EXCALIBUR
CZUB - KONFIG
CZUB - ESHOP

Kterak se roku 1974 vzbouřil indiánský kmen Kootenaiů a vyhlásil válku mocným Spojeným státům. A zvítězil!

 16. 10. 2024      kategorie: Události      2 komentáře
Přidat na Seznam.cz

Indiánský kmen Kootenaiů po staletí obýval údolí řeky Kootenay, Boundary County v Idahu. Zde se indiáni živili zejména lovem ryb a lesní zvěře. Na rozdíl od jiných kmenů nelovili bizony. Pozoruhodné je, že etnikum má svůj vlastní jazyk, který není příbuzný s žádným jiným známým jazykem ani s jazyky sousedních domorodých národů. S moderní civilizací se Kootenaiové začali více střetávat zhruba v polovině 19. století. Bylo to těžké období. Americko-kanadská hranice rozdělila lid do sedmi komunit a nové nemoci tehdy zabily mnoho členů kmene. V 70. letech 20. století byl již kmen Kootenaiů na pokraji vyhynutí, kdy v oblasti žilo jen 67 posledních příslušníků. Ti živořili v bídě, bez půdy, bez peněz a bez jakékoli perspektivy.

kootenaiFoto: Indiánský kmen Kootenaiů po staletí obýval údolí řeky Kootenay, Boundary County v Idahu | Montana State Library

Problémem kmene bylo, že nikdy v minulosti nepodepsal s USA žádnou smlouvu nebo dohodu o vytvoření rezervace nebo samosprávného území, takže oficiálně vlastně ani neexistoval. V té době se do čela kmene postavila kurážná babička Amy Triceová, jež se rozhodla jednou provždy změnit osud těchto indiánů. Napadlo ji, že bez prostředků na tiskovou nebo mediální kampaň pomůže jen nějaký radikální krok, a tak vyhlásila USA válku.

Od začátku šlo o válku beze zbraní, bez jediného výstřelu. Kootenaiové jednoduše přehradili federální silnici číslo 95 s tím, že prochází bez náhrady jejich územím a začali zde vybírat mýto v symbolické částce 10 centů. Akce okamžitě získala značnou publicitu, a navíc i sympatie celé země. Už po několika dnech vláda přislíbila stavbu silnice, kanalizace a vodovodu do jejich vesnice a prezident Gerald Ford (1913-2006) kmenu daroval 12,5 akru půdy u řeky Kootenay. V následujících letech začal kmen získávat ještě více půdy, takže její výměra v současnosti přesahuje již 2,5 tisíce akrů. Kmen také začal dostávat federální a státní dotace, za které mohl začít budovat turistická zařízení, mimo jiné „boudu“ Kootenai Falls u stejnojmenných vodopádů, která se stala jedním z nejluxusnějších středisek na severozápadě. Dnes je to turistický komplex a prosperuje z něj nejen kmen, ale celý kraj. Počet Kootenaiů žijících v oblasti v roce 1995 stoupl na 151.

A vzestup dále pokračoval, přičemž kmen nezapomněl ani na své dávné tradice a indiáni se zapojili také do ochrany přírody. Kootenaiové byli vždy říční národ, závislí na lovu jeseterů, a když populace těchto ryb významně poklesla (zejména kvůli stavbě přehrady Kootenai Falls v Montaně) museli jednat. V roce 1991 tak vybudovali umělou líheň jeseterů. Po první líhni následovala druhá a v současnosti indiáni vypouští do řek zhruba 10 000 mladých ryb ročně. Kmen také prosazuje recyklaci atd.

Zdroj: britannica

Komentáře

Czertik

16. 10. 2024, 14:29

musim rict, ze ten posledni odstavec me dostal. indiani postavily umele lihne ryb, aby vyresily problemy co zpusobila stavba prehrady.
v cesku zelenaci neustale budou blokoat stavby prehrad a navrhovat alternativy ktere budou 5x drazsi nez prehrada a pritom budou mit daleko mensi efekt. stavba umelich lihni je nikdy nenapadne.
dokonaly priklad je situace kdy hnuti duha cilene dlouhodobe blokovala stavbu prehrady, az nedavne povodne zcela zlikvidovaly vesnici, ktera by pred povodnemi danou vesnici ochranily.
a duha stale nevaha uvadet neprvdive argumenty ohledne prehrady.
holt nekterym lidem jde jen a jen o obstrukce a ne hledani reseni.

Pepík Knedlík

16. 10. 2024, 08:14

Je zajímavý, že lovili i zvěř, ale nikfy bizony. A vlastně maji i prim, protože indiáni vybudovali prvni rybí líheň v celych Spojených státech. :thumbsup: