V poslední době se mailová schránka naší společnosti plní dotazy mladých mužů se zájmem o práci contractora v zahraničí. Vzhledem k tomu, že mají o kladech i záporech této profese velmi zkreslené představy, pokusil bych se na následujících řádkách danou problematiku trochu objasnit.

Foto:  Dosáhnout cíle a stát se contractorem se podaří jen málo komu

Být contractorem, odjet do cizí země, zažít dobrodružství a vydělat peníze. Tak nějak přemýšlejí někteří muži a snaží se dostat práci u některé bezpečnostní agentury a vyjet ven, do válkou zmítaných oblastí, aby si mohli splnit svůj velký sen. Pro uskutečnění tohoto snu jsou ochotni udělat mnohé, absolvovat různé kurzy doma i v zahraničí, udělat si SIA licenci ( Security Industry Authority- licence, která je požadována britskými společnostmi pro práci v oblasti bezpečnosti), a rozesílají své životopisy na všechny strany v naději, že se jim někdo ozve a oni konečně vycestují a splní si svůj velký sen. Dosáhnout tohoto cíle se podaří jen málo komu.

Psali jsme:ARMY DEN 2018

Důvodů, proč nejsou úspěšní, je několik:

* Během poslední dekády je trh přesycen vysloužilými vojáky, kteří mají reálné zkušenosti ze zahraničních misí a jsou upřednostňováni před uchazeči bez praktických zkušeností. Je to pochopitelný trend, každá firma si raději zvolí vysloužilého vojáka, o kterém ví, že absolvoval státem hrazený výcvik, je zvyklý poslouchat, plnit rozkazy a je schopen se přizpůsobit těžkým životním podmínkám. Je naprosto logické, že pouze státní služba je garantem kvalitního a dlouhodobého výcviku, který nemůže nahradit absolvování žádných kurzů. Tyto kurzy jsou užitečné hlavně pro ty, kteří již nějakým výcvikem prošli a absolvováním určitého specifického kurzu si chtějí rozšířit svoji kvalifikaci.

* Potřebujete doporučení někoho, kdo vás zná, může potvrdit vaše zkušenosti, může se za vás zaručit a má kontakt na PMSC ( Private Military and Security Companies). Najít takového člověka není lehké, většinou se jedná o bývalé policisty nebo vojáky, kteří působili v rizikové oblasti a navázali kontakt s některou PMSC ještě během pobytu v dané lokalitě. Tito lidé samozřejmě také upřednostní své bývalé kolegy, protože u nich je větší záruka, že nezklamou. Vaše případné selhání, na ně může hodit špatné světlo a v nejhorším případě připravit o práci i je.

* Jste Čech, žijete v Čechách, přestože naše ozbrojené složky působí v zahraničních misích a mají skvělé jméno tak PMSC upřednostňují zájemce, kteří pochází ze zemí, jež se přímo účastní konfliktu a kde tyto firmy mají sídlo. Proč? Většina vlád dotuje společnosti, které zaměstnávají bývalé vojáky. Buď dotací jejich rekvalifikačního výcviku nebo zprostředkováním práce pro společnosti v dané oblasti. A proto je pro tyto společnosti ekonomicky výhodnější, najímat contractory z vlastních zemí.

Foto: Skutečná práce contactora se jen málo shoduje s předchozími představami

Psali jsme:Podpora AČR by měla být u veřejnosti samozřejmostí

* Jazyková bariéra znamená, že i když hovoříte dobře cizím jazykem, je velký rozdíl mezi tím, jak mluvíte se svými známými a mezi tím, jak mluvíte s vojáky přes rádiové spojení. K tomu, abyste ovládli vojenskou hantýrku a porozuměli rádiové komunikaci je nutné mít určité zkušenosti. Komunikace je velmi důležitá a každá chyba v komunikaci mezi týmy může mít fatální následky. Je to jeden z dalších důvodů proč PMSC upřednostňují rodilé mluvčí.

I ti co nakonec vycestují, jsou velmi často zklamáni a rozčarováni. Důvodem jejich rozčarování je často to, že skutečná práce contactora se jen málo shoduje s jejich představami. Ve svých snech se vidí, jak působí jako osobní ochránci význačného politického představitele nebo jako členové speciálního týmu vyhledávajícího a lovícího válečné zločince. Realita je ale jiná, ve většině případů působí jako strážci na Check pointu nebo ostraha základny. Ti co mají více štěstí nebo zkušeností působí jako doprovod obchodníků nebo pracovníků různých společností. I tato práce však představuje přejezd z místa A do místa B a neustálé čekání. Každý ví, že jakýkoliv přejezd je vysoce riziková záležitost a tak se snaží vše řešit na jednom místě. A co dělat, když není práce? Sedět na základně, jíst, chodit do posilovny, dívat se na filmy a čekat na další den.

Foto: Momentka z terénu

Také otázka peněz dnes již zdaleka není tak zajímavá jako v době největšího rozmachu. Běžný plat contractora je 200 dolarů na den (před deseti lety byl 500 na den plus 100 na stravu). Turnus je velmi často 6 týdnů v oblasti a 6 týdnů doma, při čemž doba pobytu doma není hrazená. Takže výše celkového průměrného výdělku měsíčně již zdaleka nedosahuje závratných částek jako dříve.

Závěrem bych chtěl doporučit všem mladým mužům, kteří vidí práci contractora jako svou zářivou budoucnost, aby dobře zvážili všechny klady a zápory a zamysleli se, není-li lepší peníze investované do drahého výcviku využít jinak a je-li tato volba to nejlepší řešení pro jejich život.