MiG-21 je jedním z nejznámějších stíhacích letounů z počátků studené války a navzdory svému stáří jich několik desítek stále slouží v řadě ozbrojených sil po celém světě. Vedle Sýrie je druhým největším uživatelem těchto strojů Indie. Očekává se ale, že do roku 2025 budou poslední indické MiGy-21 vyřazeny ze služby. Trvala 60 let, během nichž došlo ke čtyřem stovkám nehod.

Foto: MiG-21 Bison indického letectva | Wikimedia Commons / Public domain

MiG-21 byl jedním z nejvyráběnějších vojenských letounů v historii, v letech 1959 až 1985 jich bylo vyrobeno více než 11 tisíc kusů. Historie letounu MiG-21 je fascinující, přešla od jednoho z nejmodernějších letounů na obloze k „létající rakvi“ a dnes bychom ho označili spíše za létající muzejní exponát. Čistě počtem let měřeno je dnes jeho služba podobná, jakoby se sám deset let po svém uvedení do služby utkával ve vzduchu s dvojplošníky a trojplošníky z první světové války.

Psali jsme:Firma ZVS holding ve Snině slavnostně otevřela novou linku na výrobu těl dělostřelecké munice

První let MiGu-21 se uskutečnil v roce 1955, tedy pouhých deset let po druhé světové válce, a do výzbroje sovětského letectva byl zaveden v roce 1959. Jeho výroba trvala dlouhých 26 let a skončila v roce 1985. Vyráběl se i v Aeru Vodochody (v letech 1963–1972). Jeho čínská licenční verze nazývaná Chengdu J-7 se vyráběla až do roku 2013. Severní Korea je zemí, která provozuje jak MiG-21, tak čínský Chengdu J-7 – a také ještě starší letouny jako MiG-19, tedy letouny, které byly vyrobeny v období korejské války. MiG-21 je jedním z nejstarších sovětských stíhacích letounů, které jsou stále v provozu na celém světě (i když stále létají i starší MiG-17 a MiG-19).

MiG-21 vstoupil do služby v indickém letectvu v roce 1963. Ve své době se jednalo o úctyhodný stíhací letoun, který tvořil páteř letectva země od 70. let až do poloviny roku 2000. Zazářil zejména během indicko-pákistánské války v roce 1971, kdy jeho přesné bombardování pomohlo Indii získat kontrolu nad letišti. Jeho pilotům se podařilo sestřelit řadu pákistánských protivníků. Dnes se však MiG-21 stal přežitkem a je již dávno vyřazen ze služby ve většině leteckých sil po celém světě. Například ruské letectvo jej nikdy nepoužívalo, protože byl vyřazen ze služby ještě v době SSSR. Indické letectvo však i nadále létá s omezeným počtem letounů MiG-21, a to navzdory snahám o jejich dřívější náhradu.

Jedním z problémů je skutečnost, že indické letectvo má výrazný podstav. Letectvo obrovské země má mít 42 stíhacích perutí, ale ve skutečnosti jich provozuje 31. Jejich výzbroj je jednou z nejzajímavějších na světě. Má vše od moderních ruských stíhacích letounů jako Su-30MKI a francouzských víceúčelových stíhaček Dassault Rafale až po BAE Hawk a MiG-21. Rozdíl mezi generačními schopnostmi nejstarších a nejnovějších letounů je propastný.

Indie stojí před nelehkým úkolem: nahradit staré platformy, jako je MiG-21, a zároveň se pokusit posílit počet svých letounů, aby se přiblížila požadovanému počtu 42 perutí. Je to rozsáhlá země, jejíž letectvo potřebuje velký počet letadel, aby mohlo úspěšně plnit své úkoly a účinně bránit své nebe. V současné době stále disponuje přibližně 40 z původně stovek provozovaných letounů MiG-21. Ty byly podle India Today modernizovány tak, aby odpovídaly stíhacím letounům 3. generace.

Psali jsme:Střely Ch-BD pro bombardéry Tu-160M/M2

MiG-21 je však více než jen zastaralý letoun udržovaný ve službě. Trápí ho také mechanické problémy a havarovalo jich tolik, že si vysloužily přezdívku „létající rakev“. Není to jediná nežádoucí přezdívka, kterou MiG-21 ve službě v Indii získal. Říká se mu také „výrobce vdov“.

Během 60 let služby v indickém letectvu zahynulo při nejméně 400 nehodách MiGů-21 200 pilotů a nejméně 60 civilistů. Více než polovina z 840 letounů vyrobených v Indii v letech 1966–1984 byla ztracena při nehodách. Většinu indických letounů MiG-21 postavila v licenci státní společnost Hindustan Aeronautics Limited (HAL) v Bangalore. Nehody postihují indické letectvo i v posledních letech. Dva piloti zahynuli v indickém státě Rádžasthán po havárii 28. července 2022. Další pilot se musel katapultovat 8. května 2023; pilotovi se nic nestalo, ale na zemi zahynuli dva civilisté. Od roku 2010 se zřítilo více než 20 letadel.

Peruť má mít přibližně 20 letounů MiG-21, takže jich již nezbývá dostatek ani pro všechny existující perutě vyzbrojené tímto strojem. Nedávno se objevila informace, že jedna z nich bude rozpuštěna, takže ve službě zůstanou dvě perutě s těmito starými stíhačkami. Očekává se, že tyto dvě poslední perutě budou definitivně vyřazeny ze služby v roce 2025. Tím bude ukončena dlouhá historie letounů MiG-21 v indickém letectvu. Nakonec budou letouny MiG-21 vyřazeny ze služby v Indii přibližně 40 let poté, co je v roce 1985 vyřadilo sovětské letectvo. V současné době se letouny používají především pro záchyt nepřátelských letounů a pro výcvik.

Indie se dlouho snažila vyvinout vlastní letoun, ale její program Tejas zaznamenal zpoždění a má složitou historii. To Indii přinutilo spoléhat se více, než se očekávalo, na svůj stárnoucí letecký park a na letouny zahraniční provenience.

I po vyřazení indické flotily MiG-21 zůstanou ikonické stroje ve službě u jiných vzdušných sil. A také samozřejmě stovky letounů Chengdu J-7. V čínském letectvu je rozdíl mezi starými a novými letouny ještě výraznější než v indickém letectvu. Letouny J-7 zde slouží vedle stíhaček 5. generace stealth – Chengdu J-20 a Shenyang FC-31.

Zdroj: armyrecognition.com