).Ale aby jí mohlo udělat četníka,tak musela mít odpovídající ekonomiku(tím i vojsko, zdroje, vědecké kádry atd)a tak tam do ní přemístnili své fabriky a Know how.
A většině lidí nabulíkovali,že to bylo především levnou prac.silou,proč tam šli.
Jen ve zkratce.

Czertik

12. 01. 2025, 14:00

rexik

ze islamske zeme nedavaji na urok ? a jak si prisel na takovy nesmysl ?

a ten link ? ten uz si daval a ja ti na nej odpovidal.

cili znovu, od jake vysky je to lichva ?
a jde videt jaky si mesuge, pokud by si na pujcku nedaval urok, proc by si pujcoval penize v prvni rade ?
bez uroku by si jen prichazel o penize.

a ten druhy link ?
hahahahahahahhahahahahaahhahahahahahahahaaha.
tady jde videt tvoje stupidita, kdyby nebyl onen starosta nenazrany a spolu se stavitelem zkorumpovani, tak by se imf nikdy nedostal do pozice kdy muze vyuzit jejich korupci pro svuj prospech.

Czertik

12. 01. 2025, 14:03

rexik

protoze petr nema s tebou zkusenosti, tak sem mu popsal svuj nazor na tebe at vi co ma cekat.
jinak v cem se zmylyl ohledne tvoji charakteristiky ?
v tom ze u kapitalismu vidis jen chyby a u komunismu jen pozitiva ?
presne v cem sem se zmylylil ?

Czertik

12. 01. 2025, 14:07

rexik

to je ironie, tady brecis nad tim jak usa a vb pomoci delovych clunu prosazovaly svoji politiku v cine, ale na to, jak rusko ziskalo vladivostok a port arthur si uplne zapomel.
mas hodne selektvni pamet.

Azor

12. 01. 2025, 17:00

Czertik.
"cili znovu, od jake vysky je to lichva ?"
Pokud vůbec(tak jako v islámských státech)tak úplné minimum na režii(otop,el.ener.Mzdy pod průměrné(nic nevyrábějí).

"ze islamske zeme nedavaji na urok ? a jak si prisel na takovy nesmysl ?"

"jako bezvýnosové půjčky kard hasan, kdy klient umožňuje bance s těmito prostředky nakládat bez nároku na výnos, nebo
jako vklad al-wadi’a neboli svěřenecký účet. Klient uloží peníze bez nároku na výnos, který banka obdrží při investování prostředků na vlastní riziko."
https://www.mesec.cz/clanky/jak-funguje-islamske-bankovnictvi/

"Půjčování na úrok není v souladu s islámským právem"
https://cs.wikipedia.org/wiki/Isl%C3%A1msk%C3%A9_bankovnictv%C3%AD

Doufám že po tomto přečtení se můžete označovat jako ne moc inteligentní člověk.Sundejte si ten rudý hadr před očima.
Máte chování toho fašistického oficíra. viz to video.

"tady jde videt tvoje stupidita, kdyby nebyl onen starosta nenazrany a spolu se stavitelem zkorumpovani, . . ."

Zapoměl jste dodat(záměrně,co?)čí že to je produkt, tito lidé.Produkt KAPITALISMU, který vy tak hájíte.A že lidi kteří nemají informace(záměně - viz odpověď pro P.Hertla)a jsou včleněny do davo-elitářské společnosti,tak se nedivte,že se najde dost lidí,kteří takové lidi na radnici zvolí.

U toho druhého linku,to dost lidí vidí jinak.proč pak jsou asi revoluce?To dělají líní?

Azor

12. 01. 2025, 17:19

Czertik.
"protoze petr nema s tebou zkusenosti, tak sem mu popsal svuj nazor na tebe at vi co ma cekat."

Nechte to na něm.Vy podceňujete jeho inteligenci.
Na kterou vy, nemáte.

"v tom ze u kapitalismu vidis jen chyby a u komunismu jen pozitiva ?"


Na tomto je vidět rozdíl v inteligenci mezi vámi a P.Hertlem.


On by nikdy nenapsal,že tu byl komunismus(holinka -hodinky,obojí se natahuje,co? a  1+1 = 3,že?) Nebudeme cimprlich,že?


A pokud člověk srovnává,tak kapitalismus se socialsmem.A jednoznačně vítězí (ohledně více kritérií pro VĚTŠINU lidí)socialismus. Ekonomické(jsou i jiné bezpečnost,stres,používání léků,depresí,hloupnutí obyvatel, atd)ukazatele jsem vám už předložil.


A s tím hloupnutím- nejste náhodou volič pravice?
Viz.-

V kanadském časopise Psychological Science vyšla studie o výzkumech vědců z Brock University v Ontariu v Kanadě. Studie se účastnilo více než 15 000 osob. Není to první taková studie. Vědci také využili informace ze dvou britských studií z let 1958 a 1970, v nichž byla hodnocena inteligence několika tisíc dětí ve věku 10 a 11 let. Tito lidé pak ve věku 33 let odpovídali na politické otázky. Výsledek studie potvrzuje to, co si myslí hodně lidí. Lidé s pravicovými názory mají většinou nižší inteligenci než lidé na levici.

Dvě hlavní skupiny: Hlupáci a zlovolní manipulátoři

http://www.national-geographic.cz/clanky/volici-pravice-jsou-hloupejsi-nez-volici-levice-tvrdi-to-kanadska-studie.html#.VJqhq2CceA

http://ladislavdvorak.blog.idnes.cz/c/245439/Profil-ceskeho-pravicaka.html#t2

Azor

12. 01. 2025, 17:24

Czertik.
"to je ironie, tady brecis nad tim jak usa a vb pomoci delovych clunu prosazovaly svoji politiku v cine, ale na to, jak rusko ziskalo vladivostok a port arthur si uplne zapomel.
mas hodne selektvni pamet."

Co máte pořád s tou ironií.Někdo by mohl říct (ohledně ironie)že jste se narodil.

Čí území to bylo?(Vladivostok atd.)
Čí území bylo tady, než přišel náš kmen?Od kdy to budeme brát?Jen od té doby, kdy se vám to bude hodit?

Czertik

14. 01. 2025, 12:42

rexik

kdyz u nas nebyl komunismus...tak proc se strany jmenuji komunisticke kdyz nechteji zavest komunismus ?

kdyz vitezi socialismus (dle tebe) tak proc vzdycky utikaji lidi ze socialistich zemi do kapitalistickych a nikdy naopak ?

ten link na natational geografik nefunguje, an nejde najit clanek s podobnym nazvem.

a proc se nedivim ze to napsaly kanadane, zeme kde je socialismus a komunismus extremne popularni.

a ten lada dvorak ? dokonaly priklad cloveka co si mysli ze sezral salamounovo ho..o.
vit to jeho srovnani tpc a mp. plne zjedoduseni a pitomosti.
a jeho dalsi clanky ?
stupidita a naivita. rika ze cesi nechteji recyklovat pet lahve z lenosti, protoze nechteji menit navyky.
ale tady jde vited ze kvuli svemu veku evidentne trpi sklerozou, jinak by vedel, ze cesi si stale pamatuji vraceni sklenenych lahvi z dob komunismu, vcetne zalohovani.
vec, ktera na zapade nebyla pred 89. a zavadi ji ted eu jako super novinku. jen u petek misto skla.
a ten jeho clanek o cen energiich ? hahahha. breci nad cenamali energii, ale nevidi ze ceny rostou jen diky elenemu silenstvi narzenem eu.
a presto co si mysli, cr skutecne nema moc preshlasovat nemecko a jine staty.
i kdyby cesko 100% hlasovalo roti zelenemu silenstvi.
ale v jeho mozku si za ty zvysene ceny muzou cesi sami.
to, jaky je to pomateny levicak s velkou mirou arogance ukazuje i dalsi text.
breci nad tim, jak velci sporebitele plynu dostavaji dotace apod, a ze pritom pise ze smyslem drahe elektiky bylo velke spotrebitele zlikvidovat.
ale uz mu nedojde, jak by to ceskou ekonomiku poskodilo kdyby v cesku prestaly fungovat vsechny sklarny, slevarny a jiny tezky prumysl.
kam by ti vsichni lide pak sly pracovat ? do zelenych neziskovek ?
proste levicacky magor co si mysli ze kdyz ze kdyz bude plyn 2x drazsi tak magicky na vyrobu 1 tuny zeleza ci skla bude potreba najednou jen polovina plynu.
co na tom, ze fyzikalni zakony nejdou porusit. zelena ideologi , stejne jako idea komunismus, uplne vsechno prekona a zmeni

Czertik

14. 01. 2025, 12:46

rexik

protoze evidentne neznas dejepis tak te doucim, zdarma, divej nejsem bezohledny kapitalista.

ci bylo uzemi vladistoku a port arthuru predtim nez ho ziskalo rusko ?
CINY.
a snad si dokazes vygugit i dobu kdy je rusko ziskalo, pokud ne , napisu to datumy i s odkazy, ale jen tehdy pokud priznas svou neschopnost.

a wooooow, tak najednou sme v dobe ci bylo tohle uzemi nez sm prisel nas kmen ?
woooow, proc stejny ppristup nemas i usa kdy jim vycitas kam se vecpaly ?
proc se nikdy neptas kdy ?

"jen od té doby, kdy se vám to bude hodit?"
jenze presne tohle je rexikova metoda.

Azor

15. 01. 2025, 12:40

Czertik.
"ci bylo uzemi vladistoku a port arthuru predtim nez ho ziskalo rusko ?
CINY.
a snad si dokazes vygugit i dobu kdy je rusko ziskalo, pokud ne , napisu to datumy i s odkazy, ale jen tehdy pokud priznas svou neschopnost."
Už jsem vám psal jak se rozrůstala ruská říše a jak např USA.A to byl velký rozdíl.Rusko nevyhubilo žádný národ,tak jako USA nebo Čína.Rusko se rozrůstalo v drtivé většině tak,že na ně někdo zaútočil,dostal nakládačku a aby dále nědělal křivárnu,tak zabrali jeho území(akce a reakce)A USA (zabijáci původních obyvatel a likvidace jejich potravy - bizoni atd,Barevná revoluce v Texasu a pak kráděž Španělům,Havaj,Arizona Kalifornie,Florida)nebo Čína? Likvidace více jak 120 národů a národností.Agresoři.A čí území bylo na jihu dnešní Číny a na východě?
Od kdy to chcete brát?

"a wooooow, tak najednou sme v dobe ci bylo tohle uzemi nez sm prisel nas kmen ?
woooow, proc stejny ppristup nemas i usa kdy jim vycitas kam se vecpaly ?
proc se nikdy neptas kdy ?"
Je důležité vědět.z jakých pohnutek přišli ti co obsazovali ta či ona území a jak na tom bylo to domorodé obyvatelstvo a srovnání se všemi těmi novými příchozími.